UMH - 37. kapitola

Překlad: Dráža
Kor.: Evička

Ryder

„Summersi vycouvej,“ zavrčel jsem, když jsem se vynořil z pokoje Jade, chytil ho za rameno a držel ho, když se kolem mě snažil proklouznout. Nastal čas, abych mu čelil. Chci se pokusit promluvit s ním rozumně jako chlap s chlapem, kvůli Jade. Jestli si mě vezme, tenhle šílenej sráč bude i moje rodina.

Sylvia a Owen se šli podívat, jak se jí vede, a já nechtěl být u toho, až jim řekne, že je buráček pryč. Jade potřebovala chvíli o samotě se svými rodiči. Nevěděli, že budou prarodiči, a teď jim to bylo odepřeno krutým osudem.

Byl ideální čas na to, abych se vypořádal se Summersem. Kurva, ve skutečnosti jsem ho chtěl zabít; měl toho hodně co vysvětlovat. Setřásl z ramene mou ruku, jako by ho měl můj dotek nakazit smrtelnou nemocí.

„Poslouchej sráči, zůstaň pryč od mé sestry,“ zasyčel.

Chladný noční vánek mě udeřil do obličeje, když jsme vstoupili na terasu. Sáhl jsem do kapsy a vytáhl balíček cigaret. Tohle byla zasraná nouzová situace, potřeboval jsem zůstat klidný, držet své ruce zaneprázdněné, jinak bych se na něj vrhnul a způsobil mu vážné škody.

Naklonil jsem se ke zdi, zapálil si cigaretu a pozorně sledoval Summerse. Nevěřil jsem mu; nebyl bych překvapený, kdyby se mě snažil srazit. Vdechnul jsem nikotin hluboko do plic a vybalil to na něj. „Požádal jsem Jade, aby mě vzala. Řekla ano.“

Summers zúžil oči a studoval můj obličej. „To zasraně nemyslíš vážně.“

„Myslím. Jakmile se Jade uzdraví, vezme se. Pak máme v plánu znovu založit rodinu. Nic nás nezastaví. Patříme k sobě,“ řekl jsem a vyfouknul kouř z nosních dírek. „Jen jsem ti to chtěl osobně říct.“

Překvapilo mě, jak klidně jsem se zachoval. Summers udeřil do zdi, ukazujíc tak, co by mi chtěl udělat s tváří.

„Ne.“ Zhluboka se nadechl a upřel na mě pohled. „Knoxi, jestli máš nějakou slušnost, jestli ti na Jade opravdu záleží, jak říkáš, tak od ní odejdeš. Dnes večer.“

Prudce jsem trhnul hlavou a zamračil se na něj. „A proč bych to měl, kurva, udělat? Potřebuje mě teď víc než kdy jindy.“

„Budu tam pro ni. Dostane se přes tebe. Copak to nevidíš? Ztráta dítěte je to nejlepší, co se mohlo stát.“ Jeho tón byl tvrdý, krutý, vyrovnaný.

„Budu předstírat, že jsi tohle neřekl. Co je s tebou špatně, chlape? Jsi zasraný blázen?“ Strčil jsem si ruce do kapes, a snažil se ovládat. Nebyl jsem si jistý, proč jsem si myslel, že promluvit si s ním něco vyřeší.

„Ne. Žádnej blázen. Jen dohlížím na Jade. Kdybys měl alespoň půlku mozku, věděl bys, že jí posereš život. Nevidíš, že to nemůže fungovat? Že ji okrádáš o skvělou budoucnost? O vše na čem tak tvrdě pracovala?“

„Jak bych to udělal? Podporuji všechno, co Jade dělá. Nezastavím její kariéru žádným způsobem.“

„Jsi hloupý sráč, motorkář. Neuvědomuješ si, že nikdy nebude nic víc než právník nízké úrovně, když bude spojována s podobnými, jako jsi ty? Kdyby si vzala někoho s vlivem, s prestiží a postavením v komunitě, mohla by se stát nejlepším ženským advokátem ve státě. To je to, co vždycky chtěla.“

„Tím myslíš něco jako takzvaný přítel, kterého měla, a on šukal se svou sekretářkou? Neříkej mi, že bys byl radši kdyby Jade byla s takovým čurákem – jen aby měla v tvých očích úspěch… než s mužem, který ji opravdu ctí a miluje? Ty jsi tady ten hloupý sráč, Summersi, ne já.“

„Jsou to peníze, co chceš? Můžu zajistit výplatu hotovosti, pokud zaručíš, že se od ní budeš držet dál. Víš, že je to jen otázka času, než tě Jade omrzí a ty přejdeš k nějaké čerstvé kundičce.“

„Kriste Summersi, přál bych si, abys to neřekl,“ řekl jsem, když jsem odhodil napůl vykouřenou cigaretu na štěrk a drtil ji pod botou. Škubalo mi v oku – a to nikdy nebylo dobré znamení.

„Tak kolik to bude stát Knoxi, abys navždy odešel z Jadeina života?“

Tak a bylo to – další jeho kecy už nevydržím. Moje pěstí se spojila s jeho čelistí. Když se zapotácel dozadu, následoval rychlý úder do žaludku.

„Teď jsi mrtvý, hajzle. Oddělám tě osobně,“ zařval, když se na mě vrhnul a oči se mu v temnotě leskly šílenstvím, takže jsem věděl, že mě zabije, jestli dostane šanci.

Razor mě naučil několik ostrých triků, o kterých jsem si myslel, že se na hřišti policistů nenaučili. Když se na mě vrhal, vyhnul jsem se mu, chytil mu hlavu pod paží a stiskl krk tak, že mohl stěží dýchat. Zkroutil jsem mu ruku za záda, takže jsem měl větší vliv, abych mu způsobil bolest.

„Sráči!“ Vykřikl, když jsem mu téměř vykloubil ruku. Nebyl vždy větší muž, který zvítězil v boji – byl to ten, kdo se pohyboval rychleji a nejlépe využil prvek překvapení. Summers udělal fatální chybu, když si myslel, že použiju jen pěsti. Ale věděl jsem, že kdybych se ho snažil dostat takhle, byl bych já ten s bolestí a dostal nakládačku.

Úsměv mi zkroutil rty. Jo. Mít bratry jako jsou Cobra a Razor mělo jistě své výhody. Počet případů, kdy mě téměř při tréninku zabili, nyní vyplácí obrovské dividendy. Mohl bych bojovat proti špinavějším, než je nějaký zasraný policajt – dokonce i s přáním smrti.

Summers zavrčel, když se mě snažil nabrat loktem. Kurva, to mě jenom udělalo divočejším. Krev mi pumpovala žilami a adrenalin stoupal v mém krevním oběhu. Vší silou jsem ho praštil do koulí a způsobil, že se mu oči zvrátily do hlavy. Pak, když padal dolů jako dobytče, dostal ještě jeden rychlý úder do krku.

Ležel na štěrku a svíjel se.

Zasmál jsem se. Znělo to hloupě a trochu šíleně. „Nejsem si jistý, co tě víc bolí? Tvoje koule nebo průdušnice?“ Naklonil jsem se nad něj a plivl jsem mu do obličeje.

„Nikdy mi už neříkej, co mám dělat. A nikdy nehroz, že mě rozdělíš s mou mrchou. Protože ať se ti to líbí nebo ne, Jade je teď moje žena.“ Kopl jsem ho do žeber. Za normálních okolností jsem do člověka, který byl na zemi, nekopal, ale ještě jsem mu to nevrátil za buráčka. Znovu jsem kopl, tvrději, až sebou trhl. „A to je za dítě. Protože vím, že máš něco společného s tím, že o ní Jade přišla. Jo, byla to holka. Nevinná holčička. A já ti to nikdy neodpustím, dokud budu dýchat.“

„Od této chvíle se dívej přes svoje zasraný rameno motorkáři, protože sis právě podepsal svůj vlastní rozsudek smrti. Jsi tak dobrý jako zasraně mrtvý. I kdyby mě to stálo můj vlastní život, nebudu mít klid, dokud nebudeš šest metrů pod zemí, abych ochránil Jadein život.“

„To uvidíme Summersi. Nemáš žádné zasrané ponětí, jak silného muže dělá láska ženy. Škoda pro tebe.“

Zapálil jsem další cigaretu a zhluboka si potáhnul, protože jsem potřeboval nikotinový kop, aby mě uklidnil.

„Nyní jdi dovnitř a omluv se své sestře. To je jediný důvod, proč jsem tě dneska večer nedodělal. Nechci Jade ještě víc ublížit. Ale jestli jí znovu ublížíš, věř mi, budeš si přát, aby ses nikdy nenarodil.“

Jaká zasraná noční můra toho dne byla. Ale pro buráčkovu památku, budu bojovat za Jade a mě. Nenechám nikoho se mám postavit do cesty.

Pak jsem si vzpomněl, že řekla ano – moje princezna si mě vezme. A to samo o sobě stálo za to, být naživu. Máme zbytek života, abychom byli spolu a budovali rodinu, které vždy bude buráček součástí. Vždy.