UMH - 26. kapitola

Překlad: Dráža
Kor.: Evička

Jade

Jen o tři krátké týdny později, po třinácti týdnech ranní nevolnost odezněla a já se cítila mnohem lépe. Ryder se o mě tak pečlivě staral, že jsem dokonce přibrala na váze. Najednou jsem měla neukojitelnou chuť k jídlu a Ryder mě škádlil, že buráček je jako hladová housenka, protože jsem toužila po nejpodivnějších věcech v těch nejpodivnějších hodinách – jako slanina a banán, toustový sendvič s arašídovým máslem, džemem a sýrem. A to ani nezmiňuju slaný karamel: něco slaného a sladkého, za tím jsem přímo šílela.

Jakmile jsem otevřela krabici, vypískla jsem potěšením, a když jsem viděla obsah, chtělo se mi udělat šťastný tanec. „Podívej se, co mi Chloe s Lily, poslaly z Austrálie.“

Ryder se podíval do krabice, zvědavý na to z čeho jsem tak nadšená. Byla to krabice plná slaného karamelu Tim Tams namáčené v čokoládě, slavné sušenky pocházejících z Austrálie. Zasmál se a zavrtěl hlavou. „To by se mělo postarat o ty půlnoční chuťovky, co?“

Dala jsem mu velký nedbalý polibek. Ryder byl úžasný. Dokonce, i když jsem se probudila uprostřed noci a zatoužila po něčem, co jsme v domě neměli, sedl na motorku a jel mi koupit vše, co jsem chtěla. Milovala jsem, jak dobře se o mě stará.

„Jsi připravená na svou schůzku bejby?“ Zeptal se, když si přes hlavu natáhl tričko.

Moje ústa se otevřela. „Jdeš se mnou? Myslela jsem, že nenávidíš nemocnice a doktory.“

Usmál se. „Chci vidět dítě na ultrazvuku a slyšet tlukot srdce.“ Vzal mi ruku a políbil klouby. Pak se sklonil, zvedl můj top a olíbal břicho. „Slyšíš to, buráčku? Dnes tě budeme fotit.“

„Okej, jsem ráda, že jdeš taky… ale po schůzce mám naplánováno jít nakupovat,“ řekla jsem s obavami a kousala si spodní ret, když jsem čekala na jeho reakci.

„O tom… myslel jsem, že bych tě mohl vzít na oběd a pak ti pomohl vybrat všechny mateřské věci.“ Usmál se na mě tak, až mi to tavilo srdce. Ryder a nakupování, nešlo dohromady. Nikdy do obchodu ani nevkročil, dokud to nepotřeboval. Ale jeho nabídka byla upřímná a já toho hned využila.

Usmála jsem se. „Bejby, to je tak sladké. Oběd a nakupování. Myslím, že to bude úžasný den.“

„Tak pojď, princezno, pojďme začít den. Vezmi si kabelku.“ Políbil mě na tvář a pak táhl za ruku ke dveřím.

O pět minut později jsme přijeli k ordinaci lékaře. Ryder nechtěl, abych seděla na zadku motorky od mých ranních nevolností a bez ohledu na to, jak moc jsem se ho snažila přesvědčit, že už jsem opravdu v pořádku, neměl rád myšlenku, že by nás vystavil přírodním živlům. Takže jsme byli v mém malém sportovním autě, Ryder řídil se stejnou schopností, kterou měl při manipulaci s motorkou.

„Bejby, přemýšlel jsem o tom, že budeme potřebovat rodinné auto, jakmile se buráček narodí. Velké SUV, které má bezpečnostní prvky a nabitý airbag.“

Zasmála jsem se. „Vážně? Motorkář chce bezpečný vůz?“ Ryder mě překvapil. Nikdy jsem si nemyslela, že by se o tyto problémy zajímal. Stále máme měsíce před tím, než se buráček narodí. Ale nedokázala jsem potlačit úsměv – dělalo mě šťastnou, že přemýšlí dlouhodobě. A zajímá se o blahobyt a bezpečí naší rodiny.

„Jo, zkoumal jsem nejbezpečnější SUV. Za dva týdny mám zkušební jízdu.“

Polkla jsem. Tohle se pohybovalo rychle – během pár měsíců, co jsem odešla od toho, že jsem tatínkova holčička, bezpečně žijící s rodiči, abych se stala sama rodičem. S mým motorkářem. A už mluvíme o odpovědnosti. Žvýkala jsem si rty, když jsem zpod řas sledovala Rydera. Projde si tím vším se mnou? Jakmile tu to dítě bude, zůstane, aby byl tatínkem? Neměl žádný skutečný vzor, na kterém by založil své myšlenky otcovství. Dokáže to zvládnout, nebo uteče, až uvidí, jak velký závazek dítě je?

Ryderova svoboda pro něj znamenala všechno. On si jí opatroval a užíval. To bylo to, co z něj udělalo to, čím je. Když toho na něj bylo moc, skočil na motorku a ujel od toho. Teď jsem ho v podstatě žádala, aby zůstal, aby měl trvalou odpovědnost. Mě a buráčka. Zvládne to?

Naštěstí mám své investiční portfolio, které by se o mě postaralo, kdyby k tomu někdy došlo, ale radši bych budovala život s mým mužem. A ženy s dětmi také mohou mít úspěšnou kariéru. Nikdo mi mé vzdělání vzít nemůže.

„Proč se mračíš bejby? Způsobí ti to vrásky,“ vtipkoval, protože ví, jak moc se starám o svou kůži.

Hravě jsem ho plácla do ruky. „Nikdy mě nepřestaneš ohromovat, Rydere Knoxi. To je všechno.“ Žaludek mi říkal, že s Ryderem je to na dlouhou trať – musím přestat pochybovat o tom, že bude vždy v mém životě a začít být vděčná, že ho máme. Můj život s ním nebude bílý plot nebo sídlo s golfovým hřištěm, jak jsem vždycky věřila, že bude, ale bude plný lásky, smíchu a štěstí. A to bylo mnohem lepší. Nemohla jsem žádat nic víc.

Zaparkovali jsme u doktora a Ryder přešel kolem auta, aby mi pomohl. Bylo stále obtížnější dělat jednoduché věci, a to i v počátku těhotenství.

„Díky, bejby.“ Stoupla jsem si na špičky a políbila. „Za všechno.“

Silné paže se mi obtočily kolem pasu a přitiskl si mě na hruď, oba jsme si stěží uvědomovali lidi kolem nás, i když jsme pravděpodobně dostali několik nevěřícných pohledů. Tvrdě mě políbil a na tu chvíli bylo všechno perfektní.

Přišli jsme právě včas na schůzku. Ležela jsem na posteli, studený gel na břiše, když jsme se zadívali na černobílý obraz na obrazovce.

„Pojďme změřit tělo a hlavu, ano?“ Myš klikla na jednom místě a pak na druhém. „Ach, všechno je v pořádku. Dítě roste normálním tempem a všechno vypadá dobře.“ Otočila spínač a podivný zvuk naplnil pokoj – jako tep srdce ve vodě, ale mnohem rychlejší, než jsem očekávala.

„Wow, to zní strašidelně,“ řekla jsem tiše, přemožena emocemi. Ryder se na mě usmál, když jsem si otřela z tváří slzy. Jeho oči byly také zamlžené, ale předstírala jsem, že jsem si toho nevšimla. Jeho připitomělý úsměv byl tak rozkošný, že mé srdce přetékalo láskou. Byla jsem ta nejšťastnější žena na světě. Stiskla jsem mu ruku a přes slzy se na něj usmála.

„Všechno normální.“ Setřela mi gel z břicha a usmála se.

„A tento obrázek si můžete vzít domů pro vaše dětské album.“ Podala mi fotografii buráčka s velkou hlavou a perfektně tvarovaným nosem a ústy. Počítala jsem prsty na ruce a noze, které byly viditelné. Ryderův úsměv mu skoro rozdělil obličej. „Všechno je v pořádku bejby. Je tam všechno.“