LILY CALLOWAY
Všichni
jsme zpátky v domě v Princetonu a tři dny jsem nemluvila s Rose.
Odchází z domu brzy a vrací se pozdě. A pokaždé když volám, spustí se její
automatický vzkaz. Obvykle Rose odpovídá na druhé zazvonění.
H&M
a Macy´s stáhly Calloway Couture ze svých prodejen, přičemž ocitovaly
„negativní pozornost“ jako důvod, aby stáhly šaty z ramínek a polic.
Omluvila jsem se přes zprávu a jednou jsem ji zastihla osobně, abych ta slova
vyslovila, ale poplácala mě po rameni a říkala něco o setkání a naskočila do
auta.
Psala
mi dnes ráno. Jsem jen zaneprázdněná a
omlouvám se, že nemám víc času si popovídat. Neviním tě. Hlavu vzhůru. –
Rose
Dnes
se necítím moc čile, ale ta zpráva mi pomáhá uvolnit tlak na hrudi. Dnes mám
svůj poslední test předtím, než příští týden začnou závěrečky, a to znamená
poprvé od toho skandálu, co vstoupím do kampusu. Neměla bych chodit.
Nestudovala jsem ani jsem se neučila zpaměti odpovědi ze starých testů. Jen
jsem sebou pleskla na gauč a sledovala opakování Boy Meets World.
Moje
končetiny jsou těžce povislé, kotva, která mě uvazuje k posteli, podlaze,
gauči. Ráno, v poledne, v noci. Nutkání zmizet, superschopnost, kterou
jsem vždycky chtěla, na mě útočí čím dál častěji. Dr. Banning by mi řekla, že
jsem v depresi, možná mi dokonce předepsala léky. Ale nemluvila jsem
s ní od mého setkání s právníky.
Nemám
dovoleno ji vídat. Teď mám nového psychiatra. Dr. Olivera Evanse. Setkám se
s ním příští týden.
Sprcha
je moje jediná samota: místo, kde existuje sebeláska, kde pára a moje brnící
nervy spálí a zažehnají mou úzkost. Vrchol doprovází vina. A jávímjávímjávím.
Technicky to nemám dovoleno, ale sleduju, kolik času trávím dotýkáním se sama
sebe. To není to samé jako porno. Nesmím masturbovat na veřejnosti. Nikdy to
nepřeženu, pokud se omezím na sebelásku ve chvílích sprchy.
A
po pokusu mít včera v noci sex se mi Lo pravděpodobně stejně bude dobrých
tisíc let vyhýbat. Začalo to dobře. Byla jsem až směšně vzrušená, že s ním
konečně po dvou týdnech abstinence budu spát. Hodina uběhla, ošálila mou mysl,
abych uvěřila, že jsme jen tak blbli celých pět minut, ne šedesát. Potřebovala
jsem víc času.
Pořád
mi říkal ne. A já jsem se dokonce
pokusila vrhnout se na něj jako pavouk a chytit ho do mé sexuální sítě, což
(teď když o tom přemýšlím) nemohlo být tak úplně sexy. Změnila jsem se
v kompulzivní sexuální monstrum, kterého jsme se oba báli. Pak se stalo
něco horšího.
Propukla
jsem v pláč.
Takže
nejen že jsem kňourala po sexu, ale brečela jsem, když jsem ho nedostala.
Stydím se až k bodu odloučení. Už nikdy nechci ukázat svůj obličej, nikomu.
Neviním Lo, pokud se mnou už nikdy nechce spát ve stejné posteli.
Kouknu
na hodiny v kuchyni. Lo s Rykeem už nemůžou běhat na dráze
v Pennu nebo utíkat kolem bloku, aniž by je bombardovali paparazzi nebo vlezlí
studenti. Takže se uchýlili k tomu, že sprintují po pozemku u našeho domu
v Princetonu. Aspoň je za bránou.
Ale
neměli by přijít dalších deset minut. Vlhké vlasy mi zamokří tričko. Myslím, že
tam zvládnu vmáčknout ještě jednu sprchu, než vstoupí do domu. Seskočím
z barové stoličky a uháním do koupelny. Znovu ze skříňky úplně zezadu vydoluju malou taštičku
s tampóny. Nacpaný mezi nimi všemi je váček s mým vodotěsným
mini-vibrátorem. Vytáhnu ho a strčím taštičku zpátky.
Sprcha
nebo vana?
Nesnáším,
že nemáme combo vana-sprcha provedení. Pak by to bylo mnohem jednodušší.
Sebeláska ve stoje není moje oblíbená a zrovna to jsem musela dělat ve sprše.
Vana
na mě volá. Bublinky. Taky můžu mít bublinky. Ale mám jen… deset minut. Myslím,
že to můžu zvládnout. Bublinky za to musí stát.
Rychle
otočím kohoutek, testuju vodu kvůli perfektní teplotě a stříknu tam bublinkový
mix (samozřejmě) a přihodím jednu z těch růžových mýdlových kuliček
(nejsem si úplně jistá, co dělají). Voda se rychle změní ve světle růžový odstín
a já vdechnu květinové aroma, vůni pěkně podobnou liliím.
Tak
tomu říkám úspěch.
Zbavím
se oblečení a ponořím se do vody, přičemž zalapám po dechu při teplu, které mi
klouže po stehnech a nahoru k prsům. Držím vibrátor v jedné ruce,
nejdřív mě plní očekávání a radost. Zavřu oči, opřu se dozadu a nechám mysl,
aby se toulala, zatímco se moje ruka hýbe.
Zaměřím
se na speciální vzpomínku., na tu s Lo během našeho druháku na vysoké.
Ukecali nás, abychom se zúčastnili prázdninové párty mých rodičů vzadu na
jejich panství Villanova. Protože jsme měli v plánu přespat, oba jsme se
rozhodli opít se z vaječňáku. Matka nás vyhnala nahoru, abychom nerušili
některého z dalších hostů a my se po zbytek noci zamkli u mě
v pokoji.
Zatímco
jsme stáli u paty postele, líbal mě s opojným pohledem na krk a na rty,
vdechoval každou mou část, pohled, který v jediné sekundě zhltnul moje
tělo. I když jsme byli sami, nepřestal.
Byla
jsem vzrušená. On byl opilý. A rád mi půjčil svoje ústa a já přijala (nejdřív),
protože moje mysl byla nastavená na super spěch. Jeho rty se mi přitiskly na
klíční kost, něžně a pak hluboce a sály. Prsty mi sklouzl k pasu, níž a
níž.
„Lo.“
Vypustila jsem trhaný dech a snažila se přidržet jeho bílé košile
s knoflíčky, pokoušela jsem se udržet zpříma. Ale svět tančil a já
nechtěla nic víc, než do toho být smetena – pokud možno přírazem a vrcholem.
Stáhl
se a chytil moje tváře, jeho jantarové oči v sobě nesly silný opar, ale ne
dost na to, aby z chlastu byl kompletně mimo. Pořád byl se mnou. Tady. Pro
teď.
Byla
jsem si jistá, že to já z nás dvou připomínám nedbalého opilce.
„Lily.“
Jeho rty se zvedly do nezbedného úsměvu. „Jak se cítíš?“
„Vratce,“
přiznala jsem. „A nadrženě.“ Alkohol potlačil jakékoli rozpaky, protože jsem
dodala: „Vlastně fakt nadrženě.“ Ale nemohla jsem si najít jednorázovku na
soukromě párty rodičů. Kromě faktu že
většina byla věkově v jejich padesáti, těch pár mladých lidí znalo mou
rodinu velmi dobře. Nebyla jsem na trhu, abych rozptýlila drby, že jsem podvedla
Lorena Hale. Nakonec pořád jsme předstírali, že jsme pár.
Pořád
se usmíval. „Takhle děláš kluky tvrdými? Otevřenou upřímností?“
Moje
oči okamžitě spadly k jeho rozkroku. „Nezdá se, že by to na tebe
fungovalo,“ kontrovala jsem. Vyklouzla jsem z jeho náruče a našla
v šuplíku stolu jeho černého pasažéra v podobě Macallanu. Otevřela
jsem ho a rychle si lokla. Tvář mu potemněla a vytrhl mi láhev. Dal si okraj ke
svým rtům a dal si velký doušek, hrdlo mu třikrát poskočilo.
Položil
láhev zpět na stůl. „Ty jsi vždycky nadržená. Měl bych věčnou erekci, kdyby to
bylo vše, co je třeba.“
Moje
myšlenky se začaly toulat na hříšná místa, zatímco jsem přemýšlela, co přesně
by udělalo Lorena Hale. Ale tohle byl Lo. Můj nejlepší kamarád. Vztah, který
jsem nemohla znehodnotit rychlou píchačkou. Překročili jsme hranice už párkrát
předtím, ale byla jsem rozhodnutá nikdy nepřeskočit tu hlavní hranici – tu
která končí s ním ve mně, s největším nejjasnějším vyvrcholením.
„Obvykle
věci neříkám,“ přiznala jsem. „Jen věci dělám.“
Věnoval
mi hořký úsměv. „Vsadím se, že děláš úžasnou kuřbu.“
Chystala
jsem se mu jednu nabídnout, ale vzpomněla jsem si, kdo je a hrdlo mi znovu
vyschlo. Natáhla jsem ruku pro Macallan. „Dostals mě,“ řekla jsem.
Zasmál
se, když si znovu přitiskl láhev ke rtům. „Roztomilé.“ Dal si další dlouhý lok.
Vždycky byl tak teritoriální, když přišlo na jeho chlast.
Odpochodovala
jsem k šuplíku a vylovila lahvičku vodky z letadla.
Zvedl
obočí. „Nemáš to s čím zapít, velký panák.“
Pokrčila
jsem rameny, odšroubovala víčko a hodila si tvrdý alkohol do hrdla.
„Hej!“
vykřikl a spěchal k mému boku, právě když si tekutina propalovala cestu
mým jícnem. Drsně jsem se rozkašlala. Zatraceně
hořím, pomyslela jsem si. Vytrhl mi lahvičku, ale osmdesát procent už mi
zaplavovalo žaludek.
Nos
se mi nakrčil znechucením. „Proč to děláš?“ zeptala jsem se. Vídala jsem ho pít
neředěný tvrdý. Rukou jsem si otřela jazyk, protože jsem se snažila zbavit té chuti.
Ugh.
On
se jen smál a nechal mě pár minut si stěžovat a pak mi alkohol začal deformovat
mysl, obracel moje smyslné myšlenky na rychloběh. Toužila jsem po doteku. Po rukou, aby mi vyjely nahoru a
dolů po nohou a stehnech.
Pleskla
jsem sebou na okraj postele, oči unášené k Loovi, spadly mu na zadek,
zatímco zíral z okna fascinovaný třpytem vánočních světýlek a třepotáním
sněhu.
Chtěla
jsem sex.
Chtěla
jsem se cítit tak dobře, jako se cítil on. Alkohol ho uvolnil, hodil do pohody
a já jsem prahla po tomto typu umírněného klidu.
„Lo,“
vydechla jsem. „Předstíráme pořád?“
Jeho
oči se setkaly s mými. „Dnes v noci budu spát u tebe v pokoji,
protože spolu údajně chodíme. Takže… ano.“
„Můžu
něco dělat?“ Moje víčka se zdála těžká z tvrdého alkoholu a doufejme, že
můj hlas nebyl tak mumlavý.
Ani
nezaváhal. „Jasně,“ řekl. „Můžu počkat v pracovně tvého otce. Nemyslím si,
že tam někdo je.“
Posunul
se ke dveřím, chystal se dopřát mi soukromí na sebelásku. Ale to není to, co
jsem chtěla. „Počkej,“ zavolala jsem a srdce mi rychle bušilo. Jeho chodidla se
zastavila uprostřed podlahy a otočil se, čelil mi s nakloněním hlavy.
„Můžeš
zůstat,“ řekla jsem mu. „Přesně tam. Jen… zůstaň přesně tam.“
Vklouzla
jsem pod pokrývky a snažila se vyhnout jeho pohledu, zatímco jsem se potýkala
se šaty. Vytáhla jsem si látku přes hlavu a hodila ji na podlahu – spolu
s mými kalhotkami. Měla jsem aspoň dost rozumu na to, abych si na sobě
nechala podprsenku bez ramínek. Ne že ta by toho moc zakrývala.
Teď
umístěná jsem se podívala zpět na něj. Na jeho obličeji tančil pobavený výraz.
„Jak opilá jsi?“ zeptal se.
Popravdě
jsem doufala, že si ráno nebudu pamatovat, že jsem tohle dělala. To se ale
nestalo. „Dost,“ řekla jsem. Dost na to,
abych se dotýkala sama sebe před tebou.
Olízl
si spodní ret a zvedl si láhev k puse. Čekal, aby viděl, jestli to
uskutečním. Prsty mi klesly mezi nohy, našly to jemné vlhké místečko, které
bolestně toužilo po doteku. Dech se mi prohloubil, jakmile mi prsty pulsově
přejely přes klitoris a vychutnávala jsem si, jak to zažehlo moje jádro.
Toužebně
jsem zírala na jeho kalhoty, představovala jsem si jeho ptáka, kterého jsem
nikdy během našich vysokoškolských let skutečně neviděla. Nikdy jsem nechtěla,
aby jeho penis navýšil moje pokušení, tak jsem se většinu dní vyhýbala očnímu
kontaktu s ním. Ale tu noc jsem se o nic z toho nestarala. Měla jsem
v myšlenkách sex a chtělo to něco víc.
Jeho
prsty cestovaly ke knoflíku jeho kalhot a mně se zadrhl dech, když ho pomalu
protlačil dírkou.
Tázavě
jsem se na něj podívala. Co to dělal?
„Pokud
mě chceš sledovat, zatímco se uděláš,“ řekl, „možná bys to mohla udělat tím
správným způsobem, lásko.“ Stáhl si kalhoty ke kotníkům a pomalu z nich
vystoupil. Pusa se mi otevřela a v šoku jsem přestala hýbat vlastními
prsty.
Byl
tvrdý.
Ne
úplně, ale rozhodně pevnější než předtím. Jeho upnuté černé boxerky vystavovaly
každý sval a křivku a samozřejmě vyboulení, na které jsem se zaměřila.
„Pokračuj,“
pobídl mě.
Moje
prsty při jeho slovech znovu vzplanuly a pohybovala jsem jimi rychleji, boky se
mi svíjely a v nadšení pumpovaly. Jeho pták pomalu rostl. Lákala jsem ho k
sobě, jako by se ze mě stal malý zaklínač hadů. Milovala jsem tu kontrolu… tu
moc.
Kradmo
jsem se podívala a přichytila jsem Lo, jak se vpíjí do mých rysů, do toho jak
se mi oddělují rty a oči třepotají dozadu. Ale když jsme uzamkly pohledy,
snížila jsem svůj ústřední bod, ruka se mu ztrácela pod lemem boxerek.
V hrdle
se mi zasekl sten, když jsem ho sledovala, jak se pod látkou tře. Nemohla jsem
vidět jeho ptáka, ne doopravdy, ale to se zdálo být ještě víc sexy. Hříšnější a
víc špatné a prostě za hranicí správného.
Jeho
těžký dech se prohloubil a zdrsněl, stejně trhaný a chtivý jako můj. „Lily,“
zasténal. Moje vyvrcholení dorazilo v tom idylickém přívalu, který se
přese mě přehnal v překvapivých sériích. Tělo se mi třáslo a palce
kroutily, můj vrchol mě sežehl zevnitř. Lo zavrčel, jeho dech ostrý, a udělal
se spolu se mnou.
Obvyklá
hanba byla pohlcená alkoholem a připomínkou, že jsme neporušili žádná pravidla.
Přesvědčila jsem samu sebe, že mě pravděpodobně slyšel, jak jsem se udělala,
z druhého pokoje už tisíckrát. Vidět ten akt nemohl být tak velký rozdíl.
A nikdy předtím jsem nic takového s žádným jiným klukem neudělala.
Zdálo
se to speciální.
Obrátila
jsem se na něj, abych se ho zeptala, jestli bychom to mohli udělat znovu.
Jednou nebylo nikdy dost.
Viděl
to zoufalství, než jsem vyslovila jediné slovo.
„Pokud
to přede mnou uděláš znovu, budu tě muset ošukat,“ řekl.
„Muset
nebo chtít?“ zeptala jsem se ve zmatku.
Lehce
se usmál, ale vůbec mi nedal jasnou odpověď. „Možná neztvrdnu, když mi řekneš,
že jsi nadržená, ale pořád jsem kluk. A ty máš pořád pravidla. Taková, kterých nechci
využít, když jsi opilá.“
„Tak
až budu střízlivá?“
Jeho
úsměv se změnil na nezbedný. „Půjdu si dát sprchu.“
Sevřel
hrdlo Macallanu. Pořád jsem musela vypadat zklamaně, protože šel, místo do
koupelny, do mojí skříně. Zespodu vytáhl růžovou Victoria Secret krabici a
jemně ji položil vedle mě na postel. Věděl, že je naplněná všemi mými hračkami.
To gesto bylo milé.
Zastrčil
mi pramen vlasů za ucho a políbil mě na čelo. „Pěkné Vánoce, Lil,“ řekl a
odešel do koupelny.
Nikdy
se nevrátil. Příští čtyři hodiny jsem strávila v sebeláskovém kómatu,
dokud jsem neodpadla. Ráno jsem ho našla spát na kachlíkové podlaze koupelny,
zatímco objímal prázdnou flašku. Nikdy jsme se o tom znovu nebavili. Pohřbila
jsem tu vzpomínku se svými fantaziemi a vždy jsem věřila tomu, že on o tu
vzpomínku přišel ve svém chlastu.

Ďakujeeem
OdpovědětVymazatĎakujem😘😘😘
OdpovědětVymazatNaprosto šílené...nevím co si myslet.Je mi jich líto obou.Díky mocka.
OdpovědětVymazatDěkuji za kapitolu.
OdpovědětVymazatĎakujem
OdpovědětVymazatĎakujem za preklad a už sa neviem dočkať pokračovania 😉
OdpovědětVymazatĎakujem veľmi pekne za preklad:)
OdpovědětVymazatDekuji
OdpovědětVymazatMoc děkuji:-):-)
OdpovědětVymazatVelmi děkuji, nemohu se dočkat další kapitolky :-)
OdpovědětVymazatDěkuji moc za další pokračování.
OdpovědětVymazatdakujem moc:)
OdpovědětVymazatMoc děkuji za pokračování.
OdpovědětVymazatMoc děkuji za překlad
OdpovědětVymazatDekuji
OdpovědětVymazatMoc děkuji
OdpovědětVymazatDěkuji moc
OdpovědětVymazatDěkuji.
OdpovědětVymazatĎakujem za ďalšiu kapitolu ❤
OdpovědětVymazatĎakujem za super preklad 😊
OdpovědětVymazatděkuji :-)
OdpovědětVymazatĎakujem veľmi za ďalšiu kapitolu
OdpovědětVymazatMoc díky za nový překlad. Jana
OdpovědětVymazatDěkuji za kapitolu :-)
OdpovědětVymazatDíky
OdpovědětVymazatMoc děkuji za další kapitolu.
OdpovědětVymazat