neděle 15. dubna 2018

AFN - 37. kapitola

Překlad: Peťa



LILY CALLOWAY


Všichni jsme zpátky v domě v Princetonu a tři dny jsem nemluvila s Rose. Odchází z domu brzy a vrací se pozdě. A pokaždé když volám, spustí se její automatický vzkaz. Obvykle Rose odpovídá na druhé zazvonění.
H&M a Macy´s stáhly Calloway Couture ze svých prodejen, přičemž ocitovaly „negativní pozornost“ jako důvod, aby stáhly šaty z ramínek a polic. Omluvila jsem se přes zprávu a jednou jsem ji zastihla osobně, abych ta slova vyslovila, ale poplácala mě po rameni a říkala něco o setkání a naskočila do auta.
Psala mi dnes ráno. Jsem jen zaneprázdněná a omlouvám se, že nemám víc času si popovídat. Neviním tě. Hlavu vzhůru. – Rose
Dnes se necítím moc čile, ale ta zpráva mi pomáhá uvolnit tlak na hrudi. Dnes mám svůj poslední test předtím, než příští týden začnou závěrečky, a to znamená poprvé od toho skandálu, co vstoupím do kampusu. Neměla bych chodit. Nestudovala jsem ani jsem se neučila zpaměti odpovědi ze starých testů. Jen jsem sebou pleskla na gauč a sledovala opakování Boy Meets World.
Moje končetiny jsou těžce povislé, kotva, která mě uvazuje k posteli, podlaze, gauči. Ráno, v poledne, v noci. Nutkání zmizet, superschopnost, kterou jsem vždycky chtěla, na mě útočí čím dál častěji. Dr. Banning by mi řekla, že jsem v depresi, možná mi dokonce předepsala léky. Ale nemluvila jsem s ní od mého setkání s právníky.
Nemám dovoleno ji vídat. Teď mám nového psychiatra. Dr. Olivera Evanse. Setkám se s ním příští týden.
Sprcha je moje jediná samota: místo, kde existuje sebeláska, kde pára a moje brnící nervy spálí a zažehnají mou úzkost. Vrchol doprovází vina. A jávímjávímjávím. Technicky to nemám dovoleno, ale sleduju, kolik času trávím dotýkáním se sama sebe. To není to samé jako porno. Nesmím masturbovat na veřejnosti. Nikdy to nepřeženu, pokud se omezím na sebelásku ve chvílích sprchy.
A po pokusu mít včera v noci sex se mi Lo pravděpodobně stejně bude dobrých tisíc let vyhýbat. Začalo to dobře. Byla jsem až směšně vzrušená, že s ním konečně po dvou týdnech abstinence budu spát. Hodina uběhla, ošálila mou mysl, abych uvěřila, že jsme jen tak blbli celých pět minut, ne šedesát. Potřebovala jsem víc času.
Pořád mi říkal ne. A já jsem se dokonce pokusila vrhnout se na něj jako pavouk a chytit ho do mé sexuální sítě, což (teď když o tom přemýšlím) nemohlo být tak úplně sexy. Změnila jsem se v kompulzivní sexuální monstrum, kterého jsme se oba báli. Pak se stalo něco horšího.
Propukla jsem v pláč.
Takže nejen že jsem kňourala po sexu, ale brečela jsem, když jsem ho nedostala. Stydím se až k bodu odloučení. Už nikdy nechci ukázat svůj obličej, nikomu. Neviním Lo, pokud se mnou už nikdy nechce spát ve stejné posteli.
Kouknu na hodiny v kuchyni. Lo s Rykeem už nemůžou běhat na dráze v Pennu nebo utíkat kolem bloku, aniž by je bombardovali paparazzi nebo vlezlí studenti. Takže se uchýlili k tomu, že sprintují po pozemku u našeho domu v Princetonu. Aspoň je za bránou.
Ale neměli by přijít dalších deset minut. Vlhké vlasy mi zamokří tričko. Myslím, že tam zvládnu vmáčknout ještě jednu sprchu, než vstoupí do domu. Seskočím z barové stoličky a uháním do koupelny. Znovu ze skříňky úplně zezadu vydoluju malou taštičku s tampóny. Nacpaný mezi nimi všemi je váček s mým vodotěsným mini-vibrátorem. Vytáhnu ho a strčím taštičku zpátky.
Sprcha nebo vana?
Nesnáším, že nemáme combo vana-sprcha provedení. Pak by to bylo mnohem jednodušší. Sebeláska ve stoje není moje oblíbená a zrovna to jsem musela dělat ve sprše.
Vana na mě volá. Bublinky. Taky můžu mít bublinky. Ale mám jen… deset minut. Myslím, že to můžu zvládnout. Bublinky za to musí stát.
Rychle otočím kohoutek, testuju vodu kvůli perfektní teplotě a stříknu tam bublinkový mix (samozřejmě) a přihodím jednu z těch růžových mýdlových kuliček (nejsem si úplně jistá, co dělají). Voda se rychle změní ve světle růžový odstín a já vdechnu květinové aroma, vůni pěkně podobnou liliím.
Tak tomu říkám úspěch.
Zbavím se oblečení a ponořím se do vody, přičemž zalapám po dechu při teplu, které mi klouže po stehnech a nahoru k prsům. Držím vibrátor v jedné ruce, nejdřív mě plní očekávání a radost. Zavřu oči, opřu se dozadu a nechám mysl, aby se toulala, zatímco se moje ruka hýbe.
Zaměřím se na speciální vzpomínku., na tu s Lo během našeho druháku na vysoké. Ukecali nás, abychom se zúčastnili prázdninové párty mých rodičů vzadu na jejich panství Villanova. Protože jsme měli v plánu přespat, oba jsme se rozhodli opít se z vaječňáku. Matka nás vyhnala nahoru, abychom nerušili některého z dalších hostů a my se po zbytek noci zamkli u mě v pokoji.
Zatímco jsme stáli u paty postele, líbal mě s opojným pohledem na krk a na rty, vdechoval každou mou část, pohled, který v jediné sekundě zhltnul moje tělo. I když jsme byli sami, nepřestal.
Byla jsem vzrušená. On byl opilý. A rád mi půjčil svoje ústa a já přijala (nejdřív), protože moje mysl byla nastavená na super spěch. Jeho rty se mi přitiskly na klíční kost, něžně a pak hluboce a sály. Prsty mi sklouzl k pasu, níž a níž.
„Lo.“ Vypustila jsem trhaný dech a snažila se přidržet jeho bílé košile s knoflíčky, pokoušela jsem se udržet zpříma. Ale svět tančil a já nechtěla nic víc, než do toho být smetena – pokud možno přírazem a vrcholem.  
Stáhl se a chytil moje tváře, jeho jantarové oči v sobě nesly silný opar, ale ne dost na to, aby z chlastu byl kompletně mimo. Pořád byl se mnou. Tady. Pro teď.
Byla jsem si jistá, že to já z nás dvou připomínám nedbalého opilce.
„Lily.“ Jeho rty se zvedly do nezbedného úsměvu. „Jak se cítíš?“
„Vratce,“ přiznala jsem. „A nadrženě.“ Alkohol potlačil jakékoli rozpaky, protože jsem dodala: „Vlastně fakt nadrženě.“ Ale nemohla jsem si najít jednorázovku na soukromě párty rodičů. Kromě faktu že většina byla věkově v jejich padesáti, těch pár mladých lidí znalo mou rodinu velmi dobře. Nebyla jsem na trhu, abych rozptýlila drby, že jsem podvedla Lorena Hale. Nakonec pořád jsme předstírali, že jsme pár.
Pořád se usmíval. „Takhle děláš kluky tvrdými? Otevřenou upřímností?“
Moje oči okamžitě spadly k jeho rozkroku. „Nezdá se, že by to na tebe fungovalo,“ kontrovala jsem. Vyklouzla jsem z jeho náruče a našla v šuplíku stolu jeho černého pasažéra v podobě Macallanu. Otevřela jsem ho a rychle si lokla. Tvář mu potemněla a vytrhl mi láhev. Dal si okraj ke svým rtům a dal si velký doušek, hrdlo mu třikrát poskočilo.
Položil láhev zpět na stůl. „Ty jsi vždycky nadržená. Měl bych věčnou erekci, kdyby to bylo vše, co je třeba.“
Moje myšlenky se začaly toulat na hříšná místa, zatímco jsem přemýšlela, co přesně by udělalo Lorena Hale. Ale tohle byl Lo. Můj nejlepší kamarád. Vztah, který jsem nemohla znehodnotit rychlou píchačkou. Překročili jsme hranice už párkrát předtím, ale byla jsem rozhodnutá nikdy nepřeskočit tu hlavní hranici – tu která končí s ním ve mně, s největším nejjasnějším vyvrcholením.
„Obvykle věci neříkám,“ přiznala jsem. „Jen věci dělám.“
Věnoval mi hořký úsměv. „Vsadím se, že děláš úžasnou kuřbu.“
Chystala jsem se mu jednu nabídnout, ale vzpomněla jsem si, kdo je a hrdlo mi znovu vyschlo. Natáhla jsem ruku pro Macallan. „Dostals mě,“ řekla jsem.
Zasmál se, když si znovu přitiskl láhev ke rtům. „Roztomilé.“ Dal si další dlouhý lok. Vždycky byl tak teritoriální, když přišlo na jeho chlast.
Odpochodovala jsem k šuplíku a vylovila lahvičku vodky z letadla.
Zvedl obočí. „Nemáš to s čím zapít, velký panák.“
Pokrčila jsem rameny, odšroubovala víčko a hodila si tvrdý alkohol do hrdla.
„Hej!“ vykřikl a spěchal k mému boku, právě když si tekutina propalovala cestu mým jícnem. Drsně jsem se rozkašlala. Zatraceně hořím, pomyslela jsem si. Vytrhl mi lahvičku, ale osmdesát procent už mi zaplavovalo žaludek.
Nos se mi nakrčil znechucením. „Proč to děláš?“ zeptala jsem se. Vídala jsem ho pít neředěný tvrdý. Rukou jsem si otřela jazyk, protože jsem se snažila zbavit té chuti. Ugh.
On se jen smál a nechal mě pár minut si stěžovat a pak mi alkohol začal deformovat mysl, obracel moje smyslné myšlenky na rychloběh. Toužila jsem po doteku. Po rukou, aby mi vyjely nahoru a dolů po nohou a stehnech.
Pleskla jsem sebou na okraj postele, oči unášené k Loovi, spadly mu na zadek, zatímco zíral z okna fascinovaný třpytem vánočních světýlek a třepotáním sněhu.
Chtěla jsem sex.
Chtěla jsem se cítit tak dobře, jako se cítil on. Alkohol ho uvolnil, hodil do pohody a já jsem prahla po tomto typu umírněného klidu.
„Lo,“ vydechla jsem. „Předstíráme pořád?“
Jeho oči se setkaly s mými. „Dnes v noci budu spát u tebe v pokoji, protože spolu údajně chodíme. Takže… ano.“
„Můžu něco dělat?“ Moje víčka se zdála těžká z tvrdého alkoholu a doufejme, že můj hlas nebyl tak mumlavý.
Ani nezaváhal. „Jasně,“ řekl. „Můžu počkat v pracovně tvého otce. Nemyslím si, že tam někdo je.“
Posunul se ke dveřím, chystal se dopřát mi soukromí na sebelásku. Ale to není to, co jsem chtěla. „Počkej,“ zavolala jsem a srdce mi rychle bušilo. Jeho chodidla se zastavila uprostřed podlahy a otočil se, čelil mi s nakloněním hlavy.
„Můžeš zůstat,“ řekla jsem mu. „Přesně tam. Jen… zůstaň přesně tam.“
Vklouzla jsem pod pokrývky a snažila se vyhnout jeho pohledu, zatímco jsem se potýkala se šaty. Vytáhla jsem si látku přes hlavu a hodila ji na podlahu – spolu s mými kalhotkami. Měla jsem aspoň dost rozumu na to, abych si na sobě nechala podprsenku bez ramínek. Ne že ta by toho moc zakrývala.
Teď umístěná jsem se podívala zpět na něj. Na jeho obličeji tančil pobavený výraz. „Jak opilá jsi?“ zeptal se.
Popravdě jsem doufala, že si ráno nebudu pamatovat, že jsem tohle dělala. To se ale nestalo. „Dost,“ řekla jsem. Dost na to, abych se dotýkala sama sebe před tebou.
Olízl si spodní ret a zvedl si láhev k puse. Čekal, aby viděl, jestli to uskutečním. Prsty mi klesly mezi nohy, našly to jemné vlhké místečko, které bolestně toužilo po doteku. Dech se mi prohloubil, jakmile mi prsty pulsově přejely přes klitoris a vychutnávala jsem si, jak to zažehlo moje jádro.
Toužebně jsem zírala na jeho kalhoty, představovala jsem si jeho ptáka, kterého jsem nikdy během našich vysokoškolských let skutečně neviděla. Nikdy jsem nechtěla, aby jeho penis navýšil moje pokušení, tak jsem se většinu dní vyhýbala očnímu kontaktu s ním. Ale tu noc jsem se o nic z toho nestarala. Měla jsem v myšlenkách sex a chtělo to něco víc.
Jeho prsty cestovaly ke knoflíku jeho kalhot a mně se zadrhl dech, když ho pomalu protlačil dírkou.
Tázavě jsem se na něj podívala. Co to dělal?
„Pokud mě chceš sledovat, zatímco se uděláš,“ řekl, „možná bys to mohla udělat tím správným způsobem, lásko.“ Stáhl si kalhoty ke kotníkům a pomalu z nich vystoupil. Pusa se mi otevřela a v šoku jsem přestala hýbat vlastními prsty.
Byl tvrdý.
Ne úplně, ale rozhodně pevnější než předtím. Jeho upnuté černé boxerky vystavovaly každý sval a křivku a samozřejmě vyboulení, na které jsem se zaměřila.
„Pokračuj,“ pobídl mě.
Moje prsty při jeho slovech znovu vzplanuly a pohybovala jsem jimi rychleji, boky se mi svíjely a v nadšení pumpovaly. Jeho pták pomalu rostl. Lákala jsem ho k sobě, jako by se ze mě stal malý zaklínač hadů. Milovala jsem tu kontrolu… tu moc.
Kradmo jsem se podívala a přichytila jsem Lo, jak se vpíjí do mých rysů, do toho jak se mi oddělují rty a oči třepotají dozadu. Ale když jsme uzamkly pohledy, snížila jsem svůj ústřední bod, ruka se mu ztrácela pod lemem boxerek.
V hrdle se mi zasekl sten, když jsem ho sledovala, jak se pod látkou tře. Nemohla jsem vidět jeho ptáka, ne doopravdy, ale to se zdálo být ještě víc sexy. Hříšnější a víc špatné a prostě za hranicí správného.
Jeho těžký dech se prohloubil a zdrsněl, stejně trhaný a chtivý jako můj. „Lily,“ zasténal. Moje vyvrcholení dorazilo v tom idylickém přívalu, který se přese mě přehnal v překvapivých sériích. Tělo se mi třáslo a palce kroutily, můj vrchol mě sežehl zevnitř. Lo zavrčel, jeho dech ostrý, a udělal se spolu se mnou.
Obvyklá hanba byla pohlcená alkoholem a připomínkou, že jsme neporušili žádná pravidla. Přesvědčila jsem samu sebe, že mě pravděpodobně slyšel, jak jsem se udělala, z druhého pokoje už tisíckrát. Vidět ten akt nemohl být tak velký rozdíl. A nikdy předtím jsem nic takového s žádným jiným klukem neudělala.
Zdálo se to speciální.
Obrátila jsem se na něj, abych se ho zeptala, jestli bychom to mohli udělat znovu. Jednou nebylo nikdy dost.
Viděl to zoufalství, než jsem vyslovila jediné slovo.
„Pokud to přede mnou uděláš znovu, budu tě muset ošukat,“ řekl.
„Muset nebo chtít?“ zeptala jsem se ve zmatku.
Lehce se usmál, ale vůbec mi nedal jasnou odpověď. „Možná neztvrdnu, když mi řekneš, že jsi nadržená, ale pořád jsem kluk. A ty máš pořád pravidla. Taková, kterých nechci využít, když jsi opilá.“
„Tak až budu střízlivá?“
Jeho úsměv se změnil na nezbedný. „Půjdu si dát sprchu.“
Sevřel hrdlo Macallanu. Pořád jsem musela vypadat zklamaně, protože šel, místo do koupelny, do mojí skříně. Zespodu vytáhl růžovou Victoria Secret krabici a jemně ji položil vedle mě na postel. Věděl, že je naplněná všemi mými hračkami. To gesto bylo milé.
Zastrčil mi pramen vlasů za ucho a políbil mě na čelo. „Pěkné Vánoce, Lil,“ řekl a odešel do koupelny.
Nikdy se nevrátil. Příští čtyři hodiny jsem strávila v sebeláskovém kómatu, dokud jsem neodpadla. Ráno jsem ho našla spát na kachlíkové podlaze koupelny, zatímco objímal prázdnou flašku. Nikdy jsme se o tom znovu nebavili. Pohřbila jsem tu vzpomínku se svými fantaziemi a vždy jsem věřila tomu, že on o tu vzpomínku přišel ve svém chlastu. 
    


26 komentářů:

  1. Naprosto šílené...nevím co si myslet.Je mi jich líto obou.Díky mocka.

    OdpovědětVymazat
  2. Ďakujem za preklad a už sa neviem dočkať pokračovania 😉

    OdpovědětVymazat
  3. Ďakujem veľmi pekne za preklad:)

    OdpovědětVymazat
  4. Velmi děkuji, nemohu se dočkat další kapitolky :-)

    OdpovědětVymazat
  5. Děkuji moc za další pokračování.

    OdpovědětVymazat
  6. Ďakujem za ďalšiu kapitolu ❤

    OdpovědětVymazat
  7. Ďakujem veľmi za ďalšiu kapitolu

    OdpovědětVymazat
  8. Moc díky za nový překlad. Jana

    OdpovědětVymazat
  9. Moc děkuji za další kapitolu.

    OdpovědětVymazat

Děkujeme za komentář! :-)