AA - 49. kapitola

Překlad: Liv
Kor.: 16terez

V backstage čekám na znamení.

Srdce mi závodí a vůbec nesouhlasí s pomalým tempem hudby. Nikolai už stojí před publikem. Několikrát jsem se kontrolovaně nadechla a mám na sobě svůj bílý kostým. Svítí světla ve tvaru rampouchů a pozadí představuje romantickou noční oblohu.

Soustředím se na melodické zvuky houslí.

Další výdech.

Klid, klid.

Moje mysl cestuje milion kilometrů za hodinu, ale zaměřila jsem se Nikolaiovu radu, kterou mi dal kdysi dávno. Jeho hluboký hlas slyším v hlavě jako šepot.

Ať už jsi zažila jakoukoliv vášeň, právě teď ji použij, Thoro.

Není těžké ji najít, teď je přímo na povrchu. Vykoukla jsem z místa, kde mě publikum nevidí. Nikolai sklouzl z akrobatického hedvábí, oči měl maskované fialovou a stříbrnou barvou, zatímco se mu hrudník zvedal a klesal v silném rytmu.

Tohle je naše číslo.

Naše vášeň.

Podíval se mým směrem.

Někdo mě poklepal na rameni, moje znamení. Jsem připravena. Bez přemýšlení a bez váhání jsem se rozběhla na jeviště. Běžela jsem k němu bez zpomalení.

Nikolai stál pevně na místě, kývl na mě a já na něj skočila. Mírně se ohnul, a já zachytila levou nohu za jeho ramenem. Zalapání po dechu diváků byla ta poslední věc, kterou jsem slyšela, protože jsem zbytek zablokovala.

Svírala jsem jeho vlasy a on mě tiskl k sobě. Nádechy jsme měli synchronizované, výdechy načasované. Srdce mi explodovalo na milion kusů díky toho, jak na mě zíral. Jak držel můj obličej, láskyplně, jako by mu do náruče zrovna vběhla láska jeho života. Zašeptal pár slov v ruštině a vím, co znamenají: miluju tě.

Něco to ve mně probudilo.

A jeho touha pohání mou.

Pomalu mě políbil, v krku cítím touhu a pak mě popadl, jako by ho bolelo pomyšlení, že by mě pustil. Zaklonila jsem se dozadu, bezdechu a udělala přemet. Lehce, elegantně. Sáhl po lemu mého kostýmu a s mým dalším pohybem odtrhl nadbytečnou část mého kostýmu. Zůstala jsem v tenčích, krátkých bílých šatech.

Moje nervy jsou pryč. Myslím, že to ví, protože se jeho oči usmívají. Skoro jako by říkal, vedeš si dobře, myshka. Zkroutila jsem tělo a lehce se otočila na nohy. Obkroužil mě, postavil se za mně a já ho jen sleduju.

Přes rameno.

Sklonil hlavu, jeho rty se znovu dotkly mých, když je hedvábí obmotáno kolem jeho i mé ruky. Otočila jsem se k němu a přehodila ruce kolem jeho krku, jako bych radši tancovala.

Ve vzduchu.

Hedvábí nás zvedlo ze země a zůstali jsme ve stejné pozici, kdy nás Nikolaiova síla udržela ve vzduchu. Netrvalo dlouho a vznášeli jsme se.

Věřím mu.

Věřím mu tak, že bych do jeho rukou vložila svůj život.

Své srdce. I svou duši.

**

Převlékli jsme se do normálního oblečení a smyli ze sebe make-up. Amour skončil před dvaceti minutami a já si uvědomila, že je mi fuk, co si o tom lidi mysleli. Já se cítila naživu. Šťastná. Poprvé mám pocit, že do toho světa patřím. Může být i můj.

Když jsem v zákulisí zapnula tašku, Nikolai se s úsměvem naklonil. „Byla jsi nádherná.“

Snažím se moc neusmívat. Tváře mě bolely během stojících ovací pro celé obsazení. Je toho spousta. Je to ohromující. „Díky, že jsi mě nepustil…“ Tohle jsi chtěla říct? Oprav to. Odkašlala jsem si. „Chvíli jsem měla strach.“ Udělala jsem to ještě horší.

Chvíli měl ten vážný výraz, kdy nebere argumenty, ale brzo to změnil v charismatický úsměv. Měla jsem z toho takovou závrať, že jsem udělala krok zpátky a vrazila do poličky s make-upem a vlasovými spreji.

Vzal mě kolem pasu. „Svou partnerku bych nikdy nepustil, myshka.“

„To… ráda slyším.“ Plíce mi vyletěly z těla.

Když jeho úsměv zmizel, zůstala touha. Hlubokou ruštinou zašeptal frázi, kterou jsem předtím slyšela jen jednou. V ten den, kdy byla party u bazénu The Masquarade.

„Co to znamená?“ zeptala jsem se a můj tep se znovu zvedl.

„Tady je moje srdce.“ Palcem přejel přes můj krk. „Je plné lásky.“

„Už jsi mi to předtím řekl…“ všechny ty měsíce zpátky. To samo o sobě je důvod, abych si koupila ruský slovník. Už se v tom jazyce zlepšuju. Snažím se.

„Řekl,“ přiznal. „A řeknu ti ještě něco.“

Obličej se mi napnul při jeho vážném tónu. „Pokud je to o The Red Death, tak jsem Camile slíbila, že tam budeme do půlnoci. Nemyslím, že to můžeme zrušit…“ odmlčela jsem se, když jsem viděla pohled v jeho očích. Neměl na mysli naše plány.

Použil další ruskou frázi a zvedl koutky úst.

S překladem nemám problém: jsi roztomilá.

A pak hlavou kývl k jevišti. „Pojď za mnou.“ Než jsem se mohla pohnout, vzal mě za ruku a vedl do středu.

„Zastav přímo tady.“ Byl za mnou a dal mi ruce na ramena.

Zírala jsem na řady prázdných sedadel. Je tady ticho, ozývá se jen slabé mumlání hlasů v zákulisí. Katya říkala, že bylo dneska plno. Ne kvůli mně ani kvůli části s akrobatickou šálou. Bylo to díky dvěma slavným tvářím, ale je hezké vědět, že se Amour vyprodalo.

„Na co se dívám?“ zeptala jsem se.

„Na tvůj sen.“

Usmála jsem se. Můj sen. Žiju svůj sen. „Víš,“ řekla jsem jemně a dívala se do publika. „Probouzela jsem se a přemýšlela… tohle je všechno?“ Odmlčela jsem se. „Nebo je tady něco víc? A když jsem konečně našla tohle víc…“ rozesmála jsem se, cítila slzy v očích a zatřásla hlavou. „Jak chceš popsat lásku svého života?“

„Kdyby ses mohla vidět, uvědomila by sis, že jsi to právě udělala.“

„Nemračím se?“

Otočil mě k sobě a setřel prsty slzy pod mýma očima. „Ne. Nemračíš se.“

„To je… dobře.“

Zasmál se a tentokrát je řada na něm, aby zavrtěl hlavou a pak se podíval přímo do mého nitra. „Jednou ses mě zeptala, jestli je možné milovat dvě věci stejnou mírou zároveň. V té době… mi to tak přišlo. Nikdy jsem nemiloval nic tolik, jak miluju tohle, tady, dneska večer.“ Podíval se na strop, na houpající světla, na falešný smích, který pořád dopadá kolem nás.

„Cirkus,“ uvědomila jsem si. Jeho rodina.

„Ale našel jsem tu nejupřímnější formu lásky,“ řekl. „Miluju dvě věci, které jsou v harmonii.“ Podíval se na mě.

A já se dívala na něj, zatímco mi divočilo srdce.

„Cirkus a ty,“ zašeptal, „amour amour.

Dvě lásky. Dvě vášně. V dokonalé rovnováze.

Konečně to cítím taky.