RT - EPILOG

Překlad: Teza

Cade

O dva roky později

„No ták, Faith. Kolik toho budeš ještě fotit, pro Krista?“ stěžuje si Christopher, když vede za ruku Alissu po naší zahradě.

„Už jenom jednu, slibuju.“

Pochybovačně se na ni podívá. „To jsi říkala i u těch dvaceti posledních.“

„Já vím, ale teď to myslím opravdu vážně.“

Za mnou se ozve smích hned několika osob a já nemohu pomoci svému vlastnímu pousmání. Zahrada je plná našich nejbližších přátel a rodiny, poněvadž slavíme Christopherovo zakončení školy.

„Ale prosím tě, přestaň reptat,“ zavolá Katelyn, „tohle je jeden z největších dnů tvého života.“

Faith přikývne. „Přesně tak, navíc jsem nebyla tak hrozná.“

„Tak hrozná?“ odpoví popuzeně. „Děláš si srandu? Všechny jste vstaly a křičely tak nahlas, že vás s největší pravděpodobností slyšelo celý město.“

„To je pravda. Trochu jste to přeháněly,“ přidá se Evans a chová přitom svou jednoroční dcerku, Hope. Grace stojí vedle něho a drží druhé dvojče, jejich syna Parkera.

„Měly jsme z něj radost,“ hádá se Julia, která se postaví vedle Jaxsona, který má na ramenou dvouroční dceru Annabelle.

„Jo, mohlo to být mnohem horší. Mohly jsme ukrást megafon z šerifovy stanice, jak jsme měly v plánu, a pořádně tě ohlásit,“ dodá Kayla. Sedí na Cooperově klíně a na svém objímá Becketta, jejich ročního chlapečka.

Cooper se odtáhne, aby se na ni podíval. „Proč bys to kradla? Proč by ses mě prostě nezeptala?“

„Protože je mnohem zábavnější to šlohnout a vidět tvůj obličej, až bysme to použily,“ odpoví a uculuje se. Všichni se rozesmějí, když na ni přimhouří oči.

„No, musíš uznat, že je lepší mít někoho s fanouškovskými vlohami než vůbec nikoho,“ Joahua vnese trochu logiky jako vždy. Jeho manželka se na něho usměje, zatímco děda nesouhlasně zamručí.

„Tak to přesně má být, ale teď už dost oddalování,“ řekne Faith a vrátí se zpátky k tématu. „Obejmi Alissu a tentokrát se zeširoka usměj.“ Kluk se nafoukne, ale nakonec udělá, o co ho žádá, až na ten poloviční úsměv, ale to ničemu nevadí, protože se Alissa beztak směje dost za oba dva. Poté, co je Faith vyfotí, se na něho uslzeně usměje a začne si znovu utírat tváře.

Kluk protočí oči, ale jeho výraz změkne. „Ale Faith, prosím tě, nebreč znovu,“ zamumlá, než k ní dojde a obejme ji. Nehledě na to, jak moc ho uvádí do rozpaků, není pochyb o tom, že pro ni má slabost.

„Já vím, promiň,“ se slzami v očích se omlouvá. „Jen jsem na tebe tak zatraceně pyšná. Došel jsi tak daleko.“ Začne se cítit nesvůj z její pochvaly, ale poplácá ji nemotorně po rameni.

Najednou cítím malé prsty, jak mi sevřou ruku. „Čau, velikáne.“

Podívám se dolů na holčičku, která mi zacelila srdce ve stejném rozsahu jako Zrzka, pak se sehnu a zvednu si ji do náruče. „Ahoj, prcku, jak se má moje holka?“

Zářivě se na mě usměje, což neustále dělá všemožné věci mému hrudníku. „Dobře. Poslední dobou hodně blečí, že jo?“ pronese jasně a kývne směrem k Faith. Jsem stále ohromený, jak moc zlepšila svou řeč.

Než mohu odpovědět, tak se do toho vloží Sawyer. „To jsou těhotenský slzy, prcku, věř mi, když ti řeknu, že to nejhorší ještě přijde.“

Všichni chlapi souhlasně zabručí, ale Grace ho šťouchne loktem. „Ani nezačínej, Sawyere Evansi.“

„Neboj, dortíčku, nemyslel jsem tebe. Mluvil jsem o každé jiné těhotné ženě.“ Grace zavrtí hlavou, ale už neschová úsměv.

Pro jednou musím říct, že s ním souhlasím. Zrzka je rozhodně citlivější od té doby, co je těhotná, ale za nic bych neměnil. Nosí naše třetí dítě a mou druhou dceru, kterou jsme se rozhodli pojmenovat Mia.

„Dobře, ještě jednu poslední fotku,“ požaduje Faith a Christopher dopáleně rozhodí rukama. Faith se rozesměje. „Já vím, promiň, ale chci jednu rodinnou.“

„Ale no tak, Zrzko, to stačí, zlato. Máme jich spousty ze školy.“

„To jo, ale chci jednu před stromem… Prosím?“ jemně žadoní, když se nedáme.

Dojdu k nim s Ruthie v náručí a poplácám Christophera po rameni. „Pojď. Ještě jednu,“ řeknu mu. Jsem ochoten protrpět cokoliv, pokud to znamená, že se bude opět usmívat.

„Tady. Vezmu to,“ poví Katelyn, než uchopí foťák od Faith.

Zamíříme k obrovskému dubu, který má do kůry vryto jméno mé sestry, mamky dětí a Aadila. Je to strom, který Faith zasadila na počest milovaných, které jsme ztratili. Postavíme se pod něj a vedle vyrytých jmen. Držím Ruthie v náruči, ale posunu si ji na bok, abych mohl dát druhou ruku okolo Faith. Christopher naopak ovine ruku z její druhé strany.

„Tvoje maminka by na tebe byla tak pyšná, Christophere,“ řekne něžně. „A vím, že se na tebe dnes usmívá z nebe, jako každý jiný den.“

„Díky, Faith,“ odpoví chraptivě.

„No, velikáne, tohle je plavděpodobně poslední rodinná fotka, kde mě budeš držet,“ řekne Ruthie se smutkem v hlase.

Se Zrzkou se na sebe rozčarovaně podíváme, než stočíme naše pohledy na ni. „O čem to mluvíš?“ zeptám se zmateně.

„No, až se Mia narodí, tak ji ulčitě budeš chtít vždycky držet, když bude tvou opravdovou dcerou.“

Slyším, jak se Faith zostra nadechne, a sám cítím, jak se moje srdce začne kroutit vinou. „Ale Ruthie, ne, to není pravda. Cade samozřejmě bude taky chtít nosit Miu, ale to neznamená, že tebe bude nosit o něco míň. A kdo ví, třeba bude Mia chtít, abys ji pořád držela ty?“ prcek se usměje, očividně ji toto nenapadlo.

„Přesně tak. I když bude naším pokrevním miminkem, tak ty vždycky budeš ta první, a to nikdy nic nezmění, prcku. Klidně budu poponášet tvůj malej zadek, jak dlouho mě jenom necháš. Pokud to znamená tě nosit i na střední, tak to klidně udělám,“ řeknu jí vážně, protože to je zasraná pravda. Myšlenka na to, že vyroste a nebude si o mně myslet, že jsem tak senza, jako si o mně myslí teď, no… to mi navozuje paniku, o které nerad přemýšlím.

Zachichotá se a dá mi velkého hudlana na tvář. „Nikdy nebudu chtít, abys mě přestal nosit. A ani mně nevadí, že si ze mě za to budou dělat srandu, až budu na střední.“

„Nikdo si z tebe srandu dělat nebude, až se na něho podívají,“ zabrblá Christopher.

Faith se rozesměje. „To je pravda.“

„Tak jo, všichni se teď koukněte sem a řekněte sýr,“ přeruší nás Katelyn zavoláním. Všichni se podíváme dopředu, ale jen Ruthie a Zrzka to řeknou.

„Cade, můžeš se aspoň tvářit vesele?“

„Tvářím se vesele,“ odseknu.

„No, nevypadáš na to. Veselí lidi se usmívají.“

„To je můj úsměv.“

Protočí oči a Zrzka řekne: „Ruthie, řekni Cadeovi, že ho máš ráda.“

„Mám tě ráda, velikáne,“ zašeptá a pak mi dramaticky strčí nos ze strany do tváře.

„Perfektní!“ zajásá Katelyn, dojde k nám a předá foťák Faith. „Není vidět Ruthienin obličej, ale aspoň se směje.“ Vrhnu pohled na její přidrzlý úsměv, když si ode mě bere prcka. „Pojď, zlatíčko, půjdeme na dort.“

Svižně je doženu, než stihnou odejít moc daleko, a umístím rychlou pusu na tvář Ruthie. „Taky tě mám rád, prcku.“ Usměje se a pošle mi polibek, zatímco Katelyn pokračuje k piknikovým stolům, kde Faithina mamka krájí dort.

Ucítím Zrzku se za mě postavit a následně mi ovinout ruce okolo pasu. Můj pták sebou cukne, když mi vklouzne svýma hladkýma rukama pod triko a slabě mi zaryje nehty do břicha. „Zrzko,“ zavrčím varovně, pak se otočím a vidím, že mě vědoucně sleduje.

„Walkere…“ napodobuje mě, a přitom se snaží nesmát.

Přitáhnu si ji k sobě, aby mohla cítit, jak jsem tvrdý. V jejích očích vzplane oheň a podívá se na mě takovým způsobem, že si přeju, abychom byli teď o samotě. To je další věc, kterou na těhotenství zbožňuju. Přijde mi, že to chce dnem i nocí, což mi vůbec nedělá problém, protože se jí nemůžu nabažit. A nikdy nenabažím.

„Nedělej tohle před lidma. Moc dobře víš, že odtáhnu tvůj zadek za zavřené dveře a dám ti co proto.“

„Prostě si nemůžu pomoct, Walkere, dneska jsi tak zatraceně sexy.“

Zamručím. „To říkáš každý den.“

„To, protože jsi sexy každý den.“

Skloním se a opatrně ji zvednu ze země, až její nohy visí nad zemí. Cítím její trochu zakulacené bříško na svém tvrdém břichu, z čehož můj penis bolestivě pulzuje.

„Ty jsi ta sexy, Zrzko, a já ti zasraně předvedu, jak sexy si myslím, že jsi, jakmile všichni odejdou.“

„No, pak hádám, že je dobře, že Ruthie přespává u mých rodičů a Christopher bude na maturitní party, je to tak?“ zašeptá drze a její rty se přiblíží mým.

„To hádáš správně, zlato. Přinutím tě křičet tak nahlas, že vzbudíš naše sousedy.“

Zvedne obočí. „Naši nejbližší sousedi jsou na míle daleko.“

„Právě.“

Zvrátí hladu dozadu a rozesměje se, z čehož mi zacukají vlastní koutky. To je něco, co už není tak neobvyklé. Jakmile se její smaragdově zelené oči znovu střetnou s těmi mými, tak se nakloním a dám jí rychlý polibek, ale jako pokaždé si nemohu pomoci, a nakonec ji zřídím. Zasténá mi do pusy a vrací mi stejným dílem.

Jelikož jsou všichni za mými zády a nemůže nás nikdo vidět, tak mi klesne ruka níže a vklouzne pod její šaty, kde ji chytne za krajkou pokrytý zadek. Už pomalu ztrácím všechnu kontrolu, když Evans zařve přes zahradu: „Hej, jsou tu děti, aspoň si běžte do stodoly.“

Se zasténáním pustím Faith a postavím ji zpátky na nohy. „Kriste, zasraně nesnáším toho chlapa.“

Zasměje se. „To není pravda. Máš ho rád a je tvým nejlepším přítelem.“

„Ne, nesnáším ho,“ hádám se.

Zavrtí hlavou, ví, že to jsou jenom kecy. Skutečnost je taková, že má pravdu. Nehledě na to, jak moc mě Evans provokuje, budou vždy s Jaxsonem jako bratři, které jsem nikdy neměl. Jsou to dva chlapi, kteří se mnou prožili peklo, aby mi pomohli zachránit jedinou ženu, na které mi záleželo, a vím, že by to mrknutím oka udělali znovu. Stejně jako bych to udělal já pro ně. Vždy si navzájem budeme krýt záda a chránit rodiny těch druhých jako vlastní.

„Tak pojď, Walkere, tohle dokončíme později,“ řekne s domýšlivým úsměvem a zatahá mě za ruku. To má zasraně pravdu. Můj pohled zbloudí k jejímu zadku, zatímco ji nechám mě táhnout zpátky k piknikovému stolu, kde všichni jedí dort.

„Myslím, že by se Norman rád přidal,“ řekne Evans a ukáže na krávu, která na nás kouká přes bílý plot.

„Jmenuje se Hank. Neustále ti to opakuju,“ odvětí Faith a snaží se zadržet úsměv.

Pokrčí rameny. „Hank jako Norman, beztak to je kráva. A já se pořád snažím pochopit tu logiku za tímto takzvaným darem, Walkere. Co tím chci říct, je, že on koupí svý ženě strom a postaví houpačku,“ řekne a ukáže na Jaxsona, „já koupím svý ženě pekárnu, co si vždy přála, a ty koupíš svý ženě krávu?“

Pár lidí se zasměje, díky čemuž mu chci sundat ten úsměv z obličeje o něco víc. „Máš štěstí, že teď chováš dceru, Sexy Sawyere, jinak bych tě položil na prdel.“

„Ale Cade, jen tě škádlí,“ řekne Faith a u toho se kření.

„Jo, jen škádlím, hned se nechovej jako vůl,“ řehtá se hystericky. Myslí si, že je nejvtipnější debil na světě.

Už se chystám mu jednu natáhnout do hlavy, když mezi nás vstoupí Zrzka. „Dobrá, to už by stačilo,“ hubuje, ale taky si nemůže pomoct od smíchu. Očividně jsem jediný, komu ten kretén nepřijde vtipný. „A aby bylo jasno, zbožňuju Hanka, stejně jako Grace zbožňuje pekárnu a Julia houpačku.“ Postaví se na špičky a dá mi pusu. „Půjdu ho uvázat a přivedu ho blíž, aby mohl být s námi.“

Odejde a pár holek se zvedne, že půjdou s ní. Rozhodnu se sednout si na druhou stranu stolu od Evanse, protože vím, že pokud mě bude dál dráždit, tak mu nakopu prdel.

Přijde za mnou Ruthie a skočí mi na klín. „Můžu jít?“ zeptá se nadšeně. Zřejmě jsem nepostřehnul otázku.

„Copak jsi říkala?“

Joshua za ni odpoví. „V Greenvillu se zúčastním dvoudenního shromáždění, bude tam i zábavní tábor pro ty z nás s dětmi nebo vnoučaty. Myslel jsem, že by se mnou Ruthie chtěla jít. Pokud to samozřejmě nevadí ani tobě, ani Faith.“ Mým okamžitým instinktem je říct ne a Joshua to ví taky, soudě podle toho, jak se na mě dívá. „Byl bych s ní po celou dobu,“ dodá povzbudivě.

Pohlédnu zpátky na Ruthie, která mě nadějně pozoruje s vykulenýma očima. „Chtěla bys jít?“

Nadšeně přikývne. „Jo, myslím, že bysme si to s dědou Joshuou užili. A moje kamarádka Morgan ze sobotní školy tam bude taky.“

Ztěžka polknu. Stále cítím paniku při té myšlence, ale vím, že mohu věřit Joshuovi, že se o ni postará. „Dobře, pokud to odsouhlasí Faith, tak můžeš jít.“

„Jóóó!“ ovine mi ruce okolo krku. „Děkuju, děkuju, děkuju.“

„Nemáš za co, prcku, ale nezapomeň, že prvně to musí schválit Faith.“ Kývne, pak mi seskočí z klína a rozeběhne se k pastvině.

Stočím pohled zpět na Joshuu a uvidím, že se na mě souhlasně usmívá. „Dobře se o ni postarám, slibuji.“

„Vím, že jo.“

Chlapi se začnou bavit o posilovně, ale já jsem rozptýlen Faithiným smíchem. Pohlédnu na ni, jak se směje, zatímco Hank tře svým velkým obličejem s předkusem o její nepatrně zakulacené břicho. Svítí na ni slunce, jako by svítilo jenom pro ni a předvádělo ji v celé její kráse. Je to krása, o které jsem si nikdy nemyslel, že by mohla existovat. Tento pohled mě přivádí k pochopení, jak moc jsem se mýlil.

Věc se má tak, že pravděpodobně budu vždy předpojatý, když dojde na náboženství kvůli tomu, co se stalo mé sestře, ale začal jsem čím dál méně zpochybňovat Boha. Protože si jsem stoprocentně jistý, že něco dosti silného muselo vytvořit něco tak výjimečného, jako je právě ona. Nemám nejmenší tušení, jak je možné, že jsem měl takové štěstí, aby mi padla do náruče. Na druhou stranu ale vím, že si každičký den budu vážit jednoho z nejúžasnějších výtvorů života.

Ahoj holky, tak tímto jsme u konce. Chtěla bych vám všem poděkovat za trpělivost a chuť do čtení této knihy. Ještě přeložím bonusovou kapitolu k prvnímu dílu série (Fighting Temptation – Jaxsonův díl), kterou K. C. Lynn právě nedávno do knihy zařadila. A pak mám v plánu knihu Justice od této samé autorky. Je to úplně nová kniha a myslím, že ten příběh je super a mohl by se líbit.

Zatím se mějte krásně :)