AA - 25. kapitola

Překlad: Liv
Kor.: 16terez

Tři a půl měsíce ve Vegas, léto je sice fuč, ale dneska je pořád ten nejteplejší den v roce a to si v tomhle městě žádá oslavu. The Masquarade’s Wet & Wild Bash je ta největší bazénová party, na které jsem kdy byla a kromě DJ jsou tady i masy holek oblečených v bikinách a kluků s vyrýsovanými břišními svaly. Kromě toho taky otevřený bar (pouze pro zaměstnance Masquarade) a relativně příjemná voda, kdybych se dneska necítila, jako by mě ráno přejel náklaďák.

Modřiny mi zdobí paže, stehna i kotníky – jsou to rány z boje s přístroji, na kterých trénuju sedm dní v týdnu. Teď, když na sobě mám lososově růžové plavky, jsou modřiny dost viditelné, včetně hnusné zeleno hnědé skvrny na vrchní části mého stehna.

Bolest ve svalech a kloubech se snažím maskovat, když stojím u vysokého stolu poblíž stánku s alkoholem, u kterého se shromáždila hromada lidí. Přes ty těla nevidím ani na stoličky u baru – to samé platí na bazén.

Promnula jsem si oteklé klouby a čekala, až se vrátí Nikolai s pitím. Amour dneska nehraje. Manažer místo několika vystoupení zařadil Infini a Nik z toho nemá radost. Možná je to znamení, že si představení nevede dobře.

Elena to ale může změnit. Za šest týdnů se postaví na scénu spolu s Nikolaiem, aby předvedli své číslo na akrobatické šále. Snažím se z něj radovat, že bude moct konečně znovu ukázat své číslo, ale je těžké zároveň nevidět, co jsem ztratila.

Vysoký stůl vibruje z hlasitých zvuků, které pouští DJ a já na něj položila ruce, abych ho ustálila. Procházející pár se na mě zamračil, protože si nárokuju stůl sama pro sebe. Mrzí mě to, ale na někoho čekám. Pochybuju, že by tu omluvu pochopili z výrazu mého obličeje. Mračím se. Mračím se celou dobu.

Nasraně Klidný Obličej v akci.

Dušička se mi trochu nadchla, když jsem za nimi viděla člověka, který má opravdový nasraný obličej pokaždé, když se někdo otře o jeho ruku. John vypadá, že je kousek od toho, aby jim na hlavu vylil svoje pivo. Když došel k mému stolu, ztěžka si povzdychl, jako by právě prošel celou Saharu a sotva vyvázl živý.

„Po tomhle budou všichni potřebovat tetanovku.“ Kývl k bazénu. „Idioti.“

Usmála jsem se. „Taky tě ráda vidím, Johne.“ Když na sobě má jen plavecké šortky, vidím, že je svalnatější, než jsem si myslela.

Pozvedl mým směrem svůj drink v pozdravu a rozhlížel se kolem, jako by někoho hledal. Pak se otočil zpátky ke mně. „Takže…“ zvedl tmavé obočí.

Zamračila jsem se. „Takže…?“ zopakovala jsem.

„Jak to mezi vámi dvěma funguje?“ Pořád se trochu šklebí. „Musíš být vždycky nahoře?“

„Johne,“ řekla jsem s vytřeštěnýma očima. Sex mezi mnou a Nikolaiem je upřímně – pořád něco, co se snažím představit. Já ani tak moc nechci být nahoře a to je ta znepokojivá část.

Kousek od nás se začal líbat zamilovaný pár a je dost jasné, že si dávají velmi záležet na jazyku. John nad tím nakrčil nos. „Jděte kurva do hotelu,“ řekl, dost nahlas, aby po něm ten chlap střelil naštvaným pohledem. „Já tady nikomu obličej neoblizuju.“ Ten chlap mu ukázal prostředníček, ale pak odešli. „Debil.“ John se otočil na mě a srdce se mi zrychlilo. „Nemůžeš být tak překvapená. Když lidi vidí obrovského Rusa s drobnou sto padesáti centimetrovou blondýnou, je to první věc, která je napadne.“

„Ne…“ Lidi nejsou tak zvědaví. Ale pak si představím sebe na jejich místě. V duchu jsem zasténala – jak spolu ti dva mají sex, to by byla rozhodně jedna z prvních pěti myšlenek.

„Víš, co se říká,“ zazubil se John, „jednou ošukáš Kotovu a jdeš přímo do pekla. Jinak to nejde.“

Překrývám si rukou polovinu tváře. „Myslím, že to říkáš jen ty.“ Nadechla jsem se, posbírala sebedůvěru a ruku spustila. „A jen aby bylo jasno, já a Nik jsme ve skutečnosti ještě… neměli sex.“ Ale dělali jsme jiné věci.

John se chvíli dusil svým pivem. Zvedl obočí. „Je to tak složité?“

Proboha. „Ne… není to jen kvůli velikostním rozdílu.“ Snažím se nebýt nejistá, když pomyslím na to, jak k sobě budeme „pasovat“. Ale je to těžké, když mi to připomínají lidi, jako je John.

„Jsi panna.“ Ten pohled na jeho obličeji – jeden by si myslel, že slyšel nejlepší drb celého roku.

„Nejsem,“ řekla jsem pomalu. „Lidi na to můžou jít pomalu.“ Není to divné. Že? Každý vztah má určitou rychlost.

„Jsi ve Vegas skoro čtyři měsíce a s tím chlapem jsem tě viděl každý den.“

„To je možné, ano,“ přikývla jsem.

Divně se na mě podíval. „Je to oficiální. Jsi moje nejdivnější kamarádka.“

Okamžitě jsem se usmála. „Přiznal jsi, že jsem tvoje kamarádka.“

Protočil oči. „Jen slovo. Žádné kamarády nemám.“

„Camila je rozhodně tvoje kamarádka,“ poznamenala jsem.

„Camila je moje sestřenice. Jsme nuceni k sobě chovat nějaké city.“

„Jasně,“ zasmála jsem se. Kdybych měla jejich vztah popsat slovy, bylo by to nejlepší přátelé.

Kývl na mě láhví piva. „Víš, to ona mi řekla, abych se vyptával na tvůj sexuální život. Slíbila mi za to panáky zadarmo.“

„Tak můžeš Camile říct, že sis svoje panáky zasloužil.“

Ukázal kyselý výraz. „Já ti nevím. Není to ono, dostávat panáky za něco tak smutného.“

Myslím, že teď už se mračím hodně. Ale on se tím nenechal ovlivnit. Jsem si jistá, že si na všechny druhy mračení zvykl tím, že na sebe zíral do zrcadla. „Neměl bys mi gratulovat, že jsem nepodlehla kouzlu Kotových? Nepůjdu do pekla.“ Zatřásla jsem pěstmi ve vzduchu ve falešné oslavě a moje bolavé svaly křičely stejně, jako moje oteklé klouby. Je to hrozná oslava.

„Chodíš s ním, takže je pořád čas na to, abys udělala blbost. Nevyloučil bych to.“ Odmlčel se a pak dodal, „taky jsem slyšel drby o velikosti jeho péra.“

„Cože?“ Hrozilo, že mi vypadnou oči. Jsem si jistá, že se k tomu chtěl dostat celou dobu, protože se teď naklání dopředu.

„Můžeš to potvrdit, nebo ses k tomu ještě nedostala?“

Miluje vyzvídání. Kdybych měla nějaký zájem slyšet o jeho vlastním milostném životě, sama bych ho posadila do horkého křesla. Ale on se v tom smyslu chová hodně soukromě. „Jaké drby jsi slyšel?“ zeptala jsem se zvědavě. Rozhodně jsem se dostala ke spousta aktivitám, kdy jsem viděla jeho výbavu, ale neměla jsem u sebe pravítko nebo tak. Vím jen to, že je mnohem větší, než ten opilý kluk, se kterým jsem byla na vysoké. Nebo tak mi to aspoň říká moje mlhavá vzpomínka.

John odměřil vzdálenost rukama. Nejsem si jistá, kolik centimetrů naznačuje, ale zdá se to obrovské.

„To musí být lež.“

„Takže jsi jeho péro nikdy neviděla,“ vydedukoval si John a napil se piva.

Otevřela jsem pusu, abych to vysvětlila.

„Čí péro?“ Nikolaiův hluboký hlas mi zvedl chloupky na pažích.

Nejhorší možné načasování.

Postavil se vedle mě a podal mi kelímek s tequillou a pomerančovým džusem. Svoje pivo položil na stůl a natáhl se pro moji ruku, aby mi na bolavé klouby mohl přitisknout pytlíček ledu.

Je to dobrý pocit. Zjistila jsem, že opírám bok o jeho tělo: které je bez trika, jen v šedých plaveckých šortkách. Je na něj božský pohled.

Ani jsem ho o tohle gesto nežádala – musel ráno sám vidět, jak napuchnuté mám klouby. To se stane, když si nedávám pozor na akrobatickou šálu a otřu si hřbet ruky.

Na Nikovu otázku jsem ve skutečnosti na chvíli zapomněla. Dokud znovu nepromluvil John.

„Tvoje,“ řekl s klidem. „Probírali jsme drby.“

„Drby o mém ptákovi,“ řekl suše. Není to otázka.

„Netvař se překvapeně, celé tohle zkurvené místo—” John mávl k Masquarade a obrovskému bazénu „— je posedlé tvým druhem.“

Nikolaiův zastrašující výraz mu zpevnil tvář. Neklidně jsem přenesla váhu na druhou nohu. Řekl, „zdá se, že tobě na mém druhu hodně záleží.“

„Protože jste všude,“ odpověděl John. „Nemůžu si dojít ani na hajzl, aniž bych nenarazil na jednoho z vás. Zdá se mi, že vás vyrábí v továrně.“

„Dobře, Johne,“ vstoupila jsem do toho a bála se, že Nikolaie urazil. „Už sis užil—”

„Sotva bych tomu říkal užil.“ Přimhouřil oči na Nikolaie a mají soutěž v zírání, kterou neumím pochopit. Čas plyne a vzduch je plný napětí. Zdá se, že je v tom něco víc—

„Nešukej s mým bratrem,“ řekl Nikolai. Tak je to tady.

John se bez humoru zasmál. „Ach bože, nemáš ani tušení.“ Několikrát zavrtěl hlavou. „Timo běhá za mnou – protože jsem jediný chlap ve stripu, který ho odmítá. Zamysli se nad tím. Už ti to dochází? Protože jsou na tomhle místě zkurveně odporní padesátníci, kteří chlustají tabák.“

Opravdu nenávidí tabák. To je jediná myšlenka, která mě odradila od toho, aby se mi zvedl žaludek.

Nikolai se nehýbe, propaluje ho pohledem. Cítím tlak v hrudníku.

„MISS MOKRÉHO TRIČKA!“ oznámil DJ do mikrofonu.

„Zkurvené klišé,“ zamumlal John, ale zvedl ke mně pivo v rozloučení a odešel od našeho stolu pravděpodobně k jevišti.

Nikolai se znovu soustředil na mě a přesunul led na druhou ruku.

„Mrzí mě, že John urazil tvoji rodinu,“ řekla jsem.

„Není první zaměstnanec Masquarade, který by nás nesnášel. Ale většina je dost rozumných, aby mě neuráželi do očí.“ Ta nevraživost musí spočívat v tom „speciálním zacházením“, kterého se Kotovým dostává. Timo i Luka si můžou chodit do klubů a do kasina.

Ale zajímalo by mě, jestli to není hlavně tím, že jsou dost přesvědčiví.

„Thoro!“

Moje jméno a ten hlas si získal mou pozornost. I Nikolaiovu. Naše hlavy se otočily zároveň. Kousek od našeho stolu vidím toho známého gymnastu a srdce mi explodovalo emocí.

Shay.

A z ničeho nic můj starý život narazil do toho nového rychlostí sto mil za hodinu.