SF - 13. kapitola

Překlad: Marta

Austin

Stadion Neyland

Knoxville, Tennessee

Vedli jsme o patnáct a fanoušci Vols v davu pískali. Otočil jsem se k tribuně domácích, moře oranžové a bílé, a usmál jsem se. Pak jsem otočil záda, ukázal jim moje crimsonské číslo osmdesát tři s dvěma palci.

Sežer si to, Tennessee, pomyslel jsem si samolibě.

„Stojíš za prd, Carillo! Obrana, obrana, obrana,“ bylo všechno, co jsem slyšel jako odpověď na můj výsměch. Podíval jsem se k postranní čáře, spatřil jsem Pixi, jak rutině protíná nohy a třese pompomy, smála se na mě. Mihl jsem po ní skrytým mrknutím a otevřela pusu šokem.

Zaznělo písknutí rozhodčího a byl čas, aby se útok dostal na hřiště. Rome nás okamžitě zavolal do hloučku. „Carillo, chceš se bavit?“ řekl s obrovským úsměvem.

Praštil jsem pěstí do ruky a odpověděl, „Zasraný A‘!“

„Tak pojďme na to,“ zakřičel Rome a zvolal, „Denny Osmdesát tři, na červenou. Jedna, dva - “

„Proč kurva Carillo dostává šanci na další touchdown? Dej to mě. Už dal dva. A jsme jen na třiceti yardové linii. Hraj na jistotu. Už máme vítězství,“ Chris Porter, další přijímač, vykřikl jako malá upjatá mrcha.

Nesnáším tuhle kundu. Snažil se mě podkopávat jako hlavního přijímače už od prváku. Nenáviděl, že Rome a já jsme hráli spolu celý život a měli to zvláštní pouto QB-přijímač. A Porter nenáviděl skutečnost, že jsem byl lepší hráč než on.

Tečka.

Rome na něj upřel oči a vycenil zuby. „Drž kurva hubu, Portere. Já zavolám výstřel a Carillo to udělá, rozumíš mi? Navíc, jsi příliš pomalý na tenhle typ hry. Já a Carillo to uděláme.“

Porter okamžitě zavřel pusu a Rome mi věnoval vědoucí pohled. Elitní bastard. Jdi pro TD. Strč to do jeho žárlivýho zadku. Věděl jsem, co si Rome myslel, protože jsem si to myslel také.

Přikývl jsem pomalu hlavou a Rome se začal křenit. Nechal jsem Portera v prachu.

„Denny Osmdesát tři, na červenou. Jedna, dva, tři!“ zavolal Rome znova.

Jedenáct z nás nastoupilo formaci na to, co bylo načasovaná hra. Tímto jsme byli Rome a já proslulí, typ hry vymyšlený legendárními Montanou a Ricem, ve 49. Hra, která se mohla povést jen tehdy, když jste uměli přečíst mysl toho druhého. Rome a já jsme zřídkakdy s touto hrou selhali. Fanoušci to milovali, dýchali pro tuto chvíli. A nechystali jsme se je zklamat.

V helmě jsem hlasitě uslyšel ozvěnu svého dýchání. Vzal jsem levou stranu hřiště. Podíval jsem se doleva a potvrdil si, že Rome zaujal pozici, a pak jsem uslyšel, „Denny Osmdesát tři, Denny Osmdesát tři, hut, hut, hut.“

Jakmile zaznělo poslední hut, vyrazil jsem.  Porter opustil pozici nalevo a postavil se vedle mě, aby špatně nasměroval do zadního rohu a uvolnil místo. Porter kmital nohama a věděl jsem, že se snažil dokázat, že se mnou mohl držet krok, ale já jsem mohl zaběhnout čtyřicet za 4,2 sekund. Ten hloupý sráč neměl šanci proti mojí rychlosti.

Porter začal mávat rukama, přitahoval pozornost do zadního rohu, čímž pro mě vytvořil místo, abych se dostal dostatečně daleko. Rome se stáhl a falešně naznačil hod, aby udržel bezpečně místo.

Zatímco jsem nohami tvrději pracoval, Rome vypustil dokonalou čtyřiceti yardovou spirálovou přihrávku přímo do mých čekajících rukou. Běžel jsem po volném hřišti, pak jsem vypálil míč do koncové zóny pro svůj třetí touchdown dnešního večera.

Fanoušci Tidů zešíleli a já zakřičel nadšením, pěsti zaťaté a hlavu jsem hodil dozadu. Někdo popadl masku mojí helmy, otočil mě dokola a čelil jsem Romovi, který si mě přitahoval na hruď. „O jeden krok blíž, Carillo. O jeden zasraný krok blíž draftu!“ zašeptal mi do ucha.

Při jeho slovech jsem pomyslel na mamku, Axela, Leviho a srdce se mi dmulo pýchou. O jeden krok blíž draftu. Carillovi kluci skoncují se sračkami.

Po úspěšném připsání bodu za touchdown, se ozvalo zapískání ukončující hru. Tidi vyhráli, udržujíc naši perfektní sezónu.

Jimmy-Don, Rome, Reece a já jsme se seřadili před tribunou fanoušků. Když jsme se přiblížili, Rome vyběhl, odhodil helmu na hřiště a zamířil přímo k usmívající se Molly, která prakticky vskočila do jeho náruče. Byli v sekundě v sobě, ve svém malém vlastním světě. Cass a Ally šly pomalu k nám, Cass dala Jimmymu na zrudlou tvář mlaskavou pusu.

„Sakra, to byla hra, miláčku!“ zakřičela a praštila ho do ramene. JD jí na oplátku plácl  po zadku.

Ally přišla a každého z nás objala. Ally byla ohromující, ale pro mě tak trochu jako sestra. Nicméně, Reece vypadal, že jí objímal o trochu déle. Ally se zachichotala jeho hravosti, získávajíc tím dlouhý pohled od Roma, který pořád ještě nepustil Molly.

„Tady je!“ zakřičela Cass. Otočil jsem se a uviděl Lexi, která běžela k nám. V těsné uniformě vypadala dobře, jasně červené rty a natočené vlasy jako ve dvacátých letech.

„Hej, lidi!“ řekla vesele a já se zamračil. Nikdy jsem jí neviděl takhle živou, takhle… falešnou. Bylo to jako dívat se na úplně jinou osobu.

Cass se posunula, aby jí objala, ale Lexi zvedla ruce. „Nechci, Cass. Jsem celá zpocená od skákání.“

Cass se odtáhla a její přirozeně usmívající se obličej potemněl. „Lexi, přísahám, že se chováš opravdu divně kvůli objímání. Co se s tím děje, holka?“

Lexi její odmítnutí odmávla rukou, ale já si všimnul jejího nervózního polknutí a záblesku paniky v jejích očích. „Oh, ticho, Cass!“ žertovala, zatímco se Molly a Rome připojili k našemu provizornímu kruhu.

Lexi si stoupla vedle mě. Diskrétně jsem jí šťouchnul do ruky. Zachytil jsem náznak úsměvu přes její rty.

„Takže jaké jsou plány na dnešní večer?“ zeptala se Ally, která se rozhlížela po skupině.

„Do rána domů nepojedeme, takže pojďme ven,“ odpověděl Rome a zabalil kolem Molly paži. Vzhlédla k němu, jako by byl její celý svět. Zachytil jsem pohled Lexi a podíval se na Roma, který dával Molly polibek na krk, jako kdyby si přála, aby to byla ona.

Jako kdyby cítila, že se dívám, uzamkla Lexi pohled s mým, a pak se okamžitě odvrátila.

Moje tělo se napjalo a začal jsem být dost naštvaný. O čem to kurva je? Je zatížená na Roma?

„Mohli bychom jít ven. Mám pocit, že jsme jako parta už dlouho nic nedělali,“ řekla Molly svým silným anglickým přízvukem.

Rome přikývl. „Tak je rozhodnuto. Dneska večer jdeme ven.“

„Jimmy-Done, raději dostaň svůj šťavnatý zadek tady na taneční parket a nachystej se na dvoj-step. Jsem připravená na tancování!“ vykřikla Cass z tanečního parketu na Jimmy-Dona, který seděl s námi v boxu. Můj kovbojský přítel zavrtěl hlavou a zasmál se, když se vydal k více-než-na celý život blondýnce, nasazující si jeho klobouk.

Byli k sobě skutečně perfektní.

„Reece, chceš tancovat?“ zeptala se Ally prváka, který vypadal jako surfař. Vyskočil z jeho sedadla, jako kdyby mu za zadkem hořelo.

„Já to malý hovno zabiju, jestli se bude takhle pořád plazit po mojí sestřenici,“ sliboval Rome přes stůl a já se musel zasmát. Rome se nestaral, s kým Ally randila, ale nakreslil linku před každým z týmu. Poslední věc, kterou chtěl slyšet v šatně, bylo, jaká byla.

„Zlato, nech ho na pokoji a pojď tancovat se mnou,“ řekla Molly, a jako vždycky, Romova nálada se projasnila. Zvedl chichotající se Molly z boxu a zamířil na parket.

„Přidáte se k nám?“ vykřikla Molly přes Romovo rameno.

Lexi vypadala, že má na sobě tu samou masku hrůzy, co já, a vzájemně jsme potřásli hlavou.

„Žádné city pro country melodie?“ zeptala se Lexi, oblečená do černých volných šatů a Martensek.

„Není to zrovna Korn nebo Metallica, takže ne.“

Z tanečního parketu se vynořil Cassiin hlasitý smích a Lexi nedokázala zadržet úsměv.

„Takže - “

„Proč jsi po zápase zírala na Roma?“ skočil jsem do čehokoliv, co Lexi chtěla říct.

Zbledla. „Cože?“

„Na hřišti. Dívala ses na něj zbožnýma očima atd. Máš ho ráda, je to tak?“ Můj hlas zněl naprosto odměřeně, ale opravdu jsem se nestaral.

„Já ne - “ snažila se říct znova, ale zvedl jsem ruku a ukázal k Molly a Romovi, kteří pomalu tancovali na okraji parketu.

„Nehodlá se jí ani za nic vzdát. Ten kluk je do ní šíleně zamilovaný. Jako druh životní lásky.“

Lexiin obličej potemněl a udeřila mojí zvednutou ruku. „Za prvé, Molly je jedna z mých nejlepších přítelkyň, a i kdybych měla Roma ráda, nikdy bych nezničila její šanci na štěstí. A za druhé, nemám ráda Roma, jinak než kamaráda samozřejmě. Není můj typ.“

Uvolnil jsem se, když jsem uslyšel tyhle slova, a zamračil se. Nemohl jsem uvěřit síle mého naštvání, když jsem si myslel, že měla ráda někoho jiného.

„Tak proč jsi na ně tak koukala?“ zeptal jsem se s o něco menší ostrostí ve svém hlase.

Hudba se změnila z tónů Honky-Tonky do dalšího, a cítil jsem, jak mi to řeže zápěstí. Jak mohli lidi kurva poslouchat takový sračky?

„Nedívala jsem se na ně proto, že jsem chtěla Roma. Bylo to jen…“ Lexi sklonila hlavu a začala si hrát s nehty.

Posunul jsem se blíž a slyšel, jak se jí zadrhával dech. „Jen co?“ tlačil jsem.

„Jen jim závidím, to je všechno.“

Byl jsem zmatený. „Závidíš co?“

„Je! Jak uvolnění jsou jeden s druhým. Jak jsou spokojení.“

„Jsou spolu. Co jiného jsi čekala? K čertu, podívej se na Cass a Jimmy-Dona.“ Ukázal jsem na ty dva, kteří dělali Dougie s vážnými obličeji.

Ježíši. Kriste.

„Jo, no, ne každý může být takový s někým dalším. Je to hezké vidět, ale pro mě těžké pochopit.“

Ten komentář si získal mou pozornost. Ačkoliv Lexiiny oči byly pevně upřené na stůl, tahala si rukávy šatů přes dlaně.

„Co to sakra znamená?“ zeptal jsem se a sledoval Lexi lehce pokrčit rameny.

„Měla jsi předtím kluka, který s tebou špatně zacházel nebo něco takového? Starého přítele, který se k tobě špatně choval?“

Lexiiny oči zalétly k mým a pak znova rovnou dolů. Ruce se jí třásly a dokonce i přes ten bolestný song a brnkání zasraného bendža, jsem slyšel, jak těžce dýchala. Takže jsem se posunul blíž, naše ruce se teď otíraly.

Sklonil jsem hlavu a zeptal se, „Odpovíš mi?“ Měl jsem opravdu sevřený žaludek při pomyšlení, že nějaký čůrák ji mohl v minulosti zranit. Musela vážit tolik jako mokrý hadr. Kurva, Axel jí měl proti zdi a vyhrožoval jí. Jenom díky té vzpomínce jsem sebou škubnul hanbou.

„Nikdy jsem neměla přítele,“ zašeptala téměř neslyšně.

Trhnul jsem hlavou šokem. „Ty jsi nikdy neměla přítele?“

Lexi zavrtěla hlavou.

„Ale randila jsi, že jo?“

Další zavrtění hlavou.

To prostě nedávalo smysl. Byla úžasná, sladká a měla srdce ze zasraného zlata.

Co je s ní?

Lexi se tiskla k opěradlu boxu, jako by se snažila do něj vlézt. Zkontroloval jsem místnost, uviděl jsem naše přátele na opačné straně tanečního parketu, jak se protáčejí a baví. Rozhodl jsem se, že Lexi a já se musíme trhnout.

Natáhl jsem se pod stůl, popadl ruku Lexi a začal jí tahat z boxu.

„Austine! Co- “ řekla tiše a vrhla oči po klubu.

„Jdeme odtud. Pojď.“ Zatahal jsem jí za paži. Lexi nejdřív vzdorovala. Pak se dala do kroku a téměř jsme vyběhli z klubu. „Chceš jít na jídlo?“ zeptal jsem se.

Lexiiny oči se rozšířily a silně zavrtěla hlavou. „Ne. Vůbec nemám hlad.“ Myslel jsem, že to byla trochu divná odpověď, ale nechal jsem to. Jen jsem chtěl ven z tohohle zkurveného venkovského pekla.

Jakmile jsme narazili do nočního vzduchu, zamířil jsem do rušné ulice a zvedl ruku na taxi.

„Austine, počkej! Kam jdeme?“ řekla Lexi s obavami a zatahala mě za ruku.

Otočil jsem se, položil jí ruku na rameno. Znova jsem si všimnul cuknutí, když jsem to udělal. Kvůli tomu jsme odešli. Prostě jsem musel vědět, co s touhle kravinou bylo.

„Jdeme do mého hotelového pokoje,“ odpověděl jsem a ještě jednou zvednul ruku. Taxík zastavil, kde jsme stáli.

„Austine. Já nemůžu… Já ne… Já - “ Lexi si ruku přimáčkla k hrudníku a agresivně si třela kůži.

Protočil jsem oči a přitáhl si jí k boku, ruku jsem jí obalil kolem ramen. „Uklidni se, Pixi. Neplánuju tě ošukat. Jen si chci promluvit. Mám pokoj s Romem. Molly si pronajala vlastní pokoj, takže zůstane s ní. Máme místo samy pro sebe.“

Lexiiny oči byly pořád rozšířené strachy, takže jsem jí umístil ústa k uchu a zašeptal, „Chci trochu víc mluvit. Poznat tě víc. Pryč od zvědavých očí. Ty ne?“

Lexi poklesla rameny a přikývla hlavou. „Chci tě poznat víc. Pane pomoz mi, ale chci.“ Její velké světle-zelené oči byly upřené na mě a přiznala, „Jen nejsem zvyklá být sama s klukem… v jeho pokoji. Jsem nervózní.“

Usmál jsem se na její přiznání a držel jí blíž. Taxík zastavil a otevřel jsem dveře. Když jsme se dostali na sedadla, řekl jsem, „Napiš svým kamarádkám. Řekni jim, že jsi šla domů. Řekni jim, že jsem tě doprovodil v bezpečí domů.“

Vyndala telefon a udělala, co jsem řekl, pak se usadila do sedadla.

Dívala se ven z okýnka, zaujatá jasnými světly Tennessee, takže jsem se podíval ze svého také. Dal bych všechno za to, co si myslela, co se jí točilo její tajemnou hlavou. Ale přinutil jsem se nedělat si starosti, zatímco naše ruce zůstaly propletené uprostřed sedadla. Nedokázal jsem udržel spokojený úsměv pryč z tváře.