DW - 9. kapitola

Překlad: Luciana

Díky tomu, že Mabel vyžadovala, aby jí bral na oběd třikrát týdně, kvůli učení, jak to všechno chodí v tomhle století, stalo se pro Williama velmi pohodlné, jíst v restauracích. A dnes večer zjistil, že se mu docela líbí tento způsob randění, protože si nemohl vzpomenout, že by strávil zábavnější a poučnější čas jídla s krásnou ženou. A taky dost upovídanou. Čím Maddy víc pila, tím více povídala a čím více mluvila, tím více byl William okouzlený. Dokonce přiznala, že jí Eve řekla, že by si měla dát jen jeden drink na uklidnění nervů – malá poznámka, když skončila se svým čtvrtým drinkem, kterému říkala Long Island Ice Tea.

William ochutnal trochu na její naléhání a usoudil, že to není jako žádný čaj, který kdy ochutnal. Jen samotné výpary by porazily medvěda. Když se jí zeptal, proč potřebuje uklidňovat nervy, Maddy mu vysvětlila, že randění je jako jízda na koni a když člověk opakovaně spadne, pak občas potřebuje trochu povzbuzovacího nápoje, aby znovu nasedl. Pak se pokoušela říct, že ona sama se dnes omezí na čtyři drinky, protože jak se zdá, pátý je jejím zlomovým bodem k naprosté hlouposti.

William následoval číšníka k baru, když zjevně ztratila přehled a objednala si pátý drink, a nařídil tomu muži, aby snížil alkohol na čtvrtinu a nahradil ho čajem. Byl rád, že je s ním Maddy spokojená tak, že ztrácí ostražitost, ale dával přednost tomu, aby jeho ženy byly vědomě ochotné.

On sám si dal limit na dvě teplé, neředěné whisky, protože nechtěl ztratit svou ostražitost, dokud je Maddy v jeho péči.

Celkem vzato, cítil, že tento večer se dal doposud považovat za úspěch. Ve skutečnosti, dokonce musí řídit. Maddy mu podala klíče, když se zvedli k odchodu – když do sebe kopla svůj šestý drink – se slovy, že určitě není opilá, ale možná by bylo lepší, kdyby jel on. A když viděl, jak je uvolněná a svolná, usoudil, že nezačne křičet, když se auto rozhodne samo sjet z cesty.

Byla to jeho první zkušenost s jízdou v noci a on zjistil, když vyjeli z Oak Harboru a jel tmavou silnicí, že světlomety byly spíše na překážku než na pomoc. Zkoušel je zhasnout, ale ať zmáčknul jakékoliv tlačítko, nemohl je vypnout. Úplná tma by mu umožnila, aby se oči přizpůsobily, ale vzhledem k tomu, že světlomety svítily jen několik set kroků před auto, musel jet velmi pomalu ze strachu, že by se něco náhle objevilo před ním.

Maddy ho často chválila na cestě zpátky do Midnight Bay a říkala, že by určitě měl získat svůj řidičák velmi brzy.

William usoudil, že čím víc času s tou ženou tráví, tím ji má raději.

Pomalu sjel po prašné cestě na svůj pozemek, zastavil se na kraji zátoky a vypnul motor. A světla stále nezhasla.

„Budou ta zatracená světla svítit celou noc?“ zamumlal.

Maddy se zachichotala. „Je tam časovač. Vypnou se za minutu nebo dvě. Zůstávají zapnutá, takže můžeš dojít k domu, aniž o něco zakopneš.“ Zachichotala se znovu, tentokrát to skončilo škytnutím – což ji znovu rozesmálo. „Nebyla jsem na téhle cestě od střední školy,“ řekla. „Jezdili jsme sem pít a ´parkovat´.“

„Jak se může jet parkovat? Když zaparkuješ, tak už nikam nejedeš, ne?“

Palubní světla mu umožnila vidět její překvapení. „Ty jsi nikdy nebyl parkovat?“

„Mám dojem, že parkujeme právě teď, ne?“

Její výraz se změnil z překvapeného na upřený.

Světlomety najednou zhasly, ponořily je do temnoty a Maddy znovu škytla – což bylo následováno dalším chichotáním. Poslepu se natáhla a chytla ho za paži. „Určitě nebudeme moct parkovat v tomhle autě. Palubní deska tě drží tam.“ Bylo tam dost měsíčního světla, že William mohl vidět její trochu netrpělivý úsměv, když ho její prsty lechtaly na předloktí. „Ale hádám, že proto udělali zadní sedadla,“ řekla chraptivě.

Ohlédl se přes rameno a musel by se smát, kdyby nevěděl, že to myslí vážně. Dospělý muž a žena se milují na zadních sedadlech? Kriste, měl by křeč v noze, jen když by se jí snažil svléknout.

Maddy znovu škytla, ale nenásledovalo žádné zachichotání, když stáhla svou ruku zpět.

„Pojď,“ řekl, otevřel své dveře – což zapnulo tentokrát vnitřní světla a umožnilo mu vidět její tváře, lehce růžové, jak zírala na své ruce v klíně. „Pojďme na útes, abych ti mohl ukázat své staveniště. Počkej, zůstaň tady. Obejdu to a vyzvednu tě, abys nezakopla a neupadla.

Držel se auta, aby mohl projít kolem k její straně, jelikož nemohl vidět zem, když očividně vnitřní světla byla také na časovač. Vzal ji za ruku, když vyklouzla ven a okamžitě zavřel její dveře.

„Zůstaň tady minutku, než světla nezhasnou a tvoje oči si nezvyknou na měsíční svit,“ navrhnul a propletl své prsty s jejími. „Je ti zima, lass?“ zeptal se, když se volnou rukou objala kolem těla. „Tvoje dlouhá sukně je možná teplá, ale tvoje halenka je bez rukávů. Tady, dám ti svou košili,“ řekl a pustil ji, aby si ji mohl rozepnout.

„Ne! Chci říct, že by sis ji radši měl nechat,“ řekla a její hlas zněl ještě chraplavěji, když ho zastavila tím, že ho chytla za obě zápěstí.

Vnitřní světla najednou zhasla. William cítil, jak se její prsty napnuly na jeho zápěstí, a slyšel, jak se jí zadrhnul dech a najednou byly její ruce pryč a ona znovu škytla.

Ale nezachichotala se.

Jeho oči si už zvykly na měsíční svit natolik, že viděl, že se znovu objala rukama kolem těla, takže William rozepnul svou košili, vytáhl cípy z kalhot, setřásl ji z ramen a přehodil přes její ramena.

„Bože,“ slyšel ji zašeptat v nádechu, což bylo rychle následováno tlumeným škytnutím.

„Strč ruce do rukávů,“ řekl jí. Jakmile to udělala, vzal ji za ruku a začal ji vést po nové cestě, kterou dělníci vysekali lesem. „Myslím, že budeš bez punčoch, lass, jakmile dorazíme na útes.“

„Bože,“ slyšel znovu, jenom nyní to vyšlo spíš jako vypísknutí.

„Vidíš dost?“ zeptal se. Objal ji rukou kolem pasu a přitáhl si ji k boku, když došli na nerovnou zem na staveništi.

Škytla si tak silně, že stejně klopýtla a William zastavil a otočil ji tváří k sobě. „Věřím, že mám lék na to, co tě trápí,“ řekl, propletl prsty jejími vlasy, aby vzal její tvář do dlaní. Naklonil jí hlavu a překryl její ústa svými, právě když se její měkké, sladké rty, rozevřely překvapením.

Její ruce mu sevřely zápěstí, dech se jí zadrhnul a naklonila se k němu. Jo, on věděl přesně, jak vyléčit to, co tu ženu trápí.

A ona vypadala, že se jí jeho medicína líbí. Ve skutečnosti otevřela svá ústa ještě víc a její sladký, jemný jazyk našel jeho. Prsty mu přejížděla po předloktí nahoru a zase dolů, než se jimi přesunula na cestu po jeho nahém trupu. Roztáhla ruce za jeho zády a přitáhla se k němu, celou délkou svého těla, až se v něm ztrácela.

Začala vydávat jemné zvuky a rukama hnětla jeho svaly. William posunul její hlavu do ohybu své paže a prohloubil polibek, a když se sklonil a chytl ji za zadek, její jemné vzdechy se změnily ve sténání, když si ji přitiskl ke slabinám. Začala se znovu třást, ale William věděl, že to není zimou. Aniž by přerušil jejich polibek, oba je otočil, jak hledal místo, kam by ji položil.

Měsíc osvítil tlustou látku, pokrývající nějaký stavební materiál a on neochotně odtrhnul svá ústa od jejích a usmál se jejímu protestu. „Je to jen dočasné, lass,“ řekl a vedl ji plachtě. Stáhl ji a vlekl ji – Maddy táhl za sebou – na trávu, kde plachtu položil, přitáhl si Maddy zpátky do náruče a znovu vrátil svá ústa na její.

Ve chvíli, kdy se k němu znovu přitiskla, posunul je oba na provizorní postel, kterou udělal a usadil se vedle ní, aby ji mohl znovu obejmout.

Jenže ta žena vypadala, že má jiný nápad. Vyhrnula si sukni, aby mohla přehodit nohu přes jeho boky a vyhoupnout se obkročmo na něj. „Mám obavu, že to budou vaše punčochy, o které přijdete, pane Killkenny,“ řekla s chraplavým zachichotáním, ruce roztáhla přes jeho nahý hrudník, zatímco přitiskla své ženství proti němu. Ale když se pokusil po ní sáhnout, chytla mu zápěstí, naklonila se a přitiskla mu ruce podél jeho hlavy.

„Ne tak rychle, chlape. Čekala jsem na tohle poměrně dlouho. Jen lež a uvolni se,“ zašeptala, své velké oči zaklesnuté do jeho pohledu. „A užívej si show.“

Ona měla pocit, že čekala dlouho? Zatraceně, on toužil už několik století, aby se znovu dostal k ženě!

Zaváhala, jestli poslechne a pak se narovnala – což přispělo k provokativnějšímu přitlačení na rostoucí bouli v jeho kalhotách. Nemajíc absolutně úmysl se jen dívat, William pomalu vsunul ruce pod její sukni - vychutnával si každý centimetr jejích hedvábných stehen – a uchopil ji za boky.

Zastavila se v rozepínání halenky. „Myslela jsem si, že nejsi na nohy,“ řekla, zatímco se propracovával prsty pod její spodní kalhotky, aby se mohl dotknout jejího jemného, nádherně ženského zadečku.

„Ne, ehm – co způsobilo tenhle dojem?“ zeptal se, když použil své sevření, aby jí posunul po celé délce svého vzrušení.

„Ne-nevadí,“ řekla, zadýchaně zasténala a intimně se na něm zavrtěla. V rychlosti dokončila rozepínání halenky a setřásla ji z ramen spolu s jeho košilí, aby se objevil malý krajkový oděv, který vypadal, že škrtí její prsa a způsobuje, že se jejich část působivě přelévá přes krajkový okraj.

„Kristovy rány, můžeš v tom dýchat?“ zeptal se a všechna zbývající krev se mu nahrnula do slabin. Napřímil se s úmyslem pomoct jí z toho oděvu, dychtivý ochutnat její sladké tělo.

Ale ona se odvrátila s překvapeným zalapáním po dechu. William zvedl ruce, aby ji zachránil od pádu dozadu – což zase zdvihlo sukni a vystavilo její zadek oceánskému vzduchu.

Ona okamžitě zavrávorala a natáhla se, aby ji stáhla zpátky dolů a vrazila mu ňadry do obličeje. On padl zpátky na záda s tlumeným zavrčením, když mu něco tvrdého a špičatého, málem vypíchlo oko.

Vyjekla hrůzou a snažila se vyškrábat z něj pryč, vyrazila mu dech, když mu spadla na hrudník, s kolenem zatraceně blízko, aby ho zbavila mužnosti. William se napřímil, aby ochránil sám sebe a chytil její mávající ruce. Překulil je oba tak, aby ji přišpendlil na látku, zatímco se snažila stáhnout svou sukni – která byla zamotaná do jeho nohou – zpátky na místo.

„Maddy, miláčku,“ zašeptal a snažil se neznít ostře, „co kdybychom tu chvíli jen leželi a užívali si měsíčního svitu?“

Ona najednou škytla a William ji k sobě přitiskl s poraženým povzdechem a hádal, že jestli byl pátý nápoj jejím bodem zlomu pro hloupost, tak číslo čtyři, musí být její bod pohromy.

Buď to, nebo oba vyšli ze cviku.

Maddy si nepamatovala, že by se někdy cítila tak trapně. Ale pak, nikdy předtím se nezkoušela milovat, zatímco by měla většinu oblečení na sobě. To byl důvod, proč si vzala tuhle sukni. Protože by stačilo, aby ji vyhrnula nahoru, stáhla kalhotky a obkročmo sedla na Williama. A krajka na horní polovině podprsenky byla dost pružná na to, aby mohla odhalit bradavky a mít stále zvednutá prsa. To byla součást jejího dokonalého plánu svádění. Mohla omámit Williamovu mysl sexy prádlem a trochou tajemna, odhalit své klady, zatímco vady zůstanou skryté.

„Můžu se na něco zeptat?“ řekl přes jemný zvuk příboje, omývajícího skály dole.

„Ne.“ Musela zamumlat svou odpověď do jeho nahé hrudi, protože ji držel přitisknutou k němu, očividně ze strachu, že by na něj mohla znovu zaútočit. Hluboce se nadechla, jak jeho sevření dovolovalo, a povzdechla si. „Ok, co?“

„Ten malý oděv, který nosíš kolem svých prsou. Je v něm kov?“ zeptal se, otřel si oko volnou rukou. Ale pak viděla v měsíčním světle, jak ji zvednul a promnul o sebe prsty, jako by byly vlhké.

Maddy vyskočila, jak jen jeho sevření dovolilo. „Ty krvácíš?“ zeptala se, dotýkajíc se jeho líce hned pod okem. Když ucítila, že i její prsty jsou vlhké, stáhla ruku dolů na svou podprsenku. „Můj bože! Moje kostice se uvolnila a píchla tě do oka!“ vykřikla zděšeně. Naprosto ponížená, se snažila vstát, aby mohla jít skočit do oceánu a utopit se.

Přitáhl si její hlavu zpátky na hrudník a zasmál se. „Není to smrtelná rána, lass. Takže co je to kostice?“

Maddy ztuhla. Nezeptal se na tohle, že ne?

„Je to drát, tedy lépe řečeno, dva dráty, zašité do podprsenky, které tvarují ženská prsa a zvedají je.“

„Proč?“

„Abychom si o ně nezakoply,“ vyštěkla a snažila se znovu osvobodit.

Jenže on ji stále nenechal jít. „Chápu. Ne, vlastně, ne,“ řekl. „Proč ženy pociťují potřebu tvarovat svá prsa nepřirozenou cestou a… zvedat je? Vypadá to dost nepohodlně.“

Myslel to ten chlap vážně? Usoudila, že nechce skočit do oceánu. Ona chce hodit do oceánu jeho. „Udržet si svou mladistvou postavu,“ zavrčela, „po tom co máme děti a všechny naše partie směřují k jihu.“ Jelikož nemohla zvednout hlavu, aby se na něj podívala, bezmyšlenkovitě ho šťouchla do boku. „Přiletěl jsi z nějaké jiné planety, nebo co? V Irsku nemáte podprsenky?“

„Tiše, lass,“ řekl a chytil její ruku, aby ho nemohla znovu šťouchnout. „Jen lež a poslouchej příboj. Není to nádherný večer?“

Nemohla ale slyšet nic jiného, než jeho silně bijící srdce, protože jedno ucho měla přimáčknuté na jeho nahé hrudi a druhé bylo zakryté jeho velkou, silnou, nádherně mužskou rukou.

„Myslím, že se mi bude líbit tady žít,“ pokračoval. „Tohle pobřeží mi připomíná domov.“

Jelikož nechtěla být znovu umlčena, užívala si melodičnost jeho uklidňujícího hlasu, Maddy uniklo zívnutí, jenom nebyla schopná si zakrýt ústa, protože stále držel její ruku.

Jelikož byl samozřejmě velmi zdvořilý člověk, rozhodl se zakrýt je sám. Zvedl jí bradu, zatímco upravil jejich pozici, aby dal své rty na její a něžně ji líbal. Ale potom propletl prsty do jejích vlasů a zaklonil jí hlavu, zjevně aby se jeho jazyk mohl snadněji, hluboce a nádherně milovat s jejími ústy.

Všechny hormony v jejím těle začaly znovu šťastně tančit a Maddy se pohnula netrpělivě k němu. Bože, doufala, že to není jeden z těch pomalých, něžných a opravdu ohleduplných milenců. To může být fajn v půlce víkendu, ale dnes večer to chtěla rychle a tvrdě a… zatraceně, nepotřebovala, aby byl ohleduplný, potřebovala ho hned.

Maddy sáhla do své oči-vypichující podprsenky – kterou pošle zpátky výrobci hned zítra, s velmi ošklivým dopisem – a vytáhla kondom, který strčila dovnitř, když se Eve nedívala, jen pro případ, že by se ocitla na zadních sedadlech jednoho zářivě nového auta s jeskynním mužem, změněným v sexy fešáka.

Ale co, byla flexibilní a útes zalitý měsíčním světlem, posloužil stejně dobře – ačkoliv těm starým plachtám k dokonalosti něco chybělo.

Možná by měla ležet na své sukni. Nebo ještě lépe, mohla by nechat Williama ležet na své sukni a ona by mohla ležet na něm.

Odtáhla svá ústa od jeho a zvedla kondom před jeho tvář. „Tady, otevři to, zatímco já ti rozepnu kalhoty,“ řekla trhaně, jak se snažila zabránit výbuchu svých hormonů – alespoň do té doby, dokud nebude uvnitř ní.

Oh, Bože, jen pomyšlení na něj, jak v ní klouže, jí rozechvělo. Klesala po jeho krásném, pevném hrudníku, neschopna odtrhnout od něj rty – spokojená, že se zachvěl v odezvě.

Bože, chutnal stejně dobře, jako vypadal.

„Maddy, miláčku,“ slyšela ho říct přiškrceným zavrčením a rukama chytil její ramena, když začala rozepínat jeho pásek.

Nechtěla ho nechat, aby to změnil na další zápas, vrátila se zpátky k jeho tváři. „Dohodneme se, Killkenny,“ zatlačila na něj. „Nebudu tu ležet věčně, ok? Nechci sladké polibky v měsíčním světle – ačkoliv mě určitě můžeš líbat – a jsem si sakra jistá, že nepotřebuju hodinovou předehru a jiné romantické blbiny. Jsme dva dospělí lidé, oba jsme věděli, kam tenhle večer směřuje, od chvíle, co jsem tě pozvala a nevím jak ty, ale mě dělí od exploze tak vteřina.“

Popadla jeho ruku držící kondom a zvedla mu ji znova k tváři. „Takže otevři tu zatracenou věc. Chceš hrát citlivě, fajn, můžeš se dotýkat a cítit, cokoliv chceš – potom.“

Vrátila se k rozepínání jeho pásku, což byla obtížná úloha, když se nekontrolovatelně třásla, částečně z přemíry hormonů a také zoufalým strachem, že ji zastaví. Rozepnula mu kalhoty a snažila se je stáhnout přes boky, což bylo těžké, protože byl opravdu velmi, velmi vzrušený – díky Bohu.

Konečně se uvolnil a Maddy přestala dýchat. Páni, byla na to tak připravená.

Sevřela ruce kolem něj a vzrušeně vzdychla, on přiškrceně zasténal její jméno a každý sval v jeho těle se napnul.

Maddy byla uvnitř sevřená očekáváním. Jen se nemohla rozhodnout, jestli ho chce nejdřív ochutnat, nebo ho cítit v sobě.

Ne, zatraceně, nemůže už déle čekat. A pak, nikdo netvrdí, že ho nemůže stáhnout z ponožek potom. S úmyslem smyslně mu natáhnout kondom sama – ačkoliv nevypadal, že by potřeboval další stimulaci – se na něj podívala a shledala, že stále drží neotevřený balíček. „Oh, dej mi to, já to udělám,“ řekla, popadla to a pomocí zubů otevřela. Její šťastně tančící hormony se změnily v dav netrpělivých výtržníků, čím déle s ním manipulovala a ruce se jí nekontrolovatelně třásly, jak ho chtěla mít už bezpečně uvnitř. Vyhoupla se na něj obkročmo – plně připravená ho zatlačit zpátky dolů, kdyby se pokusil znovu posadit – se zoufalou potřebou cítit ho v sobě.

Ale on se dovnitř nedostal!

Jedno jak se kroutila a pohybovala, prostě to nedokázala. Zoufale zanaříkala a natáhla se pro jeho ruku, aby jí pomohl, ale najednou se zarazila v pohybu. Tváře jí zahořely, když se dívala do jeho, měsíčním svitem zalitých očí, plných ne touhy, ale obav a celý rozsah toho, co dělá, jí vrátilo do reality. Odstrčila se od něj s výkřikem hrůzy a chutí jít opravdu skočit do oceánu.

Ale on zachytil její sukni a přitáhl si ji zpátky do náruče, a velmi pohotově ji překulil na záda. „Pššt, uklidni se, lass,“ zašeptal a odhrnul jí vlasy z tváře. „Neexistuje nic, co bys mohla říct, nebo udělat, nebo si myslet, abys musela cítit potřebu ode mě utíkat, Madeline.“ Přejel jí rty po tváři. „A přísahám, že není pro tebe bezpečnější místo, než v mojí náruči.“ Cítila, jak jeho ruka vklouzla pod její sukni a jeho prsty pod látku kalhotek. Pomalu je stahoval dolů a žár jeho dlaně ji roztřásl. „Tak se podíváme, jestli ti můžu pomoct dokončit to, co jsi začala, lass,“ zašeptal.

Jeho volná ruka se vrátila a pomalu, žhavě cestovala zpátky nahoru po její noze a Maddy si najednou uvědomila, že se nemohl dostat dovnitř, protože stále měla na sobě kalhotky!

„Máš tu nejjemnější, nejhedvábnější pokožku,“ zamumlal, jeho rty přejely přes její ucho, zatímco její sukně nějak následovala kalhotky. Ale než stačila zauvažovat nad tím, jak se mu podařilo rozepnout její pásek – vzhledem k tomu, že jí doma trvalo celou věčnost, než tu zatracenou věc zapnula – bezděčně zasténala, když se jeho ruka vrátila a našla její klín.

Lehce si s ní pohrával a všechny její rozbouřené hormony se postavily do pozoru, společně zaměřené na jeho prst, něžně klouzající uvnitř ní. Palcem přejížděl po jejím citlivém poupěti – chvíli jen tak lehce a pak s rostoucím tlakem – a Maddy skoro vykřikla, jak krásné to bylo. Přizvedla se, s jemným výkřikem rozkoše, když se sevřela kolem jeho velmi talentovaného prstu.

„Pojď, pro mě, Madeline,“ zašeptal jí do úst a vklouzl do ní druhým prstem. „Dej mi svou rozkoš, lass.“

Jeho neuvěřitelně talentovaný palec nastavil rytmus, který ji poslal přes okraj dřív, než si vůbec stačila uvědomit, co se děje a vyvrcholila tvrdě, rychle a tak silně, že to způsobilo další její výkřik – který William okamžitě zachytil svými ústy na jejích.

Jeho prsty se dál pohybovaly uvnitř ní, způsobujíc další stahy, které jí otřásaly, jak jí jeho palec konejšivě hladil.

Pomalu se odtáhl od jejich polibku a ona cítila, jak se posunul vedle ní – aby se dostal na kolena, pomyslela si, mysl ještě stále zmatenou silou jejího orgasmu.

Začal zápolit s páskem podprsenky. Chtěla mu říct, že zapínání je vpředu, ale najednou to povolilo nějak samo a Maddy ji instinktivně chtěla zachytit, jak chladný noční vzduch zasáhl její bradavky. Ale ne dost rychle, takže místo toho chytila svá prsa, aby jim zabránila klesnout. Mrkla na něj, jak se tyčí nad ní, klečí mezi jejími rozevřenými stehny a jeho široká ramena zakrývají měsíc, čímž znemožňují vidět mu do tváře.

„Neskrývej se přede mnou, Madeline,“ řekl drsně a jemně odtáhl její ruce pryč. „Nech svou krásu koupat v měsíčním světle,“ zašeptal a nahradil je svýma velkýma, mužnýma rukama.

A jeho oh-tak-talentované prsty jemně hnětly její ňadra, jeho palce přejížděly přes obě její bradavky, než je jemně stiskl a způsobil tak další její zasténání.

„To je ten nejsladší zvuk, jaký jsem kdy slyšel.“ Sklonil se dolů, aby jednu ruku nahradil ústy a kroužil jazykem v pomalých kruzích kolem jejího dvorce, než sevřel rty kolem nedočkavé bradavky a začal sát.

Maddy se k němu prohnula s povzbuzujícím výkřikem. On zahrnoval pozorností střídavě každou bradavku a žár jeho úst, střídající se s chladným mořským vzduchem, způsoboval rostoucí zmatek v její mysli. Dotýkala se ho všude, kam dosáhla, hnětla svaly na jeho pažích a ramenech, zatímco jí přiváděl k takovému šílenství, že se opřela nohama o zem, zvedla boky k němu a udělala se znovu jen tím, že se třela o jeho vzrušený úd.

A jelikož byl zdvořilý a očividně ohleduplný muž, zůstal po celou dobu její exploze, mimo ni. Potom, když se začala uklidňovat, vklouzl do ní jedním dlouhým, hladkým pohybem, který způsobil ještě více svíravých křečí, když se mu přizpůsobovala.

Vydal hrdelní zvuk, zvednul se na ruce a zaklonil hlavu, když se ponořil ještě hlouběji. „Znovu, Madeline,“ procedil mezi zuby. „Ať cítím tvou rozkoš se svírat kolem mě.“

Nasála vzduch do plic tak silně, že jí málem prasklo žebro a zůstala na něj koukat s otevřenou pusou.

Ale jen do té doby, než se pohnul. Skoro se vytáhl a znovu do ní zajel, až Maddy zapomněla na to, že je třeba dýchat, zatímco její hormony se znovu postavily do pozoru, očividně připravenější než ona, na další jízdu vesmírem.

Nasadil rytmus, který ji poslal znovu po vnitřní spirále vzhůru s rostoucím napětím. Ale když mu zatnula prsty do hrudi, protože se opravdu potřebovala něčeho pevného držet, a nesouvisle ho prosila, aby ji úplně nezabil dalším orgasmem, on intimně zatlačil palcem proti ní.

„Ještě jednou, Madeline,“ naléhal nekompromisně, zatímco použil druhou ruku, aby jí zvedl na svá stehna a zasunul se ještě hlouběji.

To už bylo prostě příliš. Maddy vybouchla, vyletěla do vesmíru a zpátky takovou neuvěřitelnou rychlostí, že její výkřik naplnění, vyšel jako chraplavé, silné zasténání. Zůstal nehybně nad ní, ruce na jejích bocích ho držely hluboko v ní, zatímco její stahy pulsovaly snad celou věčnost.

Oh, Bože, jestli se pohne právě teď, opravdu by jí mohl zabít. Ale nejen, že se pohnul, on najednou vyklouzl z ní ven a přitiskl svou ruku na její ústa, právě když se pokoušela nadechnout, protože opravdu potřebovala nějaký vzduch do plic!