DS - 3. kapitola

Překlad: Lusesita

Marcus

3. prosince

„HEY CHLAPE.“ Connor vejde do mé kanceláře. Kontroluju rozpis hodin na dnešek. Pět soukromých hodin, to bude namáhavé.

„Hey, díky za tipy na včerejšek. Fungovalo to.“ Mrknu na něj.

„Jsem rád, že jsem mohl pomoct, ale neříkej to sestře, nebyla by ráda, že jsem ti vyzradil mé tajné techniky.“

„Hey, kdyby jen Ruby věděla, že vlastní mé koule.“

Bouchli jsme si pěstmi. To je pánský kód pro už o tom nebudeme nikdy mluvit.

Ozve se zaťukání na dveře, ve kterých se objeví hlava Kristy. Je jednou z recepčních na částečný úvazek.

„Hey Marcusi. Melody přišla na soukromou hodinu.“ Usměje se.

„Melody?“ Zeptá se Connor a nadzvedne obočí.

„Yeah.“ Projdu kolem stolu ke dveřím.

„Jako tvoje ex, Melody?“ Connor mě následuje, jdeme do otevřeného prostoru tělocvičny a tam je, moje ex, protahuje se na podložce pro yogu. „Není třeba odpovídat, vidím ji sám.“

Když obejdu Connora, chytne mě za paži a zatáhne mě na stranu.

„Co to sakra děláš, chlape?“

„Co sakra dělám? Co to děláš ty?“ podívám se na něj bez výrazu. „Proč ji trénuješ?“

„Protože si zaplatila soukromou hodinu.“ Pokrčím rameny.

„Tak nech Joela nebo Nathana, ať si ji vezmou.“

„Požádala o mě. Kristi ji zapsala ke mně, nemůžu teď couvnout.“

„Udělám to.“

„V žádném případě.“

„Co to s tebou k čertu je. Zníš, jako bys žárlil nebo tak něco. Prosím neříkej mi, že ji šukáš.“ Connor si stoupne přede mě.

„Ne!“ zařvu. „Miluju Ruby a neudělal bych nic, co by ohrozilo náš vztah, a dotkl se Oliverova života.“

Nemůžu uvěřit tomu, co právě řekl. Nebyl jsem nadšený z tréninku s Melody, ale jsem profesionál. Je to moje práce. Odstoupil jsem od Connora směrem k Melody.

„Hey.“ Pokývnu bradou k Melody a ona se na mě usměje.

„Marcusi, jsem ráda, že jsi souhlasil, že mě budeš trénovat. Nebyla jsem si jistá, jestli mě tady budeš chtít, nebo ne.“

„Je to tělocvična, je otevřená pro všechny. Můžeme začít?“ Nadšeně souhlasí. Začneme na běžícím pásu, toto bude zatraceně dlouhá hodina.

***

Ruby

„PŮJDEME se dnes podívat na tatínka?“ ptám se Olivera, když ho pokládám do kočárku. Tleskne malýma ručičkama.

„Ta ta ta.“ Přizvukuje.

„Tak pojďme.“ Zamknu za námi a vydáme se na krátkou desetiminutovou procházku do tělocvičny.

Pamatuju si, že Marcus říkal, že bude celý den zaneprázdněný, ale určitě si na nás udělá pět minut čas.

„Dobré ráno, Kristy.“ Usměju se na ní, když projdeme hlavními dveřmi.

„Dobré.“ Okamžitě vyběhne kolem recepčního pultíku a začne mluvit k Oliverovi. Uzurpuje si veškerou jeho pozornost.

Rozhlédnu se po tělocvičně a uvidím Marcuse trénovat s blondýnkou v boxovacím ringu. Jsem na něj pyšná, že tak tvrdě pracuje, ale žaludek se mi propadne, když zakloní hlavu a směje se, jak mu žena omotá ruce okolo krku. To je okamžik, kdy si uvědomím, že ta žena je Melody.

„Hey Rubes, myslel jsem, že jdeš ráno k Eve.“ Connor se na mě usměje.

„Oh, ano, jdu.“ Podívám se na hodiny na zdi. „Ve skutečnosti už mám zpoždění. Uvidíme se později.“ Otočím kočárek a vyrazím z tělocvičny.

Vždy jsem byla nezávislá žena, nenechala jsem nikoho, aby se mnou vyjebával, ale z nějakého důvodu jsem nemohla najít odvahu ho konfrontovat. Mám strach, že by mi mohl říct, že s ní spí a to by mi zlomilo srdce. Takže pro teď jsem se rozhodla ho ignorovat.

Vytáhnu mobil z kapsy, jakmile začne zvonit, je to Marcus. Měla jsem v plánu ho ignorovat, ale nakonec jsem hovor přijala.

„Ahoj.“

„Hey.“ Zněl, jako bez dechu a okamžitě jsem si představila, jak šuká s Melody v šatně. Nesnáším, jak jsem po celou dobu nejistá.

„Ahoj.“¨

„Connor říkal, že jsi byla v tělocvičně?“

„Jo, byla jsem tam jen dvě minuty, viděla jsem, že jsi zaneprázdněný a měla jsem zpoždění na návštěvu k Eve.“

„O tom.“ Povzdechne si, než pokračuje. „Nevěděl jsem, že si mě Melody zamluvila na soukromou hodinu, dokud jsem se ráno nepodíval na rozpis.“

„Kdo?“ rozhodnu se dělat hloupou.

„Melody, moji bývalku. Trénoval jsem s ní dnes ráno, ale řekl jsem jí, ať si v budoucnu zamluví někoho jiného.“

„Proč ji nemůžeš trénovat? Stále k ní něco cítíš?“

„Ne, miláčku, samozřejmě, že ne. Cítím něco k jedné žhavé kočce, má úžasné tělo, dlouhé tmavé vlasy a náhodou je matkou mého dítěte.“ Nemůžu se ubránit úsměvu, který se mi šíří po tváři. Miluju, jak mi skládá komplimenty, a nesnáším tento stereotyp, kam jsme se dostali a to jsme spolu jen rok. Co budeme dělat za čtyřicet let?