DS - 20. kapitola

Překlad: Lusesita

Ruby

20. prosince

„PROČ nemáš prsten?“ zeptá se Marcus, když parkuje u Evy na příjezdové cestě.

„Dnes slavíme Eviny narozeniny, nechci od ní odvracet pozornost.“

„Ví, že jsme zasnoubeni.“ Vyskočí z auta a jde na moji stranu, aby mi otevřel dveře.

„Máš ho sebou?“

„Jo, mám ho v kabelce.“

„Prosím, nasaď si ho.“

„Dnes večer ne.“

„Co máš za problém? Stejně už o tom všichni vědí.“

„Jsme tu, abychom oslavili Eviny narozeniny, nechci, aby se každý ptal a díval na prsten a zničilo to tak její oslavu.“

„Fajn, ale ona bude první, která se na něj bude ptát.“  Zamumlá,  zatímco stoupáme po schodech k hlavním dveřím.

„Ahoj.“ Zavoláme oba, jakmile vejdeme dovnitř. Marcus mi pomůže z kabátu a pověsí ho spolu s jeho.

„Ahoj.“ Vykřikne Eve a běží chodbou k nám.

„Všechno nejlepší.“ Usměju se na ni.

„Jo, jo.“ Mávne rukou a popadne mě za levou ruku. „Kde je prsten?“

„V její kabelce.“ Odpoví jí Mrcus, políbí jí na tvář a projde okolo.

„Proč ho nemáš na sobě? Tobě se nelíbí?“

„Máš oslavu narozenin. Nechci, aby se ostatní ptali na moje zasnoubení s tvým bratrem.“

„Je to velká novinka. Nikdy jsme si nemysleli, že se Marcus ožení.“ Zasměje se. „Kromě toho, víš, jak nerada slavím narozeniny. Všechno to byl Connorův nápad.“ Mávne rukou na balónky visící ze stropu.

„Fajn.“ Povzdechnu si. „ Ale pak si nestěžuj, že jsi kvůli nám přišla o pozornost.“

Hrabu se v kabelce, dokud nenajdu prsten. Opravdu jsem si ho nechtěla sundat, ale myslela jsem, že je to tak správně. Nasadím si ho, Eve mě popadne za ruku a rozplývá se nad ním.

„Máme párty na chodbě dámy?“ Zasměje se Connor. Přináší sklenice vína pro mě i pro Eve.

„Děkuju.“ Usměju se na něj a natáhnu se pro skleničku.

„Blahopřeju k zásnubám.“ Políbí mě na tvář.

„Děkuju.“ Projdu kolem rohu do obývacího pokoje, kde položím skleničku na stůl, abych mohla ukradnout Isobell s Marcusova náručí.

„Hej, to je moje neteř.“ Stěžuje si.

„Je to naše neteř.“ Opravím ho, když si mu sednu na klín.

„Jsem rád, že sis znova vzala můj prsten.“

„Omlouvám se, že jsem si ho sundala.“ Políbím ho a uvolním se proti jeho tělu.

„Kde je máma a táta?“ zeptá se Marcus Eve, která přijde spolu s Connorem za námi.

„Za chvíli by tady měli být. Connor dnes celý den vařil.“

„Voní to skvěle, už mám hlad.“

„Odnesu Isobell do postele.“ Řekne Connor Eve. „Tady máš skleničku a relaxuj.“ Přitisknu si Isobell blíž k sobě, nechci, aby odešla.

„Pusť ji Ruby.“ Směje se Connor, když se pro ní nakloní a já mu ji s nechutí podám. Marcus kolem mě obalí ruce a přitáhne si mě blíž k sobě.

„Ahoj.“  Zavolají rodiče Eve, jen co vejdou do domu. Postavím se, abych je mohla přivítat, ale oni chtějí hned vidět prsten. Ukážu jim ho, abychom to už měli za sebou.

„Je krásný. Můj syn vybral dobře.“ Rozplývá se Marcusova máma.

„To ano.“

„Tak už jsme všichni? Pojďme do jídelny.“ Řekne Connor a obejme Eve okolo pasu. Stůl je krásně prostřený a jsou na něm dokonce i narozeninové balonky.

„Potřebuješ s něčím pomoct?“ Nabídnu se.

„Ne, to je v pohodě, Marcus mi pomůže.“ Zasměje se Connor a udeří Marcuse do zad.

„Tykvičko, měla ses dnes dobře?“ Zeptá se Eve její táta.

„Yeah, s Connorem a Isobell jsme byli dnes venku na obědě. Pak jsme ještě šli nakupovat dárky a než jsme se vrátili domů, dali jsme si horkou čokoládu a sušenky.“

„To je hezké.“ Usmívá se její máma. „Ruby, už jste s Marcusem stanovili datum svatby?“

„Ne ještě ne.“ Kluci začnou přinášet jídlo a já si položím ubrousek do klína.

„Dobrou chuť všem.“ Connor si sedne vedle Eve a políbí ji, než začnou jíst.

***

„DĚKUJU ZA ÚŽASNÝ VEČER.“ Usměje se Eve a přitáhne si mě do objetí.

„Doufám, že sis užila narozeniny. Teď nás čeká svatba.“

„Ano, pořád platí, že večer před svatbou s Oliverem přespíš?“

„Yeah, pokud se uzdraví. Opravdu nechci, aby to Isobell chytla.“

„Na jeden večer to bude v pořádku, kromě toho budou spolu celý den. Můj synoveček musí být na svatbě.“

„Já vím. Promluvíme si o tom za pár dní, až se uvidíme.“ Naposledy se obejmeme, než mě Marcus vystrčí z domu. Pomůže mi do auta a odveze nás domů.

„Takže jsem přemýšlel.“ Začne. „Co kdybychom zítra naposledy zašli do Santa Landu?“

„Opravdu si nemyslím, že bychom tam potřebovali jít.“ Usměju se a dívám se na prsten. „Už jsme se vrátili tam, kde jsme chtěli být.“

„Je tam jeden, poslední pokoj, který bych s tebou chtěl vyzkoušet. Té zkažené holce v tobě by se líbil.“

„No teď jsi získal moji pozornost.“ Usměju se. „Dobře, jednu poslední noc.“

„Skvělé.“ Zvedne moji ruku a políbí mě na hřbet. „Miluju tě, zlatíčko.“

„Taky tě miluju.“