DATB - 10. kapitola 1/2

Překlad: Wikča
Kor.: Klára

Holky, jste připravené poznat rodinu Johanssonů?

Než Cooper zaklepal, otevřela jsem dveře a vyšla ven. Vypadal tak podrážděně, jak jsem se sama cítila. Kromě podrážděnosti, Cooper vypadal žhavě. Když nosil tričko přes silnou hruď plus vybledlé džíny, vypadal žhavěji, než jsem si pamatovala. V tu chvíli jsem věděla, že si moje mysl se mnou hraje.

„Takže to balíš? Je to to, co to je?“ zamumlal, díval se na mě nazlobeně.

„Mám tvoje číslo. Kdybych to chtěla zabalit, zavolala bych a řekla ti, ať vycouváš.“

Cooper těžce vydechl, pak se rozhlédl kolem dvora. Vrátil se pohledem na mě a zavrtěl hlavou. „Proč je s tebou všechno tak těžký?“

„Protože jsi debil, který způsobuje, že se cítím špatně, “ řekla jsem, pak dodala, „naschvál.“

„Chtěla jsi, abych tě políbil. Měli jsme pěknou večeři a ty jsi chtěla být blízko. Snažil jsem se být blízko a ty jsi mě za to potrestala.“

„Naser si,“ zašeptala jsem, couvaje ke dveřím, „víš, co jsi dělal. Přišel jsi na to, že tě mám radši než ty mě, takže si můžeš dělat, co se ti zachce. Jsem jen odpad.“

„Taky si naser, “ zavrčel, „v žádném případě mě nemáš radši než já tebe. Kdyby ano, neříkala bys ne.“

„Tak fajn, pojďme dneska šukat a dostat se přes to. V tom případě můžeš pokračovat ve svém životě.“

„Kurva!“ zařval, šel pryč a spěchal zpátky. Když byl u mě, trhla jsem sebou nad zuřivostí jeho pohybů.

„Chci tě tak moc, ale není to jen sex. Kdyby ano, ošukal bych někoho jiného a předstíral, že jsi to byla ty, pak tě vyfakoval a pohnul se v životě dál. Škádlím tě, ale není to o sexu. Zasraně to víš taky.“

„Nevím nic,“ řekla jsem, teď nervózní, protože jsem přemýšlela, jestli by mi mohl ublížit. Vypadal, jakoby byl připravený udeřit něco, jeho ruce se napínaly do pěstí.

„Byla jsem opravdu šťastná po večeři. Chtěla jsem tě přivést sem a muchlovat se, ale pak jsi mě vyděsil. Udělal jsi to schválně, abych se cítila slabá. Dobře, cítím se slabě a bojím se tě.“

Cooper se podíval doprava za zvukem mluvících lidí. Podíval se zpátky na mě, ztratil hodně jeho podrážděnosti.

„Je těžké být trpělivý, dobře? “ řekl potřebným hlasem.

„Pak se tedy dneska přes to dostaneme a už nebudeš muset být trpělivý. “

Cooperův výraz se změkčil do panického, skoro bolestivého výrazu. „Chci tě celou. Ne jen sex.  Chci, abys pro mě shodila všechny svoje zdi. Cítil jsem se tak zasraně krásně, viděl jsem tě trochu lépe poté, co jsi mi řekla o paní Prescottové. Ulevilo se mi, ale taky jsem byl zoufalý. Chci, aby ses na mě dívala tak, jak ses na mě dívala poté, co jsi mi řekla ten příběh, ale musím počkat. Chápu to.“

„Sex bude další zeď.“

„Nebudeme mít dnes sex, “ řekl a povzdychl si, „díváš se na mě, jako bych byl kus hovna, co tě uhodí. Vlastně vypadáš, že se mě bojíš. V žádném případě nechceš mít sex a neudělám to, dokud se mi opravdu nedáš. Žádnou falešnou Farah sračku. Chci opravdové ty a opravdové ty se mnou nechce mít sex,“ zamumlal, pak dodal, „dneska.“

„Musel si přidat ten dodatek, huh?“ řekla jsem, trochu s úsměvem.

„Bylo příliš bolestivé nedodat to.“

„Chci jít plavat.“

„A strávit čas se mnou?“ zeptal se, šťouchal mě u toho kolenem, „hoď mi kostičku.“

„A strávit čas s tebou. Dokud jsi nebyl bezohledný, byla jsem vážně nadšená strávit s tebou čas. Chtěla bych být znovu takhle nadšená.“

Cooper se znovu ohlédl za hlasy. Cítila jsem, že byl podrážděný jakýmkoliv přerušením, přiblížila jsem se k němu a vzala ho za ruku.

„Můžeme jít?“ zeptala jsem se, „začíná být vedro.“

Když se jeho jemný pohled soustředil na mou tvář, usmál se. „Vzal jsem motorku. Je to v pohodě?“

„Ne, teď jdi domů, vezmi auto a vrať se,“ řekla jsem s úsměvem, jak jsem ho táhla pryč od sousedů, kteří byli čím dál hlasitější, „zeptal ses Bailey, jestli si můžu půjčit její plavky?“

Cooper přikývl. „Je opravdu nadšená, že má chudou kamarádku. Cítí se díky tomu lépe ohledně sebe. Teď bude chtít sdílet věci celou dobu, aby měl její život smysl.“

„Je mladá.“

„Ano, ale nebude se jí líbit, jak vyplníš vršek plavek lépe než ona. Připrav se na jízlivost.“

Pohlédla jsem dolů na mé malé košíčky C, zamračila jsem se. „Jsme okolo stejné velikosti.“

„Ne opravdu. Viděl jsem ji běhat nahou, takže vím přesně, jakou velikost má. Bailey si vycpává podprsenky.“

„To bys lidem neměl říkat.“

„Neříkám to lidem,“ řekl, lezouc na motorku a usmívajíc se na mě, „říkám to někomu, kdo je příliš milý na to, aby jí řekl, co jsem řekl. Kdybys byla mrcha, co by si z ní dělala srandu, neřekl bych ti to. Umím číst v lidech, vzpomínáš?“

Nasedla jsem si za něj a usmála se. „Přečti mě teď. Co si myslím?“

„Myslíš si, že doufáš, že se budeme muchlovat, ale ne moc. Taky doufáš, že se budeš líbit mým rodičům. Taky cítím trochu starost ohledně toho, jak budeš vypadat v plavkách, protože chceš, abych si myslel, že jsi žhavá, ale nechceš, aby si Bailey myslela, že jsi příliš žhavá.“

Skrývaje si obličej oproti jeho zádům, jsem si omotala ruce kolem jeho pasu. „Nebyl jsi ani blízko, Coopere. Ani trochu.“

„Aniž bych viděl tvou tvář, vím, že lžeš. Jde ti to tak špatně.“

„Cokoliv. Pojďme, než si propotím oblečení.“

Cooper nic neřekl tak dlouho, až jsem se podívala přes jeho rameno, abych ho viděla. „Co?“

„Jen myslím na tebe celou vlhkou. Potřeboval jsem minutu, abych se dostal pod kontrolu.“

„Perverzáku.“

„Moulo.“

„Sračko.“

„Krásko.“

„Sexy bastarde.“

„Sakra jo.“

S tím komentářem nastartoval Harley. Utáhla jsem si uchopení okolo jeho pasu, cítila jsem, jak se mu zadrhl dech, a věděla jsem, že má další nadrženou chvilku. Tímto tempem bude opravdu brzy potřebovat navštívit doktora.

S vánkem chladícím mou kůži cesta k jeho domu byla uvolňující. Když jsme zatočili na ulici vedoucí k jeho domu, uvědomila jsem si, že jsem skutečně šťastná. Navzdory jeho včerejšímu chování a způsobu, jakým mě předtím vyděsil, jsem se nemohla přestat usmívat, protože s ním strávím den.

Jeli jsme kolem hlavního domu, Cooper zaparkoval vedle garáže. Jeho psi ho sledovali a čekali na signál. Ale nedal jim ho. Místo toho čekal na mě, až slezu z motorky. Připojil se ke mně, řekl psům, aby odešli a oni to s nechutí udělali.

„Chtějí tě poslintat,“ řekl Cooper, „chápu jejich bolest.“

Křeníc se jsem se rozhlédla kolem. „Kde přesně žiješ?“

„V bytě nad garáží. Je to soukromé. Můžeš křičet, jak hlasitě chceš, aniž by tě mí rodiče slyšeli,“ prohlásil Cooper, daroval mi nezbedný úsměv.

„Vyhrožuješ mi?“ zeptala jsem se, dívala se na něj úkosem, jakože podezřívavě.

„Mrcho.“

„Debile.“

„Do pekla, chci tě nahou tak moc, že není možné, abys věděla, jak moc.“

„To nedávalo moc smysl, takže předpokládám, že příliš mnoho krve opustilo tvůj mozek kvůli jižnějšímu místu.“

Cooper zasténal, kroutil se, jakoby se cítil nepohodlně. „Měl jsem si vzít volnější džíny.“

„Magore.“

„Podivíne.“

Smějíc se jsem si všimla, že se malá blonďatá holčička s divokými vlnitými vlasy objevila z domu. Měla na sobě žluté letní šaty a AC/DC čepku, jak si k nám vykračovala.

„Ahoj, Sawyer.“

„Je tohle tvoje nejnovější děvka?“ zeptala se ta malá holčička.

Cooper sebral Sawyer, hodil si ji přes rameno a zatočil se. Čepka odletěla a ona křičela hrůzou a možná i trochu potěšením. Když si ji Cooper dal na bok, vypadala, že má závrať pod jejími dlouhými vlasy.

„Tohle je Farah,“ řekl křenící se Cooper, „je moje holka. Nenazývej ji těmi názvy.“

„Proč ne?“

„Protože není děvka.“

„Jak to víš? Nechal sis ji už otestovat?“

„Do prdele!“ řekl Cooper, obrátil ji hlavou dolů, „kdo tě učí taková hovna?“

„Zasranec!“ zakřičela Sawyer, jak ji Cooper položil jemně na zem, „řekl, že dobré holky dostanou prstýnky a zlé holky dostanou pohlavně přenosné nemoci. Já chci prsten.“

Cooper převrátil oči a vzdychl. „Tucker je příliš hloupý, aby věděl lépe. Ty nejsi, tak si udělej laskavost a neposlouchej ani slovo, co řekne.“

„Je pěkná. Mám radši blondýnky,“ řekla Sawyer, prohlížela si mě od hlavy k patě.

„Nikdo není lepší, než moje holka,“ řekl Cooper, daroval mi rychlou pusu, „je máma kolem?“

Sawyer křičela „mami“, dokud se neobjevila z domu kudrnatá blondýnka, mající na sobě šortky a těsný Harley tričko.  Její holá kůže vystavovala směs tetování od lebek po motýly. Její modré oči zářily, když se podívala nahoru na jejího syna, pak dolů na její stále křičící dceru.

„Tucker ji učí kraviny,“ řekl Cooper.

„Ty jsi nejstarší. Je to tvoje práce nakopat mu zadek za mě.“

Cooper se zasmál. „Mami, to je ona.“

„Ah, ona,“ řekla jeho máma usmívající se, „holka, co má mého syna omotaného kolem prstu.“

Trapně tam stojící jsem jí dala můj nejlepší ne-trapný úsměv, když mi Cooperova máma dala zběžný pohled.

„Já jsem Jodi a ty musíš být speciální dívka pro mého chlapce, když tě chce tak moc.“

Ignorovala jsem tu část o speciální dívce, přinutila jsem svůj úsměv, aby se rozšířil. „Ahoj, Jodi.“

„Jsi hladová? Chystáme se grilovat.“

„Jedla jsem dříve. Děkuji.“

Cooper si odfrkl. „Lže. Cítil jsem její žaludek kručet po cestě.“

Dívala jsem se na něj nasupeně, začervenala jsem se rozpaky. Jodi se jen zasmála a vzala Sawyer za ruku.

„Pojďte a snězte něco předtím, než půjdete plavat. Musíte si hlídat energii v tomhle horku.“

Stále podrážděná jsem se podívala na Coopera. Místo toho, aby se staral o mou zlost, zakřenil se na mě, jakoby jeho kalhoty byly stále  příliš těsné.

„Ano, “ řekl a pošťuchoval mě směrem k domu, „musíme si udržet naši energii. Mám na dnešek plány.“

„Dobře,“ řekla jsem nervózní ohledně hodně věcí.

Jeho máma byla milá, ale nikdy jsem nepotkala klukovy rodiče. Taky Sawyer byla trochu jako Bailey a já se bála být v rozpacích. Pak tu byla Cooperova nadrženost. Probudila jsem se s plánem mít s ním sex. Když řekl, že se to nestane, uvolnila jsem se. Teď jsem nevěděla, co si mám myslet. Jeho nálady byly mimo mísu. Sladký jednu minutu. Děsivý další.

Cooper mě políbil na krk, než mě přivedl do klimatizovaného domu. Otočila jsem se, abych se na něj podívala a jeho úsměv opadl.

„Co?“ zašeptal.

„Nic.“

Cooper se postavil za mě a obalil paže kolem mého hrudníku, přitahoval si mě k sobě. „Pracuješ v té práci. Nikdy nevynecháš školu. Zasloužíš si trochu zábavy a dnes budeme mít zábavu. Zanedlouho můj tatík bude grilovat a ty se nacpeš a já slížu barbeque omáčku z tvých rtů.  Poté tě vezmu domů naprosto v pořádku. Rozumíš?“

Znovu jsem přikývla, ale Cooper si povzdechl. „Proč vypadáš, že jsi připravená se rozbrečet?“

„Jsem nervózní.“

„Nebuď. Moje rodina je nepořádek. Jsme nedbalí. Jíme až moc. Mluvíme moc nahlas. Neustále prdíme. Vedle nás jsi princezna.“

Křeníc se jsem se tváří mazlila s jeho bicepsem. Tentokrát když vzdechl, byla za tím zvukem touha. „Dnes tě políbím tak, jak jsi ještě nikdy políbená nebyla. Připrav se, že budeš zruinovaná pro všechny ostatní muže.“

„Je to výhružka?“ zeptala jsem se, šilhaje na něj.

„Krásko.“

„Sexy idiote.“

„Pojďme něco sníst.“

Vnitřek domu byl ještě hezčí než venek. Nebyl přehnaně luxusní, ale vřelý a venkovský. I se zvířecími hlavami na zdi vypadal velkolepě kvůli dvoupodlažním oknům čelící řece a lesu.

Cooper chtěl samostatný čas se mnou, ale Sawyer si ho zabírala pro sebe. Nevadilo mi rozptýlení, jak jsem se bála ohledně nošení plavek okolo něho a Bailey. Strach se stal brzy realitou, když se objevila Bailey a falešně se usmála. Cooper na ni tvrdě hleděl, dokud ho nepraštila do ruky. Pak honil svou křičící sestru až ven z pokoje. Mohlo to jít lépe.

V okamžiku, kdy jsem byla sama s Bailey v jejím obrovském princeznovském pokoji, můj prázdný žaludek se zkroutil úzkostí.

„Jsem nervózní ohledně nošení plavek před tvým bratrem,“ řekla jsem Bailey, která hledala ty správné.

Podívala se na mě podrážděně, pak její mozek zachytil, co jsem řekla. Otrávenost zmizela a ona se usmála. „Byl s hodně žhavými holkami. Je povinný tě porovnávat.“

Zatímco jsem uspěla s tím, aby se Bailey cítila lépe, jsem zvládla si to posrat u sebe s její nápomocnou upřímností.

„Ale opravdu tě chce ojet,“ dodala Bailey, když jsem na ni jen zírala, „je rozhodnutý ošukat tě, takže nebude záležet na tom, jak špatně vypadáš.“

„Dobře.“

Bailey se rozhodla pro vybledle modré skoro beztvaré jednodílné plavky, které nebyly zdaleka tak roztomilé jako ty její. Přesně v tom bodě jsem se chtěla dostat přes celé to odhalení a Cooperovu reakci.

Následovala jsem Bailey zpátky do rodinného pokoje, vzpomněla jsem si přitom na to, co mi řekla Tawny. Užij si Coopera a jeho peníze. Neber si nic osobně. Uvolni se a vyždímej to nejlepší z vysokoškolského života. Prostě se uklidni.

Vracela jsem se do kuchyně už uklidněná, ale okamžitě jsem se cítila přehřátá. Cooper měl oblečené černé plavky, které mu visely volně na bocích. Na jeho neuvěřitelně sexy bocích. Zírala jsem na jeho hruď, na všechny ty tvrdé svaly a zlatou kůži. Mohla jsem ignorovat tetování, co mi připomínaly věci, které jsem si nechtěla pamatovat. Jak Cooper koukal ven ze zadních oken, sledovala jsem ho celou minutu, než si mě všimnul. To jsme pak už oba slintali. Bylo to pěkně trapné.

Cooper přišel ke mně a zašeptal, „Vybrala ty nejhnusnější plavky, jaké mohla najít a stejně pořád vypadáš tak žhavě, že potřebuju...“

Neschopný dokončit se jen naklonil a opřel si hlavu o mé rameno. Jakmile byl pod kontrolou, povzdechl si a znovu se postavil.

„Zabíjíš mě. Pravděpodobně umřu a bude to celé tvá chyba.“

„Jestli se díky tomu budeš cítit líp,“ zašeptala jsem a přitom se na něj dívala velkýma vyděšenýma očima, „myslím, že moje kalhoty jsou teď taky těsný. “

S tím komentářem jsem položila ruku na jeho hruď a Cooper ztratil mozkové funkce asi na minutu. Jen se díval, jakoby vážně mohl umřít. Nakonec se jeho pohled zúžil a zamračil se na mě.

„Jsi zlá.“

Smějící se nad upřímností jeho slov, jsem sklouzla prsty po mocné hrudi a tvrdém břiše. Jeho kůže byla pod mými prsty teplá a hebká. Nečekala jsem tu hebkou část a lehce jsem ho hladila, chtěla jsem víc.

Cooper mě nečinně sledoval, nadrženost měl pod kontrolou. Chtěla jsem se ho dotknout a on mě nechával. Nic jiného se nestane, zvláště ne s třemi Johanssonovými ženami blízko. Zanedlouho se dotkl mé brady a zvednul mé rty k těm jeho.

Polibek byl jemný a bez žáru. Prostě jeho měkké rty na mých, než se odtáhl a usmál se. „Vidím další zeď padat pro mě,“ zašeptal něžně.

„Vypadáš opravdu žhavě,“ řekla jsem, abych ho rozptýlila.

„Pojďme se najíst, pak půjdeme dolů k řece a zaplaveme si. Je příliš hezký den na zůstání v bazéně.“

„Nikdy předtím jsem neplavala v řece.“

„Vysoká je o nových zkušenostech,“ řekl a zakýval na mě obočím.

Nevšímaje si jeho škádlení jsem se zeptala, „Co je k obědu?“

„Maso. Máma taky udělala fakt skvělý makaronový salát. Je úžasná kuchařka. Měla bys zkusit mimořádně sýrový… a sýr.“

Způsob, jakým Cooper mluvil o své matce, mě přinutil se usmát. Žádný falešný nervózní úsměv, ale opravdový úsměv. Byl tak sladký ohledně jeho mámy a já šťastná, že s ní měl tak dobrý vztah. Jodi musela vycítit, že se o ní mluví, protože se vynořila a zamávala na nás, abychom šli ven.

U grilu stál vysoký svalnatý muž, zatímco nedaleko seděl Tucker s Maddy v klíně. Cooper mě vzal za ruku a vedl mě ke svému tátovi.

„Taťko, tohle je Farah,“ řekl Cooper tónem, který mě málem rozchichotal.

Zněl nadšeně jako malý kluk a já nemohla uvěřit, že je tak šťastný, protože mě ukazuje. Nikdy jsem se necítila tak důležitá, uvědomila jsem si, že moje sebevědomí teď záviselo na Cooperových citech ke mně.

Kirk z Kirkovy Whisky byl starší a drsnější verze jeho syna. Žádný klukovský šarm. Žádná jemnost v jeho tmavých očích. Jen prošedivělý drsňák. Aniž bych věděla, co podnikání Johanssonovi rodiny zahrnovalo, nedokázala jsem si představit, že Kirk kontroloval cokoliv legálního. Měl strašidelnou násilnickou hranu, i když mi rychle potřásl rukou.

„Je sladká,“ řekl Kirk.

Cooper upevnil stisk na mé ruce a zúžil pohled. Zírali jeden na druhého, táta a syn měli malé měření sil, dokud se Kirk neusmál.

„Jdi pryč, když vařím,“ zamumlal, když se vrátil usmívající ke grilu.

Cooper neodešel, dokud si jeho táta neotevřel pivo. Nakonec mě odtáhl.

Znovu nervózní jsem se podívala na Coopera. „Udělala jsem něco špatně?“

Cooper se na mě podíval. „Ne, jen jsme si museli zahrát čí pták je větší, aby cítil, že nechat jeho podnikání mně je bezpečný krok. Dělá tu sračku pořád. Promiň za ten komentář o sladkosti.  Není tak citlivý jako já.“

Smějící se na něm jsem se natáhla a odstrčila mu pramínek blonďatých vlasů pryč z očí. Cooper okamžitě přešel na nadrženého chlápka. Byla tam chvíle, kdy se naše oči setkaly, a já si myslela, že mě možná ošuká před ostatními. Věděla jsem, že se mi oči rozšířily, ale nevěděla jsem o mé puse, dokud se Cooper nepodíval na moje rty a nevypukl smíchy.

„Pokaždé perfektní ‘O‘. Je to jak kreslená postavička,“ řekl, pak dodal příliš intenzivně, „opravdu zasraně sexy kreslená postavička.“

„Děláš mě šťastnou,“ řekla jsem a jeho namyšlený úsměv vybledl do jemného, kterému jsem dávala přednost, „dělám tě šťastného?“

„Když mi dáš přesně, co chci, a nenasíráš mě, děláš život dokonalým.“

Zírala jsem na něj a zatřásla hlavou. „Takže nikdy, jo?“

Cooper se sklonil a šeptal tak potichu, že jsem ho skoro neslyšela. „Chci tě hned teď nahou v mé posteli a udělal bych tvůj život dokonalým. Jsem tak dobrý, zlato.“

„Jistě, pojďme.“

Cooper si povzdechl. „Chci, abys to chtěla tak hrozně moc, že tě budu muset od sebe odpáčit. Ještě tam nejsme.“

„Opravdu si nemyslím, že se to stane. Nejsem holka, co se přilepí na lidi.“

„Se mnou budeš. Jak bys nemohla?“

„Bez komentáře.“

Cooper mi věnoval velmi vážný výraz. „Udělám něco. Nevyšiluj. Buď normální. Můžeš to udělat?“

„Ne,“ řekla jsem v panice.

Cooper se natáhl za mě a já ucítila jeho prsty na zadku. Nutila jsem samu sebe zůstat nehybnou, cítila jsem ho vrtat (hrát si) se kolem, pak ruku odtáhl.

„Ty plavky jsou staré a vylézají nahoru,“ vysvětlil, přitom si bral pivo od bratra, který prošel kolem, „nechtěl jsem, aby někdo viděl zadek mojí holky.“

„Nevšimla jsem si,“ řekla jsem sahajíc si dozadu rozpačitě.

„Je příliš horko, aby sis všimla. Teď je to v pohodě.“

„Mohl jsi mi to prostě říct,“ řekla jsem, pak protočila oči, „ale proč bys to dělal, když se místo toho můžeš dotknout mého zadku?“

„Moje holka je zasraně chytrá,“ řekl a dal mi velký zářivý úsměv.

„Měl jsi rovnátka?“ zeptala jsem se vychutnávaje si tu nedokonalost jeho zubů.

„Jo.“

„Mám fotky!“ zakřičela Bailey najednou před námi.

Když utekla do domu, Cooper si povzdechl a zamračil se na mě.

„Randím s tímhle klukem tady,“ řekla jsem dotýkajíc se jeho hrudi a ukončila tak jeho myšlení na chvíli, „nezajímám se o starého trapného Coopera.“

„Můžu já vidět tvoje dětské fotky?“ zeptal se pravým úsměvem.

„Ne. Nikdy. Nejdřív je spálím.“

Smějící se Cooper si znovu povzdechnul, když se Bailey vrátila s fotkami v ruce.

„Tady je ten břídil s rovnátky.“

„Taky jsi měla rovnátka, bezmozku.“

Bailey ho ignorovala a podala mi fotku. Při prohlížení jsem se zamračila. V podstatě byl na obrázku trochu menší, trochu méně svalnatý, stejně opálený a krásný Cooper. Oh, a měl rovnátka. Zřejmé zasrané rovnátka. Ani nevypadal jako trapák. Nic mi nevycházelo.

„Zklamaná?“ zeptal se křenící Cooper.

„Byl tehdy tak škaredý,“ řekla Bailey, „jako mutant.“

Když se Cooper podíval na sestru úkosem, couvla. „Taky si počůrával postel.“

Bailey utíkala pryč s křikem, i když Cooper pouze pomalu šel za ní, dával si načas pro pečlivou pomstu. Koukala jsem na fotku pubertálního Coopera bez tetování na hrudi. Přála jsem si, aby ta hruď stále existovala. Tetování byly jeho jediná fyzická chyba. Jinak mi připadal jako absolutní dokonalost. I když hodil pečenou bramboru na svou sestru, byl nádherný. Byla jsem tak zaměstnaná zírat na něho v údivu, že jsem si nevšimla, že Sawyer shrábla fotku.

„Neposmívej se mu!“ zakřičela, pak utekla do domu.

Vyplašená jsem zamrzla a zůstala nehybná, jak všechno okolo mě utíkalo. Cooper přestal pronásledovat Bailey, aby se mohl rvát s Tuckerem, který mu musel něco pošeptat do ucha. Teď se postrkovali, zatímco Maddy je sledovala. Bailey došla ke grilu a kňourala svému otci o něčem, ale Kirk jen pokrčil rameny.

S tím vším rvaním se psi naštvali. Sawyer utíkala zpátky z domu ven a odstrčila Bailey od jejich otce. V krátké době po sobě sestry křičeli, zatímco bratři pokračovali v jejich zpoceném boji.

Stojící tam s úžasným výhledem jsem ignorovala chaos okolo mě. Cooper a Tucker se mlátili, zatímco Sawyer hodila na Bailey kyselou okurku, která pak udělala oplzlý komentář o okurkách a čurácích. Kirk se zasmál jejímu komentáři, jak se obrátil k masu. Oh, a možná stovka psů na sebe zaútočili, jakoby předváděli obležení Helm’s Deep v Two Towers.

Zanedlouho se ke mně připojila Jodi a zapálila si cigaretu. Podívala jsem se na ni a usmála, když mě sledovala těma jasně modrýma očima.

„Je ti osmnáct, správně?“ zeptala se vyfukujíc kolečko kouře.

Přikývla jsem. Cítila jsem se malá pod jejím pohledem. I když jsem věděla, že mám máma-problémy, nepřipravilo mě to na stres z maminkovského rozpitvávání mě očima.

„Bylo mi šestnáct, když jsem potkala Kirka. Jemu bylo čtyřicet dva. Lidé mi říkali, že to nevydrží. Lidé mi řekli, když jsem otěhotněla s Cooperem, jak skončím odhozená v přívěsu a nikdy znovu Kirka neuvidím. Lidé ale nevědí ani hovno. Bylo by nejlepší, kdybys je ignorovala, když ti radí.“

Způsobem, jakým se místní bojí Johanssovic rodiny, jsem pochybovala, že někdy dostanu negativní radu ohledně vztahu. Přesto jsem znovu přikývla.

„Kluci jako Cooper přicházejí ve dvou formátech. Jeden je jako jeho tatík. Pravděpodobně ošukal každou ženu ve státě a nemohl najít ani jednu, která by ho zaujala. Prostě to v sobě ještě neměl, aby se usadil. V čase, kdy mě poznal, už ho žádná lehká šukačka nemohla uspokojit. Kirk dospěl do závazku. Někteří říkají, že příliš zestárnul, aby šukal, ale věř mi, že vůbec nezpomalil.“

Jodi a já jsme sdíleli úsměv.

„Pak tam jsou kluci jako můj chlapec. Není připraven na závazek. Potřebuje čas a ošukat všechno, co projde okolo. Místo toho našel tebe. Teď nemůže ty pocity nechat jít. Někdy muž dospěje do schopnosti milovat. Někdy se prostě jednoho dne probudí zamilovaní, ať už jsou dostatečně vyspělí či ne. Cooper nevyspěl ani náhodou, ale je zamilovaný. Ještě o tom neví, protože je idiot. Muži jeho věku jsou všichni idioti, ale Cooper je zvláště hloupý. Z největší části protože je ten chytrý v rodině. Myslí si díky tomu, že nemusí přemýšlet. Prostě předpokládá, že má všechny odpovědi. S tebou je nemá, protože není na tebe připravený. Myslí si, že je, takže to celý posere. Měla by ses na to připravit.“

„Teprve jsme se poznali,“ zněla moje idiotská odpověď.

„Pokaždé, co se pohádáte, přijde za mnou fňukat. Jeho tatík mu říká, aby ošukal někoho jiného, a bude to fajn. Já ale vím lépe. Viděla jsem tu stupiditu v Kirkových očích, když si uvědomil, že je zamilovaný a že neodejde. Cooper má ten stupidní pohled teď, ale je příliš hloupý, aby tomu rozuměl. Prostě chce to, co chce. Když to nejde jednoduše, nasere se. Pak kňučí, jak nasrání nic nenapravilo. Poté tě chce pustit k vodě a pohnout se dál. Pak si uvědomí, že nemůže, protože tě potřebuje. Poté usoudí, že se mu to povede jako vždy. Když to nefunguje ihned, znovu se nasere. Ten sráč je v sestupné spirále, ale je to hodný kluk a nakonec to vyřeší.“

Za ty poslední minuty mi Jodi řekla víc než moje matka za poslední dva týdny. Cítila jsem zvláštní potřebu ohromit tuhle ženu. Možná ne tak zvláštní, vzhledem k tomu, že má potřeba po mámě byl důvod, proč jsem se držela paní Prescottové tak pevně. Byla všechno, co Amy nebyla.

Teď se mnou Jodi sdílela. Než jsem se mohla začít cítit příliš v pohodě nad myšlenkou vázat se k ní, pokračovala. „Můj chlapec si zaslouží to nejlepší. Nevím, jestli jsi dostatečně dobrá, ale jsi to, co chce. Jestli nemůže mít to nejlepší, zaslouží si mít to, co jeho srdce potřebuje. Radši buď na mého syna milá, protože bych nesnášela jít na tebe jako máma medvědice.“

Jodi se usmála, jakoby vtipkovala, ale já věděla, že nevtipkovala. Nevěděla jsem moc o Johanssonovic rodině, ale věděla jsem, že jim děsiví lidé šli z cesty. Jako ti kluci z party, co chtěli nadrogovat Bailey a nikdy jsem je znovu neviděla. Byla to malá výška a vídala jsem jednoho z nich každý den ve škole před tím incidentem. Poté byl prostě pryč. Lidé, kteří mohli zapříčinit něco takového, by neměli problém nechat mě zmizet taky.

„Rozumím,“ řekla jsem.

„Jsi chytrá holka. Coop říkal, že chceš být učitelka. To je hezká práce pro mladou ženu. Až mi dáš vnoučata, můžeš zůstat doma a učit je.“

Přikyvujíc jsem se ohlédla na Coopera, který měl Tuckera v kravatě. Oba bratři jedli hotdogy, ale Cooper nenechal Tuckera jít. Přesto se jeho mladší bratr ani nezajímal. Byl příliš zaneprázdnění flirtováním s Maddy, která se chichotala. Myslím, že se jí líbilo vidět ho drženého v kravatě, ale nikdy by to nepřiznala. Nevinila jsem ji. Johanssonovi byly strašidelná rodina.

Jakmile Jodi odešla pustit Heart CD, než se připojila ke Kirkovi u grilu, Cooper konečně nechal Tuckera vedle Maddy. Vykračoval si ke mně s hotdogem pokrytým kečupem, hořčicí a dochucovadlem.

„Je někdo hladový?“ škádlil a tisknul hotdog na moje rty.

„Děkuji.“

Cooper si stoupl dostatečně blízko, abych se o něho mohla opřít a já to udělala, protože jeho máma mě vyděsila. Co když se Cooper a já pohádáme? Co když se neusmíříme? Cokoliv se mi může stát, a kdo by se zajímal?

„Vyhrožovala ti?“ zašeptal mi Cooper do ucha, když se jeho paže omotaly kolem mě.

„Ne.“

„Opravdu?“ řekl usmívající se, „myslel jsem si, že mě má ráda.“

„Dělám, co můžu.“

Cooperův úsměv zmizel. „Co to znamená?“

„Neštvu tě naschvál,“ lhala jsem.

„Škádlí tě, Farah. Nebo možná ne, ale jen chce, abych dostal, co chci.“

„Možná bychom měli, víš?“ zeptala jsem se kousajíc do hotdogu, přestože se mi zvedal žaludek úzkostí.

„Měli co?“ zeptal se Cooper bera si burger, který mu podala Bailey.

„Však víš?“ zašeptala jsem, „jít do tvého bytu a být spolu.“

„Oh, jo, však to bylo v plánu.“

Mračíc se jsem se cítila přemožená. Všichni znali své místo a já nezapadala. Vždycky jsem nezapadala.

Cooper se sklonil dolů a zašeptal, „Počkat, myslíš sex?“

Křeně se na mě zavrtěl hlavou. „Promiň, ale nejsem na to emočně v pořádku. Budeš si muset sama spravit ten problém v kalhotách.“

I na hraně jsem se zasmála, protože byl tak pošetilý, když byl ve správné náladě. Cooper mě vzal za ruku a odtáhl mě ke schodům, kde jsme si sedli na schod a jedli naše jídlo. Dvakrát odešel, pak se vrátil s burgry a pitím. Byla jsem víc jak nacpaná v čase, kdy jsme dojedli.

Cítíc se dostatečně pohodlně, abych byla trochu smělá, položila jsem si hlavu na Cooperovo rameno. Usmál se na mě, pak se podíval zpátky na svou hlučnou rodinu. Když se jeho pohled vrátil na mě, sehnul se a políbil mě na čelo.

Chvíli jsme potichu seděli a sledovali psy. Zanedlouho mi Cooper vyprávěl o každém psovi, a jak se naučil je trénovat od svého strýce Vica. Řekl, že má rád rotvajlery, ale jeho oblíbený pes byl kříženec jménem Rafe. Když nebyl hlasitý nebo nadržený, Cooper vypadal jako jakýkoliv kluk. Vlídný a bezpečný. Možná jako Nick, ale Cooper byl pro teď můj.

Poté, co se jídlo usadilo, jsme šli ruku v ruce dolů po schodech a pryč k řece. Nebyla to dlouhá procházka, ale museli jsme jít po točitém schodišti na straně kopce. Nevěděla jsem, jak to někdo mohl postavit, ale nikdy jsem na takové věci neměla oko. Prostě jsem následovala Coopera, který udržoval tempo, abych stíhala. Když jsme dorazili k převisu s výhledem na řeku, Cooper pustil mou ruku a protáhl se.

„Proud řeky je pomalý jak sračka. Nikoho nestáhl dolů proud. Nikdo se nikdy neutopil.“

„Můžu být první,“ zamumlala jsem.

„Jsi takový magor,“ řekl hladě mě po vlasech, „žhavý jak peklo magor.“

„Takže sejdeme dolů k vodě a budeme plavat?“ zeptala jsem se, cítila jsem se nejistě, jak plavat elegantně s živými věcmi plovoucími kolem.

„Ne, skočíš!“ zakřičela Bailey za mnou. Strkajíc mě vpřed se začala smát. Potácela jsem se k okraji a věděla, že spád mě vezme přes okraj. Cooper mě chytil a přitáhl si mě k sobě.

„Sakra, Bailey!“ zakřičel Cooper, „nemůžeš ji takhle strčit. Je vystrašená.“

„Takhle jsi mě ty učil plavat.“

„Jestli chceš pomstu, strč mě, ne ji.“

„Cokoliv,“ řekla Bailey protáčejíc oči, jak seběhla z konce břehu a zmizela ve vodě.

Cooper zabručel. „Cítí se fakt zasraně nejistě dneska. Myslím, že to, že má Skye chlapa, ji mění v mrchu “

„Díky, že jsi mě nenechal spadnout.“

„Chceš zkusit skočit?“ zeptal se a přitahoval si mě blíže k boku, „není to dlouhý pád a voda je hluboká. Nezraníš se. Strýc Cylas je obrovský muž a skáče bez problému celou dobu.“

Zírala jsem dolů na vodu, kde Bailey bezstarostně plavala. Když vzhlédla, zamávala jsem jí, jakoby mě nepodráždilo, že je soutěživá mrcha. Mračíc se zamávala zpátky. Pak její zamračený pohled povolil a ona se usmála.

„Jsi s ní dobrá,“ řekl Cooper, pleskl komára na své ruce.

„Jen se chce cítit speciálně. Většina lidí chce.“

„Ty ne?“ zeptal se a přitom mě políbil na vrcholek hlavy.

„Ne, já chci být obyčejná. Normální.“