Inc - 19. kapitola

Překlad: Tsukiko Haruka
Kor.: Evudar

Omlouvám se, ale změnila jsem jazyk, protože zas tak dobře slovensky neumím. Musela jsem narychlo číst předchozí překlad, abych se do toho dostala, a s Vaším prominutím budu něco málo překládat jinak. Sama bych si tuto knihu určitě nevybrala a teď jsou zápočty a zkouškové, ale kolem Vánoc by mohlo zase něco přibýt.

Kadence

Dostanu do sebe dalšího panáka, podvolím se pálení a nechám teplo, aby mě uklidnilo.

Dobrej bože, to jsem potřebovala.

Rozhlédnu se po baru, pozoruju klub, abych našla něco, co by mě rozptýlilo od prázdnoty v mé hlavě, která se tam usadila na celý týden. S Holly jsme zpátky v Liquid, a pokud se tu chystám ztvrdnout na celou noc, měla bych toho nějak využít.

Holly mě vytáhla ven, vyváděla a křičela, potom co jsem se týden trápila kvůli tomu, jak to mezi námi s Nixem dopadlo. V hlavě jsem si neustále přehrávala tu scénu; a každé slovo, všechno, co jsem udělala, mě nutí se ošít odporem.

Posrala jsem to. Královsky.

Se svým drinkem se vydám zpátky ke stolu. Trochu zaškobrtnu, pátý panák už působí.

Ano, přesně to jsem chtěla, totálně se zpít do bezvědomí.

„Pozor, drahoušku,“ zavane k mým uším známý hlas dřív, než můj zadek přistane na podlaze.

„Jesse? Co tady děláš?“ Zeptám se, když se podívám nahoru, pak se zvednu na nohy, abych ušla zbytek cesty k židli.

„Co? Ty to nevíš?“ Krátce se zasměje a posadí se ke mně.

„Kadence, Knights Rebels to tady vlastní.“ Zakroutí hlavou.

Co to k sakru? Jak to že jsem o tom nevěděla? Musím dávat větší pozor.

„Řekni mi, že tu není.“ Na moment vzplane jiskra a já se rozhlédnu s nadějí, že ho uvidím, ale modlím se za opak.

„Bože, ne.“ Zatřese hlavou.

„Kdyby tě viděl v těchhle šatech, byla bys venku dřív, než by ses nadála.“

Leda ve snu.

Nevzdala bych se bez boje. Mimoto, Nix a já jsme skončili. Neozval se mi od minulé neděle, kdy jsem ho vyhodila ven; teď je pátek. Říkal, že se mi ozve, ale neslyšela jsem o něm od té doby, co mi později tu první noc napsal, že si přeje, abych byla s ním, v jeho posteli. Ignorovala jsem ho, moje tvrdohlavá kebule ho odehnala.

Jsem dotčená, že nezavolal? Ano i ne.

Které děvče nechce od chlapa, aby jí zavolal a donutil ji ztratit pro něj hlavu, jenže já zároveň celý týden lpěla na svém vzteku.

Holly na mě byla naštvaná, protože jsem se se Zanem sešla bez ní a protože tvrdohlavě odmítám kontaktovat Nixe. A ke všemu se, vzhledem k mému chování, přidala na Nixovu stranu.

„Nechceš mi prozradit, co jsi provedla našemu prézovi?“ Jesse do mě dloubne loktem, aby mě vytrhl z alkoholového oparu.

„O čem to mluvíš, Jesse?“ Hraju nedotčenou. Nechci to s ním probírat.

„Choval se nasupeně celej tejden a neviděl jsem tě s ním. Dal jsem si dvě a dvě dohromady.“

Vrátí se na místo a překříží si nohy v kotnících. Ignoruju jeho otázku a bodnutí viny, co cítím, když slyším, že měl Nix týden na hovno jako já. Vyhlédnu na taneční parket, abych našla Holly. Uvidím ji tancovat s jiným týpkem, než se kterým sem přišla.

Přála bych si, abych dokázala být jako ona. Přála bych si mít svobodu a sebejistotu na to, abych nebyla zatížená starostmi z minulosti. Nix byl první člověk, který mi to umožnil, a po deseti minutách se Zanem se cítím, jakoby se kolem mě všechno hroutilo.

Pokazila jsem to. Vsadím se, že si Nix uvědomil, jaká jsem běsnící mrcha.

„Co chceš, abych řekla, Jesse?“ Konečně mu odpovím.

„Choval se jako kretén. Řekl pár kravin. Já mu odpověděla svejma kravinama a pak mu přikázala, aby odešel a on to udělal. Neozval se mi celej tejden. Konec příběhu.“ Napiju se, abych spláchla tu lež. Bolí víc než pravda.

„Žádnej konec, Kadence. Nekrm mě těma svejma kecama.“ Zúžím pohled nad jeho schopností prokouknout moje kecy. Znám Jesseho tři roky a jak tu tak sedí naproti mně, vypadá stejně jako ten blonďatý, modrooký, pohledný kluk, co jsem ho potkala první den mé skupinové terapie.

Právě tehdy jsem si prošla poslední operací. Nenáviděla jsem svět, nenáviděla jsem sebe a nestála jsem o ničí pomoc. Jediný člověk, kterého jsem k sobě pustila, byla Holly, ale upřímně jen protože mě nenechala být, i když jsem jí poslala někam.

Byla jsem dvaceti sedmiletá žena bez přítele se znetvořeným tělem. Nechtěla jsem ničí lítost; nechtěla jsem se setkat s bývalým námořníkem a hasičem, který dělal psychologického poradce. Nechtěla jsem, aby mi pověděl, jaké jsem měla štěstí, že jsem přežila. Chtěla jsem se litovat a zůstat sama. Nakráčela jsem na sezení se vším tím vztekem a špatným přístupem. Neuvědomovala jsem si, jak dalece jsem byla ztracená.

Dokud mě z toho Jesse nedostal.

Na terapii mi Jesseho příběhy o tom, čím si ve válce prošel, pomohly si uvědomit, jaké štěstí jsem měla. Přežila jsem své popáleniny. Mohla jsem se pohnout dál. Poučila jsem se příběhy jiných lidí, jejichž vyprávění mi lámalo srdce. Zatímco mě moje rozsáhlá zranění, rehabilitace a léčení vyčerpaly, neomezovaly mě v běžném životě. Moje sebe-nenávist byla pro nic. Přežila jsem, a ten pohledný hasič mi pomohl tomu porozumět. Tím, že mi ukázal, co přežil, co si vytrpěl a jak se s tím srovnal. Díky němu jsem byla schopná najít starou Kadence a naučit se akceptovat, co se stalo. Kdo ví, kde bych bez Jesseho byla. Mít ho zpátky ve svém životě mi připadá správné. Je jako starší bratr, kterého jsem nikdy neměla.

„Prostě to nech bejt, jo? O nic nešlo,“ povím mu tónem, který nepřipouští žádné námitky.

„Když myslíš, drahoušku,“ zakření se, mezitímco kroutí hlavou.

„Takže, jak dlouho jsi součástí MC?“ Zeptám se zvědavě. Nikdy bych si netipla, že je Jesse v MC.

„Připojil jsem se, když jsem se vrátil z poslední cesty.“ Usměje se. Ten chlap se nikdy nepřestává smát, vždycky je tak šťastný.

„A líbí se ti tam?“ Zeptám se, mezitímco přemýšlím, co má z toho být v klubu jako Knights Rebels. Vím, že Nix mluvil o bratrství, ale uvažuji, jestli to Jesse cítí stejně.

„Je to ta nejbližší věc rodině, co jsem měl za dlouhej čas. Nix mě zachránil před temnotou, Kadence. Udělal bych pro toho chlapa cokoliv.“

Samozřejmě že udělal. Další plus do Nixovy „je úžasnej“ kolonky, a mojí „pamatuju si, jakej jsem idiot“. Kolem projde zrzka, pošeptá něco Jessemu do ucha, a usadí svůj vychrtlý zadek na jeho klín.

Děláš si srandu?

Protočím oči a vstanu od stolu, protože nemám zájem sledovat, jak se Jesse seznamuje, a zároveň už končím s mluvením o Nixovi.

Za posledních šest dní jsem o něm mluvila dost, a usilovně se s tím pokouším přestat. Procpu se mezi lidmi na parket a nechám Jesseho za sebou. Zavolá na mě, ale já se neotočím. Ani náhodou mu nechci ukázat, jak moc mě hádka s Nixem zasáhla.

Vráží do mě těla, jak tempo muziky pomalu stoupá. Holly tancuje s někým novým, jeho ruce se jí potulují po těle, mezitímco se kolébá podle písně. Pohnu se směrem k ní, připravená tančit a zapomenout na minulý týden. Alkohol, co mi proudí žilami, mi pomáhá pokračovat a trochu uvolnit zábrany.

Pohybuju se do rytmu. Kroutím boky a nechávám hudbu, aby mě pohltila. Ruce mi ožijí a začnou se hýbat na vlastní pěst. Obejmu ten beat a cítím, jak mi rezonuje duší.

Kdy naposled jsem svobodně tancovala?

Na pasu se mi usadí něčí ruce. Na moment zamrznu, než se přinutím se uvolnit. Zatlačím proti tomu člověku, abych se k němu dostala blíž. Jeho tvrdý hrudník mám přilepený k zádům. Píseň zpomalí. Ten chlápek za mnou se mi otře boky o zadek a já se pohnu dozadu, abych přilnula k jeho předku.

„Dáš ty svoje zkurvený pracky pryč z mojí ženy?“ Nixův hlas za mnou bublá vzteky. Tělo na mně nalepené, odejde pryč, i s teplem, které jsem právě cítila, a zmizí s nově příchozí osobou.

Zatraceně, ani jsem neviděla obličej toho chlápka.

Chystám se otočit, abych tomu kreténovi řekla, že nejsem jeho žena, ale obtočí kolem mě potetované paže a přitlačí si mě k hrudníku.

„Dej mi jedinej dobrej důvod, proč bych si tě teď právě neměl ohnout přes svoje zasraný koleno?“ Jeho dech mi dorazí k uchu. Jeho sprostá slova mě okamžitě vzruší.

„Nixi –“ Začnu, ale on mě utne.

„Dost, Kadence. Stačí, že tě držím v náručí v těchhle šatech a na těch sexy, šukézních podpatcích potom, co jsem tě neměl zkurvenejch pět dní, ale že jsi nechala toho chlápka, aby se tě dotýkal, dotýkal se něčeho, co je moje?“

Chraplavost jeho hlasu mi vysílá vzrušení dolů po páteři. Z toho jak je zadýchaný mi naskočí husí kůže. Na moment zapomenu, že už ho nemám ráda, zapomenu, že mě ignoroval celý týden a jen si užívám, že mě nazval svou ženou.

„Nezavolal jsi,“ obviním ho, mezitímco se snažím dostat z jeho objetí, ale drží mě pevně a ještě si mě k sobě přitahuje blíž.

Bože, i sama sobě zním podrážděně. Nezavolal jsi? Ježíš, Kadence, seber se.

„Čekal jsem,“ vysvětluje. „Myslel jsem, že bych ti měl dát trochu prostoru. Ale z tvojí reakce na mě, myslím, že to byl špatnej krok.“

Jsem naštvaná, že se cítím víc naživu, než za celý týden; srdce mi konečně bije v tom extra rytmu, břicho mám plné motýlů, protože je tady a dotýká se mě. Tělo se mi začne pohybovat do hudby a mysl není schopná mu to zakázat. Začnu se mu třít zadkem o jeho tvrdou délku, zatímco on putuje rukama, dokud se mi s nimi neusadí na bocích. Naše těla se houpají ve smyslném rytmu.

„Kotě, musíš se o mě přestat třít tím svým sladkým zadečkem,“ postěžuje si a otočí mě čelem k sobě. Obtočím mu ruce kolem krku, a jeho vůně mi napadne smysly, ta směs kůže a jeho kolínské mě vtáhne zpátky do naší poslední společné noci.

Do prdele, všechna tvrdá práce v háji kvůli jednomu přivonění.

„Co tady děláš?“ Zeptám se jeho hrudníku. Nedokážu se přinutit se na něj podívat.

„Posral jsem to, Kadence,“ připustí, chytne mě za bradu a přinutí mě, abych se na něj podívala. Čelo se mu zamračí znepokojením, jak čeká na moji odpověď.

„Nixi, byla jsem mrcha. Když jsem zase viděla Zana… nevím no, zkrátka to s sebou přineslo špatný vzpomínky,“ okamžitě se omluvím, jelikož se cítím jako fakan.

Během toho týdne jsme s Holly trochu pátraly a přišly jsme na to, že měl Nix o Zaneovi pravdu, ale také mluvil pravdu o jeho matce. Připadám si jako skutečná mrcha.

„Chápu to, kotě. Vážně. Choval jsem se jako kretén, neměl jsem to říkat,“ omluví se nazpět.

Oba tu stojíme a pozorujeme se. Nečekala jsem, že dnešní noc skončí takhle, a najednou je tady, v mém náručí, ani nevím, proč jsem byla tak naštvaná. Dobře, pořád si pamatuju, co řekl, ale vzhledem k tomu, co o Nixovi vím, to byla jeho přirozená reakce na vztek, jako moje, když jsem mu vrazila. Oči mu svítí neplechou, jakoby myslel na něco špinavého a já nemůžu zabránit úsměvu, který mu věnuju. Sehne se, já se postavím na špičky a políbíme se. Drsnost jeho jazyka se prosazuje stejně, jako když byl v mé puse naposledy, ale tentokrát se tomu nebráním.

Tolik k mému seber se.

Povolím mu vstup, jeho chuť mi obklopí jazyk, naše ústa se spojí v odpuštění. V jeho přítomnosti jsem v jednom ohni. Ty malé plamínky, co jsem cítila, okamžitě rozdmýchá jediný polibek.

Odtáhne se pryč a ukončí náš žhavý, ale krátký polibek. Spustí svůj pohled dolu po mém těle, chytne mě za ruku a odtáhne mě z tanečního parketu. Jde dlouhými kroky a vleče mě za sebou, mineme Jesseho, na kterém stále sedí zrzka a tlačí prsa proti jeho hrudníku. Jesse zachytí můj pohled a jen pokrčí rameny.

Zrádce.

Zamračím se na něj, abych mu dala vědět, že vím, že to byl on, kdo mě napráskal. On se jen zasměje a mrkne na mě. Nix mě zatáhne za roh a přitlačí mě ke zdi.

„Kurva, Kadence, nevím, jestli to vydržím až domů. Tak moc tě potřebuju ošukat.“ Vtlačí mi koleno mezi nohy, abych je roztáhla široko od sebe. Špinavost jeho slov do mě vlije další dávku života.

„Na jednu stránku, chci vyhrnout tyhle nepatrný, zkurveně sexy šaty nahoru a ponořit se do tebe až po koule proti týhle zdi pro každýho kreténa, aby viděl, že jsi kurva moje.“ Prsty mi pomalu cestuje nahoru po noze až k lemu šatů.

„Ale na druhou stránku tě chci vzít domů a nechat tě kurva čekat, za to, že nosíš takový šaty na veřejnosti.“ Prohlédnu si šaty, které mám na sobě. Nejsou tak sexy, ale při způsobu, jakým se na mě Nix dívá, by si jeden myslel, že jsem nahá.

„Vezmi mě domů a ošukej mě,“ povím mu. Vlhkost v mých kalhotkách je při každém jeho slově méně pohodlná.

Očekávání narůstá a všechny moje myšlenky z minulého týdne jsou pryč. Jeho krutá slova na Zanův účet a záležitost s požárem nahradí prasečinky, které právě řekl.

Zapomenu na všechen ten pětidenní hněv mířený proti němu, protože vím, že budu nadšená z čehokoliv, co má naplánovaného.