NM - 7. kapitola

Překlad: Marťa
Kor.: Noemi

Doktor Pollard sundal Tanye z ruky manžetu na měření tlaku. „Váš krevní tlak je v normálu. Tohle byl poslední test, který jsem potřeboval udělat. V této fázi vypadá vše v pořádku, slečno Milano.“

Tanya vydechla. Dokonce si ani neuvědomila, že dech zadržuje.

„Teď zkontroluji srdeční tep dítěte. Přiložil přístroj na její břicho. Téměř okamžitě se místností ozýval silný tlukot. Ústa se jí okamžitě roztáhla do úsměvu.

„Vynikající. Musím říct, slečno Milano, jste opravdu šťastná dáma. Tohle dítě není ničím jiným, než zázrakem.” Zašeptal, když si věšel stetoskop na krk. „Jsem rád, že vám mohu oznámit, že budete v pořádku. Přesto bych chtěl, abyste se příští týden setkala s porodníkem.

Fyzicky je v pořádku, možná.

Opravdu jí zlobilo, že tu nebyl Zane s Brantem. Neviděla je už den. Na druhou stranu, možná to tak bylo nejlepší. Zjistila svůj zdravotní stav. Oběma, dítěti i jí, se dařilo dobře.

Byl čas odejít.

Zane a Brant by to jen komplikovali. Bylo to tak komplikované. Možná spolu nebyli, ale muži byli otci toho dítěte. Povzdechla si a snažila se usmát na doktora, který si balil věci a loučil se s ní.

Tanya už požádala Xaviera, aby ji odvezl k Becky do bytu, jakmile bude připravená. Když ji sem přivezli, ani si nevybalila, takže to nebude trvat dlouho. Po pěkně horké sprše si oblékla džíny a tričko. Pročesala si ještě mokré vlasy a pak hodila kartáč do tašky. Naposledy se rozhlédla po místnosti, než otevřela dveře a narazila přímo do Zaneova hrudníku.

„Výborně, Cenwein, jsme rádi, že sis zabalila.“Brant se postavil vedle Zanea. Oba muži si pro sebe zabírali celou šíři chodby.

„Jo, ehm, Xavier souhlasil…“ vyhrkla.

„Xavier není třeba,“ zahřměl Zaneův hlas. „Jsme naprosto schopní přestěhovat tě sami.“Brant a Zane si vyměnili vědoucí pohledy.

“Ano, to jsme.” Brant jí vzal tašku z ruky a pak ji vzali mezi sebe.

I když jejich přijetí situace bylo správné, bolelo ji to, jako mrcha. Doufala, že se budou snažit ji přemluvit, aby zůstala. Někde uvnitř se skutečně modlila, že ji budou schopni přesvědčit. Oba muži dokázali být přesvědčiví. Jenže to se nestalo. Vlastně ji byli ochotní doprovodit zpátky do Sweetwateru.

Netrvalo dlouho, než v ní vzplanul vztek.

Bastardi.

Tanya se zastavila a muži, kteří o pár kroků pokračovali se zarazili, než se otočili k ní dozadu.

“Kde jste byli, vy dva?” Založila si ruce na prsou. „To se tak málo zajímáte o moje blaho, že jste úplně ignorovali moji schůzku s doktorem?“ Zněla znechuceně. „Zapomněli jste na mě. To vás tak málo zajímá vaše nenarozené dítě? Měli jste si udělat čas. Chápu, že jste zaneprázdění v řízením klanů a děláte všechno, co králové dělají, ale měli jste…“ zavrtěla hlavou a položila si ruce na boky, ,„...si udělat zatraceně čas.“

„Skončilas?“ Zane zvedl obočí.

„Co tím myslíš? Mám právo být naštvaná.“ Dupla si nohou.

„Ne, to nemáš.“Brant se k ní otočil. „Cítili jsme, že je s dítětem všechno v pořádku. Slyšíme, jak mu silně bije srdce. Věděli jsme, že jsi v pořádku. Omlouvám se, Cenwein. Lékař byl jen formalita.“ Očima přejel přes její tvář a jeho pohled zněžněl. „Někdy zapomínáme, že jsi člověk. Že nemáš naše zbystřené smysly. Byli bychom tě ujistili, že je všechno dobré, kdybychom věděli, že máš takový strach.“

Zane se o krok přiblížil. „Kromě toho jsme se s lékařem setkali. Vedli jsme s tím člověkem dlouhý rozhovor, abychom si byli jistí.“

Cítila, jak na ně kulí oči. „Vy jste to věděli?“

Zane přikývl a v jeho tmavých očích se objevil dravý záblesk. „Říkal, že jsi v dobrém zdravotním stavu.“

„Jo. To je důvod, proč jsem z té zatracené postele venku a…“

„Ne, bonbonku… ty to nechápeš. Řekl nám, že bys kvůli svému dobrému zdravotnímu stavu měla i nadále zůstat v posteli, ale tentokrát tam nebudeš sama.“

Cítila, jak se jí stáhlo obočí. „Kolikrát vám to budu říkat?“ Srdce jí trochu šťastně poskočilo. Ten zrádný orgán se rozbušil trochu rychleji. Zatraceně, líbilo se jí  od nich ta slova slyšet. „Nebude to fungovat z důvodů, které jste mi popsali předtím, než jste se téměř zabili navzájem.“

„Tohle není správné místo, kde bychom o tom měli mluvit,“ řekl Zane.

„Není o čem diskutovat,“ natáhla se pro svou tašku.

„Chtěl bys mít tu čest?“ Pohlédl Brant na Zanea.

„S největší radostí,“ zavrčel Zane. Natáhl se k ní rychleji, než stihla sledovat. V jednu chvíli stál a v další ji tiskl ke svému pevnému hrudníku a objímal ji svalnatými pažemi. Začala se v jeho držení svíjet.

“Sundej mě dolů.” Zane se však už hýbal tempem, které ji děsilo. Ovinula mu proto paže kolem krku a zabořila do něj prsty. Společně stoupali po schodech do severní věže. Proč severní věž? Věděla, že ani jeden z nich se v téhle části hradu nezdržoval.

Než se nadála, objevili se v místnosti a Zane ji ukládal na postel. Byla široká, mimořádně velká a mimořádně masivní. Byla to dvojitá manželská postel, aby byla přesná.

Srdce se jí rozbušilo.

Tváře jí zrudly.

Když vzhlédla nahoru, viděla, jak ji Zane i Brant pozorují spalujícími pohledy. Oba velcí muži stáli vedle sebe. Zane si založil ruce přes obrovský hrudník. Brant zvedl obočí.

„Co se děje?“ Vykoktala, což skoro shrnulo to, jak se cítila uvnitř. Jestli si mysleli, že koupí novou postel - i když byla pohodlná a měkká - a ona s nimi do ní hned skočí… A pak pokračovali.

„Doktor mluvil jasně. Jsme připravení se s tebou spářit,“ zabručel Zane.

„Během několika minut budeme mít nad hlavami novoluní.“ Brant jí věnoval malý úsměv, který dokázal rozehřát každé srdce a sundat kalhotky i ze zapřisáhlé panny.

„Vydržte minutku…“ Sklouzla z postele na roztřesené nohy. „Jeden z vás se vzdal prvenství? Co se stalo s tím, že jste oba příliš dominantní?“

Muži si vyměnili vědomé pohledy, které ji přiměly k tomu, aby ustoupila. Byl to pohled, který říkal, že i kdyby se rozhodla odejít, oni by jí to nedovolili.

„Jo, Cenwein, domluvili jsme se.“ Brant na ni mrkl, což ji podráždilo. V žádném zatraceném případě neexistovala možnost, že by se ti dva skutečně domluvili. V žádném. Zatraceném. Případě.

„Který z vás to bude?“ Byla řada na ní, aby si založila ruce na prsou. Byla si jistá, že si natáhla bradu, když ji zvedla tak, aby viděli, že to myslí vážně.

„My oba.“Zane se usmál a hleděl na ni pohledem dravce.

Tanya zavrtěla hlavou a říkala si, jestli slyšela správně. „Co…? Nemůžete to být oba, to nedává smysl.“

„Můžeme a budeme,“ přizvukoval Brant.

Zhluboka se nadechla a připravila se na to, že bude argumentovat kvůli tomu, jak to bylo hloupé.

„Vzdáváme se oba. Vzdáváme se tobě, Ysnaar.“Zaneův hlas klesl do hlubokého zahřmění.

„Mě?“ Několikrát zamrkala a snažila se pochopit, co říkají.

„Jo, tobě. Teď, k tomu výprasku.“Brant se na ni usmál.

„Jakému výprasku?“ Zeptala se trochu rozechvělým hlasem. Bohužel pro ni, ji ta myšlenka vzrušovala.

„Jednala jsi za našimi zády a mluvila jsi s Katarem. To si zaslouží výprask.“Brant na ni upřel planoucí pohled.

Než stihla něco říct, přidal se Zane. “A tady jsou tu okolnosti naší malé sázky.” Zvedl obočí a soustředil na ni svou pozornost.

“Počkej chvíli.” Tanya ukázala na Zanea, když udělal krok směrem k ní. “Stop!”

Zatnul zuby, ale neustoupil. “Doktor nás se vším seznámil a budeme opatrní. Bylo nám řečeno, že bychom na to měli jít pomalu a zlehka. Brant a já se budeme střídat pomalu… a pečlivě. Budeš nás prosit, abychom se s tebou spojili.” Olízl si rty a očima klouzal po každičkém centimetru jejího těla. Musela se hodně snažit, aby se nezachvěla. Zuřivá touha v ní vzplanula rychlostí, která ji vyděsila.

Mezi stehny ucítila vlhko. Klín jí pulzoval a chvěl touhou po pozornosti. Pane, pomoz jí. Musela se kousnout do rtu, aby nezačala křičet ANO!

Poté, co si odkašlala, konečně nad sebou převzala dostatečnou kontrolu na to, aby mohla promluvit.

“Ne,” vyšlo z ní slabé zašeptání. “To by nebyl dobrý nápad. Jednoho dne mě odstrčíte stranou a navzájem se zabijete. Jak bych vás mohla sakra zastavit? Jsem jenom zatracený člověk.”

„Jsi náš malý člověk. Milujeme tě, Cenwein.“Brantovy oči byly plné něhy, kdy mluvil. Překonal vzdálenost mezi nimi a vzal ji za ruku. Byla příliš ohromená, než aby ho zastavila. „To znamená, že sis nás pevně omotala kolem tvého malého růžového prstíčku.“

Zane ji vzal za druhou ruku. „Možná jsi trochu malá, ale také jsi nejsilnější ženou, jakou známe. Milujeme tě, proto jsme schopni se ti ve všem vzdát.“

„Jestli někdy, Zane a já, uvízneme na mrtvém bodě, ty budeš mít rozhodující hlas. Není třeba žádného boje na život a na smrt. Podívej se, jak sis poradila s Katarem.“

Mohlo by to fungovat? „Nevím. Katar byl něco jiného.“

Oba jí stiskli ruce. „Máš pravdu. Katar byl něco jiného. Dokázala jsi ho přesvědčit, že jsi lepší, než my oba. Prosím,“Brantovy oči jí přejížděly po tváři, než dosáhly k jejím očím. „Miluješ nás.“ Poskakoval očima nahoru a dolů.

„Jednali jste za mými zády. Jak si myslíte, že by mi bylo, kdybyste jeden druhého zabili? Vědomí, že bych o jednoho z vás měla přijít…“ Kousla se do rtu a snažila se zabránit zachvění.

„Mýlili jsme se. Už se to nestane.“ Brantův pohled byl neochvějný.

„Když jsi v nemocnici“ - Zane si odkašlal a ztěžka polkl –„bojovala o život, uvědomili jsme si, jak ses cítila při pomyšlení na to, že bys ztratila jednoho z nás. Ukázalo nám to věci v jiném světle. Uvědomili jsme si, že uděláme cokoliv, abychom tě učinili šťastnou… uděláme pro tebe všechno, bonbonku. Dohodli jsme se tam tehdy, že najdeme způsob, jak to bude fungovat, a přestaneme se chovat, jako kolosální idioti.“

 „Ačkoliv, on byl ten větší idiot.“ Brant ukázal na Zanea a zeširoka se usmál.

„Jsem větší ve všem.“ Zane se podíval dolů na nápadně zvednutou přední část kalhot. Zakmital směrem k Tanye obočím a usmál se s ďábelským leskem v očích.

Tanya se zasmála. „To nevím… budu ti v tom muset věřit.“

Brantův výraz ve tváři se změnil. „Stále potřebuji přijmout jednu poslední věc.“

Vzduch se jí zadrhl v plicích.

Prohrábnul si rukama vlasy a na okamžik se podíval na Zanea, než upřel pohled zpět do jejích očí. „Byla jsi Zaneovou první volbou při obřadu. Rozhodl se vybrat jinou, protože cítil, že si tě chci vybrat já.“

„Vybral sis mě? Opravdu?“

„Nezni tak překvapeně.“ Zaneovy oči ještě víc potemněly.

Tanya si prsty pohrávala s látkou jejího trička. „Já jen… byly tam opravdu nádherné dívky a no…“

„Nesrovnávej se s nimi, Tanyo.“ To, jak vyslovil její jméno, způsobilo, že jí dolů po zádech přejelo mrazení. „Žádná z nich se ti ani nepřiblížila. Vyjasněme si to. Vybral jsem si tě, ale nechtěl jsem způsobit válku mezi klany.“

„Zane jednal čestně. Byl bych o tebe bojoval, i kdyby to znamenalo válku a nevýslovné krveprolití. Totéž se stalo našim otcům. To byl prapůvodní důvod pro Velkou válku mezi druhy. Naši otcové si vybrali stejnou ženu.“ Brant se odmlčel. „Mojí matku. Bojovali o ni a můj otec vyhrál. Kdyby se to stejné stalo ještě jednou, ostatním druhům bychom hodně věcí usnadnili. Naštěstí myslel jeden z nás na to, co by bylo nejlepší pro jeho lid. Nikdy jsem ti dostatečně nepoděkoval a měl jsem tak udělat už dávno. Správně bych ti měl poděkovat ne jednou, protože jsem se choval, jako kretén.“ Brant se podíval na Zanea a zahákl si palce za kapsy svých džínů.

Zane si odkašlal a prohrábl vlasy. „Jo… žádný problém. Žena, jako je Tanya, dokáže mužského donutit k podivným věcem.“

Srdce jí roztálo.

  „Věci se toho osudného dne změnily. Museli jsme spolupracovat, abychom tě získali zpět. Jsme… téměř kamarádi.“ Zane zamrkal a rty se mu zachvěly.

„Téměř… co… strávil jsem u toho zatraceného počítače věčnost. Hodiny strategizování, abychom přišli na to nejlepší řešení, jak dostat naši ženu zpátky. Nechal jsem tě pít ze své žíly, zatraceně.“ Brantova tvář byla radostná.

Zane si odfrkl. „Abychom se vrátili k mojí dřívější poznámce… Odmítám ti hladit ptáka.“

„Naser si.“ Brant se otočil k Zaneovi a přitiskl se svou hrudí k té jeho. Ruce měl zatnuté v pěsti podél svých boků. „Nepotřebuji tě, moje žena bude hladit mého…“ a pak vybuchl smíchy. „Ty jsi takový zatracený bastard.“

Zane se usmál. „Konečně jsi to poznal?“

„Říkal sis o to.“

Žertovali spolu jako… nejlepší kamarádi. Cítila, jak jí padá čelist.

„Teď k té sázce,“ řekl Brant.

„A k tomu výprasku.“ Otočil se čelem k ní.

„Nikdo mi výprask nedá. Taky…“ ztěžka polkla, cítila se neuvěřitelně horce a sevřeně. Džíny ji pevně svíraly a podprsenka stahovala. „Ehm… musíme si vytvořit pravidla domu. Za prvé, všichni musíme spát společně.“

„Nekoupili jsme snad velkou postel, aby to tak bylo?“ Brant si přetáhl tričko přes hlavu a jí vyschlo v ústech, když jí pohled klesl na jeho svalnaté břišní svaly. Také si všimla tetování na jeho hrudníku, které tam dřív nebylo. Byl to text psaný velkou kurzívou. „Ach, můj Bože, co to je?“ Musela se kousnout do rtu, aby se nerozplakala. Z velkých černých písmen na ní vyskakovalo slovo ‚Cenwein‘.

Brant se na ni ušklíbl, až se mu ve tvářích objevily dolíčky. „To je oznámení pro všechny ženy, včetně tebe, že už jsem zadaný. Patřím tobě, Cenwein. Teď a navždy.“

„Bolelo to, jako prase.“ Zavrčel Zane, když si sundával své tričko. „Jehla musela být stříbrná, aby byla rána dostatečně hluboká na to, aby tam inkoust zůstal natrvalo.“ Napnul svaly. Přes prsa měl napsáno ‚Ysnaar‘ stejnou kurzívou, jako Brant. „Ale stálo to za to, Ysnaar.“ Jeho oči potemněly, když přejel celé její tělo pohledem.

Tanya nepromluvila.

„Teď k tomu spacímu uspořádání. Budu souhlasit jen v případě, že budeš vždycky spát mezi námi.“ Zaneův hluboký hlas způsobil, že se jí tělo sevřelo. „I když se mnou Brant chce spát na lžičku… já to odmítám.“

Brant si odfrkl a nevěřícně potřásl hlavou. „To jsou zkurvené nápady,“ řekl spíš humorně, než naštvaně.

Olízla si rty a ztěžka polkla. „Ehm…“ Její mysl byla úplně prázdná. Jediné, o čem dokázala přemýšlet, byl ten upírský sendvič. „Budeme si věrní. Žádné pití nebo spaní s jinými ženami.“

Zane zvedl obočí.

Brant se zasmál. „Mám rád svoje koule tam, kde jsou, děkuji mockrát. Tak naposledy, Cenwein, my nikoho jiného nechceme.“

„Teď možná ne, ale co až budu velká, jako velryba?“

„Bude tě víc k pomilování.“ Ušklíbl se Brant a očima klesl na její prsa.

„Četl jsem, že těhotné ženy bývají nadržené a schopné dosáhnout více orgasmů. Endorfiny jsou pro dítě dobré. Sex v pozdějším stádiu těhotenství může pomoci k vyvolání snadnějšího porodu. Porodíš velmi šťastné dítě, Ysnaar, pokud k tomu budeme moci co říct.“ Zane z nohou skopl boty. Nemohla si pomoci, ale všimla si, že jeho svaly mají svaly. Jeho biceps byl až směšně velký. Pak ze sebe stáhl kožené kalhoty. Už zapomněla, jak je obrovský. Všude.

„Jo.“ Brant si také sundal džíny a jeho penis vyskočil dopředu. Byl stejně působivý. „Tohle těhotenství nebudeš přenášet. O to se postaráme. Tvoje prsa jsou větší, Cenwein.“ Zavrčel poslední část a olízl si ret. „Nemůžu se dočkat, až se podívám na tvé krásné tělo. Prosím, sundej si oblečení, než ho z tebe strhám.“ Kdyby už její kalhotky nebyly mokré, teď by stěží pohlcovaly vlhkost.

„Už se nechcete pozabíjet navzájem?“

Oba muži zavrtěli hlavami a oči měli vážné.

„Žádné další boje nebudou.“

Oba se rozesmáli a vyměnili si pohled, který nechápala.

Brant pokrčil rameny. „Budeme se hádat.“

Zane se na ni pousmál. „Budeme bojovat. Ne nijak často, ale budeme. Možná to bude do krve, ale nezabijeme se.“ Založil si ruce přes hrudník. „Sundej si oblečení. Novoluní volá. Jsi připravena nás přijmout za své druhy?“

Odpověděla tak, že si přetáhla tričko přes hlavu. „Jedna poslední věc… Nejsem si jistá, co jste měli na mysli, ale nejsem si jistá tím, jestli víte… o análním sexu.“

„Vážně miluji tvou sladkou kočičku, Ysnaar.“ Zaneovy planuly oči. Jeho hlas klesl hluboko, až chraptěl.

„Souhlasím se Zanem, ale nezbavujme se tak rychle různých způsobů potěšení. Může to být příjemné.“ Řekl Brant, když se jeho oči upřely na její zadek.

Zane zvedl obočí, ale nic neřekl.

Brant přimhouřil oči, které planuly takovou touhou, jakou ještě neviděla. „Je to něco, co bychom mohli zkusit jindy. Jestli, a až budeš připravená.“

Začervenala se. Dech se jí zadrhl. „Jak to tedy uděláme?“

„Jsem trochu napjatý. Je to už dávno…“ Brant vypadal znepokojeně. Dokonce by zašla tak daleko, že by řekla, že vypadal vystrašeně.

„Půjdeš první,“ řekl Zane. „Zhoršuje se to jen, když se díváš na mě s naší ženou, než přijdeš na řadu ty.“

„Mám problém s ovládnutím vzteku… no, většinou,“ řekl Brant.

Zane se zasmál. „Jo, ale tvoje touha po naší ženě roste, když se díváš na mě, jak ji šukám. Přiznej to… to, že se na nás díváš, tě vzrušuje.“

„Naser si,“ zavrčel Brant a blýskl tesáky. Místo hádky se ale natáhl po Tanye a roztrhl jí přední díl kalhot.

„Hej…“ Řekla a nátáhla krk, aby se mu pokusila podívat do očí. „Řekl jsi, že když se se mnou budeš chtít milovat, přestaneš mi ničit oblečení.“

Brant zavřel oči, zhluboka se nadechl a založil si ruce v bok. „Věž, že bez ohledu na to, jak budeme šukat, ať si tě vezmu tvrdě nebo opravdu jemně, budeme se vždy milovat. Být s tebou pro mě bude vždycky speciální. Co se týká tvého oblečení… přivádíš mě k šílenství.“

„To je tak divně sladké.“ Rychle ho políbila a podívala se přes Brantovo rameno na Zanea.

Zane pokrčil rameny. „Chystáme se vládnout společně a budeme spolu sdílet i zatracenou postel. Měl by ses uvolnit, Brante. Oba víme, jak to může být příjemné.“

„Už je mi zle z toho slyšet, jak může být sex skvělý. Prosím, oba se přestaňte hádat a prostě mi to ukažte.“

„Dáma promluvila a já věřím, že to bylo její poslední slovo.“ Brant ji zvedl, posadil se na postel a přehodil si ji břichem dolů přes stehna. „Jestli si myslíš, že jsem zapomněl na ten výprask, tak se mýlíš.“ Plácl ji po zadečku, než stihla něco říct. Rána byla natolik silná, aby ji zadek štípal.

Tanya se nadechla a vykřikla, když ji uhodil podruhé. V klíně ucítila vlhko. Srdce se jí rozbušilo. Teď opratrně mnul rukou bolavé místo.

Zasténala.

Zane zasténal. „Naše žena je citlivá na zadečku.“

„Na to se musíme podívat lépe,“ ozval se Brant napjatě.

Ozval se zvuk trhající látky a na mokrém klíně ucítila studený vzduch. S dalším trhnutím zmizela i její podprsenka. „Vím, že jsem ti slíbil, že se pomilujeme pomalu a sladce, ale vážně tě potřebuji, Cenwein.“

Její nitro pulzovalo touhou a prázdnotou. „Taky tě potřebuji.“

Nastalo ticho, tak se otočila k Brantovi, jehož pohled byl upřený na Zanea. Jeho čelist byla sevřená a jeho ustaraný pohled byl zpátky.

„Jsem tady,“ řekl Zane.

Brant přikývl, zvedl Tanyu a položil ji na postel na záda. „Neublížím ti, Cenwein. Musíš vědět, že ty, i dítě, pro mě znamenáte všechno.“

„Já vím.“ Bolely ji oči. Brantovi věřila, přestože on nevěřil sám sobě. Tanya věděla, že svou krvežíznivost ovládne.

Oči mu zářily, když jí rozevřel stehna a naklonil se dolů, aby ji ochutnal. Záda se jí při té rozkoši prohnula nahoru. Jeho jazyk ji několikrát olízl, než se k ní přisál takovým způsobem, až ztěžka zasténala a sevřela jeho ramena. Rychle v ní narůstala touha. Na pokraji uvolnění se s těžkým dýcháním odtáhl a foukal jí na klitoris horký dech, a přesto jí chtěl stále dát ještě něco víc. Vykřikla a pokoušela se pohnout směrem k jeho ústům, ale jeho ruce ji pevně držely za stehna. Brant se podíval mezi její stehna, jako by neviděl krásnější věc. Olízla si rty, když se k ní znovu přiblížil. Znovu a znovu ji olizoval pomalými lehkými tahy.

Ozval se zvuk zasténání a její oči se stočily směrem k Zaneovi. Držel v ruce svůj penis a pomalu se hladil po špičce. Byl to ten nejerotičtější pohled, jaký se jí kdy naskytl. „Chutná naše žena tak dobře, jak jsme si představovali? Jen její vůně mě přivádí k šílenství,“ řekl Zane a jeho hlas zněl, jako ochraptělé zadunění.

Brant vydal zvuk naprostého utrpení, když se odtrhl od jejích hladkých záhybů. „Měl bys ji ochutnat.“ Pak se Brant odtáhl a uvolnil místo Zaneovi.

„Ach, bonbonku.“ Jeho ruce se na okamžik roztřásly, když ji chytil za stehna.

Sakra.

Nemohla pochopit, co se dělo. Zane se sklonil k jejímu klínu a vklouzl dovnitř jazykem. Zasténal a ty vibrace ji rozechvěly tak, aby musela ruce sevřít do pěstí. Trhla hlavou dozadu, když Zane pohyby jazyka zrychlil a dělal s ní hříšné věci.

O její bradavku se otřela horká ústa a jejím tělem projel záblesk rozkoše.

„Jsi tak krásná,“ zašeptal Brant, když se naklonil k druhému prsu. Vzduch se jí zadrhl v plicích. Celé tělo se jí sevřelo. Byla tak blízko orgasmu, až ji všechno bolelo. Přestože umírala po uvolnění, nechtěla, aby tento okamžik skončil. Když ji Zane začal laskat na klitorisu, zavřela pevně oči a zasténala ještě hlasitěji.

Byl se svým jazykem tak dobrý, až to bylo děsivé. Otevřela ústa, aby svůj orgasmus vykřičela, ale Brant jí k rozevřeným rtům přitiskl své vlastní. Tanya z něj cítila sama sebe.

„To je ono, bonbonku,“ ozvalo se hluboké zavrčení od jejího klína. „Udělej se pro mě,“ přikázal jí Zane a ona poslechla. Brant spolkl její výkřik, jazyk proplétal s tím jejím a velkýma rukama jí hnětl prsa.

Orgasmus, který se jí rozlil po těle, byl mimo veškerá měření. Byl lepší, než si kdy představovala.

„Naše žena je na tebe připravená.“ Matně slyšela, jak to Zane říká. Mozek měla stále jakoby obalený mlhou. Zvedly ji silné paže.

Otevřela jedno oko, když si ji Zane posazoval na klín. „Musíš převzít kontrolu. Nejsem úplně… nevěřím si.“ Jeho oči stále zářily. Brant si na pár vteřin opřel svoje čelo o její. „Miluji tě,“ zašeptal, když do ní vklouznul špičkou.

Byla by ráda, kdyby ta slova řekl ještě jednou, ale on už do ní vnikl jedním rychlým pohybem, který jí vzal dech. Měla pocit, že přišla o všechny kosti.

Brant jí sevřel rukama boky. „Jsi v pořádku?“

Tanya přikývla, protože nedůvěřovala svému hlasu. Cítila se úžasně. Po několika jeho přírazech zneklidněla.

„Je to na tobě, Cenwein. Byl bych příliš rychlý a drsný.“ Ztěžka polknul a jeho čelist se sevřela. Netrvalo dlouho a našla si vlastní rytmus, který ji s každým zhoupnutím donutil plakat.

Tanya cítila přicházející orgasmus. Bradavky se jí třely o Brantovu hruď. Schválně zaujala takový úhel, aby z toho oba měli co největší potěšení. Chystala se brzy udělat, opravdu tvrdě a bez jakékoliv stimulace klitorisu. Trhla hlavou dozadu, zasténala a celé tělo se jí rozechvělo očekáváním. Konečně ucítila, jak jí jeho tesáky narušily kůži. Cítila při tom spojení nevýslovnou rozkoš.

Brant se se zaklením odtáhl. Tanya při tom pocitu ztráty vydala frustrovaný zvuk.

Ústa měl sevřená do úzké čáry, když se podíval na Zanea. „Jsem příliš blízko… okraji.“ Jeho tváře zrudy. „Cítím se, jako nezkušený mladík.“

Zane se zasmál. „Vím, co tím myslíš. Skoro jsem se dvakrát přivedl k vrcholu, jak jsem tě sledoval pářit se s naší ženou.“ Aby to dokázal, otřel si vlhost z vrcholu svého penisu. „Mám svojí představu.“ Zane jim věnoval polovičatý úsměv a jí se protočil žaludek. Měla pocit, že se jí Zaneovy nápady budou líbit.

„Otoč naší ženu…“ Brant ji zvedl a otočil, jako by nic nevážila. Nohy měla stále po stranách Brantových stehen. „To je… trochu je roztáhni… och ano.“ Zane přimhouřil oči, když se jeho oči pohybovaly z její tváře, dolů na její prsa a ještě níž, až k její vlhké kočičce. „Máš to nejkrásnější tělo, jaké jsem kdy viděl.“ Právě teď se necítila ani trochu sebevědomě, ale oni dva jí významnou měrou sebevědomí dodávali. Brant ji lehce zvedl a znovu do ní jedním plynulým pohybem vklouzl. Zasyčel a sevřel jí rukama na bocích.

„Budu ti olizovat klitoris, Ysnaar. Chci, abys zůstala naprosto klidná.“ Brant se napjatě usmál. „Nemám rád penisy.“

Chtěla se jeho komentáři zasmát, ale přemýšlela o tom, jak chce dosáhnout toho, aby se nehýbala.  Pro ni to byla skvělá představa, ale… při Zaneově doteku mezi jejíma nohama se rozechvěla a ztěžka zalapala do vzduchu.

„Bože,“ zasténala.

„Už mi tak řekla předtím,“ zabručel Zane předtím, než se znovu přitiskl k jejímu klitorisu.

„Nemyslíš Bohy?“ Brantův hlas zněl napjatě.

„Bohové!“ Vykřikla, když ji Zane podruhé olízl. Napíchnutá na Brantově silném penisu a se Zaneovými hříšnými ústy na klitorisu, toho na ni začínalo být příliš. Ucítila první záchvěv orgasmu, když Brant zasténal.

„Je to tak kurevsky dobrý pocit,“ zavrčel.

„Říkal jsem ti, že se dokážeš ovládnout,“ řekl Zane.

Krvežíznivost.

„Uvidíme. Musíme z ní oba najednou pít.“

„Jeden krok po druhém.“ Zasmál se Zane. Jeho tvář získala divočejší rysy. „Teď bych chtěl s naší ženou sexovat já.“

Brant protočil očima. „Chtěl bych se jí stále dotýkat, dokud…“

„Kromě spojení s naší ženou před východem slunce, je mým jediným cílem Tanyu potěšit.“ Zane se zhluboka nadechl. „Mám pocit, že má ráda, když se jí oba dotýkáme současně. Není to tak, Ysnaar?“

Stále unavená z prožitého vrcholu cítila, jak se červená ve tváři. „Jo,“ zašeptala a podívala se na Zanea zpod řas. Její oči se posunuly na Branta. „Chtěla bych to.“ Dostane jen to, co opravdu chce a řekne si o to…

„Malá pokušitelko,“ zavrčel Brant.

Zane se posadil na postel a opřel se o rám postele. „Vezmi si mě, Ysnaar. Jsem jen tvůj.“ Zvedl ruce nad hlavu. „Brant se tě bude dotýkat, zatímco já budu mít to potěšení být ve tvém těsné kundičce.“

Milovala, když mluvil sprostě. Skousla si spodní ret mezi zuby, postavila se s rozkročenýma nohama nad něj, a jak na něj klesala, hladila ho po silné, vypracované hrudi a po jeho tetování.

Chytila jeho penis do ruky a nasměrovala si ho ke svému klínu.  „Jsi pro mě připravená?“

Zalapal po dechu, když ho sevřela ve svém těle. Napnuly se mu svaly na rukách, když je nechal volně položené vedle svých boků. „Chyběla jsi mi, bonbonku,“ řekl tak hlubokým hlasem, až jí tuhla krev v žilách.

Položila mu ruce na prsa a houpala se na něm, dokud nenašla tu správnou pozici. Zezadu ji objaly velké ruce a sevřely jí prsa. Udržovala stabilní rytmus a pohled upírala do Zaneových zářivých očí.

Zane jí sevřel zadeček a přitáhl si jí blíž. Tanya cítila, jak jí projíždí rozkoš. Bylo neuvěřitelné, co s ní ten obrovský zlý upír dokázal udělat.

„To je ono, Ysnaar.“  Promluvil skrz sevřené zuby. „Je to tak… příjemné,“ zavrčel.

Brantova ruka se přesunula k její zadní dírce. Bylo těžké poznat, co tam dělal, dokud nezkusil zasunout jeden z prstů do citlivého místa jejího zadečku. Měla pocit, že se jí najednou dotýkali úplně všude.

„Pojď, Cenwein,“ naléhal Brant, ale slova byla zbytečná, protože už to na ni přišlo. Brant jí chytil v pase, Zane se vzpřímeně posadil a okamžitě jí naklonil hlavu na stranu. Zane do ní stále pumpoval ze spodu, když do jejího krku zabořil tesáky. Každé nervové zakončení v ní explodovalo a dech se jí zadrhnul v plicích.

Brant řekl něco, čemu nerozuměla, ale cítila, jak jí pošťouchl do temene hlavy a směřoval ji k Zaneově krku. „Pij, Tanyo,“ naléhal Brant. Jakmile uviděla pulzující tepnu na Zaneově krku, nedokázala by se zastavit, ani kdyby chtěl. Rychle do jeho kůže zabořila tesáčky. Bylo poznat, že i Zane si to užívá. Když na jazyku ucítila krev, každičká buňka v těle se v ní probudila. Všechno se v ní sevřelo a zahřálo.

Zane z ní pil zhluboka, když ji sevřel svými pažemi kolem pasu a tvrdě do ní přirážel. Zavrčel jí do krku a s řevem se zachvěl. Hlavu zvedl až poté, co se přestal chvět a dostatečně se kontroloval na to, aby zatáhl své tesáky. Nechal svou tvář spadnout mezi její prsa. Tiše ji políbil na místo, kde jí bilo srdce a pak na ni s úsměvem pohlédl. „Už jsi moje.“

Tanya se usmála, sklonila se a políbila ho. Když se narovnala, Zane se podíval přes její rameno za ni. „Jsi připravený.“

„Nepotřebuješ si nejdřív zdřímnout, Cenwein?“

Zane, který byl stále pohřbený v ní, znovu začal tvrdnout. Zavrtěla hlavou. „Nechci čekat.“ Otočila se a zamyšleně se dívala do těch čokoládových očí. Zane ji ze sebe zvedl a ona se kousla do rtu, když najednou pocítila tu prázdnotu. Brant jí sevřel rukama kolem pasu a přitáhl si ji k hrudi. Vyzařovalo z něj napětí.

„Věřím ti,“ zašeptala.

„Jsem poctěn.“

Tanya se otočila a objala ho kolem krku.

„Budu opatrný.“ Položil ji na postel a zakryl ji svým velkým tělem. Pak přejížděl očima po její tváři, než se zastavil na rtech. Jemně ji políbil. Jeho dotek byl intenzivní, vášnivý a vyvolával v ní touhu. Jeho jazyk se proplétal s jejím a jí se z toho kroutily prsty na nohách. Brant se odtáhl a na okamžik se jí díval do očí. Když se pohnul, položila mu ruce na tváře. „Už jsem měla dost orgasmů. Jsem připravená. Chci, aby ses se mnou miloval. Udělej to, Brante.“

„Dost orgasmů,“ zasmál se. „Doufám, že zvládneš ještě jedno kolo.“

Nemohla se neusmát, když do ní vklouznul. Jakmile byl hluboko v ní, přerušil své pohyby a políbil ji. Tanya mu obtočila nohy kolem pasu a propletla si je v kotnících za jeho zády. Ten muž se s ní miloval, jako posedlý. Jeho polibek napodoboval jejich spojení. Horečnaté, ale něžné.

Nečekala, že se po tom všem udělá tak rychle. Tanya zasténala do jeho úst a nehty mu zabořila do zad. Když otevřela oči, uviděla, jak Zane hladí sám sebe a se zářícím pohledem je pozoruje. Při pohledu na něj zatnula Brantovi nehty hlouběji do kůže a cítila záchvěv orgasmu.

 Tentokrát to byla ona, kdo se napil, jako první. Tesáčky zabořila do jeho krku v zoufalé potřebě ho ochutnat. Být s ním propojená. Brant divoce zavrčel, než zabořil tesáky do jejího krku a pil z ní dlouhými, hlubokými doušky. Jeho oči byly velké a záříly. Znovu ji zaplavil pocit, že se v ní probudily veškeré buňky. Tanya si ten pocit užívala, zatímco se z ní Brant znovu zhluboka napil. Vzdychla. V tomto okamžiku byla její rozkoš tak intenzivní, že to bylo až bolestné. Svaly na Brantově krku se sevřely, než se odtáhl a něžně se na ni podíval. Jeho oči zářily a na rtech mu ulpěla její krev. Zavrčel a položil hlavu na postel vedle její hlavy. Z jejich zbrusu nové postele se ozvalo trhání.

„Hej.“ Tanya ho láskyplně bouchla do paže.

Podíval se na ni a zavrtěl hlavou.

„Nech mě hádat. Skoro jsi mě zabil?“

„Nemáš ani tušení, Cenwein.“ Jeho ústa se zvedla do křivého úšklebku a Tanya byla v pokušení mu ho oplatit.

Sakra, stala se jednou z nadržených upírů.

„Je hotovo. Jak se cítíš?“ Zeptal se Brant.

Protočila očima a položila si ruku na tvář. „Nadržená, Pořád žíznivá,“ zasmála se.

„Možná si všimneš několika jemných změn.“

„Jakých?“

Brant pokrčil rameny. „Budeš mít vyšší teplotu, těsnější zadek…“ Usmál se na ni, „Nevím… možná budeš jen mladší, čerstvější, zdravější. Budeš mít víc energie a vytrvalosti…“ Zvedla obočí a zachichotala se. „Budeš mít silnější… sexuální apetit. Zbystří se ti smysly.“

Tanya vydechla. „Jsem upír?“

Brant zavrtěl hlavou. „Ne tak docela.“

„Jsi s námi spojená, a proto získáš malé množství vlastností, kterými disponuje náš druh.“ Řekl Zane a jeho oči se přesunuly k opačné straně postele, kde ležel Brant. „Pokud z nás budeš pít i nadále, budeš silnější.“

Zane stočil pohled dolů a vypadal rozzuřeně. Podívala se směrem, kam se díval on. Jejich nádherná nová postel byla pokrytá spermatem. „Vážně Zane?“

Podíval se jí do očí. „Nemohl jsem si pomoct. Když jsem tě slyšel vydávat ty zvuky a viděl tě…“ Zaklel. „Jen přemýšlím o tom, kdy mě budeš znovu chtít.“

„Vážně jsem dost nadržená.“

„Měla bys odpočívat.“ Zane sevřel svou rychle rostoucí erekci a snažil se ji uklidnit. Neuspokojivě selhal. „Příliš mnoho sexu by pro dítě nebylo dobré.“

„Proč by neměly být endorfiny pro dítě dobré? Prosím, udělejte si to rukama.“ Otočila se zpátky k Brantovi.

„Je tady ještě jedna lepší věc, kterou bych chtěl vyzkoušet.“ Brant jí věnoval malý úsměv a oči mu potemněly.

Srdce se jí rozbušilo a ona zasténala. „Jaká lepší věc?“

„Existuje mnoho věcí, které bychom mohli zkusit, jestli jsi pro hraní, Cenwein.“ Brant na ni upřel pohled zpod přimhouřených očí.

„Já jsem pro hraní, pokud jste i vy.“ Zamyšleně se podívala na Zanea.

Ušklíbil se. „Já jsem pro všechno, bonbonku… doslova.“ Jeho oči zářily a penis mu pyšně trčel z velkolepého těla.

„Nejprve musíš uklidit ten nepořádek.“ Ukázala na semeno na posteli.

„Vyměním povlečení, až po druhém kole. Stejně jsme ho zničili.“

Cítila, jak v ní roste touha.

„Na všechny čtyři bonbonku,“ zavrčel Zane.

Tanya musela potlačit vzrušený křik, když udělala, co chtěl. Oba muži hlasitě zasténali.

Když se ohlédla za sebe, viděla, jak oba muži sedí za ní s rukama založenýma na hrudi a pyšně ji pozorují.

„Nejšukatelnější kundička, jakou jsem kdy viděl,“ zavrčel Zane.

„Jsem ráda, že jsi nám dala další šanci, Cenwein. Nebudeš toho litovat.“

„Tak to vážně doufám.“ Zane se zasmál a vyskočil. Tanya se usmála, když se k ní Zane zepředu přiblížil. Jeho výraz se změnil, když jí řekl,

„Miluji tě, bonbonku.“ Pak jí zvedl bradu a políbil ji.

„Hrozně moc,“ zašeptal Brant a postel se prohnula, když za sebou ucítila, jak jí jeho tělo zahřívá na zádech.

Když Zane konečně přerušil polibek, musela několik vteřin počkat, než byla schopná znovu promluvit.

„Taky váš miluji… a teď už si mě vezměte. Jsem jen vaše…“ Podívala se z jednoho muže na druhého.

***

Později, po několika kolech divokého, živočišného sexu… kdy už nebyla tak divoká… nemohla popřít, že se o ni její muži postarali nadmíru dobře. Během několika minut po posledním kolečku všichni usnuli. Tanya ležela mezi Brantem a Zanem, úplně vyčerpaná. Brant spal s jednou rukou přehozenou přes ni a hlavou měl zabořenou do jejího krku. Vyděsilo ji, jak moc mohla jedna paže vážit. Ačkoliv to nebylo nic ve srovnání se Zaneovým silným stehnem, které měl přehozené přes její nohy. Zaneovu hlavu měla položenou na prsou.

Nemohla se hýbat a bylo to nepohodlné, ale nemohla potlačit úsměv na tváři. Byla si jistá, že se usmívala od ucha k uchu. Tanya nikdy nebyla šťastnější. Nakonec se svého upírského sendviče dočkala.