IATB - 2. kapitola

Překlad: Dráža
Kor.: Evička

Katie

Nemohla jsem uvěřit, že Hunter Maxwell si myslí, že jsem krásná. Já, prostá Katie Simmons, která je zpravidla přehlížená, upoutala pozornost neslavného generálního ředitele. Byla jsem do Huntera zamilovaná už velmi dlouho, a byla jsem v naprosté blaženosti, když mě Maxwell Industries najal do svého marketingového oddělení.

Poprvé, co jsem viděla Huntera Maxwella, bylo během semináře, když jsem byla v NYU.

Byl mluvčím a já visela na každém jeho slově, které říkal o podnikání. Byl vášnivý, co se týče obchodu, stejně jako já, a nemluvě o jeho úplné definici Adonise. Můžu jen říct, že jsem z něj nemohla spustit oči, protože jsem se ho prostě nemohla nabažit.

Měl tmavé husté hnědé vlasy, které mu sexy padaly do čela. Silná vyformovaná tvář téměř jako by byl vyřezán řeckými bohy. S úžasnými zelenými očima, které pronikají duše s každým pohledem.

Jeho oči mají vášeň a vzdálený pohled s náznakem jemnosti. Muže, který stál na jevišti, jsem naprosto uctívala. S jeho silným krkem a širokými rameny můžete říct, že pod oblekem má vyrýsované tělo. A jeho plné zulíbání rty, to dělalo těžké, aby člověk nevyhrkl slovo žhavý.

Když mi nabídl, že mi koupí pití a nemluvě o tom, že se dotkl mých rtů, cítila jsem, že mé srdce padá a stoupá ve stejnou dobu. Ptal se mě na otázky, jako by se o mě skutečně zajímal. A já si užívala s ním mluvit. Zdálo se, že má zájem o každé slovo, které jsem řekla.

Dokonce jsem si všimla ošklivých zamračení, které na mě vrhaly ženy kolem mě, ale v tuto chvíli mi to nemohlo být více ukradený.

Věděla jsem, že Hunter má pověst záletníka, a že poté co se ženami vyspí, už ho nezajímají. I když bych chtěla říct, že jsem jiná, vím, že jsem pro něj jako každá jiná dívka.

I jestli má představu, že zalehne dnes v noci semnou, nedopustím to. Jsem panna a ještě jsem ani neměla svůj první polibek, takže víte, proč nejsem ochotná jít do postele s mužem, který nechce nic jiného než sex.

Zdálo se, že osud má pro mě jiné nápady. Najednou jsem se ocitla v Hunterově penthause s opilým Hunterem. Silnou paži měl kolem mých ramen, když jsem nesla polovinu jeho hmotnosti až k posteli. Zasmál se, když jsem zasténala a spustila ho do postele.

Dokonce i ve svém opilém stavu si myslel, že s ním půjdu do postele. Vypil skoro pět skleniček skotské a Bůh ví, kolik jich měl, než jsme spolu začali mluvit.

„Krásná Katie, proč si odpočineš vedle mě? Možná ti udělám masáž,“ řekl, když poplácal prázdný prostor na posteli a mrkl na mě.

Při jeho slovech jsem se začervenala. Je to opravdu frustrující, jak můžu vůbec něco cítit k takové mužské děvce.

Dokonce, i když je rozmrzelý a opilý, stále vypadá úchvatně hezký.

„Huntere…“

„Bože! Miluju, když říkáš mé jméno,“ vykřikl, načež jsem se začervenala ještě víc. Je strašidelné, jak má na mě takový vliv.

„Huntere, jsem panna. A i když tě mám ráda, nebudu s tebou spát.“ Řekla jsem mu to pomalu a zřetelně, ale jako by mě neslyšel, protože se smál. Doufala jsem, že si na tohle nevzpomene.

Povzdechla jsem si a začala mu sundávat boty.

Pak jsem mu uvolnila kravatu a stáhla sako, aby se cítil při spaní pohodlněji. A když jsem seděla na měkké posteli, a i když to zní šíleně, zamilovaně jsem se dívala na jeho tvář.

Srdce mi praskalo, z toho jak jsem mu tak blízko. Vypadá to jen jako sen, zítra se probudím a Hunter nebude ani vědět, že existuji.

Očima jsem projela jeho penthause. Černá, bílá a stříbrná byly hlavní barvy jeho bytu. Vypadalo to moderně a draze, a i když to vypadalo úžasně, nemělo to domácí atmosféru, kterou by každý byt měl mít. Oči se mi pak vrátily k muži na posteli, který usnul.

Jak jsem se dostala k takovému štěstí, že jsem blízko takového hezkého muže?

Kousla jsem si spodní ret a zakňourala, když jsem si uvědomila, že jsem v jeho penthause. Najednou z Huntera zazněl hrůzný hluk, když se mu svraštila a zamračila tvář a začal se na posteli svíjet.

Celá tvář mi zbledla, když si podvědomě sundal opasek spolu s kalhotami. Odhalujíc své černé boxerky. Rychle jsem odvrátila pohled a snažila se nedívat na to, co mu leží mezi jeho silnýma nohama.

Nikdy jsem nebyla na posteli muže a nikdy jsem nebyla na posteli s polonahým mužem. Zbývala mu jen jedna věc, košile. Třásly se mi ruce, když jsem mu začala rozepínat bílou košili.

Moje ruce byly pomalé, ale tohle jednoduché gesto mi připadalo nesmírně erotické.

Odkdy mám odvahu udělat takovou věc?

Ve skutečnosti převlékám svého mladšího sourozence do pyžama, zatímco spí. Ale převléknout dospělého muže? A nezmiňuji, naprostou zamilovanost. Byla jsem rozpolcená mezi pocity euforie nebo úplnými rozpaky.

Jakmile jsem rozepla všechny knoflíky a rozdělila košili odhalující hruď a břicho, nemohla jsem si pomoci, ale rozšířila jsem oči. Cítila jsem se špatně, ale nedokázala jsem odtrhnout pohled z jeho silně stavěného těla. Jeho šest buchtiček mě posílalo do kolen.

Začala jsem se ovívat rukou, když jsem cítila, jak se zahřívám, jenom z toho že se na něj dívám. Nemohla jsem mu z rukávů vytáhnout ruce, protože byl příliš těžký a já jsem byla jen malý slaboch. Ale když je to potřeba, můžu bojovat.

Vím jaká je kocovina, takže jsem se rozhodla, že mu udělám trochu polévky, když se probudí.

Mohla jsem překročit hranici tím, že se dotknu jeho kuchyně, ale i když skončil opilý, měla jsem s ním skvělý čas. Chtěla jsem mu to oplatit.

Udělala jsem mu kuřecí nudlovou polévku. Také jsem mu udělala jahodovo banánový koktejl, s nádechem skořice. Byl to dobrý pocit, při výrobě koktejlu. Dala jsem polévku do misky, koktejl do lednice a vzala z mé tašky dva aspiriny a nechala je na stole. Napsala jsem mu dopis.

Huntere.

Díky za skvělý čas! Udělala jsem nějakou polévku a v lednici je koktejl. Zde je pár aspirinů na tvou kocovinu. Doufám, že ti bude dobře! – Katie

Ještě jednou jsem se podívala na spícího Huntera, a opustila jeho penthouse.