TT - PROLOG

Překlad: Mirus
Kor.: Evudar

NEBYLO TO POPRVÉ, CO JSEM SE PROBRALA v zajetí. Ani podruhé. Měla bych přehodnotit svůj styl života.

Ze zkušenosti jsem věděla, že nesmím otevřít oči nebo změnit rytmus dechu. Takže jsem odhadovala situaci, zatímco jsem předstírala, že jsem ještě v bezvědomí.

Bolela mě hlava, ale to nebylo žádné překvapení. Ruce jsem měla svázané za zády. Tlustý materiál, ve kterém jsem měla ruce zabalené, byly rukavice, to na nohách byla pouta. Mnohem otravnější byl roubík v ústech.

Po mé fyzické stránce jsem zkoumala svoje okolí. Houpání muselo pocházet z vlnobití, což znamenalo, že jsem se nacházela na nějaké lodi.

Podle vzdálených hlasů se pár mužů, co mě zajali, zdržovalo na palubě, ale jeden byl se mnou. Sice neřekl ani slovo, ale roky soužití s upírem mě naučilo slyšet i ty skoro neslyšitelné zvuky, které vydávali.

Když jsem otevřela oči, můj zrak padl na černovlasého upíra přímo naproti mně. Mrknutí bylo jedinou známkou obdivu, které mu uniklo.

„Nemyslel jsem si, že k sobě přijdeš tak brzy“, řekl táhle.

Sklonila jsem pohled k roubíku, který jsem měla v ústech a pozvedla obočí.

Mou tichou zprávu pochopil. „Musím ti říkat, že křik nemá smysl?“

Protočila jsem oči. Měli jsme dnes Den začátečníků? Než se zvedl z postele, usmál se. „Myslel jsem si to.“

Za ten krátký čas, který potřeboval k přejití místnosti a uvolnění mého roubíku, jsem se ho snažila odhadnout. Upír vypadal starý asi tak jako já, ale podle jeho nezjizvené tváře, krátkých vlasů, hladce oholené brady a průměrné postavy, mohl mít nanejvýš sto upířích let.

Starší pijavice měly většinou zjizvený obličej a vůbec žádný smysl pro moderní sestřih. Nejvíc ho ale prozrazoval jeho pohled. V očích opravdu starých upírů bylo něco… tíha, jakoby na nich ta staletí zanechala své stopy.

Mému bezejmennému žalářníkovi tato zvláštnost chyběla, a pokud budu mít štěstí, tak všem ostatním na této lodi taky.

Mladé upíry nebyl problém přechytračit.

„Vodu“, řekla jsem, když mi odstranil roubík. Díky němu a sedativu, které mi dali, jsem měla v ústech tak sucho, že jsem měla pocit, jako bych měla místo jazyka smotanou ponožku.

Upír zmizel a vrátil se s plechovkou koly. Když mi ji přidržel u rtů, hltavě jsem polkla, což mělo za následek, že jsem začala škytat a brkla si. Jestli jsem svého strážce poprskala, tak to byla jeho chyba. Já byla svázaná.

„Rozkošné“, řekl upír s úšklebkem.

„Smysl pro etiketu jsem ztratila, když jste stříleli na mého přítele stříbrnými kulkami“, odpověděla jsem klidným hlasem.

„A když už jsme u toho: Chci ho vidět.“

Upírovi zacukala ústa. „Nejsi v postavení, abys něco žádala, ale ano, ještě je naživu.“

„Takže mě k němu nechceš zavést, no dobře“, odpověděla jsem povolně.

„Předpokládám, že víš, že dokážu dotykem vyvolat vize, tak mi sundej rukavice, abych se tě mohla dotknout a přesvědčit se, jestli mluvíš pravdu.“

Upír se pro sebe zasmál, zatím se mu v očích rozšířila jasně zelená barva.

„Dotknout se mě? Nemáš spíš na mysli, že použiješ svůj elektrický bič, abys mě mohla rozsekat na kusy?“

Cukla jsem sebou. Odkud to věděl? Většina lidí, kteří mě viděli mou moc použít, byli mrtví.

„Přesně z toho důvodu jsou tvé gumové rukavice připevněné lepicí páskou“, pokračoval nerušeně dál. „Jen pro všechny případy.“

„Jak se vůbec jmenuješ?“, snažila jsem se znít bezstarostně.

Plné rty muže se zkřivily do širokého úsměvu. „Říkej mi Hannibale.“

Úsměv jsem opětovala. „Oukej, Hannibale, co mám udělat? Mám použít své schopnosti, abych vystopovala tvého nepřítele? Nebo ti říct, jestli tě někdo nepodvádí? Nebo mám přečíst minulost z nějakého předmětu?“

Hannibal se zasmál, a i když to nebylo přímo ledově chladné, ale spíš to znělo jako Dr. Ďábel, přesto to bylo dostatečně hrozivé.

„Já od tebe nechci vůbec nic, ptáčku. Jsem jen nositel zpráv. Ani mě nezajímá, komu tě mám doručit. Jen vím, že živá máš třikrát tak větší cenu než mrtvá, ale jestli zkusíš nějakou křivárnu, tak vydělám i na tvojí mrtvole.“

S veselým kývnutím Hannibal opustil místnost.

Neřekla jsem nic, zcela soustředěná na to vymyslet, jak se dostat z této šlamastyky. Nenechám se doručit nějakému záporákovi. Najdu řešení, i kdyby mě to mělo zabít.