DATB - 6. kapitola 1/2

Překlad: Wikča
Kor.: Klára

Holky, hrozně se omlouvám. Nemůžu uvěřit, že za celý měsíc posílám pouze polovinu kapitoly. *mlácení hlavou o stůl*... Ani mi to jako měsíc nepřijde, nýbrž dva týdny. Přísahám, že ani kdyby měl den 30 hodin, místo 24, stejně bych nestíhala :D. Zkusím se polepšit ;).

Sobotu jsem strávila praním prádla a dělání úkolů do školy, zatímco jsem myslela na Coopera. Když přišla sobota, tak jsem bojovala s nutkáním vycouvat z toho rande. Bylo to vůbec rande? Měla bych mu říct, že jsem nemocná? Uvědomila jsem si, že by mi nevěřil, tak jsem se rozhodla kutálet tímhle novým směrem v mém životě.

Nebyla jsem si jistá, co si obléct na oběd, chtěla jsem vypadat hezky, aniž bych vypadala příliš hezky. Rozhodnutá si obléct džínové šortky a volný šedý top, jsem došla k závěru, že více snahy by mohlo vzbudit špatný dojem. Nebo na tom možná nezáleželo. Pravděpodobně bude okolo, dokud se nevzdám. Potom zapomene moje jméno, jak řekl jeho bratr.

Když jsem čekala na Coopera, Amy se ukázala v obýváku a prohlídla si mě.

„Jdu ven s kamarádem,“ řekla jsem jí.

„Dobře.“

„Budu brzo zpátky.“

„Jsi dospělá. Nemusíš mi říkat, co děláš.“

„Oh.“

Amy vytáhla kolu z ledničky a popadla balíček cigaret, než zmizela do svého pokoje. Hodně jako s Cooperem jsem nevěděla, co chci od své matky. Chtěla jsem prostor a svobodu? Nebo jsem chtěla starající se ženu, která se zajímá o to, jestli jsem mrtvá?

Coopera jsem shledávala sexy a zajímavého. Užívala jsem si jeho škádlení, ale taky jsem cítila, že si ze mě dělá srandu. Vlastnil všechnu moc. Jedinou kartou, kterou jsem měla, byla schopnost říct ne sexu. Nakonec tahle karta zeslábne a on se pohne dál.

Nebylo to jako bych se mohla rozhodnout, že je skvělý a nechat si ho. Navěky nebyla možnost. Navíc byl ten typ kluka, který spouštěl všechny mé alarmy. Když jsem viděla jeho tetování nebo ty tmavé oči pitvající mě, cítila jsem se, jako bych byla zpět v přívěsu během té škaredé věci, co se nikdy neprobírá.

Logicky jsem věděla, že mi Cooper nikdy neublížil, ale taky jsem věděla, že měl tu moc dělat cokoliv, co se mu zachce. V tomhle městě se zřejmě choval s beztrestností. Mohl zbít náhodné chlapy, nechat mě vyhodit a ulovit někoho, kdo vyjebával s ním nebo jeho zástupcem. Žádný strach ze zákona nebo nějakého druhu potrestání. Ani se nepotřeboval ukázat ve třídě. Cooperovi peníze a rodina znamenala, že Baileyin komentář o uložení mě do mělkého hrobu se může stát a nikdo by se nezajímal. Moje máma by se jistě nezajímala.

Slyšíc Cooperovu motorku přijíždět jsem přemýšlela nad tím, vyjít ven a počkat, ale nechtěla jsem vypadat příliš nadšeně. Předstírajíc nenucenost bylo taky ubohé, takže jsem popadla svou tašku a otevřela dveře, abych ho našla připraveného zaťukat.

Nosíc černé triko a vybledlé džíny těsné okolo jeho boků a stehen, Cooper vypadal žhavě. Taky jasně vynechal holení od pátku a měl silný porost, který ho dělal víc hrozivým a upřímně žhavějším.

Jeho pohled se kutálel po mém těle, než se vrátil k mé tváři. „Máš opravdu skvělé nohy.“

,,Děkuju,“ řekla jsem trochu vynervovaná, „kam jdeme na oběd?“

Cooper počkal, než jsem zavřela dveře, pak sevřel zadní část mé hlavy a sklonil se, aby mi dal jemný polibek. Jeho jazyk prozkoumával mou pusu na sekundu, pak se odtáhl a usmál se.

„Vypadáš sexy. Taky probuzená.“

„Ty vypadáš taky sexy,“ řekla jsem, jak hňup.

Cooper se zasmál, pak ustoupil a zvedl ruce. „Co konkrétně se ti líbí?“

Můj obličej musel být jasně červený, protože byl jak v plamenech, když jsem klesla pohledem a zdráhavě se usmála.

„Líbí se mi tvé boty,“ řekla jsem se smíchem, „nechávají tě vyčnívat.“

Smějící se tvrději, Cooper se zhoupl na patách a zkontroloval své černé boty. „Jo, vidím to,“ zamumlal, zakřenil se na mě, „něco dalšího?“

„Uh, to tetování tam,“ řekla jsem a ukázala na jeho předloktí.

„To 'Zastřelil jsem muže v Renu, jen abych ho sledoval umírat ' tetování? Jsi velký fanoušek Cashe nebo máš ráda vraždy?“

„Fanoušek Cashe.“

Cooper se dotknul mé brady, poté zvedl můj pohled, aby se setkal s jeho. „Nemáš tušení, co to znamená, že?“

„Ne. Jen jsem si myslela, že je to roztomilé.“

„Roztomilé?“ řekl, líbaje mě rychle, než si dramaticky povzdechnul, „s tebou je to jako trhání zubů.“

Skrýval jsem úsměv za svou rukou a následovala jsem ho ven k jeho motorce. „Ráda si myslím, že jsem dostatečně žhavá na to, abych nemusela dobře flirtovat.“

„Myslíš? Bohužel souhlasím. Ve skutečnosti, tentokrát když půjdeš přede mnou a budeš si myslet, že si prohlížím tvůj zadek, bude to pravda.“

„Coopere, máš takový styl se slovy. Opravdový básník.“

„Jako bych to nevěděl,“ řekl, sklouzala jsem na jeho motorku, „hej, setkáme se s mojí sestrou, bratrem a jeho holkou v Kirkově Whisky.“

„Můžu jít do baru, jestliže jsem mladistvá?“

„Poslouchej, šprte,“ řekl, ohlížel se přes rameno, zatímco jsem se přitiskla k jeho zádům, „člověče, jdeš cítit skvěle takto.“

„Tvůj obří mozek pracuje na vlnových délkách, kterým já nerozumím. Zopakuj, co jsi právě řekl v řeči idiotů, abych pochopila co to, že jsem šprt má, co dělat s tím, že se ti líbí toto,“ řekla jsem, zavrtěla boky proti němu, až jsem třela jeho záda svými prsy.

Poté, co mi dal zasténání následované nezbedným úsměvem, si Cooper povzdechl. „Ani si nevzpomínám, o čem jsme k čertu mluvili,“ řekl, obalujíc si moje ruce pevněji kolem něj. „Oh, jo, ty jsi šprt. Neboj se, že bys byla kontrolovaná. Kirk v Kirkově Whisky je můj taťka a on se nezajímá, jestli se ožereš. Nevěří v zákony.“

„Nepiju.“

„Farah, potřebuješ zklidnit a užít si život.“

„Pocházím z dlouhé linie opilců a závisláků, takže se nezklidním a nebudu si užívat života, jestli to znamená, že budu jako mí ztroskotanci příbuzní.“

Cooper se na mě ohlédl a usmál se. „Osprchovala ses předtím, než jsem se ukázal? Protože jsi zatraceně divoká.“

„Maji dobré jídlo v tom baru?“ zeptala jsem se, ignorujíc jeho otázku.

„Burgry, pálivá křidýlka, jen to nejlepší barové jídlo v Kentucky. Jen se drž, zatímco já uvidím, jestli se můžu soustředit s tvýma kozama natlačenýma takhle na mě.“

„Měla jsem je na tebe takhle natlačené včera a soustředil ses dobře.“

„To proto, že jsi na sobě měla uniformu a já zapomněl, že máš kozy. Dnes nezapomínám.“

„Jestli s nimi chceš být někdy kamarád, tak je opravdu potřebuješ přestat nazývat kozy. Nelíbí se jim to.“

„Ano, madam,“ řekl se smíchem, jak odrazil a odjížděl od bytu.

Pokládajíc si tvář na jeho záda, opravdu jsem milovala, jak byl cítit. Taky jsem se cítila šťastná. Jako bych možná nebyla cizinec na novém místě, ale obyvatel tohohle města. Chtěla jsem být někdo, koho lidé na ulici poznají a zamávají mu. Nikdy předtím jsem to neměla, ale mohla bych si to užít v Ellsbergu.

Cooper zaparkoval na parkovišti u Kirkovi Whisky vedle dalšího harleye a červeného SUV s marnivou značkou, ''prncznvsk mrch''.

Když jsem sesedla z motorky, upravila jsem si vlasy. Cooper je ihned zase rozcuchal, když mě přitáhl k němu a spojil naše ústa k sobě. Jeho prsty vklouzly do mých vlasů, hladící mé temeno jak jeho jazyk tancoval s mým na hudbu hrající na parkovišti. Když nám Kid Rock hráli, jedna Cooperova ruka opustila mé vlasy a vzala do dlaně můj zadek.

„Sakra, kluku, chystáš se ji ošukat přímo před tvou malou sestřičkou?“ zařval Tucker, když odhazoval cigaretu, „ne, že bych tě vinil. Pamatuji si, když jsem potkal Maddy a nemohl se dočkat, až se dostanu do ní.“

Cooper mě pustil a vyfoukl vzduch směrem nahoru, takže si odfoukl vlasy z očí. Věnoval mi úsměv, a poté pohlédl na svého bratra.

„Děsíš mou holku,“ řekl Cooper.

„Tvoji holku, huh?“ Tucker si mě prohlédl, „určitě je žhavější bez té Danny uniformy.“

„Naser si, Tucku,“ zavrčel Cooper „jdi pošilhávat po své holce.“

„Zvrací v koupelně. Ukázalo se, že raní nevolnost je skutečná.“

Nebyla jsem si jistá, co můj obličej udělal, ale Cooper a Tucker se na mě podívali a zasmáli se.

„Co?“

Cooper udělal ''O'' s jeho rty, pak se usmál. „Nevíš, jak žhavě vypadáš, když to děláš.“

„Jeho přítelkyně je těhotná?“

Cooper konečně sundal ruku z mého zadku a slezl z harleye. „Jop. Tucker si pohrál s jejími prášky a zbouchl ji, aby s ním zůstala.“

„Stejně by se mnou zůstala,“ prohlásil Tucker hodně hlasitě, jakoby byl možná hluchý, „mimo to vždycky říkala, že chce být mladá máma, takže jsem ji prokázal laskavost.“

Poté, co protočil oči na svého bratra, Cooper se podíval dolů na mě a usmál se. „Říkal jsem ti, že je kokot.“

„Jak je stará?“ zeptala jsem se, když mě vzal Cooper za ruku a vyšel k předním dveřím.

„Devatenáct. Stejně jako Tucker. Budou hrozní rodiče a moje máma skončí s vychováváním dítěte. Jen velká stará srážka a výbuch.“

„Beru ty panáky,“ řekla jsem mu s mým nejvíc vážným výrazem.

Shlížel na mě a zamračil se. „Neplánuju si hrát s tvými prášky.“

S velkým úsměvem jsem do něj narazila bokem. „No, uh. Jestli si nebudeš pamatovat moje jméno poté, co to budeme dělat, tak to není, jakoby jsi chtěl z toho dítě.“

„Tvoje jméno?“

„Jo,“ řekl Tucker, který šel za námi, „vždycky zapomínáš jejich jména.“

„Ne, nezapomínám. Jen se tak tvářím, aby odešli.“

„Víc na úrovni, brácho.“

Už bez úsměvu jsem držela hlavu dole, když jsme vešli do baru. Cooper mi poťukal na bradu, abych vzhlédla.

„To se s tebou nestane.“

„Protože jsem tak speciální,“ zamumlala jsem, představujíc si, jak ponižující to musí být pro holku vyspat se s Cooperem, potom ji chladně odkopnout.

„Vlastně ano. Neberu holky poflakovat se s mou rodinou. S poslední holkou, se kterou jsem to udělal, to byla kočka, co jsem znal od dětství a moje máma ji měla raději než já. Pro mě poflakování se s cizinkou v tátově baru dokazuje, že nejsi jako tamty holky.“

„Věděly ty holky, že byly tamty holky?“

Cooper trochu protočil oči. „Nechoď na mě s feminismem, okay? Jsem čurák na holky, jistě. Ošukám je, pak je odkopnu a víš, co ony udělají pak? Pohnou se dál s jejich zasranými životy a najdou někoho jiného. Není to velký problém, tak z toho jeden nedělej.“

Přikyvujíc jsem mu dala malý úsměv. „Ublížilo by to mým citům, kdybys to udělal mně, takže jsem předpokládala, že by to ublížilo i jejich citům. Možná se ale opravdu nezajímají,“ řekla jsem, pak se rozhlídla kolem, „můžu dostat sodovku?“

Cooper mi věnoval sladký úsměv. „Opravdu by ti to ublížilo, že? Člověče, ty jsi zasraně rozkošná. Jako bych randil s malou holkou.“

Ztrácejíc úsměv jsem ihned neodpověděla, když mi dal pusu. Brzy na to mě zabalil do své náruče.

„Bereš si věci tak zatraceně osobně. Zklidni se nebo budeš mít krizi středního věku ve dvaceti.“

Stoupla jsem si na špičky a rychle ho políbila. „Zkusím to, ale jsem zvyklá být nervózní.“

Cooper vypadal připraven něco říct, ale změnil téma. „Víš, jak se hraje kulečník?“

„Jsem pěkně dobrá.“

„A co karty? Jsi na ně dobrá taky?“ zeptal se s pokývnutím k pár stolům, kde muži a ženy hráli poker.

„Nesázím.“

„Ovšem, že ne, šprtko.“

Ustupujíc jsem se podívala směrem, kde se hrály karty. „Jsem si pěkně jistá, že láska mého táty ke kartám byl důvod, proč jsem šla v noci do postele hladová.“ Když jsem se podívala na Coopera, pozoroval mě divným způsobem, „můžu dostat burger?“

Cooper se sklonil a políbil mé rty tak jemně, že jsem to sotva cítila. „Baby, můžeš mít, cokoliv chceš. Nacpi se podle toho, co uspokojí tvé srdce.“

„Jsi milejší, než jsem myslela, že budeš,“ řekla jsem, pak si zakryla pusu hrůzou, že jsem to řekla nahlas, „omlouvám se.“

„Jaký sis myslela, že jsem?“

„Vypadáš děsivě. Víš to.“

„Jo,“ zamumlal srkaje si ruce do kapes, „jsem překvapen, že jsi tak divná ohledně tetování, když pocházíš z méně než z upjaté výchovy.“

Bez odpovědi jsem se rozhlédla kolem a uvědomila si, že motorkáři, většina z nich starší třiceti let, nás obklopovali. Ztuhla jsem, nevěděla jsem, na co čekám, ale najednou jsem se cítila v nebezpečí.

„Jsou to jen lidé, princezno.“

Když jsem vzhlédla na Coopera, věděla jsem, že je naštvaný. Nebyl tu žádný způsob, jak vysvětlit můj strach bez mluvení o věcech, o kterých jsem byla vychována nikdy nemluvit.

„Opravdu se mi líbíš,“ řekla jsem slabě.

„Proč?“

„Protože mě nutíš cítit se hezká a důležitá a nikdo jiný ne. Taky mě rozesmíváš a jsi žhavý.“

Cooper vrtěl hlavou se zklamaným povzdechem. „Jsi tak povrchní. Jsem víc než jen můj dobrý vzhled, víš? Jsem chytrý a zábavný a posraný taky.“

Smějíc se jsem ho vzala za ruku. „Nebuď naštvaný.“

„Nejsem. Jen chci, aby ses usmívala, a ty jsi přestala, když sis uvědomila, že jsi obklopena mými lidmi.“

„Tvými lidmi?“

„Polovina těchto chlapů jsou moje rodina. Táhli se s mým taťkou, když byl mladý a přestěhovali se sem, protože on se přestěhoval sem. Někteří z těchto chlapů pomohli vychovat mě, takže nejsem v pohodě s tebou myslící si, že jsou hovna.“

„Nemyslím si to. To není ono.“

„Co to potom je?“

Cokoliv můj obličej Cooperovi prozradil, ztuhlost okolo jeho brady povolila a on mi jemně stiskl ruku. Skláněl se a dal mi pusu na tvář, přitom zašeptal. „Špulíš. Nevíš, jak moc miluju, když to děláš.“

„Nechtěla jsem tě urazit,“ řekla jsem, pak si uvědomila, že mu nic nedlužím. Dokonce jsem měla i dostatek hotovosti na zaplacení vlastního jídla, i když budu potřebovat odvoz domů. Tak či tak, nebudu nic předstírat, protože je Cooper žhavý a trochu strašidelný. „Nemám ráda motorkáře. Znervózňují mě a nebudu předstírat, že ne.“

„Trochu hlasitěji a budeme tu mít řadu motorkářů, co ti chtěj nakopat zadek. Jen ženský motorkářky, ale pořád.“

„Stále nebudu předstírat.“

„Kurva,“ zanaříkal, trhnul mnou k němu a hladil mé vlasy, „špulení s tvým stěžováním si je ještě žhavější než samotné špulení.“

Vykroutila jsem se mu a rozešla se ke kulečníku. Když se ke mně Cooper přidal, naštvaně jsem na něj zamžourala.

„Přestaň mluvit o tvé úrovni nadrženosti. Nebudu mít s tebou sex.“

„Dneska,“ škádlil, „sakra, nikdy nedodáváš ten konec.“

„A nikdy nedodám.“

Opíraje se o stůl si Cooper povzdechnul a protáhl si své dlouhé nohy. Položila jsem ruku na jeho hrudník a jeho výraz se změnil. Ty tmavé oči našly můj obličej.

„Líbíš se mi,“ řekla jsem jemně, „i když mě děsíš a poflakuješ se s motorkáři, opravdu se mi líbíš.“

Cooper nic neřekl, jen mě pozoroval s potřebným pohledem. Byla jsem si jistá, že přemýšlel nad tím, jak nadržený byl a jak moc se moje rty špulily, a nad spoustou jiných úchylných věcí. Přesto jsem si užívala, když mě pozoroval s takovým jemným výrazem.

„Maddy si možná vyzvracela mozek,“ řekla Bailey toulající se k nám. Stála pod větrákem, chytilasi  ofinu, aby ji nelítala kolem. „Má ráda Zasrance, takže je dost pravděpodobné, že její mozek stejně nefungoval.“

„Pravda,“ odpověděl Cooper a stále mě sledoval, „Bailey, znáš Farah?“

„Jo, trochu. Jsi v jedné z mých hodin, že?“

„Algebra.“

„Jo, neplánuju na ni moc chodit. Je to těžké a žádný kluk z té třídy není roztomilý.“

Nejistá, jak odpovědět, jsem se jen usmála a přikývla. Bailey se nezdála, že se zajímá. Nevrle se rozhlížela a opřela se o Coopera.

„Měla jsem se tu s někým sejít a on se neukázal. Nakopeš jeho zadek pro mě?“

„Jistě. Teď ze mě slez, ať můžu hrát kulečník.“

„S tvou přítelkyní?“ zeptala se Bailey, dělala přitom líbací zvuky a stále se opírala o svého bratra, „Tucker mě ignoruje. Řekl, že ho ztrapňuju. Jméno Zasranec je projev náklonnosti.“

„Bailey, jestli ze mě neslezeš…“

„Tak co?“ zeptala se a vzhlédla k němu, „budeš kňourat mámě? Posereš si kalhoty, Coopere?“

„Řeknu tatíkovi, že ses nechala zdrogovat v pátek v noci a on tě přinutí chodit s garde dámou na párty.“

Bailey se odstrčila od Coopera, pak se podívala na mě. ,,Máš bratra?“

„Ne.“

„Máš štěstí. Moji smrdí jako nohy.“

S tím komentářem Bailey odešla a já bojovala s nutkáním se smát. Cooper mě pozoroval, jak se snažím zadržet úsměv. Cítila jsem, že byl podrážděný, přišla jsem na to, že mít malou sestru, která ho zesměšňuje na jeho rande, muselo být ponižující.

„Nemyslím si, že smrdíš jako nohy,“ řekla jsem, když jsem si brala tágo.

Cooper zabručel. „Dáváš ty nejlepší komplimenty. Vážně, hodně cenný.“

Naklonila jsem se, zamířila koulí na pyramidu. I s Cooperem, který pravděpodobně sledoval můj vystrčený zadek, jsem se soustředila a trefila kouli. Trojúhelník se roztrousil a koule spadla do díry.

„Je to fyzika,“ řekla jsem, dívala se na Coopera, který se křenil.

„Je tvůj hazardní táta taky kulečníkový žralok?“

„Ne, to moje máma,“ zamumlala jsem a obrátila se k němu.

„A ona tě naučila její žhavé pohyby, huh?“ řekl, uvěznil mě proti stolu jeho boky, „vsadím se, že jsi rozplakala spoustu dospělých chlapů, když jsi jim nakopala zadky. Nezmiňuji tu hotovost, co jsi vyhrála.“

Najednou jsem ztratila svůj úsměv, čekala jsem, až se Cooper pohne, abych mohla znovu hrát.

„Co je špatně teď?“

„Nic.“

„Špatné vzpomínky nebo si myslíš, že jsem čurák?“

„Vím, že jsi čurák, ale to není, proč jsem podrážděná. Pojďme nemluvit o mých rodičích, dobře? Neměla jsem předtím zmínit mého tátu.“

„Proč?“ zeptal se Cooper, mačkal mě teď fyzicky i emociálně, „kde je tvůj táta teď?“

„Nevím. Hodně cestuje.“

„Co dělá?“

„Divné práce.“

„Je posraný jako tvoje máma?“

„Můžu se zeptat na tvoje rodiče?“

„Jasně. Můj tatík je skvělý. Moje máma je víc, jak skvělá. Ještě něco? Ne? Fajn, teď vysvětli, proč jsi naštvaná.“

„Nejsem naštvaná. Jen nechci mluvit o svých rodičích.“

„Nebo je to proto, že jsi byla kulečníkový žralok a brala jsi prachy od netušících debilů, a to dělá dobroučkou šprtku v tobě smutnou?“

Zírala jsem na Coopera s uvědoměním, že nevycouvá, dokud neuslyší detaily. „Jo, jsem dobrá na kulečník a brala jsem prachy od netušících debilů. Někdy se jim to nelíbilo. Té dobroučké šprtce uvnitř mě se nechce myslet na časy, kdy jí jeden z těch debilů uřízl culík a zlomil nos. Ale jestli bys raději probíral tohle, místo toho, abychom se zabavili, pojďme si vykládat dál.“

Cooper ucouvl. „Do prdele. Tvoje rodina je na hovno, Farah. Totálně.“

Položila jsem tágo dolů, jen jsem na něho zírala. „Chci odejít.“

„Ne,“ řekl, přikročil blíž a zablokoval mě, „sakra, přišel jsem na to, že si zasloužíš mít zábavu, protože jsi holka od Dennyho s posranou mámou. Teď vím, že jsi holka od Dennyho s dvěma posranými rodiči a s důvodem pro tu tvoji posranou nervozitu.“

Cooper se sklonil a přitiskl tvář na tu mou. „Zůstaneš tady a zahraješ si kulečník. Sníš hodně jídla a budeš poslouchat mé sourozence chovat se jako idioti. Políbím tě mezitím, co budu chtít dělat víc, jak líbaní. Vezmu tě domů s plným žaludkem a úsměvem na tvé krásné tváři. To je to, co se stane. Jestli můžeš přijít na jeden důvod, proč bys neměla mít odpoledne srandu, jsem jedno ucho.“

Rozhlédla jsem se s překříženýma rukama. „Tlačíš příliš tvrdě a způsob, jakým mluvíš, mě nutí cítit se zle. Nechci obhajovat své rodiče, ale nutíš mě dělat si z nich srandu.“

„To není žádná výmluva, abys přišla o trochu zábavy se žhavým klukem, který má hotovost na zaplacení velkého oběda.“

„Je pravda, že jsi žhavý.“

„Můžu zatnout svaly, jestli potřebuješ trochu pobídnout.“

Zakřenila jsem se a pohlédla na jeho silné opálené paže. „Jistě, proč bych je neměla cítit, když jsi mě měl přišpendlenou.“

„Oh, nehraj si na oběť, šprtko. Můj rozkrok je přímo tady v případě, že bys to chtěla zkusit.“

Se smíchem jsem přeběhla prsty po jeho bicepsu, který zatnul pro mou inspekci. Jeho kůže byla teplá a lákavá.  Jak jeho tělesné teplo cestovalo do mého, položila jsem si hlavu na jeho hruď a obalila ruce kolem něho.

„Vím, že dělám tuhle randící věc špatně,“ řekla jsem, když hodil okolo mě jeho ruce, „měla bych se ptát na spoustu otázek a flirtovat, ale nerandila jsem se spoustou kluků a opravdu nevím, jak flirtovat. Líbíš se mi, ale bojím se, že mi ublížíš nebo si ze mě budeš dělat srandu. Cítím, jako bych se od tebe měla dostat pryč, až na to, že se opravdu od tebe nechci dostat pryč. Jen nevím, co bych měla dělat nebo říkat. Dělám všechno špatně, ale nedělám to, abych byla zlá.“

Vzhlížela jsem k Cooperovi, našla ten stejný potřebný pohled z dřívějška a jeho intenzita mnou otřásla. „Nezajímám se, jestli to děláš špatně, jen s tím pokračuj. Přivádíš mě k šílenství.“

Tiskl své rty na mé, Cooper mě objal těsněji a já nechala samu sebe užít si jeho náklonnost. I s hlasitou hudbou a postávajícími motorkářemi kolem, jsem si užila pocit Coopera proti mně. V jeho náruči jsem se cítila jako někdo nový a lepší. Po dlouhém životě dělání to, co jsem musela dělat na přežití, jsem opravdu potřebovala být někdo nový a lepší.

Polibek se prohloubil k bodu, kde posílal horké vlny touhy do míst v mém těle, ve kterých jsem opravdu žádnou touhu cítit nechtěla. Brzy byly moje bradavky vzrušené vrcholky tisknoucí se k jeho hrudi. Mezi mýma nohama jsem cítila neznámý pocit. Než jsem mohla přemýšlet o tom, k čemu by mohlo líbání jako tohle na veřejnosti s Cooperem vést, jeho rty zmizely.

„Kdyby ten bastard, co ti ublížil, byl tady, utrhl bych mu hlavu a nechal bych mé psy sežrat ho.“

S úsměvem jsem si myslela, že je plný sraček. „Jít do vězení za něco, co se stalo před lety, nedává žádný smysl. I když to byla sexy věc na řešení.“

„Zabiju ho tady a nebude žádné vězení.“

„Jsi tak speciální?“

Tiskl čelo proti tomu mému a usmál se. „Jo, jsem tak zasraně speciální.“

„Dobré vědět,“ řekla jsem snižujíc pohled.

„Nechystám se tě zabit,“ zašeptal pomalu, jako bych byla hloupá nebo šílená.

„Doufám, že ne. Tvoje sestra řekla, že ty a Tucker mě necháte v mělkém hrobě, jestli použiju její přezdívky pro vás.“

Cooper těžce vydechnul a podíval se na Bailey, která seděla na Tuckerově klíně, zatímco Maddy měla položenou hlavu na stole.

„Zahrajme si hru,“ řekl, uvolnil objetí tak, že měl jen jednu ruku volně položenou okolo mých ramen, „jestli vyhraješ, dám ti sto babek. Jestli já vyhraju, půjdeme k tobě a ty si sundáš tričko a podprsenku. Plnohodnotná akce druhé mety, ale nic víc.“