TD - 2. kapitola

Překlad: Marťa
Kor.: Noemi

Napadlo ji, že kdyby se teď pokusila odejít, mohlo by to skončit jeho pádem. Ten chlap mohl být samý sval, ale teď byl slabý, jako moucha. „Jak to uděláme?“

Použil svou zdravou ruku, aby ze sebe strhl to, co bývalo košilí a rozepnul si džíny. „Pomoz mi je sundat.“

Její prvotní instinkt byl, aby ho poslala k čertu, ale když se podívala na jeho popelavou tvář, svá slova spolkla. Sevřela si zuby ret, chytila jeho džíny a zatáhla. Zane si zcela jasně užíval svobody. Konec jeho silného penisu mu odpočíval v polovině levého stehna. Dokonce i on byl pokrytý zaschlou krví a potem. Byl to válečník v každém smyslu toho slova.

Odkašlal si. „Nechám tě mě pořádně prozkoumat někdy jindy.“

Začervenala se, když si uvědomila, že před ním klečí na kolenou. Vyhnula se dalšímu pohledu na jakékoliv jeho části a stáhla mu džíny přes kotníky. Když vystoupil z kalhot, trochu se zapotácel a ukročil nejistě dozadu. Vyskočila nahoru, aby ho chytila, než spadne.

 „Ten zatracený jed se na mě pěkně vyřádil.“ Jeho oči byly zavřené.

„Pomůžu ti.“

Jednou kývl, zjevně nebyl zvyklý na pomoc od druhých. Zane ji objal. Tanya zhlédla na svůj kašmírový svetr. Oči měl zavřené. Sakra, nezničí si oblečení. Zamířila k obrovské skříni a otevřela jednu prosklenou polovinu. Využila příležitosti, aby si svlékla svetr a ukryla ho do bezpečí. Její džíny vodu zvládnou a nesundá si je, ani kdyby mělo zamrznout peklo. Otočila kohoutky a zašklebila se, když ji zasáhla ledová voda. Rychle otočila sprchovou hlavici pryč a vydechla úlevou. Studené sprchy nebyly její styl. Když se otočila čelem k Zaneovi, jeho oči se soustředily na její hrudník s neukojitelným… hladem. Byl to tak divoký pohled, že musela o krok ustoupit. Jeho penis se začal zvedat. Dýchala ztěžka a tuhla jí krev v žilách.

„Um… Myslela jsem, že jsi jednou nohou v hrobě.“

„Bonbonku, jsi jako živá voda nabízená umírajícímu člověku. Kdybych byl trochu silnější, vzal bych si tě hned.“ Zane se zakymácel a musel se opřít rukama o skleněnou stěnu, aby se na ní nevrhl. „Potřebuji, abys nastavila vodu na co nejteplejší.“

***

Zane se snažil, aby se nedíval na její bujná ňadra. Nikdy nebyl tak hluboce rozpolcený. Nikdy se nechtěl do ženy pohroužit tolik, jako právě v této chvíli. Její bradavky nadzvedávaly jemnou látku její podprsenky. Sbíhaly se mu na ni sliny. Vrátila se realita a připomněla mu, že v žádném případě není schopen přemýšlet. Do ramene a všech končetin mu vystřelovala palčivá bolest.

Když se kolem začal vytvářet oblak páry, postavil se pod proud vody. „Potřebuji, abys tu ránu znovu otevřela.“

Postavila se před něj a otřela se o něj tvrdými bradavkami. Když se dotkla jeho ramene, pocítil závrať.

„Jak?“

„Použij prsty.“

„Och, můj Bože. Za tohle mi budeš dlužit hodně.“

Zane zavřel oči, ale slyšel každé její slovo. Cítil, jak se mu rty roztahují do úsměvu. „Neboj, bonbonku, desetinásobně ti tvou laskavost oplatím.“ Kroužil prstem po její saténové pokožce.

Poprvé od okamžiku, kdy se s ní setkal, ucítil opojnou vůni jejího vzrušení.

„Jak myslíš,“ zamumlala. „Jak bych to měla udělat…“

„Přitiskni prsty do rány… po obou stranách.“

Vydala nevěřícný zvuk a postavila se k němu z boku. Měla tak lepší přístup k tomu, co musela udělat. Sevřel se jí hrudník. Pach vzrušení byl nahrazený… strachem.

„Nechci ti ublížit, Zane.“

Otevřel oči a otočil k ní hlavu. Zíraly na něj hnědé oči, které vypadaly, jako roztavená čokoláda. Na okamžik zapomněl na to, co chtěl říct. Znovu ho zasáhla potřeba ji ošukat.

„Udělej to,“ vyrazil ze sebe tvrději, než zamýšlel.

Její oči těkaly z jedné strany rány na druhou. Ruce se jí mírně třásly. „Jdeme na to.“

Zane sevřel čelisti. Kdyby přitlačil ještě víc, zlomil by si stoličky. Strčila prsty do jedné z jeho ran a jeho zaplavila bílá a ostrá bolest. Teprve, když si myslel, že už nebude pokračovat, přitiskla prsty do druhé rány. Velmi její statečnost obdivoval. Lidské ženy, s nimiž se setkal, byly obvykle slabá a plachá stvoření. Na základě zkušeností musela být nějakým způsobem vadná. Bylo jen otázkou času, než to vyjde najevo.

Cítil, jak jeho ramenem pulzuje krev, která měla zabránit tomu, aby se rána příliš brzy utěsnila. Už cítil, jak se mu vrací síla. Upíři se uzdravovali rychle a netrvalo dlouho, než se jeho tělo začalo zacelovat. V tomto okamžiku by mu pomohla víc jen jedna další věc.

Krev.

Zane se potřeboval napít. Špičáky se mu začaly prodlužovat a lahodná vůně ženy také nepomáhala.

„Umyj mě.“

„V žádném případě. Kdo si myslíš, že jsem?“ Její hlas zněl rozzlobeně, ale malý prostor sprchového koutu zaplnila další vlna opojného vzrušení. V tesácích mu pulzovalo a cítil, jak se mu začíná ztopořovat penis. Zatraceně, kdyby to tak mohl zastavit. Neměl rád, když ztrácel kontrolu.

„Jsi moje žena a já potřebuji, abys mě umyla.“

„Poslouchej, frajere. Nejsem tvoje žena.“ Její nádherné oči se rozzářily, když sklouzla pohledem po jeho těle dolů a mlaskla. Ukázala na jeho mužství. „Okamžitě s tím přestaň.“

„Nemůžu. Zdá se, že myšlenka na tvoje ruce na mém těle je moc lákavá.“

„Odmítám.“ Založila si ruce pod ňadry a jeho obočí se svraštělo. Oči mu klesly, protože pohybem jejích rukou se její ňadra ještě zvedla. Zane se zamračil tak, až se mu obočí spojilo. Spustil ruce po jejím těle dolů.

„Hej, frajere, moje oči jsou tady.“

S extrémní zdráhavostí zvedl pohled. Kaštanové vlasy měla rozpuštěné a přilepené k tváři, ze které vyzařoval pevný a zapálený vzdor. Jak si mohl kdy myslet, že je hloupá? Použil zdravou ruku, aby se natáhl za sebe a popadl mýdlo. Stále upírala oči do těch jeho. Pravdou bylo, že by se v tomto okamžiku dokázal umýt sám, ale co by to bylo za zábavu. Zane pálily ruce potřebou cítit na sobě její ruce. Aby udělala, co po ní žádal.

***

Ten obrovský upír byl teď ještě atraktivnější. Ale možná za to mohl fakt, že byl nahý. Potůčky vody stékaly po jeho velkolepém těle. Jeho svaly pokryté tělo bylo samý kopeček a prohlubeň. Tanya se náhle cítila vyprahlá. Cítila se také, jako špinavá děvka, která se rozplývá nad mužem jen několik hodin poté, co měla úžasný sex s jiným.

Zavrtěla hlavou. „Nemůžu. Omlouvám se.“ Byl její hlas skutečně tak smutný?

Jeho oči ztvrdly. Natáhl ruku dopředu a vložil jí do rukou mýdlo. „Já ti nedávám na výběr. Udělej to, ženo.“ Měl hluboký hlas. Nejjemnější baryton, který kdy u muže slyšela. Tanya vždycky předpokládala, že bude nenávidět, když jí tohle nějaký muž udělá. V tuto chvíli jí jeho příkaz způsobil záchvěv husí kůže na zádech. Musela se soustředit na dýchání, i když jí ztuhly bradavky. Doufejme, že si toho nevšiml. Líbilo se jí ho provokovat, ale měla pocit, že kdyby to dělala moc často, mohlo by ho to podráždit.

„Fajn, ale jen proto, že nechci strávit zbytek dne se špinavým, nabručeným upírem.“

Něco v jeho očích se rozzářilo a rty se mu roztřásly. Přesunula ruce pod sprchu, aby vytvořila pěnu. Představa toho, že se ho dotýká, ji vzrušovala. Tanya se snažila, aby se jí netřásly ruce.

Kde začít?

Bylo toho tolik. Začala na zádech. Bylo to nejbezpečnější. Tanya ztěžka polkla, když mydlila jeho široká záda a svalnatý zadek. Vyhýbala se jeho zraněnému rameni a pokládala ruce na jeho kůži. Při prvním jejím doteku sebou trhnul. Sledovala jeho přirozené obrysy a brzy byla hotová, tak se přesunula na jeho paže, které visely podél jeho těla. Byly tak děsivě velké. Tak nádherné na dotek. Po hlubokém nádechu mu sklouzla rukama na zadek. Každičký jeho kousek byl tvrdý sval. Oh, tak lákající ke stisknutí. Jeho nohy byly, jako dlouhé, silné, ocelové trámy. Jeho hrudník byl bez jediného chloupku, ale byl tak mužný, až se jí dech zadrhl v hrdle. Cítila, jak mu pod jejím dotykem ztuhly bradavky. Malé jemné chloupky vedly od pupíku dolů k… vyhýbala se pohledu na jeho velmi tvrdý penis a soustředila se spíše na pevný řetězec svalů, které měl na bocích. Pak sklouzla po nohách a oči držela pryč od určité oblasti. Když konečně skončila, přitiskla si ruce na boky a podívala se mu do obličeje. Jeho oči byly temnější, než kdy předtím a čelist měl pevně sevřenou.

„Nejsi hotová.“ Pohlédl dolů na…

V žádném případě, zatraceně. Jejím tělem projela vlna vzrušení.

Tanya zatřásla hlavou. „To nemůžu.“ Měla rozechvělý hlas.

„Můžeš a uděláš to.“ Zavelel hlubokým hlasem. Všechno v ní se sevřelo.

„Dobře, ale radši by se ti to nemělo líbit.“

Zane místo odpovědi zaskřípal zuby.

Přidala mýdlo a vytvořila další pěnu. Tanya použila jednu ruku, aby sevřela jeho koule, zatímco druhou sevřela kolem jeho širokého obvodu. Jeho penis sebou trhnul a on zasyčel. Penis jí pod prsty pulzoval, když klouzala po celé jeho délce. Hladila ho na koulích a jemně sevřela citlivou pokožku.

„Tvůj dotek…“ Jeho hlas byl překvapený. „Nikdy jsem nic takového necítil. Tak měkký, tak skvělý.“ Jeho hluboké zavrčení jí celou roztřáslo.

Když klouzala po celé jeho délce, kývl boky odpředu. Oči měl zavřené a hlavu zakloněnou. Tanya plánovala, že ho ještě několikrát pohladí, aby ho dostala na hranu vzrušení, a pak ustoupí, ale najednou ho chtěla vidět, jak se udělá. Potřebovala to.

„Ustup.“

Upřel na ni divoký pohled.

„Řekla jsem, ať ustoupíš.“ Jeho ústa se otevřela a on zasténal, když ustoupil o krok zpátky. Voda padající ze sprchy je zahalila oba. Během několika vteřin mýdlo z jeho těla zmizelo.

„Pojď o jeden krok zpátky ke mně.“ Tentokrát si ho k sobě přitáhla snadněji.

Zane zavrčel, když přistoupil dopředu, otevřel ústa a odhalil dlouhé, děsivě vyhlížející tesáky. Zatraceně, takhle byl ještě víc sexy. Vražedně. Nesměla zapomínat, že je to stroj na zabíjení. Z nějakého směšného důvodu to její vzrušení ještě zvětšilo.

Nešlo to jinak. Tanya věděla, že by to neměla dělat, ale klesla na kolena.

„Co to…?“ Jeho roztřesená slova mu odumřela na rtech, když si ho vsunula do pusy. Zavířila mu na špičce jazykem a jemně ho vsála. Projela jí další vlna vzrušení.

„Ať děláš cokoliv… nepřestávej.“ Jeho boky se pohupovaly. Ruce mu visely podél boků sevřené do pěstí. Zavedla si ho nejhlouběji, jak to jen šlo, až se jeho hlava dotkla jejího hrdla. Když se odtahovala, vydal ze sebe to nejroztomilejší zachrčení. Na jazyku ucítila kapku. Tak sladký. Objížděla mu jazykem přes špičku a jemně kolem ní kroužila. Vzhlédla a uviděla, jak se na ni upírají jeho temné a nebezpečné oči. Každý sval v jeho tvrdém těle byl napjatý a připravený.

Bylo na čase to skončit.

Tanya zjistila, že se na to těší. Bylo opojné vědět, že má nad tímto bojovníkem takovou kontrolu. V tomto okamžiku by pravděpodobně souhlasil s čímkoliv, jen kdyby ho dál sála. Vzala do ruky jeden z jeho těžkých váčků, zatímco jeho penis mizel hluboko v jejím krku. Zane zavrčel. Pokud se mu to líbilo, pak si bude užívat ještě víc, jak mu bude prstem masírovat citlivou oblast přímo za šourkem a současně sát jeho chloubu.

„Ženo…“ Varování nebo prosba? Byl jen jeden způsob, jak to zjistit. Tanya to udělala znovu. Roztřásl se a sevřel v ruce její vlasy. Jeho boky se otřásly, když ho vtáhla tak hluboko, jak jen mohla.

„Už…“ zavrčel. „Jsem blízko…“ Ruka ve vlasech si ji přitiskla k sobě, než se vrátila sevřená do pěsti k jeho boku.

Tanya zvýšila rychlost. Jeho tělo ztvrdlo na kámen. Zane sténal, když jí plnil ústa svým spermatem. Snažila se to obrovské množství polknout. Teprve až když cítila, že se zklidnil, jí zabořil ruce do vlasů a jemně jí hladil. Zpomalila a jemně ho olizovala.

„Kde ses to naučila?“

Pustila ho a pokrčila rameny. Tváře měla rozpálené. Opravdu to neměla dělat. „Myslím, že to je lidská záležitost.“

Pohlédla na něj. Měl svraštělé obočí. „Moc se mi to líbilo.“

„Jsem si jistá, že ano.“

„Nemyslel jsem si, že bych měl rád něco lidského.“

Bylo to tak blízko k poděkování, že to tak vzala. Byli tak nápadně odlišní. Něco, na co bude poukazovat na každém kroku. „Jasná věc. Jak se cítíš?“ Zvedla se a trochu se zakymácela. Teď byla řada na něm, aby ji přidržel. Jakmile stála pevně na nohách, uvolnil ruku, kterou jí ovinul kolem pasu. Udělal pomalý krok směrem ke kohoutku a vodu zdravou rukou vypnul. Jeho pohyby byly opatrně a záměrné.

„Jsem tak zatraceně slabý,“ vyplivl ze sebe. „Kdybych měl trochu víc síly, mohl bych ti to splatit.“

„To opravdu není potřeba. I tak jsem to vlastně neměla dělat.“ Otočila se a odcházela. Zane jí sevřel paži a ona se otočila zpátky k němu.

„Když jsi se mnou, jsi moje žena. Rozumíš?“

Ztěžka polkla a přikývla, protože nevěřila svému hlasu.

„Vezmu tě do postele. Postarám se o tvé potřeby. Je to jasné?“

Neodpověděla. Jak by mohla souhlasit?

„I když jsi mě udělala ústy…“ Jeho pohled byl hladový. „Mám pocit, že budu upřednostňovat tvojí těsnou kundičku, až se na mě nasuneš. Tvoje lapání po dechu bude nektar pro mé uši.“

Co to…

Její ženské já křičelo ano. Sakra, celé její tělo prakticky prosilo, aby to udělal. Neexistovala možnost, že by se mohla vrátit k Brantovi, kdyby nechala Zane, aby své hrozby uskutečnil. Nikdy by se mu nemohla podívat do očí. Brant s jeho dolíčky a gentlemanskými způsoby. Silný král, jako on nechal veškerou kontrolu v jejích rukách. Slíbil jí dlouhé procházky po pláži a večeři při svíčkách a ona se nemohla dočkat, až s ním bude všechny tyhle věci dělat. Chtěla se s ním znovu milovat. Cítit na pokožce jeho silné tělo. Nikdy se necítila tak, jako teď. Zaplavila ji vina. Ovinula se kolem její kůže, jako měkká látka a přivedla ji zpět do reality. Zane jí zahalil do velkého ručníku.

„Musíme se obléct. Můj telefon se při boji rozbil. Na hrad je to šestnáct kilometrů.“ Utíral se dlouhými lehkými pohyby.

„Já telefon mám.“

Vykulil oči. Napětí z jeho širokých ramen zmizelo. „Díky Bohům. Jen pro tvoji informaci, těch šestnáct kilometrů bych ušel.“

Tanya zavrtěla hlavou a zachichotala se. „Nepochybuji o tom, že si to myslíš. Nejsem si ale jistá, jestli máš pravdu.“

Zane ze sebe vydal přiškrcený zvuk, což jak si uvědomila, byl jeho smích. Na tváři se mu objevil polovičatý úsměv. Byla v tom až po uši. Ten muž byl pohledný, když se naštval, což jak se zdálo, bylo většinu času a byl naprosto krásný, když se usmál.

Právě tak rychle, jak se jeho smích objevil, se zase z jeho tváře vytratil. „Obleč se a přines mi ten telefon.“

„Musíš přestat s tím rozkazováním a pro jednou mě zkus poprosit.“

„Ženo, nemáme čas na jemnosti. Jsem si jist, že král elfů pošle víc mužů, když se nevrátí.“ Ukázal na místo, kam spadl ten padlý Pan Špička… elf. „Tentokrát už možná nevyhrajeme.“

„Oh, k čertu. Proč po nás… po mně vlastně šli?“

„Bez tebe už žádní další upíři nebudou. Z dlouhodobého hlediska to pro naše lidi znamená zničení. Dost mluvení, pojďme pro ten telefon.“ Pomalými a obezřetnými kroky zamířil k místu, kde nechal mou tašku.

Podala jsem mu přístroj.

Zane stiskl několik tlačítek a podržel si telefon u ucha. „Ženo, přines mi ze skříně, vedle mojí postele, šaty.“ Jeho oči se podívaly směrem do poschodí.

„Prosím,“ dodala, když vycházela po schodech nahoru. Vykřikl cosi nesrozumitelného.

Zane štěkal rozkazy na někoho na druhém konci linky. Tanya se konečně vzdala snahy najít nějaké spodní prádlo a popadla černé džíny, šedé tričko, boty a ponožky. Pro každý případ vzala i koženou bundu, která ležela na posteli.

Zane stál u schodů široce rozkročený a nahý, jako v den, kdy se narodil. Nezdálo se, že by se cítil nepohodlně. Podala mu oblečení a on přikývl… díky? „Chlapi tu budou za pět minut, tak bych ti doporučoval,“ – vrhl pohled na její holou kůži – „se obléknout.“ S pomocí zdravé ruky se nasoukal do džínů. Tanya si z tašky vytáhla čisté kalhoty a světle modrou halenku.

„Dal bych přednost tomu, kdyby sis oblékla něco jiného.“

Ušklíbla se. „Prosím?“

„Rád vidím a cítím tvou pokožku. Ale musíš si zakrýt určité části těla nebo je uvidí mí muži, až přijdou a podívají se na tebe.“

Podívala se dolů a začervenala se. Její bradavky byly přes tenkou bavlnu vidět. Klidně by mohla jít úplně nahoře bez, beztak by to nebyl žádný rozdíl.

„To, čemu nerozumím je, proč trváš na tom, že budeš nosit takové mužské oblečení? Dokonce i ten první den na náměstí…“

„Džíny jsou stěží výhradně mužské.“ Tajně byla nadšená, že se mu líbí, jak vypadá a nemohla uvěřit tomu, že si ji z toho dne skutečně pamatoval. Jediná věc, kterou kromě pyžama měla, byly žluté šaty se zavazováním za krkem. Problém byl, že neměla podprsenku bez ramínek. Ani nevěděla, proč si je vlastně přibalila. Strkala je zpátky do tašky.

„Vezmi si je.“ Ozvalo se vibrující zavrčení. Po pažích jí přejela husí kůže a jejím prvotním instinktem bylo ho poslechnout.

„Nemůžu. Nemám správné prádlo.“

„Nepotřebuješ spodní prádlo.“

Projela jí rozechvělá jiskra povědomí. Proč musí myslet na Branta? Jeho hřejivý úsměv. Velké ruce. Tanya měla pocit frustrace.

„Tvým mužům vypadnou oči, jak na mě budou zírat.“

Jeho tmavé oči se přimhouřily. „Neodváží se na tebe podívat, protože by to byla poslední věc, kterou by viděli. Obleč si ty šaty.“

„Dobře.“ Zaskřípala zuby. Udělá, co chce, ale do kalhotek se jí nedostane. Žádný sex nebude. „Budu mít kalhotky.“

„Žádné spodní prádlo.“

„Proč ne?“ Položila si ruce na boky.

„Není to přirozené. Potěšilo by mě, kdybych věděl, že je tvoje kundička nahá a čeká na mou pozornost.“

Ke své zlosti ze sebe Tanya vydala přiškrcený zvuk. A bylo to. Chtěla si vzít spodní prádlo, ať se mu to líbilo nebo ne. Kromě Branta existoval i další důvod, proč nebyl sex se Zanem dobrý nápad, ale právě teď si na něj nemohla vzpomenout. „Otoč se.“ Sakra, její hlas zněl dychtivě.

Usmál se. Zane byl neuvěřitelně atraktivní, když se usmíval. Rozhodla se, že bude dělat všechno pro to, aby se usmíval co nejvíc.

Zavrtěl hlavou. „Jsi stydlivá, bonbonku?“

„Ano, jsem.“

„Není třeba. Jsi moje žena. Velmi brzy nebude kousek na tvém těle, který bych neochutnal.“

Tanya si odkašlala a pokoušela se dostat z krku knedlík, který se jí tam usadil. „Um…“ Olízla si rty. „Je to lidská věc. Prosím tě, Zane.“

„Mmm,“ pokračoval další hluboké zadunění. „Myslím, že se mi líbí, jak tvé rty vyslovují mé jméno.“

Zalila ji vlna tepla. Zane se otočil, aby si přetáhl džíny přes boky a zdálo se, že je na okamžik soustředěný na to, aby je dostal na správné místo.

Rychleji, než si myslela, že je možné, si stáhla vlastní džíny a podprsenku. Přetáhla si šaty přes hlavu, a předklonila se dopředu, aby jí vlasy nezavazely, až si je bude zavazovat. V šatech byla všitá lehká podprsenka, která pomáhala všechno držet na místě, ale stačil závan větru nebo další Zaneovy sexuální narážky a bradavky budou všude. Pokrčila pro sebe rameny. Stejně s tím nešlo nic dělat. Tanya riskovala rychlý pohled na krále upírů. Stále se potýkal se svými kalhotami. Tanya si stáhla vlhké kalhotky a vyměnila je za nové, bavlněné. K čertu s ním. Co upír nevidí, to ho nezabije.

Dokončila svou úpravu, pořád podrážděná, že je zcela bezmocná. „Proboha, otoč se a nech mě, abych ti pomohla.“

Vzdychl a pomalu se otočil. Tvář měl poznamenanou frustrací. Když ji uviděl, pohled se mu rozzářil. „Mnohem lepší. Nikdy si neoblékej spodní prádlo.“

Věci se nějak rychle pohybovaly špatným směrem. „Říkal jsi, že tady máš lékárničku?“ Pokusila se změnit téma konverzace na něco jiného.

„Není čas.“

„Ten je vždycky…“ Její věta byla přerušená zvukem parkujícího auta.

„Moji muži.“ Sedl si na pohovku. „Pomoz mi s botami.“

„Prosím.“ Na několik vteřin se odmlčela a zbytečně čekala na trochu zdvořilosti, která nenastala.

Tanya potlačila povzdech, natáhla mu ponožky a zavázala boty právě v okamžiku, kdy na verandě zazněly těžké kroky.

Otočila se včas a sledovala, jak do srubu vstupují čtyři velcí upíři.

„Zasraní elfové.“ Zaklel první, který vstoupil dovnitř.

Zane se jí podíval do očí a pak ukázal na své tričko, které leželo vedle něj na pohovce. Jeho pohled zjemněl. Tentokrát vzdychla, když si vzala oblečení, které jí podával.

„Šli po naší vyvolené. Pokusili se jí zavraždit. Lanci, pošli o tom zprávu Brantovi. Ta žena potřebuje nepřetržitou ochranu. Nejsem si jistý, že můžu věřit jemu a jeho bratrovi, že by ji ochránili. Celý jejich klan je jen banda slečinek.“

„Přestaň.“ Pleskla ho přes zdravou ruku. „Co jsem ti říkala o pomlouvání těch, kteří se nemohou bránit?“ Tanya se vzdálila o několik kroků.

Zaneovi se podařilo vypadat provinile asi půl vteřiny, než se na ni zamračil. „Prostě nazývám věci pravými jmény. Teď pohni tím svým zadečkem a pomoz mi, než ti na něj naplácám.“

„To by ses neodvážil.“

Odvážil se jí vzdorovat svým směsně sexy úsměvem.

„Máš štěstí, že jsi zraněný, jinak bych ti řekla, ať táhneš k čertu.“

Zaneovy oči potemněly. „Jsem zklamaný.“

Jeho pohled byl upřený do jejího výstřihu celou dobu, kdy mu pomáhala se obléct. „Mmmm…“ Zašeptal jí do ucha, jakmile se postavil na nohy, „ty šaty se mi líbí.“

„Lanci.“ Okamžitě se objevila velká hlava. „Řekni Charlotte, že se s ní chceme setkat, až dorazíme. Chci, aby změřila mou ženu a mohla ušít víc takových šatů.“

„Musím říct, můj pane… že ty šaty zlepšují…“ Jeho oči se upřely na její prsa. Tanya měla pocit, jako si je měla zakrýt rukama. Dokázala si představit, jak musí vypadat.

„Co zlepšují?“ Přerušil ho Zane a oči mu žhnuly. „Očumuješ mojí ženu?“

Lance sklonil pohled a oči upřel na podlahu. „To bych si nikdy nedovolil, můj pane. Dám vědět Charlotte, že se s ní chceš setkat.“

„Dobře. Dovol mi ti něco vyjasnit. Tento člověk může vypadat dobře a vím, že její vůně je úžasná. Ale jestli nachytám některého z vás, jak se jí jen prstem dotkne nebo se na ni křivě podívá, připravím vás o celou paži. Vyjádřil jsem se dostatečně jasně?“

Muži reagovali mumláním a kýváním. Všichni bojovníci potvrzovali souhlas.

„Griffine a Rossi, zůstanete a uklidíte to tady. Chci je na kůlech. Deset stop vysokých. Potřebujeme poslat králi Katarovi malou zprávu.“ Levou paží si ji přitáhl k sobě. Byl tak napjatý, že se zdálo, jakoby jeho tělo bylo vyřezáno ze žuly.

„Jakou zprávu?“

„Nedělej si starosti, ženo, udělám všechno pro to, abych tě ochránil.“

Bohužel mohla jen hádat. Mrtvá těla a kopí. Král elfů dostane pořádnou zprávu. Byla jen ráda, že v tuto chvíli nebyla Griffin nebo Ross.