ML - 3. kapitola

Překlad: Marťa
Kor.: Noemi

Tanyu rozbolelo srdce. „Kde je?“ Ten upírský král potřeboval vidět situaci i z jejího úhlu pohledu. Otočila se, vyšla z koupelny a přes ložnici dolů do haly.

„Potřebuješ si odpočinout. Brant je… zaneprázdněný. Nechtěl být rušen.“

„To mu přeju.“ Pokračovala v chůzi a přitom nahlížela do všech místností, kterými procházela. Padala na ní deprese, ale nikdy by sama sobě nic z toho, co tu po ní chtěli, nedovolila. Nebyla nějakým strojem na výrobu dědiček a nebyla ani matrací. Jestli si myslel, že s tím bude souhlasit, tak byl šílený.

Všechny místnosti byly prázdné, tak se vydala ke schodům. Hlavní hala, kuchyně i obývací pokoj byli prázdné. Možná druhé křídlo. Vpravo bylo dvojité mramorované schodiště.

„Prosím, ne. Nebuď blázen.“

Skvělé. Teď už začínala být vytočená. Tanya rychle vyběhla po schodech nahoru a prošla chodbou. Tam, z levé strany, se ozýval nějaký hluk.

Ne jen hluk, bylo to lapání po dechu. Výrazně ženské.

Tanya zatočila za roh. Na posteli byli dva lidé. Když si uvědomila, že jeden z nich byl Brant, Tanya sevřela zárubeň dveří. Byla to jeho velká postava, široká záda a tmavé vlasy. Určitě to byl on. Neměl košili. Žena pod ním měla jen džíny a podprsenku, ze které přetékala její prsa. Obličej měl v jejím krku. Žena sténala.

Jejím prvotním instinktem bylo odkráčet. Odejít. Ale sakra… přivedl ji sem. Vybral si ji za svou budoucí ženu, a přesto tu… pije z jiné. Zmíněná žena znovu zasténala. Znělo to, jako by byla na půl cesty k orgasmu. Štíhlé prsty jedné ruky jí klouzaly po jeho krku a druhou pevně sevřela jeho biceps.

„No doprdele.“ Tanya byla vděčná, že zněl její hlas tak rozzlobeně, jak se cítila. Jeho hlava se otočila. Jeho temné oči se rozšířily, když ji uviděl. Jediným půvabným pohybem vyskočil a postavil se před ní. Na rtech měl krev a mezi nimi měl prodloužené tesáky. Brant se vytáhl do své plné výšky.

Měl obrovský svalnatý hrudník a rozcuchané vlasy. Bicepsy se mu napnuly, když zatnul ruce do pěstí. Kdyby za sebou na posteli neměl polonahou ženu, shledala by ho atraktivním. I když to byl hajzl, tak na něj její tělo reagovalo.

„Odejdi,“ vyslovil hrozivě, až se zachvěla.

Udělala nepatrný krok dozadu.

„Ty ne.“

Ozvalo se zašustění, jak žena vstávala a brala si halenku. Místo, aby odešla, postavila se vedle Branta. Z obou otvorů na krku jí stékala krev. Odejít z pokoje by byla chyba, kterou nehodlala udělat, ať dělali, co dělali nebo co on dělal jí. Ačkoliv Tanya neměla na tohoto muže žádná práva, rozpaloval jí vztek. Žárlila na tu cizinku, frustrovaná, že on drží v ruce všechny trumfy.

Upírka byla vysoká. Zatím se zdálo, že to tak je běžné. Byla štíhlá a měla velká prsa. Perfektně rovné vlasy po ramena rámovaly překvapivě atraktivní obličej. Žena sjela Tanyu pohledem od hlavy až po paty. Na tváři se jí usídlil rychlý úsměv.

„Vidím, že sis vybral silný exemplář.“

Brant zavrčel. Tanya se stáhla do sebe. K jejímu štěstí si ji vybral druh, ve kterém byly všechny ženy vysoké a atletické. I kdyby shodila nějaké to kilo, sotva by to něco změnilo. Její doktor ji ujistil, že je dokonale zdravá.

„Odejdi, ihned.“ Jeho hlas byl tichý, ale způsobil, že jí naskočila husí kůže. Udělala malý krůček zpět, přestože nechtěla.

„Robustní, ale plachá.“

„Ven.“

Nohatá brunetka došla ke dveřím a těsně před odchodem se otočila. „Dej mi vědět, až mě budeš potřebovat.“

Tanya se musela kousat do rtu, aby té arogantní čubce neřekla, co si o ní myslí. Bože, kdyby se jí Brant pokusil políbit, kopla by ho do jeho rodinných klenotů. Stejně nechtěla být matka jeho dědiců, takže by to pro ni nebyla žádná ztráta.

„Kreténka.“

„Docela dost.“

„To je všechno, co mi řekneš?“ Proč jí to tolik trápilo? Stejně tady nechtěla zůstat nebo tak něco.

Jeho pohled zněžněl. „Prosím, pojď se mnou.“

„Musíme si promluvit. Nikam s tebou nepůjdu.“

Pokrčil rameny. „Tohle je Alexandřin pokoj. Ale jestli tu chceš zůstat…“

„Alexandřin, jako… té ženy, která právě odešla…“

Brant zvedl obočí a přikývl.

Tanya se rozhlédla po prostorném apartmá. Byl laděný do odstínů levandule a broskve a čtyři postele, které byly připomínkou toho, co se tam právě odehrálo. Zúžila oči do zlého pohledu. „Pojďme.“

Brant zvedl svou košili a pohnul se k ní, aby ji vzal za ruku. „Myslím, že ne.“

Založila si obě ruce za záda a snažila se na něj vrhat pohled ostrý, jako dýka.

„K čertu, musíme si promluvit. Nebudeš se sprchovat, když jsem tady,“ z jejího hlasu zazněla panika.

„Jsi moje žena, nechápu, co je za problém.“ Stáhl si džíny a ona děkovala Bohu, že si na sobě nechal boxerky. Brant se otočil a vešel do koupelny. Její oči klesly dolů, když odcházel. Stalo se to samo. Oči jí odmítaly poslouchat, protože, k čertu, vypadal tak fantasticky. Hedvábí zdůraznilo jeho ocelově pevné svaly.

„Odmítám s tebou spát. Najdi si jiného člověka, ze kterého uděláš továrnu na děti.“ Napnul se, zastavil a otočil hlavu do strany.

Tanya si vzpomněla, jak ta upírka sténala, zatímco z ní pil a její vlastní krev se změnila v kyselinu. „Proč nepoužiješ náhradnici? Ty a tvoje… malá kamarádka můžete pokračovat tam, kde jste skončili.“

„To nebylo sexuální.“ Pokračoval v chůzi.

Brant a ta pochybná ženština možná neměli sex, ale když z ní pil, něco sexuálního v tom, k čertu, bylo.

Ozval se zvuk tekoucí vody a dveře se zavřely. Tanya se vydala ke koupelně. K čertu s tím. Vstoupila dovnitř. Byl k ní otočený zády. O můj… toho chlapa vytvořili samotní Bozi. Téměř fyzicky ji bolelo, když se od něj odvrátila.

„Nemyslím si, že je dobrý nápad, abychom měli my dva sex. Kromě všech ostatních nemožných faktorů téhle situace jsem neměla v plánu pořizovat si někdy brzy děti. To prostě nebude fungovat.“

Voda se zastavila a dveře sprchového koutu se otevřely. Stěží se odvažovala dýchat.

„Můžeš se otočit.“

„Raději ne.“

„Jsem zakrytý.“

Otočila se.

Spíš naprosto odhalený, přestože byl celý orosený. Velký upír měl nízko, kolem boků omotaný bílý ručník. Po jeho nádherné hrudi stále stékaly kapičky vody. Sebevědomě se zaklonil a založil si ruce na hrudníku.

„Budeme spolu. Je to hotová věc.“

„Takže na mě budeš tlačit?“

Jeho oči potemněly. „Říkal jsem ti, že síla nebude nutná.“

Je si moc jistý sám sebou. „Nesouhlasím s tím, takže to bude nutné.“

Sevřel čelist. „Chápu, proč jsi naštvaná.“

„Opravdu? O tom pochybuji.“

„Myslíš, že mezi mnou a Alexandrou něco je. Dobře, nech mě ti dokázat, že není. Už jsem ti řekl, že v tom nebylo nic sexuálního.“

„To je fuk.“ Pro něj to tak možná nebylo, ale pro tu upírku jistě ano. Její sténání bylo plné rozkoše.

„Spáříme se a tím naše diskuse končí.“

„Poslouchej, ty kreténe…“

Jeho ústa se roztřásla.

„…ty sis mě vybral. Nebylo to naopak. Byla tam spousta ochotných žen, u kterých jsem si jistá, že by byly nadšené, být tvou… um… královnou. Já tady být nechtěla.“ Ukázala na něj prstem. Tanya věděla, že se chová trochu dětinsky, ale nezdálo se, že by jí to pomohlo. „Pak zjistím, že je dost velká šance, že nepřežiju náš sex…“ Odmlčela se, když vykulil a znovu zúžil své oči a nakrčil obočí. „Taky se očekává, že ti dám dědice… Nechci být během sexu zraněná. Mám svůj vlastní život a nejsem připravená být matkou.“

Brant znechuceně potřásl hlavou. „Stephany. Obvykle mě takhle nezrazuje.“

„Podívej…“ Teď se o tu upírku bála. „Prosím, neměj jí to za zlé.“ Nikdy nepřemýšlela o tom, že tím tu ženu ohrozí.

Zvedl obočí. „Musíš si myslet, že jsem nějaké monstrum.“

To řekl on.

„Přiměla jsem jí, aby mi to řekla.“

Brant se zasmál. Opět se objevily ty sexy dolíčky. Nenáviděla to, ale musela si připustit, že vypadá chutně, jako zákusek v pětihvězdičkové restauraci. Dobrá věc byla, že držela přísnou dietu.

„Přinutila jsi jí?“ Zavrtěl nedůvěřivě hlavou. Výraz se mu změnil. „Jediný důvod, proč jsem si od Alexandry vzal krev, byl takový, abych s tebou mohl být a udržet nad sebou kontrolu.“ Vzpřímil se v celé své velkoleposti. Podle lidských standardů byla Tanya považovaná za vysokou ženu, přesto však musela zvednout hlavu, když udělal krok směrem k ní.

„Neopovažuj se ke mně přiblížit.“

Na okamžik se na jeho tváři objevila… ublíženost. V žádném případě. Emoce musí odsunout stranou, než si bude moct být jistá.

„Budu trpělivý. Můžeme na to jít pomalu. Poznat jeden druhého.“ Jeho oči se stočily dolů, na její rty.

„Když říkáš, že se budeme poznávat, máš na mysli rozhovory a… nevím… dlouhé procházky lesem nebo možná po pláži?“

V očích se mu zalesklo a znovu si upravil ručník kolem boků. Podívala se dolů, na jemné chloupky, které se svažovaly od jeho břicha dolů a mizely pod ručníkem. V ústech jí vyschlo. Zatraceně, nechtěla, aby jí ten velký upír přitahoval.

Brant jí věnoval líný úsměv. „Ano, určitě se toho o tobě chci dozvědět mnohem víc. Budeme chodit na dlouhé procházky, ale … budeme dělat i jiné věci.“

Tanya se snažila udržet klidný dech. „Jaké jiné věci?“

„Chci se také lépe seznámit s tvým tělem.“

„S mým“ – ztěžka polkla – „tělem?“

Jeho oči vzplály. Její kundička se sevřela. Myšlenka na sex s tímto člověkem nebyla tak špatná, jak by měla být. K čertu, všechny systémy v jejím těle běžely naplno.

„Ne,“ zašeptala.

Pohled jeho očí se zjemnil. „Řekl jsem ti, že neudělám nic, dokud nebudeš připravená. Jediné, o co žádám, je, že nám dáš šanci.“

„Mám na výběr?“

„Ano. Máš mé slovo, že se bez tvého svolení nic nestane.“

***

To přišel úplně o rozum?

Přežití jeho lidí záviselo na tom, že se úspěšně spáří, a co je nejdůležitější, přivede na svět potencionálního dědice na trůn. Byla to jeho povinnost, jakožto krále.

Jeho rasa byla po sto let rozdělená. Krvavá válka už si vyžádala tolik obětí, že je jeho druh zranitelný vůči útokům jiných ras.

Nebude-li mít žádného dědice, bude následovat jen chaos a další rozdělení. To by vedlo ke znesvěcení jeho klanu a potencionálně i Zaneova. Přestože se o svého rodného nepřítele nestaral, to vědomí ho stále pálilo v břichu. Poslední věc, kterou chtěl, bylo, aby jeho rasa zanikla.

Přesto, i když tohle všechno věděl, nemohl tuto ženu nutit, aby se s ním spojila. Věděl, že „síla“ nebylo to správné slovo. Věděl, že by si ji mohl snadno vzít hned po prvním polibku a prvním dotyku, ale nechtěl, aby to později litovala.

Brant chtěl ochotného partnera, chtěl víc, než jen vztah. Chtěl partnerství, rodinu. Hluboko v sobě si uvědomoval, že to může mít se ženou, jako je Tanya. Kdyby to znamenalo, že bude muset být trpělivý, tak takový bude.

„Máš mé slovo, Tanyo. Žádný sex, dokud se nepoznáme a ty se nerozhodneš, jestli na to půjdeme rychle nebo pomalu.“

„Jistě, ale nebudeš…“ Tváře se jí červenaly, „s Alexandrou nebo jakoukoliv jinou ženou, pokud to dáme dohromady.“

Měl vědět, že to přijde. Byla to jediná věc, kterou jí nemohl dát. „Cenwein, pro tvé vlastní dobro, s tím souhlasit nemůžu.“

Obočí se jí zvedlo. „Proč?“

„Když mě ovládne touha po krvi, mohl bych ti ublížit, zejména během sexu. Nikdy bych si neodpustil, kdyby…“ Přistoupil k ní, smetl jí z tváře zatoulaný vlas. Zachvěla se. Tak jemná. Tak čistá. Snadno by se v ní mohl ztratit.

Oči se jí zúžily a ústa napjala. „Žádný sex mi vyhovuje, protože my se stejně nikdy dobře nepoznáme.“

„Budeme mít sex.“

„Právě jsi mi dal své slovo, že se můžu sama rozhodnout a já říkám, že žádný sex nebude, dokud nepřestaneš pít z té ženštiny. Ona k tobě něco cítí. Pro tebe to možná sexuální není, ale pro ni ano.“ Její oči planuly. „Nemůžeš popřít, jak je ta chvíle důvěrná.“

To Brant popřít nemohl. Chtěl by. Už měl tu lež na jazyku. Místo toho zatnul zuby.

„Pij ze mě nebo nebude žádný sex. Volba je na tobě.“ Vykulila oči, jako by byla šokovaná tím, že mu nabídla svou krev. Věděl, že ani jeden pak nebude moci popřít vzájemnou přitažlivost. I když jí nabídl čas, věděl, že to nebude trvat dlouho. Byli pro sebe stvoření.

Brant si frustrovaně prohrábl vlasy a vykročil ke svému šatníku.

Kdyby souhlasil, ohrozilo by ji to a to nemohl riskovat. „Nemůžu.“

Brant se otočil a viděl, jak za ním vešla do pokoje. Tanya zavřela oči. V její tváři bylo jasně znatelné zklamání.

„V pořádku.“

Proklínal se. „Chutnala bys až příliš dobře. Nevím, jestli bych měl dostatečnou vůli, abych přestal.“ Jen myšlenka na to, že by ochutnal její krev, mu vlila vzrušení do žil.

„Výmluvy, výmluvy.“ Ušklíbla se a vykročila pryč z pokoje. Brant uslyšel, jak za ní dveře zaskřípaly.

Jakkoliv moc by mohl být v pokušení, nemohl to udělat. Její život znamenal, pro něho i jeho klan, všechno.