KOWS - 14. kapitola

Překlad: Tanulka

Max

„Dobré ráno,“ řekl jsem, když jsem prošel kolem Donnina stolu. Podívala se na mě podezřele, pravděpodobně proto, že jsem se usmíval.

„Jste v pořádku?“ Zeptala se do dveří, když jsem si odkládal sako.

Podíval jsem se na ni, stále se usmívajíc: „Jsem v naprostém pořádku, jak se máte vy?“ Včerejší večer s Harper byl skvělý. Sex byl vždy důležitou součástí mé rutiny, mého života, ale s Harper byl o spojení, které jsem s nikým jiným neměl. Možná to byl důvod, proč mě moje rodina stále vyslýchala, když jsem neměl přítelkyni. Možná si uvědomili, že vztahy mohou být takhle dobré, jednoduše s někým snadné. Harper mě přiměla, abych se smál, dokázala mě nažhavit, abych z ní šílel a v deseti minutách vyskočil z okna. Nemohl jsem se jí nabažit.

„Jsem v pořádku, díky. Trochu se obávám, že únosci těl odnesli mého šéfa, ale co už, jsme na Manhattanu, takže se to dá očekávat.“

„Jste příliš mladá, abyste byla tak cynická, Donno,“ odpověděl jsem.

„Dobře, teď mě opravdu začínáte děsit. Dáte si kávu? Možná Vás to nakopne zpátky do normálního stavu,“ řekla, když zazvonil telefon. „Vraťte se zpátky,“ řekla a pak zavřela dveře.

Posadil jsem se a otočil se na židli směrem k výhledu do města. Chystal jsem se dobýt JD Stanley, můj osobní Everest. Amanda byla šťastná a zdravá. Šukal jsem tu nejkrásnější dívku, kterou jsem kdy viděl. Ne, dělám víc než to. Byli jsme spolu? Otočil jsem se zpátky ke stolu. Možná, až přijede do Connecticutu, měli bychom si spolu o tom popovídat, o tom co děláme. Chtěl jsem, aby se setkala se Scarlett a Violetou – mohli by přijít večer na drink, ale chtěl jsem pak, až odejde Amanda na ples být s ní sám. Možná snídaně by byla lepší. Doufal jsem, že Harper plánuje zůstat. Jakmile bude v mém domě, věděl jsem, že bude pro mě těžké ji nechat zase jít, opustit ji.

Stiskl jsem tlačítko reproduktoru, když mi Donna zabzučela. „Charles Jayne na první lince.“

Zmateně jsem zvedl sluchátko. Oběd šel dobře. Měl jsem vše, co jsem potřeboval, a měli jsme se vidět příští týden na prezentaci. Doufal jsem, že se to nebude snažit zrušit.

„Max King. Jak Vám mohu pomoci?“

„Chci si s Vámi mluvit o příštím týdnu.“

Sakra, chce to zrušit. Sedl jsem si ve své židli. Nedovolím mu, aby mě slyšel, jak mě to štve. „Ano, pane. Těším se na to. Harper dělá skvělou práci. Jsem si jist, že budete ohromen.“

„Je to Harpeřina angažovanost, o které s Vámi chci mluvit.“

Zvedl jsem telefon. „Poslouchám,“ odpověděl jsem, můj tón byl trochu jadrnější, než dříve.

„Rád si udržuji svůj osobní život a pracovní život oddělený,“ začal Charles. To dříve byla i moje politika, než Harper rozmazala čáry mezi těmito dvěma světy. Ale stále jsem věřil, že je to dobrá politika. Harper byla jenom člověk, kterému jsem nemohl odolat. Ale Charles zaměstnával své dva syny v podniku, tak to, co říkal, nedávalo smysl.

„Doře,“ odpověděl jsem.

„Nemyslím si, že by Harper měla dále pracovat na projektu JD Stanley. Rozumíme si?“

Zvedl jsem se ze židle. „Jsem si jistý, že ne,“ odpověděl jsem.

„Nechci, aby si někdo myslel, že rozhodnutí, které vůči King & Partneři udělám, mělo něco společného s Harper. Obchod je obchod.“

„Ale chci Vám dát své nejlepší lidi a...“

„Záleží jen na Vás,“ řekl. „Nevyzývám Vás, abyste cokoli udělal. Ale pokud se k nám příští týden chystáte, nechci, aby v týmu byla Harper.“

Kurva. Chci říct, mám to. A já si myslel, že jsme na stejné cestě. Nebyl jsem si jistý, že to bude Harper chápat stejně. Ale byl potenciálním klientem, kterého jsem chtěl zoufale získat. „Samozřejmě, pane, je to zcela na Vás, s jakým týmem chcete pracovat.“

„Jsem potěšen, že si rozumíme. Těším se na naše setkání.“

Zavěsil jsem a spadl zpátky do židle. Měl jsem říct ne? Jak to jen řeknu Harper? Měl jsem se z toho vykroutit? Ale byla to příležitost, na kterou jsem čekal, a Harper to věděla. Ona to pochopí, že? Není to osobní. Je to podnikání.

Blbost. Vstal jsem a popadl sako. Potřeboval jsem čistý vzduch a čistý rozum. „Budu u Joeye na kávě,“ řekl jsem Donně, když jsem zamířil k výtahu.

„Všechno v pořádku?“ Zavolala na mě. Nemohl jsem odpovědět. Harper to pochopí. Ve skutečnosti by se jí mohlo ulevit. Mohlo by to nějakou dobu trvat, než si vybuduje důvěru, po tom jak se dusila u Goldmana.

Ale něco mi říká, že takhle se na to dívat nebude. Mohl to být pro mě obchod, ale pro Harper to bylo osobní. Bylo to, jako kdyby Charles Jayne vrhl granát, a já jsem se nenechal vyzbrojit k výbuchu, doufajíc, že to byl blázen.

Tři...dva...jedna.

***

„Můžete mi zavolat Harper?“ Zeptal jsem se Donny telefonem a otíral si palcem obrazovku.

„Jasná věc.“

Vstal jsem, sundal si sako a ohrnul si rukávy. Káva a rozhovor s Joeyem o Baseballu mi pomohli se rozhodnout, jak říct Harper o jejím vyřazení z týmu JD Stanley. Jelikož se jednalo o záležitost týkající se práce, měl bych jí to říct v kanceláři. Část mě chtěla vzít víno do jejího bytu, dát si koupel a říct jí to při sklenici vína. Tak bych jí mohl držet, kdyby se rozčílila. Ale Harper nechtěla v práci zvláštní zacházení.

„Ahoj,“ řekla Harper, když se objevila v mých dveřích.

„Ahoj,“ zavrčel jsem a pak si odkašlal. „Zavři dveře a posaď se.“

Zamračila se a udělala, co jsem řekl.

Zhluboka jsem se nadechl. „Chci s tebou mluvit o projektu JD Stanley.“

Její ruce sevřely opěrky židle. „Chystám se udělat změnu a vzít sebou jako druhého na prezentaci Marvina.“

Čekal jsem výbuch.

Její pohled spadl do klína a pak se na mě znovu podívala. „Je to kvůli tomu, že jsem uškodila setkání u Goldmana?“ Zeptala se.

Samozřejmě to bylo to, co si myslela. Mohl jsem toho využít. Mohl bych říci, že potřebuje víc zkušeností. Nemusel jsem jí říkat o jejím otci. Nemusel jsem jí ublížit.

„Jak se mám učit ze svých chyb, když mi nedáš šanci?“ Naklonila se trochu dopředu. „Tentokrát jsem připravena. Opravdu znám materiál – dokonce i tvou část.“

Byla připravena. Mohl jsem to říci na základě naší ranní schůzky. Neúspěch u Goldmana ji naplnil důvěrou.

Položil jsem ruce na stůl. Měl bych jí lhát? Mohl bych?

Líbilo se mi dostat to, co jsem chtěl. A já jsem chtěl se dostat na hřiště JD Stanleyho i bez Harper a aby přitom Harper byla v pořádku. Nemohl jsem však být nečestný, aby se to stalo. To nebyl ten muž, kterým jsem byl.

„Vím, že jsi připravená. To není ono.“

„Taky si to myslím, Maxi. Můžu ti to ukázat. Mohu prezentovat celé společnosti. Klidně doveď lidi z ulice. Já to dokážu.“

Kurva, to bude těžší, než jsem čekal. Byla natolik odhodlaná se na tohle hřiště dostat. Ačkoli její důvody nebyli ryze obchodní, její postoj ano. Přikývl jsem. „Vím, že tu není lepší člověk.“

„Tak proč?“ Zeptala se a bouchla rukama do židle.

„Dnes ráno mi volal tvůj otec.“ Posunula se dopředu a zhluboka se nadechla.

„Řekl, že tě nechce na prezentaci.“

Opřela se do židle a dívala se na můj stůl, oči jí poklesly. Nikdy jsem nic takového nezažil. V kanceláři bylo pro mě všechno jasné. To doma, bylo všechno šedé a já vždycky zpochybňoval svá rozhodnutí. Ohledně Harper to ve mně vyvolalo jinou stránku. Chtěl jsem jít k ní a utěšit jí.

„Říkal proč?“ Zeptala se.

„Jenom to, že nechce mixovat osobní a profesionální život. Čemuž nerozumím.“

Narovnal jsem se. „Zaměstnává své tři děti. To není míchání obchodu a osobního života?“

Přejel jsem si rukama po tváři. Jak bych tohle mohl zvládnout? „Chápu, je to frustrující.“

„Frustrující?“ Vykřikla. „Děláš si ze mě srandu? Ten chlap je kretén. Snaží se zničit mou kariéru.“

Neměl jsem dojem, že dělá tohle, ale byl sobecký. „Možná se cítil trochu nepohodlně, protože jste se odcizili.“ Myslel jsem si, že se cítím stejně. „Jsem si jistý, že se nesnažil, abys vypadala špatně.“

Harper položila ruce na stůl a naklonila se ke mně. „A tak jsi jen řekl, ano pane, děkuji pane? Kdo se zajímá, jestli vykopnu holku, kterou jsem v posledních týdnech šukal? Kdo se kurva zajímá o její pocity? Pokud to poslouží našemu obchodu, udělám všechno, co řeknete. Tak to bylo?“

V jejím tónu bylo opravdu zle a byla mimo. Jednal jsem v nejlepším zájmu King & Partneři, a kdyby uvažovala racionálně, viděla by to. „Ne, řekl jsem, že si myslím, že jsi pro tuto práci ta nejlepší.“ Očekávala, že se s ním budu hádat? Nakonec byl to klient. Může si vybrat svůj tým.

Zavrtěla hlavou. „Ale řekl jsi mu, že mě vyměníš?“

„Harper, je to klient. Může si vybrat, kdo pro něho bude pracovat.“

Posunula se a položila si ruku na bok. „Víš co, kreténe? Můžeš si vybrat i ty, taky si můžeš vybrat, kdo pro tebe bude pracovat. Zkoušel tě. Kdyby tě požádal, abys skočil, zeptal by ses jak vysoko. Je to kus hovna, který je odhodlaný mě zničit.“ Zakryla obličej rukama a mé srdce se svíralo. Kurva, nenáviděl jsem, že mi to udělala. Neudělal jsem nic špatného. Poslední věc, co jsem chtěl udělat, bylo jí rozrušit. Zoufale jsem chtěl jít jí utěšit, ale byl to obchod.

Uhladila si sukni a zvedla ramena. „Řekl ti, aby sis vybral mezi ním a mnou,“ řekla, její hlas byl tichý. „A ty jsi učinil rozhodnutí. Tak hodně štěstí.“ Otočila se a zamířila k východu.

Chtěl jsem za ní běžet, aby mě pochopila, ale byla u dveří, než jsem se stačil postavit.

Poslední věc, kterou jsem chtěl udělat, byla scéna, eskalovat situaci. Odejdu brzy, ale jedu dnes večer do Connecticutu, půjdu za ní a promluvíme si.