KOWS - 12. kapitola

Překlad: Tanulka

Max

Vyšel jsem z koupelny, abych se ujistil, že Harper nepohnula ani svalem. Nemohl jsem ji nijak obviňovat. Strávili jsme většinu noci šukáním a i já jsem byl vyčerpaný.

„Podle toho, co jsem včera viděl, soudím, že tvůj otec má o tebe pořád zájem.“

Harper si natáhla deku přes hlavu. „Opravdu? Stojíš tam se svým ptákem v pozoru, díváš se na mě, zatímco tě pořád cítím mezi nohama a chceš se mnou mluvit o mém otci?“

„Nemáš mě mezi tvýma nohama, právě jsem vyhodil kondom.“

Vylezla z poza deky a zamračila se na mě. „Myslela jsem to obrazně.“

Byla tak úchvatná, když na mě byla naštvaná a já jsem rychle zapomněl, o čem jsme to mluvili. „Vypadáš krásně.“ Vylezl jsem na matraci. Chtěl jsem si ji přitáhnout k sobě, ale odstrčila mě za rameno a zamířila do koupelny.

„Nechceš si od něho vzít žádné peníze, že ne?“ zavolal jsem za ní. Její byt, její šaty. Podle toho, co jsem viděl, si nic nebrala. To se mi moc líbilo. Byla nezávislá. Nedala se koupit.

„Proč se ptáš?“ Objevila se ve dveřích koupelny, jednu ruku majíc na rámu, úplně nahá. Opravdu se mi líbila. Líbil se mi způsob, jak se její boky rozzářily, zdůrazňovaly její malý pas. Líbilo se mi, jak vyklouzly její prsa, jakoby se chtěly připojit ke konverzaci. Moje péro tvrdlo.

„Maxi?“ Vybídla mě a já jsem se vrátil k jejím očím. „Jsi zvrhlík.“

„Jsi nahá. Co mám dělat jiného, než se na tebe dívat?“

„Nevím, odpovědět mi?“

Dokonce i její sarkasmus mi přivodil erekci.

Uhladila si vlasy, jako by si je chtěla zavázat, čímž se jí zvedla prsa a prodloužilo bříško. „Pojď kurva sem, než prasknu.“

Pustila si vlasy a přistoupila k posteli. Popadl jsem ji, stáhl dolů proti mně. Otočil jsem nohy kolem ní a přitiskl si ji k hrudi. Nedokázal jsem si ji dostat dost blízko, abych uhasil tu žízeň po ní.

„Máš pravdu. Nemám peníze od něho. Vzala jsem si peníze jen, když jsem šla na vysokou. Dlužil mi je. Ale necítila jsem se dobře. Neznala jsem toho muže.“

Přitáhl jsem si ji blíž. Zdálo se, že při obědě byli naprostí cizinci. Ptal se jí na základní otázky, na které by každý otec měl znát odpovědi. U Harper nebyla patrná žádná náklonost. Byl to muž, kterým jsem nikdy nechtěl být pro Amandu.

„Rozvedl se s tvojí matkou?“ Zeptal jsem se.

„Ne.“ Vydechla ostře. „Neměl tu slušnost si ji vzít.“

Ach. „Pandora a já jsme se také nevzali,“ odpověděl jsem.

„Jo, říkal jsi to. Nechtěl sis ji vzít?“ Zeptala se. Po tom, co jsem se setkal s jejím otcem, jsem přemýšlel nad tím, zda se mě na to bude chtít zeptat.

Zasunul jsem si ruku za hlavu. „Nechtěli jsme se brát ani jeden z nás.“

„Ale chtěl jsi Amandu. Myslím tím, že jsi s ní zůstal v kontaktu.

Převalil jsem se na bok. „Jistě. Pandora a já jsme mluvili o tom, že se vezmeme a nedokážu říct, proč jsme to neudělali. Oba jsme chtěli jít na vysokou a možná jsme věděli, že bychom dělali jednu chybu za druhou.“ Bylo to správné rozhodnutí. „Ne, že by Amanda byla chyba. Jen těhotenství nebylo plánované. Jasně.“ Harper se na mě podívala a já se na ní usmál. „Pandora a já jsme byli dobří přátelé a těsně před absolutoriem vedla jedna věc k druhé... Nezbylo nic, než se rozloučit.“ Povzdechla jsem si. „Spojovalo nás to navždy.“

Harper mi přitiskla rty na hruď. „Nechtěla se vdávat ani po tom, co se Amanda narodila?“

Políbil jsem jí na čelo. „Myslím si, že ne. Potkala Jasona, když bylo Amandě asi rok.“

„Otravovalo tě to?“ zeptala se.

„Ne, vůbec ne.“ To opravdu ne. Měl jsem Jasona rád. Byl pro Pandoru a mou dceru dobrý. „Myslím si, že se obávali spíš její rodiče, ale já jsem vždycky chtěl, aby byla Pandora šťastná. Byli jsme po dlouhý čas přátelé. A to mě nezastavilo v tom, že jsem chtěl být tím nejlepším tátou.“

Harper neodpověděla, ale mohl jsem říci, že měla co říct. Zůstal jsem s ní mlčky. Nakonec si povzdechla a řekla: „Souhlasila jsem s nakupováním, protože jsem předpokládala, že by Amanda měla s tebou příšerné nakupování. Předpokládala jsem, že se zajímáš o Amandu stejně, jako můj otec o mě.“

Trochu jsem se odtáhl, abych se na ní podíval. „Opravdu?“ Řekl jsem. „Ona miluje nakupování. Nezáleží na tom, kdo je s ní, ale jsem rád, že tě vzala. Myslím si, že jí chybí Pandora...“ Skoro jsem jí řekl její matka, ale nechtěl jsem, aby Harper špatně pochopila to, co říkám. „No znáš to, holčičí věci. Scarlett randí s tucty mužů a Violet je...“

„Violet?“ Zeptala se.

„Moje druhá sestra,“ vysvětloval jsem. „A obě babičky chtějí, aby Amanda zůstala mála holčička, tak dlouho, jak to jen bude možné. Takže máme společné cíle.“ Přitáhl jsem si ji a ona si přitiskla tvář na mou hruď. „Byla ráda, že tě tam měla. Nepřestala o tobě mluvit, ani když jsme přišli domů – což vyvolalo spoustu zvednutých obočí.“

„Cože?“ zeptala se. „Jaká obočí?“

„Do všeho se pletou. To víš, tím, že spolu pracujeme a žijeme v jedné budově. Myslím si, že moje sestry věří...“ Co si mysleli? Že spolu chodíme?

„Je Violet mladší, než ty?“ Zeptala se a já jsem jí byl vděčný, že šla jiným směrem.

„Ano, úplná osina v zadku. Vždy se plete každému do života. Je to všetečka.“ Zasmál jsem se, když jsem si uvědomil, že to může být genetické.

„Je hodně jako Amanda.“

Amanda si stála za svým a neustále stavěla jako vlastní zájem to, že chce malou sestru, ale dělala mě šťastným. „Mají hodně společného.“

„Zdá se, že máš plné ruce práce. I bez společnosti King & Partneři.“

Vzdychl jsem. „V mém mozku zaobírají dvě zcela oddělená místa.“

„Možná,“ řekla. Otočila své tělo proti mému a přetočila nás, dokud nebyla na svých zádech a já se na ní díval.

„Jsi výjimka,“ řekl jsem. „Zdá se, že ty jsi v obou prostorách.“

Hladil jsem jí nosem, dokud jsem se neodtáhl, aby se na ní mohl podívat. „Dnes jsem si ve výtahu něco uvědomil. Líbilo se mi, že jsme byli spolu, blízko sebe. Žádné mluvení, žádné dotýkání.“

Mírně přikývla.

„To je pro mě nové,“ řekl jsem. Nevěděl jsem, co to bylo. Jestli to bylo o tom, že jsem měl osobní vztah s někým, s kým pracuji, nebo sex s někým, o kom jsem věděl víc, než jen jeho příjmení. Nebo to byla skutečnost, že kdykoli jsem ji viděl, kdykoli jsem o ní přemýšlel, kdykoli jsem se jí dotkl, chtěl jsem jí víc. Bylo to všechno nové.

Natáhl jsem hlavu, abych jí políbil nos, když mě obejmula nohama a přitáhla si mě blíž, můj pták se na ni vrhl.

Šukal jsem hodně atraktivních žen s pěknými pevnými zadky, dlouhýma štíhlýma nohama a obrovskými kozami. Harper byla atraktivní, nádherně tvarovaná, ale s ní jsem byl neustále tvrdý a veškerá slast nebyla jen fyzická. Líbilo se mi, jak jsem se s ní cítil, jak mě dokázala rozesmát, jak se mi dokázala otevřít, když jsem do ní vstoupil.

„Chceš něco jiného?“ Zeptala se a houpala se. Usmála se a já zavrtěl hlavou.

„Nesnesitelná,“ řekl jsem a opřel se o předloktí, abych jí mohl olízat klíční kost. Vrazila si ruce zpátky do mých vlasů, až jsem měl husí kůži. Vzal jsem její prsa do svých rukou, spásal její bradavky mým jazykem a pak znovu se zuby. Prohnula se proti mně, protože se moje kousance stávali méně pohodlné a tvrdší. Můj pták mě bolel z toho, jak na ní reagoval, ale nedovolil jsem si dosáhnout úlevy brzo. Šílel jsem z uspokojení jejího chtíče a její touha mě stahovala.

„Chci tě vidět v těch botách, které jsem ti koupil,“ řekl jsem svým chraplavým hlasem.

Její nahota v botách byla moje představa, která od té doby, co jsem jí ty boty koupil, zabírala mé přední a střední myšlenky.

Usmála se na mě, zvedla se a zamířila k šatníku. Posunul jsem se na záda a čekal na ní. Když se vracela dveřmi, ruce nahoře, vzpřímená postava, jedna vysoká botka na konci dlouhé hnědé nohy. Nemohl jsem zastavit sténání, které se dralo ven z mého hrudníku.

Natáhl jsem se po ní, ale místo toho se otočila a začala se pohupovat v bocích. „Jak vypadají zezadu?“ Zeptala se. Nevěděl jsem, na co se mám soustředit – její husté měkké vlasy klouzaly po jejích zádech, nebo na její úzký pas nebo na její pevný zadek, který se na mě špulil, aby upoutal mou pozornost nebo mezi její stehna, kde jsem věděl, že je měkoučká a vlhká. Obuv ještě vylepšovala každý centimetr jejího dokonalého těla.

„Pojď sem a dovol mi, abych ti ukázal, co si o tobě v těch botách myslím.“

Udělala malý krok k posteli, její dokonale hladká kundička mě fascinovala, když se přibližovala.

Kurva, už to dlouho nevydržím.

Chytila se za prsa a mačkala si je, když přistupovala k posteli. Vstal jsem na kolena a setkal se s ní. Chtěl jsem, aby prostor mezi námi zmizel. Sáhl jsem mezi její stehna jednou rukou a druhou ji chytil za zadek a přitáhl si ji. „Jsi dokonalá,“ zašeptal jsem. Mírně se na mě usmála a zaklonila se, jak se moje prsty nořily hlouběji.

Krev se mi hrnula k penisu a chtěl jsem ho v momentě v její kundičce, ale nechtěl jsem jí opustit. Mírně klopýtla, bylo jasné, že byla tak zasažena pouhými prsty, že nemohla stát.

„Chci tě na zádech, nohy ve vzduchu,“ řekl jsem a přitáhl ji na postel.

Líbal jsem si cestičku k jejímu pupíku. Posunula se, stále víc a víc neklidná, kroutící se. Pohyboval jsem se níž a níž, uchopil její stehna a tlačil je daleko od sebe, paty ve vzduchu po stranách mě.

Vykřikla, když jsem jí foukl na kundičku. Její zvuky na mě naléhaly. Roztáhl jsem pomocí rtů její pohlaví a vystavil tak její klitoris. Napjala se. Nebyl jsem si jistý, jestli je to očekáváním nebo rozpaky. Naklonil jsem se dopředu a obkroužil ho jazykem. Její dech byl hlasitější a dýchala zhluboka, stejně jako já, než jsem olízl její vchod.

Nic, co jsem dosud ochutnal, se tomu nepodobalo. Jako teplé jaro, svěří a příjemné.

Nemohl jsem se toho nasytit, vrhl jsem se do ní a lapal po její vlhkosti, která mi stékala po bradě.

Mohl bych klidně takhle zůstat po zbytek mých dnů, pohřbený obličejem v ní. Natáhl jsem se po mém ptákovi, který toužil ochutnat její sladkost, která pokrývala můj jazyk. Přetáhl jsem se pěstí a pustil sám sebe, nebyl jsem ještě připraven. Jakmile bych do ní vstoupil, byl bych ztracený – mé tělo by havarovalo touhou, kterou se chtělo potěšit, ve snaze dosáhnout orgasmu.

Její stehna jsem rozevřel ještě víc, můj jazyk se spokojil s jejím klitorisem a dva prsty jsem zasunul do ní, pak jimi přejel její vchod, zakroužil a zpátky do ní.

Její tělo se začalo třást a já jsem slyšel své jméno na jejích rtech. Chtěl jsem ho slyšet hlasitěji. Zvýšil jsem tlak mým jazykem a její ruce vlétly do vlasů, když zavolala: „Maxi, můj Bože, Maxi.“

Její orgasmus se valil skrz ní jako elektrická svorka. Její kundička se tlačila proti mému palci. Přesunul jsem ruce a jazyk, abych ji upokojil, když její puls byl těsně pod její kůží.

Podíval jsem se na ní, ruce měla za hlavou a záda pomalu spouštěla zase na matraci. Bylo to poprvé, co jsem měl nutkání filmovat ženu. Nikdy bych už nepotřeboval randit, kdybych si nahrál, jak se Harper udělala na mém jazyku.

Bože, byla dokonalá, když se udělala.

Přistoupil jsem k ní, když otevřela oči a usmála se na mě. „Jsi v tom dobrý,“ řekla.

„Co na to mám říct?“ Zasmál jsem se.

„Nauč se přijímat komplimenty,“ odpověděla, když se tlačila nahoru a rozkročila se nade mnou. „Prostě řekni, děkuju.“

Potřásl jsem hlavou a ruce dal na její boky. Její vlhkost pokryla můj penis, když se posunula před a zad.

Hýbal jsem s ní a teplo mi pronikalo do žil. Nevydržím dlouho. Zoufale jsem se natáhl po nočním stolku. Zachytil jsem zásuvku, ale musel jsem se natáhnout, abych dosáhl dovnitř. Dřevo zaryté do zápěstí a vytáhl jsem kondom.

Ušklíbla se, když vzala čtvercový balíček a než jsem se měl šanci hádat, začala kondom pomalu rolovat na mého ptáka, na kterého jsme oba v jejích rukách zírali.

„Nebylo to dlouho, ale pamatuješ si, jak dobrý to byl pocit?“ Zeptala se, když mě stiskla u kořene. „Jak jsem úzká?“

Zasténal jsem a potřeboval jsem si to připomenout.

Zvedla se a postavila špičku u jejího otvoru. „Jak můžeš jít hluboko?“

„Kurva, Harper. Pokoušíš se mě zabít?“

Zvedla si vlasy a pak si je nechala spadnout, uhladila si je rukama nad prsy, zakroutila boky a vzala si mě trochu víc do sebe. „Vzpomínáš si, jak dobře tam pasuješ? Jsi dost velký.“ Vzala si mě o další kousek. „Dost.“ A zase trochu víc.

„Vždycky si myslím, že to bude bolestivé, ale není.“ Položila si ruce na můj trup a ustálila se. Tlačila se víc ke mně. Její hlava se přikrčila a byla skoro u mě. „Cítím se příliš dobře, než aby to bylo bolestivé,“ pokračovala, otáčela boky a škádlila mě, protože věděla, že chci být hluboko. „Pamatuješ si, jak dobrý je to pocit?“

Chytil jsem jí za boky a snažil jsem se dělat cokoliv, co jsem mohl, abych zabránil tomu, aby můj pták byl tak hluboko, že už nebude nikdy chodit.

Klesla úplně, oči se jí rozšiřovaly každým pohybem a pak se uklidnily. „Já si to nikdy nepamatuju,“ zašeptala. „Vždycky zapomenu, jak dobrý je to pocit.“

Trpělivost mě opustila, zavrčel jsem, posadil se, otočil jsem jí na záda a znovu do ní vnikl.

„Zajistím, abys na to znovu nezapomněla.“

Chtěl jsem jí šukat navěky.

***

Po strávené noci s Harper mi trvalo déle než obvykle, abych prošel vše, co jsem potřeboval udělat, takže jsem se dostal až na pozdější vlak.

„Jsem doma,“ vykřikl jsem. Z obývacího pokoje jsem slyšel televizi. Obvykle, když jsem se vrátil do Connecticutu během týdne, zjistil jsem, že Marion uklidila kuchyň, ale její auto nebylo na příjezdové cestě.

Byla tu sama? „Amando,“ vykřikl jsem. Věděl jsem, že už není dítě, ale myšlenka, že je tu sama a čeká, až se vrátím.

„Tady,“ vykřikla nad hlukem hudby. Sundal jsem si sako a zavěsil si ho na opěradlo jedné barové židličky a položil svůj telefon na pult. To, co jsem potřeboval, byla sklenička Pinot Noir. Byl to těžký týden. Položil jsem sklenku na pult a vytáhl láhev vína z ledničky.

„Můžu taky jednu?“ Zeptala se Scarlett za mnou.

„Ahoj.“ Vzal jsem další skleničku. „Co tu děláš?“

Sedla si na prostřední barovou židličku. „Dneska jsem nechtěla být sama. Můžu tady zůstat?“

Přikývl jsem. Očividně si chtěla promluvit. Nalil jsem víno do její skleničky, kterou už držela za stonku.

„Myslím na přestěhování do města,“ řekla a naklonila hlavu, když sledovala, jak se její sklenice plní.

„Někdy cítím, že Connecticut je místo, kde bych měla být spíš za deset let a ne teď. Dává ti to smysl?“ Zeptala se.

„Myslím si, že je dobré změnit některé věci. Nikdy jsi na Manhattanu nežila. Co bys udělala s prací?“ Pracovala v investiční bance na Westhavenu.

Pokrčila rameny. Kurva, snad mě nebude žádat o práci.

„Myslela jsem si, že bych zažádala o převod. Momentálně mají na Manhattanu volné místo na pokladně. Je to vyšší úroveň, ale mám zkušenosti.“

Přikývl jsem a ulevilo se mi, že nebudeme vést těžký rozhovor. Můj telefon zavibroval, přišla mi zpráva a na obrazovce se mihlo Harpeřino jméno. Sledoval jsem, zda to viděla Scarlett, pak jsme se na sebe podívali.

Neřekla nic, tak jsem popadl telefon a zprávu otevřel. Na Manhattanu není žádná sranda, když král není ve své rezidenci.

Usmál jsem se a podíval se na Scarlett, jejíž obočí bylo vysoko, že jí téměř zmizela linie vlasů. „Něco o co by ses chtěl podělit?“

Polkl jsem úsměv a zvedl sklenici. „Jen pracuju.“ Přiťukl jsem jí.

„Jo, vypadalo to jako práce.“

Myšlenky, že bych se snažil zachovat své pocity s Harper profesionální, už dávno zmizely. Bylo jasné, že Harper nechce být viděna jako milenka svého šéfa a já se nechtěl brodit v bahně mezi profesionálními a osobními věcmi, než jsem již musel. Souhlasili jsme, že v kanceláři se budeme sobě vyhýbat. Bylo to docela jednoduché, když jsme se ráno setkali na schůzce o JD Stanley jako první a jediní. Nějaká vzdálenost v kanceláři byla dobrá věc.

Ale všechny vzdálenosti zmizely, jakmile jsme byli zpátky v jejím bytě – z nějakého důvodu odmítala jít ke mně, i když můj byt byl větší.

„Ahoj, tati,“ řekla Amanda a přerušila tak ticho.

„Ahoj, krásko,“ odpověděl jsem a předklonil se, abych políbil svou holčičku.

Přemýšlel jsem, jak brzy už nebude chtít ode mě pusu. Rodiče mě vždy před roky dospívání varovali a ujišťovali mě, že můj nesouhlas s jejími šaty byl jen špičkou ledovce.

„Chystáš se Harper napsat zpátky?“ Zeptala se Scarlett a šklebila se na mě. Kdyby nebyl Pinot Noir tak dobrý, vylil bych jí zbytek láhve na hlavu. Moje dcera o zprávě nevěděla a Scarlett to věděla.

„Řekla jsi Harper?“ Zeptala se Amanda předvídatelně. „Můžeš se jí zeptat, jestli přijde a pomůže mi se vypravit na ples? Chci, aby mi udělala stejné oční linky, jako nosí ona.“

Položil jsem telefon zpět na pult. „Ne, nezeptám se Harper, aby přišla do Connecticutu a pomohla ti se připravit. Není to tvoje osobní stylistka.“

„Je příliš zaneprázdněná, když chodí s někým jiným v téhle rodině, že?“ Žertovala Scarlett a já po ní střelil ošklivým výrazem.

„Co?“ Zeptala se Amanda.

„Pojďme si povídat o tvém intimním životě, co ty na to, Scarlett?“ Zeptal jsem se.

Naklonila hlavu. „Ach, tak přiznáváš, že s Harper randíš?“

Kurva. Obvykle jsem se snažil vyhnout Scarlettinu výslechu. Otočil jsem se k lednici.

„Jedla jsi?“ Zeptal jsem se Amandy a snažil se ignorovat mou sestru.

„Amando, řekni mi o Harper víc.“

Vnitřně jsem zasténal.

„Chci být stejná jako ona, až budu větší. Viděla jsi ji, ne?“ Amanda se bavila o tom, jak skvělá Harper byla, jak moudrá byla o klucích a jak skvělý módní styl měla.

Znělo to, jako by ji Amanda znala už léta, spíše, než že s ní byla jen dvakrát.

„Takže, večeře?“ Zeptal jsem se a doufal, že je přiměji, aby změnili téma.

„Můžu mít ty studené lasagně?“ Zeptala se Amanda a ukázala na lednici.

Zní to jako skvělý nápad. Marion nám dokonce nechala i salát.

„Harper je skvělá, že?“ Zeptala se Amanda.

Podíval jsem se na sestru, která se na mě také dívala a zeptala se Amandy: „Myslíš si, že má tvého otce ráda?“
„Scarlett,“ varoval jsem ji.

„Má nějakého přítele?“ Zeptala se Scarlett, což byla otázka, o kterou jsem se také zajímal.

Možná o tom Harper mluvila s Amandou?

„Ne, říká, že se příliš soustředí na práci,“ odpověděla Amanda. „Když jsem s ní mluvila, tak docela souhlasila, že kluci jsou hráči, kteří by měli být za každou cenu vyloučeni ze hřiště.“

Nemohl jsem si nevšimnout podezíravého pohledu mé sestry. „Je to velmi rozumná žena.“

Dál jsem stál u pultu. „Můžeš připravit talíře?“ Zeptal jsem se Amandy. Vyskočila ze stoličky a začala prostírat, když jsem vyndával lasagne.

„Víš, že chceme, abys byl šťastný,“ řekla moje sestra a ztišovala hlas. „A podle toho, co si pamatuji, je Harper krásná.“ Přiťukla sklenicí k mojí, než pokračovala.

„Amanda ji má ráda.“

Podal jsem jí talíř s jídlem a předstíral, že neposlouchám.

„Přemýšlel jsi o tom, že bys ji pozval ven?“

Když jsem ignoroval Scarlett, dal jsem těstoviny na svůj a Amandinin talíř a pak jsem umístil misku zpátky do ledničky. Moje sestra mě poslouchala ohledně toho, že nechci přítelkyni stejně jako Amanda, ale proč se obě tak fixly na Harper? To byla moje parketa. Když jsem se otočil k pultu, Amanda a Scarlett se na mě dívaly, jako by čekaly, až jim odpovím.

„Co?“ Zeptal jsem se, popadl stoličku vedle nich a začal jíst.

„Přemýšlel jsi o tom, že bys Harper pozval na rande, tati?“ Zeptala se Amanda, jako bych byl ta nejvíc směšná osoba, s kterou se kdy potýkala.

Polkl jsem a položil si na talíř nějaký salát. „Co je to s vámi dvěma? Řekl jsem ti, že Harper pro mě pracuje. Tak proč ta posedlost?“

„Mám ji ráda.“ Pokrčila Amanda rameny.

Scarlett se usmála. „A to by měl být dostatečný důvod? Proč ji nepozveš na večeři? Jak by mohl jeden večer ublížit?“

Nevěděli, že jsem se snažil udržet čas strávený s Harper omezit na jediný večer a že to bylo nemožné. Bez ohledu na hranice, které jsem si s ní nastavil, jsem se zbláznil a překročil je. Nikdy jsme opravu ve Vegas nebyli.

Dobře, nepovedlo se mi to. Dokonce i tady, se svou sestrou a dcerou, to byla někdy jen náročná situace. Přemýšlel jsem, co Harper dělá a s kým tráví čas. Cítí to stejně? A pokud ano, co? Přišla by sem do Connecticutu? Poznat moji rodinu? Chtěl jsem, aby přišla?

„Myslíš si, že bych ji měl pozvat na rande?“ Zeptal jsem se. Scarlett měla pravdu. Opravdu bylo dobré, že chce Amanda být jako Harper. Jestliže tomu byla moje dcera otevřená, možná bych mohl Harper pozvat na rande. Oficiálně.

Amanda poklepala na mou hlavu pěstí. „Do toho, tati. Říkám ti to celý svůj život.“

„Dobře,“ řekl jsem.

„Co to dobře má znamenat?“ řekla Amanda.

„To znamená, prosím, nemluvte s plnými ústy,“ řekl jsem a podíval se na svou dceru. Chichotala se a polkla. „Promiň. Ale, co znamená to tvoje „dobře“?“

„To znamená, dobře, budu přemýšlet o tom, že bych jí pozval ven.“ Situace s Harper byla jako skládačka s příliš mnoha kousky. Harper pro mě pracovala na dost komplikované věci a její otec byl zakladatel JD Stanley. Bydleli jsme ve stejné budově. Nikdy předtím jsem skutečně nerandil – vždy to bylo jen o šukání. Byla tu spousta nedostatků. Scarlettiny kamarádky by pravděpodobně chtěli randit. To bylo doposud komplikované. Došlo by k menšímu počtu problémů, kdyby to nefungovalo.

Ale nebyly Harper.

„Budeš?“ Vykřikla Amanda. „Znamená to, že mi může pomoci s přípravami na ples? Můžu jí zavolat a požádat ji o to?“

„Řekl jsem, že popřemýšlím o tom, že ji požádám, aby se mnou šla na večeři a ne, že ji zaměstnám jako tvou stylistku. Jasné.“

Amanda se zastavila, což znamenalo, že přemýšlí, co může být špatně. „Mohl bys ji udělat večeři tady. Potom, co odejdu na ples.“

Mohl bych. Bylo by hezké vidět Harper v Connecticutu. Nebyl to ten nejhorší nápad, který Amanda vůbec kdy měla.

„Budu o tom přemýšlet,“ řekl jsem a Amanda se znovu vyplašila.

Pohlédl jsem na Scarlett, která se na mě podívala. „Co?“ Zeptal jsem se.

Pokrčila rameny. „Nic.“

Amanda opustila svůj talíř s jídlem a zamířila k pultu, nepochybně proto, aby si našla telefon. „Můžeš jí zavolat teď? Zjistit, zda bude mít volno? To bude tak zábavné. Bude to to nejlepší vůbec!“

„Musíš snížit svoje očekávání,“ řekl jsem své dceři. „A připrav se na to, že může říct ne.“

Odmlčela se a otočila se, aby mi čelila. „A co když to udělá? Vždycky jsi mi říkal, že nemám na otázku očekávat zápornou odpověď.“

Na to jsem nemohl nic říct. Byl jsem zvyklý dostat to, co jsem chtěl. A právě teď jsem chtěl Harper.