HSD - 7. kapitola

Překlad: Melesio

Emily

Když opustím bar, nemůžu si pomoct a ještě jednou se ohlédnu na Wadea. Mluví s barmanem, nepochybně platí naši útratu.

Podívej se na mě, naléhám na něj s vědomím, že je to nespravedlivý a sobecký požadavek. Já byla ta, kdo vstal a odešel, dokonce i když on byl tím, kdo si to zasloužil.

Nepodívá se na mě zpět. A já si uvědomím, že je to tak asi lepší.

Tolik ke znovu roznícené chemii. Měla jsem vědět, že minulost mám nechat minulostí.

Poprvé byl důvod, proč jsem odešla. Ale pořád nemůžu myslet na to, že jeho perfektní břišáky, obrovský pták a lákavý dotek jsou zpátky v mém životě.

Jakmile jsem doma, nemůžu na něj přestat myslet. Nachystám si vanu a doufám, že se uvolním a přečtu si knížku, abych od něj udržela svou mysl. Ale brzy jsem však zpátky v tom, co dělám nejlépe – fantazíruju o svém příteli ze střední školy.

Je to ubohé po všech těch letech. Ale nikdy jsem nedokázala odolat. A teď, když jsem ho viděla tváří v tvář, je v mých myšlenkách mnohem víc, než předtím. Hořím po něm touhou a jsem na sebe docela hrdá za to, že jsem nepřijala jeho žádost jít s ním domů. Musím něco udělat, abych ho dostala ze svého systému.

Položím si hlavu zpátky na okraj vany a roztáhnu nohy pod bublinkami, dotýkajíc se svého klitorisu způsobem, jak se mě dotýkal Wade na střední škole.

Nikdy jsem ho nenechala dojít až do konce. Chtěla jsem počkat až na manželství. Upřímně jsem si myslela, že se vdám za něj, takže jsem nevěděla, že se vzdávám všech dalších příležitostí. A teď často lituju, že jsem se mu nepoddala, protože tak bych aspoň měla sladké uvolnění, na které jsem čekala – potřebovala – celé ty roky.

Třela jsem svůj klitoris stejným způsobem, jakým mi to dělal Wade, ale on v tom byl lepší. A prstovala jsem se sama přejíc si, aby místo prstů byl Wadeův pták.

Moje pomalé prstování a tření samy sebe se zintenzivnilo, když jsem přemýšlela nad věcmi, které mi dělal Wade. Hrál si s mými bradavkami, sál je, jedl mou kundičku, jako by to byla jeho práce a jindy mě přivedl k vyvrcholení jen svou rukou. Taky mi vrazil svého velkého ptáka do krku a přiměl mě, abych ho celého spolkla. Zanechával za sebou chvějící se nepořádek a já se nemohla dočkat, až se ve skutečnosti vezmeme tak, aby mě mohl šukat.

Ale to se nikdy nestalo. Odjel na výcvik a já zůstala, protože jsem měla před sebou ještě jeden ročník před absolvováním školy a taky jsem věděla, že chci jít tady na vysokou školu, protože byla cenově dostupnější, než někde mimo město. Plán byl mít vztah na dálku, až do okamžiku, kdy bychom se mohli vzít.

Ale on se změnil v opravdového čuráka. Pokaždé, když jsem se ho zeptala po telefonu na nějakou otázku, byla mi řečena hrubá a strohá odpověď. Bylo to, jako by nechtěl, abych věděla cokoli, co se děje v jeho životě, ale na mě čím dál více žárlil.

Nikdy jsem mu nedala důvod nevěřit mi, a nevšimla jsem si skutečnosti, že se zdálo, že on mi nevěřil. Snažila jsem se s ním o tom mluvit, ale bylo to jako snažit se mít rozhovor s cihlovou zdí. A kdykoli jsem někoho zmínila – spolužáka, učitele – začal být okamžitě podezíravý a zasypával mě otázkami, na které se dožadoval odpovědí, dokonce i když nikdy neodpověděl na žádnou z mých neškodných otázek.

Už jsem se s tím dál nemohla vypořádat. Rozhodla jsem se, že se změnil do někoho, koho už jsem neznala. Rozešla jsem se s ním a říkala sama sobě, abych už se nikdy neohlížela zpátky.

Teď tady o něm fantazíruju, stejně jako každou noc od té doby, co jsem ho viděla naposledy. Teď, když jsem ho znovu viděla, chci ho víc, než kdy jindy. Lituju toho, co se stalo, ale on je očividně pořád čurák – teď je ještě bohatý a pohrdavý – takže všechno co mám, jsou jen moje fantazie. 

Začnu se třít rychleji, zuří ve mně kombinace lásky a nenávisti, zatímco dráždím samu sebe. Už po milionté si představuju, že mě Wade ohýbá a roztahuje mi nohy. Pak si vezme moje panenství s tím svým velkým ptákem, o kterém vím, že ho má a taky vím, že on ví, jak ho použít.

Cítím, jak vyvrcholení přichází, a představuju si, že se ze mě vytahuje a doráží stejně tak, jako to dělají právě teď moje prsty. Chci, aby mě popadl za prsa, jako to dělal – a popadl mě za boky a taky za zadek – zatímco mě šuká zezadu.

Potřebuju ho. Chci ho. I přes všechny mé nejlepší instinkty prostě vím, že bych ho nechala si mě vzít, kdyby tu byla dobrá příležitost.

A pak se udělám, vlna potěšení mi projede skrze celé moje tělo, zatímco sténám nahlas jeho jméno.

„Wade. Wade. Wade.“

Nakonec se můžu uvolnit. Ležím na chvíli namočená v bublinkách a pak namydlím samu sebe. Utřu se ručníkem a pak si vezmu sebou do postele svůj iPad tak, abych si mohla projet internet předtím, než usnu. Jestli usnu – i když vím, že mě budou jako vždy pronásledovat sny o Wadeovi.

Oční víčka mi ztěžknou, jakmile si lehnu na polštář. Vím, že jakmile usnu, můžu se probudit s úzkostí nad tím, že jsem ztratila práci a zahodila svou druhou šanci s mým ex. Takže jsem ráda, že to vzdám a nechám se unášet spánkem, když uvidím nové e-mailové oznámení.

Je od Wadea. Poslal ho před půlhodinou – zatímco jsem byla ve vaně a přemýšlela o něm.

Drahá Emily,

Bylo potěšení na tebe dnes narazit. Omlouvám se, jestli jsem tě urazil tím, že jsem přivedl na světlo naši minulost. Zaměřme se na budoucnost a udržujme věci v profesionální rovině.

Věřím, že to, co udělal hotel tím, že tě vyhodil, bylo nefér, protože ty jsi opravdu tvrdý pracant a nadšený člověk; svět potřebuje více zaměstnanců s těmito vlastnostmi. Z tohoto důvodu bych ti rád nabídl práci v mé společnosti. Pracovní doba je flexibilní a může se přizpůsobit tvému školnímu plánu.

Pokud bys to chtěla přijmout, prosím oznam to v úterý na 346 Gold St., Kancelář M. Pokud ne, nic si z toho nedělej a přeju ti v budoucnu všechno jen to nejlepší.

S pozdravem,

Wade Covington

Srdce se mi roztřáslo, když jsem si přečtla jeho e-mail. Rád by se soustředil na budoucnost a držel věci v profesionální rovině. Vím, že bych měla být šťastná, že tohle čtu, ale místo toho jsem cítila smutek. Nabízel mi práci, kterou zrovna teď potřebuju – a mohlo by to být v souladu s mým školním rozvrhem, ne jako práce, kterou jsem právě ztratila.

Je to až příliš dobrá nabídka na to, abych se jí zřekla, bez ohledu na to, jak by to mohlo věci zkomplikovat. Potřebuju práci. A myslím, že když si uvědomím, že se dnes v noci můžu klidně vyspat, že ho musím znovu vidět. Možná je koneckonců i po tom všem pro nás dva ještě nějaká naděje.