FA - 11. kapitola 2/2

Překlad: Verča

Cora se se mnou setká ve snack baru v Redemption poté, co jsem odešla ze schůzky s Amandou. Vzali jsme si jinou třídu jiu-jitsu, a já doufám a děsím se, že tam bude i Jack.

„Ve čtvrtek pro nás chystám dvojité rande,“ oznámí mi.

Vzhledem k tomu, že vím, kdo je druhá polovina mého dvojitého rande, je to někdo kdo mi dopřál výprask, kdo mě vyprstil a pak mě sledoval, jak jsem utekla s mým fiktivním ocasem mezi nohama, nejsem z té myšlenky nějak nadšená.

„Jsem zaneprázdněná. Ty a Blade Saw jděte a užijte si zábavu.“

„Musíš jít.“ Cora mě popadne za paži a odtáhne od pultu. „Nemůžu být s Blade Sawem sama. Když jsme se váleli na matracích v jiu-jitsu, slintala jsem pokaždé, co na mě promluvil. Bylo to příliš moc. Má úžasné tělo a ležel na mě, a pak jsem já ležela na něm a pak byla moje hlava uzamčena mezi jeho nohama…Nevím, jak lidé, kteří dělají tenhle sport nejsou celý ten čas nadržení.“

„Vyber si správného partnera,“ řeknu. „Pokud si vybereš někoho, kdo si nemyje jeho suspenzor a od neděle se nesprchoval, nebudeš myslet na takovéhle věci.“ Vyprostím se z jejího sevření a objednám si borůvkový shake s nějakou trávou, i když bych si opravdu moc ráda dala velkou, tlustou skořicovou koblihu s extra smetanovo-sýrovou polevou, kterou jsem viděla v kavárně naproti Amandině kanceláři dnes ráno.

„Chci jenom Blade Sawa.“ Povzdychne si. „Nikdy jsem nepotkala nikoho jako on. Muži, se kterými se zaplétám jsou bledí, hubení a shrbení. Nejsou jako on. Většina z nich má špatný zrak, protože dlouho hledí do počítače. Hrají celou noc hry a sledují Teorii velkého třesku kvůli vědě. Líbají jako roboti, a jsou tak nadšení z toho, že mají v posteli živou ženu, že je po všem než něco začne, pokud víš, co myslím.“

„Jop.“ Vezmu si shake a užívám si zdravou chuť: možná, když budu předstírat, že je to zmrzlina…

„Na druhou stranu,“ pokračuje, „chápu je. Taky mám ráda Teorii velkého třesku. Miluju hrát celou noc. Možná nejsem vyřezána pro alfa muže. Možná líbám jako robot a on to možná může cítit jeho alfa smysly.“

„Oh, zlatíčko. Jsem si jistá, že se mu líbíš. Minulý týden ve třídě netrávil moc času s ostatními. Myslím si, že je jen plachý, protože má za sebou opravdu hodně špatných vztahů. Je vždy na konci milostného trojúhelníku.“

„Znamená to, že půjdeš na to dvojité rande?“ Dívá se na mě velkýma očima, zkouší štěněcí výraz, který používá, když se chce dívat na ty věci s mimozemšťany a kosmickými loděmi.

„Jistě. Půjdu na rande, pokud vypiješ tenhle mizernej shake. Nemůžu pít něco tak zdravého.“

Cora mi ho vytrhne z rukou. „Myslela jsem si, že jsi zakoukaná do Jacka. Vy dva jste se po sobě váleli celkem často na rohožích při třídách.“

Moje tváře se zahřejí a ušklíbnu se na ni. „Neváleli jsme se po sobě. Učil mě nějaké pohyby.“

„Přála bych si, aby mě Blade Saw naučil nějaké pohyby.“

Sedneme si k nejbližšímu stolu a Cora usrkává shake, zatímco já sním o měkkých, teplých koblihách s krémovou polevou. Rychle se porozhlédnu kolem, abych se ujistila, že nás nikdo nezaslechne. „Ty pohyby pohnuly dost rychle věcmi.“

„Ty jsi s ním spala!“ Její obličej se rozsvítí.

 „Ne. Blízko. Ale předtím, než se to dostalo mimo kontrolu jsem utekla.“

Přitiskne si ruku přes pusu. „Ty jsi utekla? Chudák chlap.“

Naštvaná se zamračím. „Co tím myslíš ´chudák chlap´? Bylo to prostě příliš rychlé. Nechtěla jsem mu poskytnout volnost pro nějaké nápady.“

„Už měl nápady,“ řekne Cora. „Vsadím se, že kdybys s ním byla sama ve třídě, jeho nápady by zahrnovaly zbavování se šatů a sexovat tady na rohožích. Zjevně tomu nevěnuješ pozornost, ale na pár chlapů, kteří se k tobě vydali, protože si s tebou chtěli zacvičit, zavrčel.“

„No, teď jsem na něj zavrčela já. Takže vyjít si s ním bude nepříjemné.“

Cora udělá smutnou štěněčí tvář a já jí jako vždy podlehnu. Nemohu odolat té tváři.

„Jistě. Udělám to pro tebe, abys mohla mít vlastního MMA bojovníka ve tvé posteli, o kterém si jsem jistá, že nelíbá jako robot.“

A budu schopna ujistit se, že tu noc nepůjde do klubu. Jedna noc zažehnána.

Bezpočet nocí přede mnou.

Naneštěstí pro Coru, Blade Saw dnešní hodinu jiu-jitsu netrénuje. Místo toho se tu objeví blonďatý, modrooký Renegade, Amandin snoubenec. Také se tu objeví jeho asistent a stejný blonďatý krasavec, Redemptionská děvka, Doctor Death.

„Dámy.“ Doctor Death si přede mě klekne na rohož. „Ukážu ti trik pro zlomení triangle choke. Penny, připrav se.“

„Vsadím se, že to říkáš každé tvé ženě.“ Lehnu si, takže mi může roztáhnout nohy, zatímco Cora slintá. Pokud bych Doctora Deatha neznala, pravděpodobně bych taky slintala. Je pohledný doktor-jako-z-telenovely, má skvělou postavu a úsměv Kena-manekýna.

„Říkám to všem mým ženám.“ Nakloní se dopředu. „A některým mužům. Nerozlišuju to.“

Cora se směje, zatímco já se nastavím do pozice a Doctor Death udělá triangle choke, což znamená, že mi strčí hlavu mezi mé nohy.

„Tohle je dobrý,“ řekne. „Tady bych toho mohl udělat hodně. Myslím, že bychom mohli jít někdy ven a udělat tuhle hru skutečnou.“

Zaháknu mou nohu kolem jeho krku, popadnu jeho paži, tahajíc ho dopředu. „Nemůžu s tebou jít ven,“ řeknu, fuňíc kvůli úsilí udržet ho na místě. „Znám tě příliš dobře. Nebyla bych schopná brát tě vážně. Pokud by ses mě pokusil políbit, pravděpodobně bych se začala smát a poškodila tak tvé křehké ego.“

Otočí se ke straně, snadno se uvolní z mého uchopení.

„Mám velmi robustní ego, a pokud jsou tvé rty na tom správném místě, nestarám se, co dělají. Teď se přestaň snažit mě pokořit a pokoř mě.“

„Znám ten film,“ řekne Cora s potěšením. „On je geek.“

„Zatraceně, Coro. Jsem doktor, žádnej geek.“ On a Cora sdílejí smích nad jejich soukromým geek vtipem.

Poté, co si zacvičíme, Renegade seřadí třídu podél zdi.

„Dnes se k nám připojí Rampage, aby nám ukázal gogoplatu, kterou použil k výhře při jeho posledním boji. Pouze on se dobrovolně přihlásil, aby pomohl, takže nemá jeho gi. Jděte na něj lehce.“

Vzrušený šepot zaplní dojo, smíchaný se smíchem. Jack je v rohu a čeká. Nemohu na něj myslet jako na Rampage potom, co jsme spolu dělali v klubu. Obvykle se na třídu usměje a udělá nějaký vtip, ale dnes je celý zamračený. Vypadá jako by byl naštvaný na Doctora Deatha ze způsobu, jakým se ho snaží propálit jeho pohledem.

Renegade si pročistí jeho hrdlo. „Kdo se chce dobrovolně stát Rampageovo partnerem pro ukázku?“

Ticho. Nikdo nechce být jeho děvka, zvlášť když vypadá, jako by se chystal dát si někoho k obědu.

„Doctor Death,“ zavrčí Jack. „Na rohož.“

Pokud bych byla podezíravý druh člověka, mohla bych si myslet, že si vybral Doctora Deatha z důvodu, díky němuž měl zamračený výraz a ne proto, že by Doctor Death potřeboval nějakou praxi v gogoplatě.

„Jdi, jdi, Gadgete,“ zašeptá Cora.

Doctor Death se na ni usměje a pomalu přejde do malého úšklebku, když se otočí k Jackovi.

Na signál od Renegada, který nyní stojí vedle mě, Jack vyrazí a předstírá, že půjde dolů. Doctor Death ho uprostřed chytí. Jack mu něco zamumlá a Doctor Death zamrzne a šokovaně se na mě podívá. Snaží se odtáhnout, ale je příliš pozdě. V několika vteřinách je jeho hlava uvězněna pod Jackovo nohou a je uzamčený v pretzel twist.

Renegade vysvětlí různé způsoby úniku a další potřebné věci. Doctor Death ho poklepe, ale Jack ho nepustí. Doctor Death ho znovu poklepe. Renegade se na něj podívá a zamračí se.

„Pusť ho.“

S líným úsměvem Jack uvolní sevření okolo Doctora Deatha, a ten se pak zhroutí na všechny čtyři.

Jack mu dá uspokojivé zavrčení a připojí se k Renegadeovi, Coře a mně, jeho hrudník se zvedá, jako by právě vyhrál boj.

„O čem to kurva bylo?“ Řekne Renegade tiše Jackovi.

„Zpráva.“

„Jaká zpráva?“

Jackův pohled se pohne ke mně a pak pryč. „Obvyklá zpráva, kterou někdo dostane, když překročí zkurvenou čáru. Stejná zpráva, kterou jsi mu dal, když se pokoušel o Amandu.“

Cora do mě nediskrétně šťouchne a já po ní střelím hnusný pohled. „Kamarádi.“ Zašeptám. „Jsme jen kamarádi.“

Renegade nás pošle znovu cvičit pokořující techniku. Jack přijde ke mně s Corou. Jeho silnými, širokými prsty si klepe přes jeho stehno a mnou proběhne vzpomínka, co mi těmi prsty dělal před dvěma nocemi.

Bože, to je směšné. Tohle je Rampage. Redemptionský maskot. Nejlepší kamarád každého. A profesionální sportovec. Také má temnou stránku. To neznamená, že se mezi námi něco změní. Je stále ten milý chlápek, kromě toho, že je to sadista, který mi hodně naplácal.

„Sledovala jsi, co jsem udělal?“

Moje tělo pulzuje, přinutím mé oči jít nahoru, přes jeho silná, svalnatá stehna, bojové šortky, které mu visí na bocích, bouli v jeho rozkroku, vytesané břišáky, široký hrudník…oh, a tady je ten jeho směšně pohledný obličej. „Ano.“

Nafoukaně se na mě podívá, jeho oči se třpytí. „Takže víš, že potřebuješ ležet na podložce.“

„Oukej.“ Sednu si a prudce se nadechnu, protože se můj chudák zadek dotkne podložky.

Jack si mě dlouze prohlíží, pak se sehne a přitiskne mi jeho rty k uchu. „Bolí tě sedět, zlatíčko?“

Můj dech mě opouští ve spěchu a můj pulz pulzuje mezi mými stehny. „Ah. Ano.“

„Dobře.“ Jeho hlas je nízký, drsný a posílá třes přes mou páteř. „Zůstaň takhle. Nejdřív pomůžu Core.“

Dýchej, Penny. Dýchej. Hluboce se nadechuji a pomalu vydechuji, jako to děláme na józe. Hraje si se mnou, nebo to bylo jen nevinné „sedni si na zadek, který jsem tuhle v noci znesvětil a pamatuju si každý úder mé ruky, zatímco pomůžu tvé kamarádce“ prohlášení? Moje mysl se točí, zatímco se můj vnitřek svírá.

Lehne si na podložku a trénuje s Corou pohyby. Snažím se nevšímat si, jak se jeho svaly natahují, čistoty jeho aury, surové síly a lehkosti s níž se pohybuje navzdory jeho velikosti. Poté, co pošle Coru, aby šla cvičit s Doctorem Deathem, klekne si přede mě. „Jak se máš?“

„Dobře, díky.“ Nechám mé oči toulat se po jeho silné hrudi a pažích. Do té doby, než přešel k profesionálům nosil žluté tílko se šťastným obličejem na něm. Nyní nosí jeho sponzorské trika, které propagují vše od zařízení k síti až po sportovní nápoje. Ačkoli chápu podnikání, část mě postrádá ty staré dny, kdy byl jenom dalším člověkem v tělocvičně a ne vycházející hvězda.

„Pokud bys zůstala, postaral bych se o tebe,“ zašeptá.

„Já…ty..ses…o mě postaral.“ Lehnu si na záda a roztáhnu nohy, aby se mohl dostat na místo. Jeho mohutná předloktí se objeví vedle mě.

Pobaveně pozvedne jeho obočí. „Byla jsi v rozpacích.“

„To nebyl důvod, proč jsem tam byla.“

„Byla jsi tak zkurveně sexy.“ Chytí mě za zápěstí a ruce přišpendlí k rohoži nad mou hlavou.

Moje krev se mi žene v mých žilách. „Cože?“

„Sexy.“ Skloní se ke mně, slyším hluboké zamručení v jeho krku. „Chci, aby ses vrátila.“

Mým tělem proplouvá adrenalin. Jack si myslí, že jsem sexy. Myslel si, že mi dát výprask bylo sexy, udělat mě bylo sexy. „Dnes večer?“ Snažím se udržet paniku v mém hlase pod kontrolou. „Nemusíš trénovat?“

Tázavě se na mě podívá. „Myslíš si, že tam chodím každý den?  Je to celkem intenzivní, Pen. Chodím v sobotu, protože v neděli nemám trénink, a někdy v týdnu, obvykle, když mi někdo udělá neobvyklou žádost.“

„Máš…nějakou neobvyklou žádost tenhle týden?“

Na jeho rtech se objeví úsměv. „Zítra večer. Ale pokud chceš…“

Můj žaludek se utáhne a nejsem si jistá, jestli je to kvůli myšlence na něj s jinou ženou v jeho herně, nebo proto, že ho musím držet dál od klubu. „Ne.“ Moje ruce vyletí nahoru v ochranném gestu, a jeho úsměv se rozplyne.

„Vyděsil jsem tě.“

„Nevyděsil si mě. Jenom se cítím nepříjemně, protože jsme přátelé…a zašli jsme někam, kam jsem neočekávala, že zajdeme. Omlouvám se.“

Studuje mě, jako by hledal lži. „Co když jsme nebyli přátelé?“

„Nemyslím si, že bych to mohla udělat s někým, koho neznám,“ řeknu upřímně. „Té noci s Master Damienem jsem nechápala, o co jde. Pořád ne, ale jsem si jistá, že potřebuju nějaký druh emocionálního spojení – důvěru.“

Jack klesne jeho vahou, a já jsem lahodně obklopena horkým, tvrdým, vonícím po pižmu, mužem.

„Kdybych tě teď políbil,“ řekne měkce, „nebyli bychom přátelé.“

Můj mozek zamrzne. „Co bychom byli?“

Skloní jeho hlavu dolů. Jeho teplý dech cítím na mé tváři, jeho tělo je na mém horké a těžké. „Nebyli bysme přátelé.“

Jsem zmatená, vzrušená, zoufale chci uzavřít ten kousek mezi námi, abych mohla přitisknout mé rty k jeho, ale zmůžu se jen na zašeptání, „oh.“

Zatřese hlavou a zamračí se. „To by nebylo dobré.“

Co? Chce mě políbit a pak nechce? Zdá se, že je stejně zmatený jako já.

„Nejsem si jistý, jestli je tohle podrobující se technika, ale jsem ochoten se ji učit.“ Renegade si dřepne vedle nás, na jeho tváři úšklebek. „Třída je u konce, lidi. Možná byste chtěli jít ven. Jako další tu je Torment, a on není tak odpouštějící ohledně sexování ve třídě jako já.“

Jack uvolní mé ruce a pomůže mi, jak Renegade odchází. Zamrkám, dívám se na prázdnou místnost a teplo se mi hrne do tváří. Bože. Byla jsem tak mimo, že jsem zmeškala konec třídy. A teď jsme krmivo pro Redemptionské drby. Pro nic.

„Musím se setkat s mým trenérem,“ řekne Jack. „Zítra celý den trénuju, a většinou kolem šesté, když se zchladí, si chodím lehce zaběhat. Chceš si jít se mnou po práci zaběhat?“

Zaběhat si s Jackem? Jako rande? No, přinejmenším ho to udrží od klubu. „Dobře.“ Usměju se na něj. „Zítra. Půjdeme si zaběhat. A potom mě můžeš vzít do nemocnice, protože si myslím, že pojem lehce pro mě bude něco jako maraton.“

„Řeknu Blade Sawovi, aby se s námi setkal v šest. Vždycky běhám s ním.“

Blade Saw? Bum. Moje srdce spadne do mého břicha. Hloupá. Hloupá. Hloupá. Žádné rande.

„Zeptám se Cory, jestli by taky nešla. Miluje běhání.“

Jack se usměje. „Možná bychom mohli vytáhnout celý tým ven a pak bychom mohli zamířit do Protein Palace, až skončíme.“ Zvedne pěst a bouchneme si. Jako za starých časů. Dřív, než mě přivázal ke stropu.

„Skvělé,“ řeknu s předstíraným nadšením. „Takže, uvidíme se zítra. Skupinový běh. Těším se na to.“

Vůbec.