Dante - 5. kapitola

Překlad: Sinnel
Kor.: Jitka

Staré pořádky se pod (i když zatím neoficiálním) vedením Danteho mění. Myslím, že nás čeká hodně zajímavá budoucnost, než se Dante s Cat dohodnou, kdo je tou hlavou a kdo krkem, který jí otáčí…                       Sinnel

Když Cat vešla do klubu, který byl přes den uzavřený pro byznys, měla po boku Gaetana a Paoa.

No, uzavřena pro běžný obchod.

Jakmile se objevila Cat se svými muži v závěsu, devatenáct (předem se zeptala, kolik jich na setkání bude) capo Marcellových včetně jejich bosse ztichlo. Zatímco se v obličejích ostatních mužů objevili zmatené a šokované výrazy, Dante se na svou snoubenku jednoduše usmál a když přišla až k němu, natáhl k ní ruku.

„Jaké bylo tvoje ráno, dolcezze?“ zeptal se.

„Dobré. A tvoje?“

„Dlouhé.“

„Dneska večer máme schůzku s otcem Peterem,“ připomněla mu Cat.

„Budu tam. Neměj obavy.“

Dante přiměl Cat otočit se tak, aby oba čelili tváří v tvář oněmělým přítomným, kteří sledovali celou jejich slovní výměnu. Když se Cat podívala do davu, spatřila tam pár mužů, se kterými se setkala před dvěma týdny v domě Marcellů na nedělní večeři. Mnozí z nich však pro ni byli neznámí.

„Gae, Pao, běžte si někam sednout,“ řekla Cat a pohybem zápěstí je propustila.

Bez jakýchkoli otázek splnili její pokyn a cestou si z baru popadli pár Snickersek. Ach, jestli už ten nesmysl začal, rozhodně to bude zábava.

„Dobré odpoledne, pánové,“ pozdravila je Cat. „Jsem si jistá, že většina z vás mě zná díky mé pověsti, ale v průběhu schůzky se seznámíme lépe.“

Lucian se od stolu postavil. „Dante, co -“

„Luciane, pozval jsem ji,“ přerušil ho Dante chladně. „Očekávám, že všichni lidé v této místnosti se k ní budou chovat s tím nejvyšším respektem, který si zaslouží nejen pro své úspěchy jako Královna Pojistka, ale i jako moje snoubenka.“

„Mohl jsi mě předem varovat,“ odplivl si Lucian.

„Hádal by ses kvůli tomu se mnou?“ zeptal se Dante.

„Ano.“

„Přesně. Sedni si a spolu s ostatními muži drž hubu, bratře.“

Lucianova čelist klesla, díky čemuž se Cat tiše zasmála. Ten zvuk upoutal pozornost několika mužů v její blízkosti, ale ona všechny jejich zvědavé a někdy i rozmrzelé pohledy ignorovala.

„To by Antony nikdy nedovolil,“ zavrčel jiný muž.

Dante pokrčil rameny. „Já nejsem Antony a on tady není. Zasraně se rozhlédni kolem sebe. Není tady ani Paulie. Jsem tady jen já. Všichni víme, co to znamená. Je to jednoduché. Všechno tohle dělám já. Jsem zatraceným bossem. A jestli se ti to nelíbí, tak běž. Už tě nebudu zvát zpátky, ale jestli to uděláš, dostaneš hrob se svým jménem.“

„Žena v obchodě vás skutečně vyhání z vaší jezevčí nory, že?“ zeptala se Cat.

Nikdo z mužů neřekl ani slovo.

Dante se ušklíbl. „Nemyslím si, že bych tu kdy slyšel takové ticho. Tohle by mohla být rychlá, jednoduchá schůzka.“

Giovanni seděl na druhém konci boxu a zíral na ni. Cat překvapilo, že povyk dělali dokonce i její budoucí švagři, nicméně měla podezření, že je Dante na její dnešní přítomnost nepřipravil. Byla to chytrá taktika zastihnout lidi nepřipravené a udělat z nich osly. Díky tomu před nimi vypadali dobře.

„To je směšné,“ řekl Giovanni. „Nezapojujeme ženy.“

„Ona není zapojena tak, jak si myslíš,“ odpověděl Dante a setřel svého bratra. „Je tu z několika důvodů. To nejdůležitější na tom je to, že se jedná o mou budoucí ženu a naše obchody se budou možná občas překrývat. V určitých aspektech teď potřebuje možnost vyjádřit se.“

„Ženy nemají -“

„Ženy mohou dělat cokoli, co dělají muži,“ vložila se do toho sladce Cat a mávla rukou směrem k muži, kterého přerušila. „A musím říct, že si nemyslím, že bys ty dokázal nosit takové podpatky, jako dělám já, když jsem to dělala.“

Místností se ozval smích několika lidí, což Cat vzala jako dobré znamení. Potřebovala, aby tito muži byli otevření představě, že se zapojí a vzhledem k tomu, že byla vlkem, by mohla jít přímo po jejich mrtvolách. Jistě, nebyli to její muži, ale pokud má pracovat po boku svého budoucího manžela, je potřeba, aby ji tihle hlupáci respektovali.

„Za prvé, Gio a Vale, vy dva jste vytáhli problematiku s kokainem,“ řekl Dante a spolu s Cat se usadil ke stolu. Rukou se dotýkal jejího kolena, což Cat brala buď jako gesto podpory, nebo schválení. Nepotřebovala to od něj, ale i tak to bylo hezké. „Cat je tady, aby přesně vysvětlila, proč k těm problémům došlo. Myslím, že si budete chtít poslechnout, co k tomu může říct, protože díky tomu budete moc líp vyřešit věci se svými chlapy a napravit ty jejich zasrané nesmysly dřív, než tam budu muset jít a udělat to já sám.“

„Měli jsme takové problémy proto, že do našich ulic poslala levnější výrobek,“ řekl Giovanni a frustrovaně zavrtěl hlavou. „Co by mohla říct jiného, než že nás brala na hůl?“

„Možná to, jak proklouzla do tvých ulic, Gio,“ řekl muž, který seděl naproti nejmladšímu z Marcellů.

„Možná bych ti měl vyříznout ten tvůj zasraný jazyk a nakrmit s ním Caina, Leo,“ zasyčel Giovanni.

„Hele, já jen říkám… když je člověku dovoleno ohnout pár pravidel, najednou si začne dovolovat a to nemluvím o tom, že začne myslet tím, co má mezi nohama. Skip už není tak velký pes, jako býval, jak víš. A to všechno kvůli malé kočičce.“

„Dávej si pozor na hubu!“

Dante se zaťatou čelistí zaskřípal zuby. „Bože, vy idioti! Jste jako nějaké zasrané děti. Jestli se vy dva nedokážete chovat slušně, tak to udělám za vás Je to jasné?“

Giovanni dál zíral přes stůl přímo na Lea. „Jo.“

„Ano, co?“

„Ano, bossi,“ opravil se Giovanni a střelil po svém starším bratrovi omluvným pohledem.

„Leo?“ zeptal se Dante.

„Všechno v pořádku, bossi.“

„Tyhle sračky už příští měsíc opakovat nebudu. Jsem zasraně vážný. Vy dva už svým hašteřením děláte vyloženě ostudu. Takhle by se k sobě mafiáni chovat neměli. Vyřešte si to a rychle.“

Cat celou scénu sledovala v tichosti. Rychle pochopila, že v tom problému je víc, než jen to, co se objevovalo na povrchu. Byla zvědavá, ale ne natolik, aby se Danteho zeptala, co se mezi muži stalo. Nebyla na to vhodná doba.

„Zkusme to znovu,“ zamumlal Dante a ukázal na Cat. „Je ochotna vysvětlit nám, jak se jí podařilo tak rychle a snadno vklouznout do našich ulic. Nemluvě o tom, že si myslím, že by se nám hodilo vědět, jak to, že její produkt převálcoval ten náš, aniž by musela ze své strany vyvinout jakékoli úsilí.“

Cat ignorovala mručení mužů, kteří jevili nezájem, a svým podpatkem zaklepala na nohu stolu, aby k sobě přitáhla pozornost. Přehodila si nohu přes nohu a s povzdechem se narovnala.

„Tohle nemá nic a zároveň všechno co do činění s jednotlivými gangy,“ řekla Cat tiše. „Vím, že vás to musí mást, protože vy všichni věříte, že je to jediná věc, ve které jste dobří, což tak možná i je. Kdo jsem, aby to řekl? Problémem je, že lidé jako já jsou prostě o něco lepší.“

Cat ve zlomyslném úsměvu blýskla svými zuby. „Byla to něčí vina, že jsem byla schopna nabídnout ten samý produkt v lepší kvalitě a za nižší cenu? Rozhodně ne. To byl jen jeden z důvodů, díky čemuž jsme byli schopni zasadit tvrdou ránu a sebrat vám uživatele, až jsem vás vytlačila. Vzala jsem tři muže z mého hlavního štábu, dala jim přístup k produktu a ulicím a nechala je jít.

Tohle dokonce ani nebyla ta nejsnazší část,“ pokračovala Cat. „To nejjednodušší bylo udělat zmatek s tvými… jakže je nazýváte, Dante? Vojáci, že?“

„Ano, soldati,“ potvrdil Dante.

Cat se s pokrčením rameny znovu otočila k mužům. „Ano, u nich. Víte, většina z těch zlodějíčků, kteří vám prodávají, zároveň musí uspokojovat svou vlastní závislost, aby si před svými bossi udrželi svou tvář. A závislost plodí zoufalství. Jakmile si uvědomili, že by mohli vydělat, dokonce i kdyby prodeje nešly příliš dobře, udělali přesně to, co udělali. Vsadím se, že už jen vytáhnout z nich informace o tom, kdo se na jejich území pohybuje, bylo neskutečně těžké, že?“

Nikdo neodpověděl. Cat to ani nepotřebovala.

„Někteří možná dokonce i lhali, ale nijak by mě to nepřekvapovalo. Jejich zákazníci si také nevyhnutelně začali hledat cestu k mým mužům. Přitáhnout vaši pozornost netrvalo příliš dlouho, což byl přesně záměr celé té věci. Co vám navrhuji, je následující: začnu z vašeho stromu odřezávat shnilé větve. Najdu lidi, kteří si užívají hru – aby to, co chtěli, byli peníze. Ne drogy. Jakmile se vše rozběhne, nebude to nijak těžké. A jakmile se to stane, získáte svou kontrolu zpátky.“

„Naše ulice byly vždycky dobře řízeny,“ uvedl muž, který seděl vedle Giovanniho. V jeho rysech byla jasná provokace.

„Dokud jsem do toho nevstoupila já,“ odpověděla Cat. „Byla jsem prostě první.“

„A bude tou poslední,“ dodal Dante. „Nechci, aby se ten problém znovu objevil, a také nechci bandu plnou narkomanů, která díky svým problémům ničí pravidla, která jsme vytvořili a respekt, který jsme si v ulicích vydobyli. Pochopili to všichni?“

Po místnosti se rozeznělo tiché potvrzení.

„Je tu ještě důvod, proč jsem sem dneska přivedl svoji nádhernou snoubenku,“ informoval je Dante a ustoupil od stolu. Cat zůstala na místě, na kterém seděla a ze svého místa se rozhlížela po mužích. Obvykle to tak jako tak dělala. „Od teď má Cat pod kontrolou dovoz a dodávky kokainu. Když z tohohle konce budete cokoli potřebovat, půjdete za ní, nebo jedním z jejích mužů. Mají slušné konexe a už jste se přesvědčili, co jejich produkt umí.“

Po Danteho slovech se rozhostilo ticho. Ale jen na okamžik. Pak klub naplnilo hlasité rozzlobené odmítnutí. Ta frustrace a pobouření se přelilo přes ženu jako jakýsi druh energie. Cat ani na minutu nedokázala zakrýt své pobavení.

Muži byli stále stejní.

Cat se odsunula od stolu, políbila Danteho na tvář a mrkla na něj.

„Bello, bav se. Netoužím po tom, abych tu dneska hrála nějaké hry s těmi pitomými muži, jejich boss jsi ty, ne já. Myslím, že raději půjdu na drink, abych se zbavila té začínající bolesti hlavy.“

„Taky mi jeden objednej.“

Cat se zasmála. „Whiskey. Čistou. Vzpomínám si. Ujisti se, že až se vrátím, z nich všech budou hodné a zdvořilé ovečky.“

Dante se na ni podíval s tak sexy pohledem, který by dokázal donutit roztát ženské kalhotky. A Cat nebyla výjimkou.

„Provedu,“ zamumlala.

*********

„Co si o tom myslíš?“ zeptala se Cat své brzy již švagrové.

„Ach, rozhodně jsem pro tu temně smetanovou,“ řekla Jordyn, když Cat zvedla další pás látky. „K Ceceliiným stěnám se skvěle hodí.“

„Souhlasím,“ odpověděla Kim.

Cat si při srovnávání barev s přírodně zemitými tóny stěn zámku Marcellových v kuchyni povzdechla. Musela zvolit barvy pro svatbu a recepci. Cat událost neorganizovala sama. Dante ji najmul dva plánovače, ale i tak musela spoustu věcí posvětit přímo ona sama.

Musela ještě zvolit bloky látek do několika dalších místností, ale Cecelia Marcello se neukazovala. Nebo aspoň moc ne. Cat se toho spoustu dozvěděla za posledních pár týdnů, které strávila s Danteho rodinou. O ženách hodně vypovídalo, jaké věci měly rády, a které je obklopovaly. Cecilii styl designu se tu všude odrážel.

„Líbí se mi to,“ řekla konečně Cat. „Podívám se ještě do společenské místnosti, ale myslím, že je to vyřešeno.“

Jordyn se otočila a podala Cat malý talířek s předkrmy. „Na, zkus tyhle. Vyber si, které ti chutnají a ty potom zařadíme na menu. Kim končí s výběrem dezertů.“

Cat si vzala ochutnávku. „Díky.“

Cat se posadila k druhému stolu a pustila se do ochutnávky různých rolek, které dívky připravily. I když s Dantem neplánovali recepci jako obrovskou událost, i tak by mělo dorazit slušné množství lidí. Zasloužili si být nakrmeni a dobře. Na tom záleželo.

„Co šaty – chceš je mít sexy nebo s krajkou?“ zeptala se Kim a přes rameno mrkla směrem ke Cat.

Cat se spolu s Jordyn při Kimině laškovném pohledu zasmála.

„Co jste měly vy dvě?“

„Naše svatba probíhala před celou kongregací v neděli ráno. Otec Peter dal jasně najevo, že mám být přiměřeně oblečena,“ řekla Jordyn. „Lucian se tvářil, jako by mu to bylo jedno, ale myslím, že nechtěl, abych měla knoflíky. Zatraceně zábavné, když vezmu v úvahu, čím je.“ (anglicky buttons = knoflík, ale zároveň znak, který muž potřebuje získat, aby se stal právoplatným mafiánem)

Cat si posměšně odfrkla. „Vezmu si to, co budu chtít. Kostel je stejně na tyhle věci až moc přísný.“

„A i tak, můžeme jít,“ zamumlala Kim. „Já svatební šaty neměla. Měla jsem na sobě džíny a jeho bundu. Utekli jsme.“

„Ach,“ řekla Cat a zabořila se do své židle. „To jsem nevěděla.“

Kim pokrčila rameny. „Pro nás to bylo dobré – ve skutečnosti dokonalé. Giovanni nemá rád, když kolem něj dělají lidé velký povyk.“

Jordyn šťouchla svou švagrovou do boku. „To není ten důvod, proč jste se vzali v Las Vegas.“

Cat o té skutečnosti něco málo věděla. „Bylo domluveno, že se máš vdávat za někoho jiného, že?“

Kim se otočila tváří ke Cat a smutně se usmála. „Ano, ale vložil se do toho Giovanni a já nemohla svatbu mít. V první řadě, ne že bych o ni stála. Dávám přednost zkrácené verzi, ale to jen proto, že je to jednodušší, než vysvětlovat celý příběh.“

Cat se usmála. „Nevadí mi trocha špinavosti.“

Jordyn se rozesmála. „Tak to sem přesně zapadneš.“

„Snažím se.“ Cat na ní vystrčila své královské tetování, takže se všechny dívky znovu rozesmály. Něco na její profesi obě ženy úžasně pobavilo. Podle toho, co Cat pochopila, si myslely, že na to, aby byla drogovým dealerem, vypadá až příliš hezky a nevinně. Poté, co se všechny uklidnily, se Cat zeptala: „Vážně. Řekni mi, co se stalo, že došlo k obřadu ve Vegas.“

Kim vystřízlivěla a střelila pohledem po Jordyn. Ta v odpovědi prostě pokrčila rameny.

„Dobře,“ řekla Kim. „Zapletla jsem se s Giem v době, kdy jsem byla zasnoubena s jiným mafiánem.“

„A oni to zjistili?“

„Ano. Moc o tom nemluvíme. Myslím, že Gio se díky tomu dostal po obchodní stránce do spousty sraček s ostatními capo. Zlehčuje to, ale…“

„Víš, že mu to vadí,“ doplnila za ni Cat.

„Svým způsobem.“

Teď už jí dávaly všechny ty úšklebky, kterých byla před dvěma týdny na zasedání svědkem mezi Giovanni a jeho kumpány mnohem větší smysl. Jeho základní respekt utrpěl zásah. Cat s Giovannim cítila, ale vzhledem k tomu, že se nikdy neocitla v podobné situaci, tomu nemohla zcela porozumět.

„Pověst je pro muže jako oni všechno, Kim. Získá ji zpátky.“

„V to doufám,“ odpověděla Kim tiše.

Cat sledovala obě dívky, jak listují časopisem o svatbách a probírají spolu různé druhy šatů. Bylo to pro ni poučné. Zejména proto, že i když s ženami neměla nic moc společného, přesto ji napadla podivně cizí myšlenka, že by se z těch dvou žen, mohly stát její přítelkyně.

Sakra, už jimi možná byly.

No, Cat předpokládala, že pokud by se kdy měla dobře cítit s nějakými ženami, tak by chtěla, aby patřily do rodiny Marcellů. Na to, aby se dokázaly vdát za muže, které si vzaly, musely být vytvořeny z nějakého extra houževnatého těsta. Jordyn a Kim vypadaly, že jsou s tím spokojeny. Cat je obdivovala mnohem víc, než by to ty dvě ženy mohly případně pochopit.

„Mohla bych vás vyrušit?“

Cat při hlasu Cecelie Marcello okamžitě zneklidněla Ty dvě kromě nedělních mší v kostele a následných večeří nepřišly příliš do styku. Cecelia splnila svůj slib, že promluví s otcem Peterem, což bylo něco, co jí řekl Dante. Cat byla skutečně šokovaná tím, že ta žena, navzdory tomu, jak očividně nesouhlasila s Cat, nabídla, aby se svatební hostina včetně následné recepce konala u ní doma.

„Jistě,“ řekla Cat a mávla směrem k jídlu, které leželo před ní. „Právě jsme dokončovaly výběr jídla a barevných dekorací.“

Cecelia se podívala na řadu látek na stole. „Líbí se mi ta krémová s růžovým podtónem.“

„Catrině také,“ dodala Jordyn.

„Ano. Vypadá, že má dobrý vkus,“ pronesla Cecelia ledabyle.

I když ten výrok nebyl směřovaný přímo na ní, jako by se v místnosti ani nenacházela, vzala to Cat jako kompliment. Bez ohledu na to, jak moc jí vadilo, že ji Cecelia tak moc neměla ráda, Cat projevovala ženě úctu, kterou si zasloužila.

„Chtěla jsem se zeptat, zda nevíte, co mají hoši v plánu na svoje narozeniny,“ řekla Cecelia. „Lucian a Dante obvykle pořádají společnou oslavu, ale nikdo se mi o ničem nezmínil.“

Dante nechtěl mít oslavu. Cat se to však rozhodla zahrát do autu. „Dante se mi o ničem nezmínil.“

„Jordyn?“ zeptala se Cecelia a otočila se ke své snaše. „Co Lucian?“

„Lucian říkal, že vzhledem k tomu, kolik se toho děje se svatbou a -“

„Na tom mi nezáleží,“ vložila se do toho Cecelia tiše. „Vždycky jsme jejich narozeniny nějak slavili.“

Cat se uvnitř přikrčila. I když chápala Danteho důvody, proč nechtěl žádný večírek ani nic jiného, Cat nechtěla dát jeho matce další munici pro to, aby ji nenáviděla.

„Dej mi pět minut,“ řekla Cat a postavila se.

Cecelia přikývla, i když ústa měla stažené do úzké linky.

Jakmile Cat vyšla z kuchyně, už vytáčela číslo Danteho mobilního telefonu. Právě, když zahnula za roh a získala tím víc soukromí, její snoubenec hovor přijal.

„Ciao, Catrina,“ pozdravil ji Dante, za všech okolností gentleman.

„Máš hodně práce?“

„Svým způsobem. Procházím majetkové smlouvy. Práce, ale skutečná práce.“

„Moje práce je taky skutečná,“ odsekla Cat.

„Neřekl jsem, že není, Amore.“

Cat při tom, jak přirozeně použil to mazlivé oslovení, změkla. S tím nesmyslem začal bez jakéhokoli předchozího varování. Když to použil poprvé, zastihl ji nepřipravenou. Dante, když chtěl, dokázal být velice sladký muž. Někdy bylo neuvěřitelně těžké ignorovat jeho přitažlivost.

Ve skutečnosti, pro ni bylo téměř nemožné ignorovat ji.

„Za tři týdny máš narozeniny, že?“ zeptala se.

„Od soboty,“ odpověděl Dante.

„Tím, že nemáš žádný večírek, své matce lámeš srdce. Tohle nemůžeš dělat, Dante. Měj svou zatracenou party, aby mohla oslavit tvé narozeniny tak, jako vždycky.“

Dante se odmlčel, ale ne na dlouho. „Právě teď se toho děje spousty.“

„Kolik klubů vlastní Giovanni?“

„Pár.“

„Jistě na tu noc může jeden poskytnout. Musím zajistit občerstvení – až budeš vědět, v kterém klubu to bude, dej mi adresu. Pozvi lidi, nebo jak to vy muži děláte. Bože, měl bys tu ženu dělat šťastnou tím, že uspokojíš její rozmary. Zvlášť teď.“

„Cat, nechtěl jsem žádnou party.“

„Ach, no,“ odpověděla Cat. „Tvá matka ano.“

********

„Catrina Danzi.“

Cat se ohlédla po neznámém mužském hlase. Uviděla muže zhruba svého věku, který měl tmavé vlasy a hnědé oči. Když jí přejel pohledem od hlavy k patě, vypadalo to, že mu v koutku úst hraje náznak úšklebku. Až příliš dlouho prodléval svým pohledem na její hrudi.

Po páteři jí přejelo mrazení a ne zrovna v dobrém slova smyslu.

„Nemůžu říct, že bych znala tvoje jméno,“ řekla Cat. Odmítla dovolit muži, aby ji donutil cítit se nepříjemně. „Nikdy nezapomenu jméno. Zvlášť ne jméno člověka, se kterým jsem obchodovala. Co pro tebe můžu udělat?“

Muž se usmál. „Říkal jsem si, že jsi to ty, ale nemohl jsem si být jistý. Party na oslavu narozenin Danteho mi přišla jako bezpečné místo, kde bych mohl zjistit, zda jsou fámy pravdivé. Vypadá, že ano. Kdybych tě neviděl na vlastní oči, nikdy bych tomu neuvěřil. Malá Královna Pojistka, jen si to představ.“

Cat se naježila. „Malá? To je urážka.“

Zvedl ruce do vzduchu. „Omlouvám se. Taky jsem slyšel, že jsi velice výbušná.“

Cat už měla dost slovních hrátek toho muže. „Kdo jsi?“

„Matteo Calabrese. I když většina lidí mi říká jen Matty.“

Následovník New Yorské rodiny. Ve skutečnosti syn jejich vůdce. Cat znala jeho jméno díky tomu, dřív, než se vydala do Danteových ulic, se svými muži probírala rozdělení území.

No… Merda.

Cat zatáhla své drápky a to navzdory strašidelným vibracím, které z toho muže cítila. Nemohla zostudit svého budoucího manžela na jeho narozeninové party tím, že by roztrhala tohohle nového kreténa toho… Mattyho.

Matty se na baru přitočil vedle Cat a zatlačil ji svým tělem do stoličky. „Můžu ti koupit něco k pití, bellisima?“

„Navrhovala bych, abys mi přestal říkat sladkými jmény,“ varovala ho Cat. „Dantemu by se nelíbilo, kdyby něco takového zaslechl a upřímně řečeno, nemám ráda, když mi někdo říká sladká slůvka jen proto, aby se mě zkusil změnit do třesoucí se hromádky estrogenu. To se nestane. A může ti to vysloužit to, že tě praštím mezi nohy.“

Matty zavyl smíchy, jako by si myslel, že s ním žertovala.

Cat si přála, aby ano.

„Zásah. Drink?“ zeptal se znovu.

Pokud by si ho dala a přidala k tomu půltuctu, které už měla, nebyl by to dobrý nápad. Už teď cítila účinky jablečného martini. Nejspíš si neměla dávat už to předchozí, ale když nepracovala, představovaly její slabinu.

„Ne, děkuji.“

Matty se ze své stoličce naklonil ke Cat tak blízko, až na své tváři téměř mohla cítit jeho dech. „Co ti slíbil, že tě dostal do své postele, hmm?“

„Prosím -?“

„Matty, už dlouho jsme se neviděli.“

Calabrese neztrácel čas a při Danteho důrazném pozdravu se vzdálil od Cat. Za jeho teplým tónem v hlase bylo něco skrytého. Jednoznačné varování. Cat se setkala s Danteho intenzivním pohledem a viděla, že byl naštvaný.

Dante se bez jakéhokoli varování sklonil ke Cat a oběma rukama se opřel o bar. Měl ji tak uvězněnou přímo před sebou. S vůní jeho kolínské se mísila vůně whisky a doutníků. Stačila samotná jeho blízkost a Catina krev vřela. Měla pocit, jako by se jí vzduch v místnosti lepil na plíce jako dehet. Čím byl Dante u Cat blíž, tím byla nehybnější. Přejel jí svým nosem po klíční kosti a pak přitiskl svá ústa k jejímu ušnímu lalůčku.

Po kůži cítila mravenčení. Rozechvěle vydechla. Už hodně dlouho v Cat žádný muž neprobudil takovou touhu jako Dante Marcello. Neměla ani ponětí, jak by měla ignorovat touhu, která pálila tak horce, jak jen bylo možné. Někdy touha spala. Zvlášť, když byl Dante tak tvrdohlavý a obtížný k pochopení. Jindy jako právě teď, nebo když to nejméně čekala, na ní syrová potřeba narazila jako tsunami.

Zatraceně, pro to, aby se vdala a domluvila se na pravidle fyzického nedotýkání, si vybrala špatného muže. Cat to měla vědět už od prvního okamžiku, kdy se s Dantem setkala a nepodařilo se jí vyvést ho z míry svými triky, když jí tak nestydatě vyzýval.

Jakmile muži jednou Cat poznali, nikdy ji nevyzývali.

Dante to dělal.

Co to s ní proboha dělal?

Co se s ní dělo?

„Bella, hraj se mnou,“ zašeptal Dante. „Chci svou pozici s tebou vyjasnit, aby si nemohl před svým otcem pustit pusu na špacír, že je moje žena jen najatou nevěstou. To by mohlo moje manželství před Komisí znevážit a vypadat jen jako na oko. Nechci, aby si to kdokoli myslel.“

Cat neznatelně přikývla. Když cítila ten slabý dotek jeho rtů podél ušního lalůčku, tvrdě polkla.

Cat neměla čas na žádnou další reakci. Danteho ústa teď už byla přímo na jejích. Polibek byl všechno, jen ne sladký a vůbec ne jemný. Cat to nevadilo. Když se Danteho jazyk setkal s jejím, na chuťových pohárcích jí vybuchla chuť whisky. Doširoka rozevřela oči. Jeho zuby jí poškádlily dolní ret. Zničil část jejích pečlivě vybudovaných ochranných zdí. Jeho strniště jí sladce škrábalo na rtech a na bradě.

Cat nemohla dýchat. Nebyla si jistá, jak dlouho ji líbal. Ale určitě dost dlouho na to, aby mu zaťala prsty do košile a přitáhla si ho k sobě blíž. Dost dlouho na to, aby jeho ruce opustily bar, popadly jí kolem pasu a pevně svíraly. Dost dlouho na to, aby Cat zapomněla na to, že jediným důvodem, proč ji líbal, byl muž, který seděl vedle nich.

Ten pocit trval do doby, než si Matty hlasitě odkašlal a tím vytrhl Cat z transu, ve kterém se nacházela. Dante se konečně začal odtahovat. V očích měl lesk plný ocenění a rty zkroucené do arogantního úsměvu. Když kývl hlavou k Mattymu, odmítl Cat pustit.

„Všechno nejlepší k narozeninám, starý příteli,“ řekl Matty s téměř cynickým úsměvem.

Chladný Danteho výraz se nezměnil. „Neuvědomil jsem si, že bys byl na party pozvaný.“

„To bylo otevřené pozvání, ne?“

„Jistě. Ale pro klan Marcellů.“ Dante se narovnal, pustil Catin pas a pak se postavil po jejím boku. Následně se k ní otočil zády, aby Mattymu zablokoval výhled na ni. „Kde je dneska tvoje žena, Matty?“

„Doma.“

„Škoda. Mohla si užít dnešní noc se svým manželem. Na druhou stranu se vsadím, že pokud by viděla, jak jsi mluvil a choval se k mé snoubence, nebyla by potěšena.“

Cat se uchechtla do dlaní. Dante rozhodně nechodil kolem horké kaše. Musela přiznat, že se jí to na tom muži líbilo.

„Jen jsem se bavil, Dante.“

„Catrina se nebaví s jinými muži. Jen se mnou.“

Matty se zasmál. „To není to, co jsem slyšel. Prostě poskytla zatraceně dobrou show. Malá královnička má docela repu-“

Jeho slova byla přerušena ošklivým hlasitým zvukem a Matty byl ze své barové stoličky shozen. Cat dokonce ani nestihla zaregistrovat to, jak Danteho ruka vylétla a silně narazila do muže. Mattymu se podařilo udržet aspoň trochu rovnováhy, takže se nezhroutil na zem. Naneštěstí. Cat by si užila pohled na toho muže, jak leží na zemi u Danteho kožených bot.

Dante se bez jediného slova posadil na stoličku, kde předtím muž seděl a s úsměvem, ve kterém bylo vidět dost opovržení, zesměšňoval člověka, který byl pod ním. Matty se narovnal a zíral přímo na něj. Uhladil si své sako. „Matty, měl bys popřát Lucianovi šťastné narozeniny. Jistě by to ocenil. A moje budoucí manželka by zbožňovala, kdybys zmizel z jejích očí. Vyřiď svému otci, že ho pozdravuji.“

Muž se na Danteho zamračil a pak odešel. Dante si povzdechl, čímž dal najevo svou frustraci.

„Ten chlap vždycky dělá problémy. Jeho otec, Carl, nechává jeho i jeho bratra dělat to, co chce. Moc často je nevítáme a ani je nepotřebujeme.“

Cat si položila zaťaté ruce do klína. Snažila se zahnat ty podivné účinky, které stále přetrvávaly po jeho polibku. Stejně jako to, že jí bolela záda touhou po tom, aby jí šukal proti zdi a horké pulzování mezi stehny, které by vyžadovalo ještě víc.

„Proč?“ zeptala se Cat. Snažila se ovládnout, aby v jejím hlase nebyl slyšet chtíč.

„Protože máme v New Yorku mnohem větší sílu, než rodina Calabrese. Vědí to a moudře si vybrali, že se před naší mocí skloní.“ Dante se postavil a nabídl Cat ruku. „Pojď si se mnou na chvíli zatancovat. Dneska v noci tu není jediným kreténem, který by si rád pustil ústa na špacír. Můžeme jim aspoň poskytnout dobrou show.“

„Tanec?“

„Ach, Amore, neříkej mi, že neumíš tancovat.“

„Umím,“ řekla Cat. Nebyla si jistá, zda to byl právě teď dobrý nápad. „A ty?“

Dante se ušklíbl. „Tohle je drzé. Cat, pojď.“

Cat přijala jeho ruku a dovolila mu, aby ji stáhl z barové stoličky na zem.

Dante uměl tančit. Ve skutečnosti dost dobře. Líbilo se mu vést a jí nevadilo dovolit mu to. Cat by neměla být tak překvapena tím, že se s jejím tělem pohyboval v perfektní harmonii. Ten muž vypadal, že byl zatraceně dobrý ve všem, co dělal, tak proč ne i v tomhle? Svým zadečkem se dotýkala jeho rozkroku, jejich boky navzájem pohybovaly v rychlém tempu hudby a jeho ruce přejížděly láskyplnými dotyky po jejích křivkách.

Danteho ruce byly magické. Cat měla pocit, jako by jí hořela kůže. Její touha plála hříšným ohněm. Stále ještě cítila pozůstatky po jejich polibku a to, jaké to bylo cítit tlak jeho úst na jejích rtech.

Pohybovala se po nebezpečném území.

Dante jí jemně políbil na bradu. Pak se jí ozval u ucha jeho hlas a vytrhl jí z jejích myšlenek. „Děkuji za to, jak jsi předtím se mnou hrála. A řekl bych, že i za tohle.“

Cat v odpovědi přikývla. Ale potřebovala se od něj dostat pryč. Potřebovala myslet. Možná i dýchat. Nebyla si jistá. I když na ni každá píď jejího těla křičela, aby zůstala, nemohla. Zaplést se s tímhle mužem, i kdyby jen fyzicky, by pro oba bylo až příliš špatné.

Jen by mu to ublížilo.

Dante zřejmě nějak vycítil její vnitřní válku. O krok od ní ustoupil a otočil si ji, aby se teď na něj dívala tváří v tvář. Zvedl své tmavé obočí a čekal, až promluví nebo vysvětlí, proč v jeho náručí tak najednou ztuhla. Nebo to aspoň Cat předpokládala, že si myslí.

„Měla bych jít,“ řekla Cat potichu. Její slova zanikala v hlasité hudbě. „Musím -“

„Nevymlouvej se,“ přerušil ji Dante pevně. „Chápu. Domluvili jsme se, takže naši dohodu dodržme. V neděli se uvidíme v kostele, Catrino.“

Cat byla znovu vděčná za jeho otevřenost.

„V neděli.“

Cat netrvalo dlouho z klubu odejít. Na parkovišti vdechovala čerstvý a chladný vzduch. Rychle našla své auta, nastoupila do něj, a jakmile za sebou zavřela jeho dveře a získala soukromí, opřela se do sedadla řidiče.

I když byla sama, nepomohlo to k tomu, aby se zklidnila bouře, která zuřila uvnitř jejího těla. Bolest byla stále přítomná: chtěla jí vyrazit z hrudi přímo ven spolu i spolu se srdcem, které jí bušilo jako o závod. Pevně k sobě přitiskla stehna. Chtěla tak ulevit nutkání, protože tam dole cítila podmanivé bušení. Nepomáhalo to. Broskvičku měla celou zaťatou. Klitoris jí pulsoval, potřebovala ten správný tlak.

Dřív, než Cat pochopila, co dělá, zajela rukou mezi své nohy, zabrousila jí pod své bílé krajkové tanga, která měla na sobě a snažila se najít úlevu. Jakmile se dotkla konečky prstů svých citlivých záhybů, v sedadle sebou trhla. Měla pocit, jako by jí bolestivě utekl z plic všechen vzduch.

Zajela prsty ještě hlouběji, roztáhla si své masité záhyby, až narazila na svou štěrbinku, která byla plná hedvábné vlhkosti. Hranou dlaně si hrubě dráždila klitoris. Dvěma prsty zajela do kočičky. Její vnitřní stěny se kolem jejích prstů sevřely. To byl jen další důkaz toho, jak se jí vysmívala její vlastní touha. Nestačilo to, ani zdaleka toho nebylo dost, ale ten rychlý pohyb prstů ve vlastním těle jí poskytl aspoň trochu úlevy pro to, aby mohla znovu dýchat.

Vyvrcholení nepřišlo. Ne tak, jak by ho chtěla. Rozhodně ne tak rychle, jak potřebovala. Nepomohlo ani přidání třetího prstu. Stimulace bodu G měla za následek jen to, že cítila víc vlhkosti, ale nedostalo ji to přes okraj orgasmu, který by uchvátil její smysly.

Cat zafňukala a znovu se zabořila do svého sedadla. Zoufale toužila po uvolnění, aby zmizela její potřeba. Jednou rukou se zapírala vůči volantu, ale nepomohlo to. Z třesoucích rtů jí unikl ochraptělý výkřik. Bože, byla tak zatraceně blízko. Tak blízko. Teprve, když v myšlenkách zabloudila k tomu, jak na svých ústech cítila Danteho, představila si, jaké by to bylo, kdyby ji hladil přímo v jejím středu, se její mysl a nervy konečně poddaly nevyhnutelné blaženosti.

Minuty míjely. Cat se konečně uklidnila, zvedla svou třesoucí se ruku ze středu mezi nohama a upravila si šaty. Nebyla si jistá, jak dlouho tady takhle seděla, ale nedělala si starosti s tím, že by mohl někdo okénkem auta vidět, co právě dělala. Tohle auto – dárek od jejího budoucího manžela – mělo okénka tak tmavě zabarvená, až to bylo nelegální.

Na okénko spolujezdce někdo dvakrát zaklepal. Cat nadskočila a v krku jí uvízl překvapený výkřik. Nastartovala auto a stáhla okénko. Uviděla Gaetana, který se opíral o auto. Teď se sklonil, opřel rukama o okénko a naklonil se do auta.

Cat bez jakýchkoli pochybností věděla, že muž mohl pocítit vůni jejího vzrušení, která stále ještě kolovala v autě. Nicméně se o tom nezmínil ani slovem. Gaetano by to neudělal – protože byl tím, kdo byl. Ten muž nikdy nikoho nesoudil a Cat ho za to zbožňovala.

„S Paem zítra ráno odlétáme, abychom na chvíli vyřešili věci s klientelou dole v L.A. Budeš tady bez nás v pořádku?“

„Gae, vážně se mě na to ptáš?“

„Cat, jestli jsi dovolila tomu muži, aby se ti dostal do hlavy, jsi mimo hru.“

„Není v mé hlavě,“ vyštěkla.

„Skutečně? Regina, tam to byla dost dobrá show,“ protáhl Gaetano. „A právě teď hledáš něco skutečně žhavého, co tě obtěžuje.“

„Nezačínej s tím.“

„Máš ho ráda.“

Cat si navlhčila rty. „Ano.“

„No, Královno, nezapomínej, co na prvním zatraceném místě děláš. Nemůžeš dovolit, aby tvoje srdce posralo to, co už tvoje hlava ví.“

„Jsem si toho vědoma.“

„V to doufám. Myslím, že pár měsíců po svatbě tě neuvidím, co?“ zeptal se Gaetano se smíchem.

„Něco takového.“

„Ještě tři týdny a bude z tebe vdaná žena. Nikdy jsem si nemyslel, že se toho dne dočkám.“

„Technicky ne.“

„Dobře. Myslím, že bych z toho šoku dostal infarkt.“

Cat s povzdechem vypnula motor auta. „Gae, zavolej mi taxi.“

„Proč?“

„Trochu jsem pila.“