Unforgettable - 19. kapitola

Překlad: Peťa

Jess,

OKAY… Prostě, Okay! Už to tajemství nedokážu udržet ani o sekundu dýl. Doslova jsem přežila tři týdny, aniž bych to někomu řekla a zabíjí mě to! To odhalení trochu něco ztrácí, když uvážíme, že jsi teď bez pochyb tak nějak vševědoucí a můžu jen předpokládat, že už jsi si plně vědomá plodu, který se zmocnil mojí dělohy, ale… počkej si na to… prostě se chovej překvapeně… jsem TĚHOTNÁ! Whew! Dobrý pocit dostat to ven…

Teď se cítím líp. A dostala jsem práci. Není to nic děsně vzrušujícího, jen částečný úvazek, ale miluju to. Myrtle, ano, myslím to vážně, jmenuje se Myrtle, je ta nejmilejší žena, jakou jsem kdy potkala. Vlastní Pass it along (pozn. Předej to dál) – knihkupecký sekáč na Hlavní. Pracuju patnáct až dvacet hodin týdně, obvykle od desíti do dvou nebo do tří odpoledne. Je to lehké, ale taky je to neuvěřitelně zajímavé. Každý týden dostává zásilky použitých knih a sednout si a prohrabávat se všemi těmi tituly je snadno zlatým hřebem mého pracovního dne. Uklízet všechny ty knihy na místo tak moc ne. Vlastně je to vyčerpávající, ale začínám si myslet, že to všechno.

Čtu víc, než jsem četla za dlouhou dobu a je to takový relax. Vzhledem k tomu, že dobrá porce naší populace v Savoy si myslí, že Kindle je ďábel a zcela příliš technologický pro nás prosté venkovské lidi, zůstáváme pěkně zaměstnané. No, dost o mně. Jaké je nebe?

Doufám, že naše dítě vypadá jako ty. Ale bez urážky, doufám, že se chová trochu líp a je míň hádavé. Chybíš mi. Přála bych si, abys tu byla. Není tu nic, co by udělalo tuto zkušenost úžasnější, než podělit se o ni s tebou a s mámou a tátou.

Plod a já zdravíme nebesa,

Bailey + 1  

Zavřela svůj deník a zamířila do koupelny. Darren byl pořád v nemocnici a Bailey se právě dostala z obchodu domů. Myrtle ji poslala domů s tolika použitými knihami, včetně staré masivní archivní učebnice anatomie, že Bailey měla trochu strach, že se jí převrátí kolo nebo že se protrhne spodek jejího košíku a zaprášené použité knihy se vysypou na cestu.

Když vstoupila do kouřící se horké sprchy, zapřela si tělo rukama o stěnu. V uších jí bzučelo a hlava jí na moment plavala, ale pak to přešlo, a zabručela, jak jí horká voda tišila rozbolavělé svaly. Bolest spodní části zad byla něco příšerného a protáhla se a vyklenula záda, jak se snažila uvolnit si svaly. Dávání knih do polic způsobilo jejím zádům zatracenou škodu.

Ve chvíli, kdy vylezla ven, byla připravená si schrupnout. Ve skutečnosti na to ale neměla čas. Byl jarní banket v pstružím středisku u zákrutu řeky pořádaný Dr. Mooringem pro tolik z jeho kolektivu, kolik se dalo a potřebovala být za dvě hodiny připravená jít. Její černé hedvábné šaty byly pověšené už vyžehlené a připravené ve skříni, ale pořád musela vymyslet co se svými vlasy. Samotná představa, že bude na nějakou delší dobu zvedat ruce tak vysoko, byla sama o sobě vyčerpávající, a když udělala tu chybu, že se schoulila na posteli s jednou z mnoha knih, které donesla domů, usnula, než si v tom mohla zabránit.     

-•●•-

Vzbudit se do teplého pocitu sání na chodidle bylo mimořádně příjemné. Ucítila vibraci jeho zasténání, když se posunula a přes rameno na něj mžourala. Ležela na břiše a on držel její chodidlo v ruce, zatímco nechával jednu ruku, aby se jí táhla přes lýtko na vnitřek stehna. Jemně ji kousl do chodidla a ona zalapala po dechu. Uchechtl se, když uvolnil zuby z její kůže.

„Vybereme si přijít moderně pozdě nebo jen normálně pozdě?“ Uculil se.

Když dal její nohu dolů na postel, uviděla, že už je nahý a jeho vlasy byly mokré. Vylezl na její tělo, zatímco si prolíbával cestičku po jedné noze k jejímu zadku. Lehce kousal a savě ji líbal na půlkách, a když se konečně dostal ke spodní části jejích zad, jazykem zanechával teplé stopy, které mravenčily, když se vzduch dotýkal vlhké kůže, kterou zanechal svým jazykem.

„No tak, zlato. Slibuju, že tě dodělám později, ale nejdřív večeře,“ mumlal proti její kůži a ona zasténala, když se zvedl.

„Promiň. Byla jsem jen tak unavená.“ Podepřela se, aby si sedla a vzala ho za ruku, když jí ji nabídl.

Protáhla si záda, když šla ke skříni a on se na ni moment díval, než zmizel v koupelně. Vklouzla do šatů a potýkala se se zapínáním postranním zipem. Spodní část zad ji zabolela pokaždé, když se pohnula a zdálo se, že to prostě nedokáže vyřešit. Šaty byly upnuté černé saténové koktejlky s nízko střiženým výstřihem, kde se volná látka sbírala, aby jí ležela na rýze mezi ňadry. Špagetová ramínka držela komplet nahoře a vypasovaná sukně šatů jí spadala přesně nad kolena. Její podpatky nebyly vysoké, ale stejně klopýtala, když šla k prádelníku. Nasunula si spodní prádlo po nohou pod šaty a pak našla Darrena v koupelně.

Stál nahý u umyvadla, zatímco si čistil zuby, a když na ni pohlédl, zíral. Koupil jí ty šaty na líbánkách, aby si je vzala do pěkné restaurace, ve které jedli v Eureka Springs. Od té doby je neměla na sobě, a když si opláchl zubní pastu ze rtů, vůbec nepřestával zírat.

„Bože, miluju ty šaty na tobě,“ řekl tiše, když si stoupl za ni. Políbil ji na stranu krku, když zvedla svůj kartáč a pak byl pryč. Bojovala, aby dostala kartáč přes vlasy. Její ruce se zdály jako ze želatiny, když se pohybovaly, vlasy jí vzhledem k ležení v posteli dostatečně neuschly a pořád byly dost vlhké, aby s nimi pracovala. Stáhla si spíš zdrženlivě vypadající drdol na šíji, ale její ruce byly tak unavené ve chvíli, kdy si přišpendlila všechno na místo, že trošku lapala po dechu.

Rychle si vyčistila zuby, potřela si tváře trochou červeně, aby oživila svůj unavený obličej, a pak si trochou řasenky projela dlouhé řasy. Darren se vrátil a vypadal ve svém černém obleku, naleštěných botách a prvotřídní stříbrné kravatě úchvatně. Vždycky si užívala vidět ho v obleku, a když přistoupil za ni, dokončil urovnávání kravaty a pak ji sledoval.

Přejela si trochou lesku přes rty. Byl příliš průhledný a vůbec je nezrůžověl, a místo toho popadla barevný lesk a změnila svoje rty na leskle růžový odstín, který vypadal daleko živěji. Vklouzl prsty pod špagetová ramínka a stáhl jí je z ramen.

„Budeš si muset vybrat přijít jen normálně pozdě,“ okomentovala to s úšklebkem.

Chvíli se smál. „Já nejsem ten, kdo usnul.“

Provinile se kousla do rtu. „Omlouvám se.“

„To je v pohodě. Vypadáš unaveně.“ Stáhl ramínka víc dolů. Šaty byly upnuté a strukturované kosticemi jen z místa pod jejími prsy k bokům, ale vršek byl volný a jak posouval ramínka níž a níž, látka padala víc a víc, dokud se neukázala její nahá prsa.

Vypadala tak mimořádně bledě, dokonce i její bradavky, a stáhly se do pekelně tvrdých oblázků, zatímco se do ní propalovaly jeho oči. Nabral rukama její prsa a držel ty plné kopečky masa v dlaních a pak nechal palce, aby se otřely o vrcholky bradavek. Její prsa byla rozbolavělá, ale byl jemný a bolest nebyla dost velká, aby jí vzala potěšení z jeho doteku.

„Musím přiznat, že jsem mimořádně vzrušený představou tebe, jak jsi těhotná a kulatá. Taky se hrozně moc těším, až uvidím tvoje prsa plná.“

Břišní svaly se jí pod upnutou látkou napjaly a ramena se jí přesunula dopředu, jak se jí zažehnuly nervy. Pomalu se nadechovala, zatímco se jí třepotala víčka a on jí vrčel proti krku.

„Cítíš se dobře? Zdáš se trochu zničená.“

Její oči se v zrcadle setkaly s těmi jeho. „Myslím, že jsem dnes jen unavená. Trochu mě bolí záda a cítím se trochu vyčerpaně. Ale jsem v pohodě.“

„Žádné křeče? Žádné špinění?“

Zavrtěla hlavou. „Ne. Jsem v pohodě. Jen unavená. Celé ráno jsem dávala knihy do polic, takže jsem si jistá, že mě z toho všeho ohýbání se a natahování jen bolí záda.“ Usmála se, ale jeho obočí sebou cuklo, když ji studoval.

„Možná bychom dnes večer neměli chodit. Můžeme prostě zůstat doma. Dr. Mooringovi to nebude vadit. Ví, že jsi těhotná“-

Dramaticky zalapala po dechu, ale zdálo se, že ani to neprobudilo ten povadlý výraz v jejích očích. „Nemůžu uvěřit, že jsi mu to řekl.“

Uchechtl se. „Musel jsem mu něco říct. Každý měsíc budeš mít prohlídky, na které tě budu brát, a nakonec si budu potřebovat vzít nějaké volno, až se dítě narodí.“

„Klid, pane Obranný. Jsem jen unešená, jak se všechno dostává ven, že ty jsi ten, kdo to řekl jako první.“ Usmála se na něj.     

„Myslím to vážně. Měli bychom zůstat doma. Zavolám Mooringovi a dám mu vědět, že na to nejsi úplně v pořádku. Můžeme ho s jeho manželkou někdy vzít ven na večeři, až budeš mít v kroku trochu energie, jo?“

Přikývla. Cítila naprostou úlevu, že ho to slyší říct.

„Kromě toho…“ Jemně jí stiskl prsa, když se jeho rty spojily a teplým polibkem jí sál vršek ramene. „… mnohem raději bych tě dostal z těchto nádherných šatů a do postele. Neboj, dnes v noci to bude líný jemný sex. Dokonce to ani nepoužiju proti tobě, pokud usneš, zatímco budu zaneprázdněný lízáním každého palce tvého těla.“ Koukl se jí do očí dokonce, i když ji ústy znovu líbal na rameno.

Přikývla. „Ano.“

„Dobře. Jsi si jistá, že se cítíš dobře?“

„Jo.“

Prsty našel zip na boku a pomalu ho sunul dolů podél jejího hrudního koše. Pověsil šaty za ramínka na kouli od koupelnových dveří a pak se vrátil k ní. Stáhl jí spodní prádlo kolem kotníků, když jí z nohou sundal boty na podpatku. A když se znovu postavil, nabral si ji do náruče a odnesl ji do postele.