SL - 23. kapitiola

Překlad: Cukýna

REN

Sedíme s taťkou naproti sobě v obýváku, když se podíváme na Lily a mojí mamku v kuchyni. Lily mlčela po celou dobu našeho rozhovoru, a moje maminka řekla, že jí chce připravit čaj. Vzala Lily za ruku a odvedla ji tam, což hádám, bylo hlavně kvůli tomu, aby dopřála mně a taťkovi čas si promluvit.

„Chtěl bych Lily požádat, aby to nahlásila, Rene. Vím, že možná nesouhlasí, ale myslím si, že by bylo dobré to zdokumentovat v případě, že by se pokusil vrátit.“

Přikývnu a uvažuju o tom, že vymlátit ty sračky z jejího otce pravděpodobně nebyl ten nejlepší nápad, ale vrátil bych se a udělal to všechno znovu. Ten čurák si to zasloužil. Ale chci, aby byla Lily v bezpečí a vím, že má pravdu. Nahlásit tohle na policii by bylo lepší, než strčit to pod koberec s možností, že se její otec o něco později vrátí. Souhlasně přikývnu.

„V pořádku, dobře. Zavolám veliteli policejního okrsku a poprosím ho, aby přišel domů, aby Lily mohla učinit oznámení dnes večer. Bill je dobrý kamarád, takže jsem si jistý, že se na to podívá a ujistí se, že bude v pořádku.“ Položí si lokty na kolena a zamyšleně se na mě podívá. „Víš, tvoje matka a já jsme na tebe tak pyšní, Rene.“

Jeho slova mě zaskočí. Když jsme přišli domů a posadili se, abychom jim vysvětlili, co se stalo, byli oba zticha. Vyměnili si pohled, než moje mamka odvedla Lily z místnosti, ale myslel jsem si, že to bylo proto, aby si se mnou mohl taťka popovídat. Rozhovor o tom, že mám malér. Vím, že je mi osmnáct a našetřil jsem si dost peněz, abychom spolu mohli bydlet, ale nechci, aby ze mě byl taťka zklamaný. Nechci muset opustit dům rodičů v domnění, že jsem provedl něco špatného.

„Vyžadovalo to hodně odvahy postavit se mu a dostat ji z této situace. Jsme rádi, že je tohle bezpečné místo, kde může zůstat. Je tu vítaná na tak dlouho, jak bude chtít. Vím, že to oba berete vážně. Vidím to, protože jsme na tom s tvojí maminkou úplně stejně.“

Přikývnu, protože vím, že je to pravda. Vždycky byli až přehnaně zamilovaní a nikdy nebyli moc dobří ve skrývání toho.

„Chci tě ale o něco požádat, jako muž muže.“

„Dobře,“ říkám.

„Dokud tu bude, byl bych rád, kdyby zůstala v pokoji pro hosty.“ Začnu protestovat, ale zvedne ruce do vzduchu a pokračuje. „Zbývají méně než tři měsíce, než absolvujete a opustíš domov. Žádám tě, abyste respektovali nás a náš domov po tu krátkou dobu, než oba odejdete na vysokou.“

„Tati. Je nám osmnáct. Můžu si sehnat vlastní bydlení.“            

„Já vím, Rene. A ty víš, že by to zlomilo srdce tvé matky. Jedná se o posledních několik měsíců, než navždy opustíš tento domov. Šetři si své peníze a zůstaň tady. Mysli na Lily a na to, čím si prochází. Tohle pro ni bude velká změna, a my chceme, aby se tu cítila v bezpečí. Myslím si, že dát jí vlastní prostor a trochu respektovat její soukromí, udělá hodně, aby to věci urovnalo. Nenutím tě, synu. Žádám tě jako muže, abys jí dopřál čas.“

Přemýšlím o Lily a její situaci a vím, že má táta pravdu. Prošla si toho až moc. Nechci, aby se ocitla v mé posteli pod tlakem. Dokonce, i kdyby to nebylo o sexu, nemusela by být připravená na to, jak rychle to postupuje. Nechci na ni tlačit, a chci se ujistit, že je tu šťastná.

„Ano, pane. To můžu udělat,“ pronesu. Nebude to snadné s vědomím, že je tak blízko, ale udělám to pro ni. „Děkuju, že jí tu dovolíte zůstat.“

„Rene, my jsme si Lily také zamilovali. A vědomí, že byla po celou dobu v nebezpečí, způsobuje, že je mi zle. Jsem jen rád, že je tady a můžeme na ni všichni dohlédnout.“

Oba pohlédneme na mojí mamku, která láskyplně hladí Lilyiny po vlasech a dává jí talíř s jídlem. Skloní se a políbí ji na vršek hlavy. Vidím, jak Lily zavře oči. Moje maminka ji obejme, a vědomí, že je obklopená láskou, mi zahřeje srdce. Moje Lily si to všechno zaslouží.