Ricochet - 44. kapitola

Překlad: Jilyan

Aubree

„Mí lidé Detroitu…“ Na obrazovce se Michaelovy rty spojily do úzké linky a kamera zaostřila na slabý třes jeho brady. „S těžkým srdcem a…“ Odkašlal si. „velkou bolestí, kterou…“ Zakrývající si tvář rukou, zavrtěl hlavou způsobem, nad kterým jsem vrtěla já tou svojí. „Přišel jsem o někoho…někoho mně blízkého. Má žena, Aubree Culling, byla unesena a předpokládá se, že je…“ Hlas toho smrada se třásl, když mluvil. To divadlo ho muselo vyčerpávat. „Mrtvá. Nabízím velkou sumu peněz komukoliv, kdo bude mít informace o jejím únosci, kterým věříme, že je Achilleus X.  V předchozím videu vyhrožoval, že mi vezme to, čeho si nejvíc vážím. A no…“ Culling spustil směšný vzlykot. „udělal to. A já chci spravedlnost. Má žena nezemřela zbytečně. Přinesla tomuto městu tolik a já vás žádám, mý skvělí občané, abyste mi pomohli najít jejího vraha. Pomozte dát jí spravedlnost, jakou si zaslouží.“

„Ten zasraný zkurvysyn,“ řekla jsem, ležící na posteli vedle Nicka, když jsme sledovali zprávy na jeho laptopu. „Jako kdyby mu na mně záleželo!“ Položená na Nickově hrudi, má dlaň se sevřela do pěsti. „Uh! Kdybych měla zbraň…“ Bušila jsem do jeho břicha, ale přitiskla si ruku přes pusu, když jsem si uvědomila, co dělám. „Promiň.“

„V klidu, Pistolko.“ Na tváři se mu objevily ďolíčky, když se usmál, oči mu zářily pobavením. „Mám rád, když jsi naštvaná. Je to jako předehra.“

Usmála jsem se. „Máš rád agresi, co?“ Zeptala jsem se, využívající příležitosti dostat se mu do hlavy. „Chceš abych tě svázala a nakopala ti zadek?“

Zatřásl se, ale nedokázala jsem říct, jestli to bylo skutečné, nebo jestli to hrál. „Neškádli mně.“

„Nicku…když jsme spolu byli ten předchozí den, chtěla jsem se tě na zeptat. V jednu chvíli…“ Sevřel se mi žaludek, když odvrátil pohled. „…zdál ses jiný. Jako…něco jiného…něco temnějšího bylo uvnitř tebe a ty jsi…se snažil to přede mnou zakrýt.“ Jeho oči byly pořád ode mě odvrácené. „Cítím, že je toho v tobě víc.“ Rozmotávající pěst, stiskla jsem mu paži. „Chci abys to věděl, Nicku. Líbilo se mi, co jsem viděla. Nebojím se toho.“

„Co přesně jsi viděla?“ Zájem v jeho hlase mi řekl, že jsem byla na správné stopě a jak si nevinně olízl rty, můj senzor predátorů začal vyzvánět na poplach. Chtěla jsem nasát ty sladké rty a kousnout.

„Viděla jsem utrápenou duši. Rozháranou. Věděla jsem, že část tebe mi chtěla ublížit. Potrestat mně za to, co se stalo. Tvá druhá část…ta klidná, lidská část chtěla ty myšlenky odsunout a dotýkat se mně něžnýma rukama.“ Zvedla jsem mu ruku ke rtům a zavřela oči, když jsem ho políbila na klouby. „Chci obojí.“ Možná, že když obě dvě touhy spojí dohromady, vyléčí to jeho mučenou mysl.

„Řekl jsem ti to, Aubree. Ty už dávno nejsi má odplata. Nechci ti ublížit.“

„Neříkám, že mi chceš vědomě ublížit. Ale myslím, že někde hluboko, něco v tobě touží ukončit tu bolest.“

Jeho hrudník se nadzvedl a on ode mě znovu odvrátil oči., jako by ho ta žádost znervózňovala. „Co to říkáš?“

„Říkám, že nechci, aby ses přede mnou schovával. Pokud je tohle to, co tě drží dál. Pokud je tohle důvod, proč jsi měl rukavice poprvé, co ses mně dotkl. Proč se držíš zpátky, když jsi uvnitř mě. Chci, aby se obě ty části spojily-nenávist a něžnost. Chci ti ukázat, že…rozumím oběma.“ Chvíli jsem si kousala vnitřek rtu, ve snaze zvolit správná slova. „Cokoliv se na konci tohoto stane…dám ti všechno. Můj strach. Mé touhy. Je to všechno tvoje. A teď chci všechno z tebe.“

Srazil mně na záda a rozkročil se nade mnou. Ruce měl podél obou stran, držel mně v zajetí pod jeho masivním tělem, svírající mně mezi jeho silnými stehny.

Nebojovala jsem s ním. Nechtěla jsem. Místo toho jsem na něj čekala-ať už mně pošle do háje, nebo ne, čekala jsem na jeden jediný důkaz, že jsem měla pravdu. Že se držel zpátky.

„Mám temnou stránku, Aubree. Nejsem si jistý, že se chceš v tom zamotat.“

„Ale já chci.“

Jestli to bylo ve mně odjakživa, nebo to byl výsledek mého života s Michaelem, část mně byla vždy přitahována k temnotě. Toužila jsem po takovém sexu, který mi zvyšoval adrenalin. Chtěla jsem, abychom se oba rozpadli, rozpletli, až bychom leželi úplně odhalení. Chtěla jsem s ním dosáhnout nejistoty a spadnout do intenzity jeho drsných dlaní na mém těle. Sex s ním byl perfektní, ale já chtěla jeho chaos. Chvíli entropie. Aby mně zneužil s vášní, propustil svůj hněv a pustil všechno z hlavy. Ne hrubě, nebo krutě, jako to bylo s Michaelem, nebo s těmi muži, kteří se mně dotýkali svýma špinavýma rukama. Chtěla jsem zvířecí sex. Primární. Mocné. Nekontrolované. Krásné, ale odvážné. Chtěla jsem ho cítit hluboko v sobě.

Jeho vzdech mi vibroval proti rtům, zesiloval se, když mu mé dlaně sjížděly po břichu. Tlačící svou bradu do mé, rozevřel mé rty a na chvíli se naše dechy promísily. Očekávání toho, co se mělo stát mně šimralo v žaludku. Svírající mé čelo, mapoval má ústa svým jazykem, než ho protlačil přes mé zuby a dal se do tance s mým, a návaly horka mi procházely středem těla, zatímco ten muž ničil všechno, co jsem věděla o líbání.

Pohřbené pod brněním, olovem, které chránilo jeho srdce a věznilo jeho duši, bylo něco hlubšího, temnějšího. Bolestivého. Chtěla jsem roztrhnout a odhalit jeho tajemství, zasáhnout je, abych je mohla poslat na odpočinek.

Hrozba v jeho očích mně vzrušovala. Nevěděla jsem, co očekávat. Otevřela jsem krabici, která byla popsaná nápisy Nebezpečí! a možná jsem zmáčkla spoušť detonátoru, riskující, že se vyhodím do povětří a rozletím na milion kousků. A stejně, jakákoliv temnota čekala v jeho stínech, chtěla jsem ji. Zachytila jsem jí kousek tu noc, kdy jsme měli poprvé sex. Spoutal mi ruce a pak, jako by se v něm něco přelo, mně pustil a nabídl mi, abych se místo toho dotýkala sama sebe. Potřebovala jsem vědět, jak daleko zajde. Jak hluboké byly jeho hlubiny?

„Jsi si tím jistá?“ zeptal se.

Bylo nebe modré? Samozřejmě, že jsem si byla jistá. Chtěla jsem, aby viděl něco víc, něco za jeho rozmazanou budoucností.

„Ano.“

Jazyk mi narážel na zadní stranu zubů, když se sklonil nad noční stolek a vytáhl ze šuplíku černý šátek-možná ten samý, kterým mně oslepil tu noc, co mně unesl.

„Ale ta násilnost…mám ji v krvi. Nechci ti ublížit, Aubree.“

„Myslím, že jsme prokázali, že nejsi schopný mi ublížit, Nicku.“

Hruď se mu s každým nádechem vzdouvala, intervaly mezi jednotlivými nádechy se zkracovaly, zorničky se mu rozšiřovaly, jako by byl tou představou sjetý. Bože, jaká mučená a týraná žena jsem to byla, když mně vzrušovalo, co se mělo stát? Možná jsem si byla jistá, že mi ten muž neublíží, ale to bylo zatím jediné, co mi ukázal. Jaké zvrácené představy se skrývaly za tím úsměvem, za těma intenzivníma modrýma očima, jsem se teprve měla dozvědět, a já se nemohla dočkat, až se stanu jejich svolnou obětí.

Nikdy dřív jsem muži nad sebou nepředala otěže, nikdy jsem jim nedovolila, aby nade mnou převzali úplnou kontrolu. K tomu byla potřebná důvěra a ta nebyla něco, co bych rozdávala jak cukrátka. Byla těžce vydřená a po tom zážitku ve vaně jsem se rozhodla, že Nick je ten jediný muž na této planetě, kterého bych následovala do vody tak, jako předtím.

Trápilo mně, že držel své touhy na uzdě – že měl pocit, že se se mnou nemůže úplně uvolnit. To bylo něco, co jsem mu mohla vrátit.

Nebyla jsem křehká žena. Zdrsněla jsem. Vycvičená odolat i těm nejtemnějším touhám. Malá část mně se styděla, že jsem nacházela v temnotě útěchu. Že jsem toužila po zkaženosti a bolesti. Ne po hluboké, pronikavé bolesti, jako z řezných ran způsobených Michaelovými noži, nebo biči, kterými mi bičoval záda, ale tu zvířecí touhu škrábat, kousat a plácat, trhat ho na kusy, neschopná vydrž a plácat, trhat ho na kusy, neschopná vydržet myšlenku na to, že bych ho neměla uvnitř mě. Takový jsem měla z Nicka pocit.

A pokud jsem ho neodhadla špatně, taky po tom toužil.

Znovu otevřel šuplík vedle mě a zaklapnutí mně přimělo se otočit a uvidět dlouhou čepel, kterou položil na noční stolek. Vroubkovaný okraj odrážel světlo, vysmíval se mi, když jsem se na něj dívala. Přinutila jsem se polknout, srdce mi v hrudi bušilo, krev se mi vařila. Možná to nepochopil.

Chtěla jsem vášnivou bolest. Ne zmrzačit.

Z okraje postele, jeho spalující pohled mi vypaloval díry do tváře, zatímco jsem studovala ostré zuby nože a já zvedla pohled k jeho. Ty mocné, predátorské oči mně pozorovaly, předpokládala jsem, že hledají jakýkoliv náznak strachu.

Neodhadla jsem ho špatně. Měla jsem pravdu a plánovala jsem to dokázat. I když si chvíli myslel, že by mi mohl ublížit, v srdci jsem věděla že by to nedokázal. Ta temnota pod povrchem byla hněv způsobený jeho bolestí a já hněv způsobený jeho bolestí a já hněv způsobený jeho bolestí a já mu hodlala pomoct ji uvolnit – stejně jako on v té vaně. Ta rozjařenost z ovládnutí strachu, duchů, kteří nás od sebe drželi dál. Chtěla jsem, aby tu temnotu prorazil, stejně jako jsem já rozrazila vodu.

Položila jsem se na odevzdaně na polštář a přikývla.

Jeho silně zkrabatělé obočí bylo to poslední, co jsem si odnesla do temnoty za šátkem.

Jenom zvuk trhání, studená čepel sjíždějící mi po hrudi a jemné mrazení na mých prsou mne varovali, než mi uvěznil ruce za zády, pomocí rukávů košile, kterou jsem si půjčila.

„Líbí se mi na tobě rozřezávat oblečení. Chtěl bych ti koupit plnou skříň košilí a kalhotek, které bych mohl roztrhat kdykoliv se mi zachce.“ Kousl mně do spodního rtu, nasávajícího do úst, než ho pustil.

„Nebo si pořád můžu půjčovat tvoje oblečení.“

Svázaná košilí, odhrnul mi podprsenku a zuby mi jemně přejel po bradavkách, které ztvrdly, a pak mně kousl.

Vzdychající radostí z toho, že mám svázané ruce, zatímco si hrál s mými prsy, zaklonila jsem hlavu, oba kopečky se zvednuly vzhůru a dovolovaly mu udělat to samé na druhé straně.

„Podívej se, jak na mně tvé tělo reaguje. Jako by bylo stvořené jen pro mě.“ Vážný tón jeho hlasu, ten zvuk byl tak hluboký a plný, s podtónem hrozby, mi rozpaloval svaly na stehnech. Byl jiný než předtím, klidný, ale velitelský.

Jeho teplá dlaň mi sjela po stehně dovnitř volných boxerek, až dokud nenašel můj vlhký otvor. Boxerky mi sjely ke kotníkům, poutající mi nohy, když kolem nich utáhl látku a vrtící se na pažích, sklonila jsem kolena na stranu, dávající mu volný přístup, aby si se mnou mohl hrát.

Držel mně tak, svíjející se, čekající na jeho dotek.

„Prosím, Nicku.“ Olizující si rty, zvedla jsem zadek z postele, třící si boky o nic, když hluboko uvnitř mě pulzovala bolest.

„Proč, Aubree? Neviděla jsi, čeho jsem schopný? Proč chceš pokoušet tuhle mou stránku?“

„Protože,“ řekla jsem, „tě chci celého. A pokud tohle jsi ty, pak je tohle to, co chci.“ Skrz tmu, představila jsem si Nickovi rysy – ty oči, čelist, přísná a tvrdá tvář, jeho napjaté tělo, když do mě bušil s tak intenzivním soustředěním a zvědavostí. Nohy se mi pod ním křížily. „Prosím, dotkni se mně. Udělej něco.“ Teplo mi pulzovalo tělem, potřeba cítit jeho ruce mně přiváděla k šílenství. Dotkla bych se sebe, kdybych neměla spoutané ruce.

Jeho kůže se mi zlehka otřela o bradavky, když mi jeho rty laskaly krk a já vypustila dlouhý, hučící vzdech, který patrně připomínal zraněné zvíře. Jeho prsty do mě zajely, zajíždějící do mě jako dva synchronizované písty.

„Nicku, dej mi víc.“

„Chceš víc?“

„Ano, dej mi víc.“

Cítila jsem tíhu na rameni a jemné šimrání vlasů, jako by si tam položil hlavu. „Dobře. Udělám to. Bože, odpusť mi, jestli ti ublížím.“

Rozvázal mi uzel z rukávů a natáhl mi ruce nad hlavou, kde byly přivázány k posteli, ale šátek z očí mi nesundal.

Teplo jeho těla mně opustilo a když zaklaply dveře, zvedla jsem hlavu z polštáře.

„Nicku?“ Zatahala jsem za pouta, kopající proti matraci, kde jsem ležela nahá. Odhalená. Umírající touhou být naplněna.

Při dalším zaklapnutí jsem si vsála ret do pusy. Zaklonila jsem hlavu a vydala bolestný vzdech, otírající se o studené prostěradlo na posteli. „Prosím, Nicku.“

Ruka na mém zátylku mi zvedla ramena z polštáře a do nosu mně zaštípala vůně whisky.

„Vypij to. Věř mi, budeš to potřebovat.“

Čelist se mi sevřela, když mi whisky naplnila ústa, pálící, jak mi stekla hrdlem.

Čelo přitisknuté k mému, sladký alkohol v jeho dechu mi přejel přes tvář a zatahal mi za vlasy. „Jak daleko chceš zajít?“

„Dokud se nebudeš cítit volný.“

Jeho sevření se zpevnilo, zaštípalo mně na vrcholku hlavy a rozevřela jsem rty. „Jak můžeš být ta jediná věc, po které jsem celou tu dobu toužil?“

„Protože já vím, jaké to je skrývat se za maskou.“ Vydechla jsem rozechvělý dech, krk jsem měla pevně napjatý. „Teď mi ukaž, co je za tou tvou.“

Cítila jsem šimrání na prsou, posílající rozkoš přímo do středu mého těla. Zvedla jsem v nabídce boky. Co jsem předpokládala, že bylo pírko, sjíždělo dolů, k mým holým nohám a já se zasmála, obočí jsem měla stažené z touhy i z lechtání.

Po mých lýtkách, přejížděl pírkem, pak přes má stehna a já vykřikla a prohnula záda. „Nicku!“ Když se to dotklo mých žeber, nahlas jsem se smála a otáčela v mučivém chvění.

Jemné peří mi tancovalo na kůži, výš, než znovu dosáhl mých prsou. Otevřela jsem pusu, když mně ten pocit pohlcoval, táhl mně do zoufalství. Chtěla jsem, aby se mně dotýkal každý centimetr jeho těla, jeho pták mně naplňoval, tlačil mně přes okraj do stratosféry. Zoufale jsem se potřebovala udělat, cítila jsem v břiše bolest.

„Pokud je tohle…tvá temná stránka…klidně…mi ji kdykoliv…ukaž.“ Řekla jsem mezi funěním.

Beroucí mně za boky, přetočil mně a mé paže se překřížily, strnulé kvůli řetězům, když jsem se zvedla na kolena.

Kůže mi přejela po vnitřku stehen a pevná síla mně zasáhla do zadní strany kolen. „Jezdi mi na obličeji.“

Oh, kurva, jeho slova!

Jak poručil, boky se mi vlnily podél strniště na jeho čelisti a já vnímala drsné lechtání na mém lůně. „Ježíši!“ Vlhký útvar na mém otvoru zajel dovnitř a já prohnula záda, když se jeho jazyk změnil na lízací mašinu. Napůl se smějící, napůl na prahu slz, poddala jsem se tomu pocitu, který se mi shromažďoval v břiše a hrozil, že exploduje a rozprskne se po něm.

Řetězy chřestily proti pelesti, ten zvuk byl v kadenci s boucháním a skřípáním postele. Mé svaly se stáhly, ruce mi ochabovaly z toho napětí, když jsem na něm rajtovala rychleji, naprosto nevázaně. Jeho neúprosný jazyk, sání, lízání, foukání, vibrující zavrčení proti mému pohlaví, mně tryskem hnalo k cíli.

Oheň mi zaplál ve stehnech a žaludek mi povyskočil, jak jsem prohnula záda. Otevřela jsem ústa bolestí a potěšením, když jsem se schoulila do pevného napjatého klubka, připraveného vybouchnout.

Jeho prsty se mi zabořily do stehen a dva zajely do mě, šukající mně, zatímco lízal a sál.

Od prstů na nohách, záblesk blesku mi vystoupal po nohách k páteři, výš, až mi narazil do lebky v oslepujícím paprsku světla.

Teplo se mi rozlilo svaly, lechtalo mně s každým výdechem, který se mi prodral skrz rty. „Oh, kurva!“

Plácnutí jeho ruky proti mému zadku se rozeznělo v místnosti a já zařvala kletbu, líně jsem kroužila boky, zatímco on sál zbytky mého orgasmu.

Sjíždějící koleny na stranu, sklonila jsem se, opírající si stydkou kost o jeho bradu, jak jsem se snažila popadnout dech. „Bože.“ Jen ztěžka jsem mohla mluvit.

Jeho tělo se vytáhlo z pode mně a chytil mně za boky, znovu mi vytahující zadek do vzduchu.

Ruka mi sevřela prsa a štípla mně a já se proti němu vzepřela. „Nicku!“

„Chtěla jsi temnotu. Dám ti ji.“ Jeho pták mi zajel do zadku a můj křik se odrážel od stěn. „Ty jsi ta násilnost uvnitř mě, Aubree. Má nejkrásnější destrukce.“