Stay - 44. kapitola

Překlad: Clarissa

CASSANDRA

BYLO TAM PLNO a každý krok, který jsem udělala trval celou věčnost. A to se ani nezmiňuji, že každým krokem, který jsem se odvážila udělat, mé srdce trochu víc zrychlovalo. Zastavila jsem se, když jsem ho uviděla. Aidan seděl u baru vedle Moose zády ke mně. Dotkla jsem se své hrudi, uchopujíc do prstů svůj náhrdelník. Mé plíce měly co dělat, když jsem se k nim blížila. Aidanův hlas zvonil v mých uších. Při zvuku Mooseova chraplavého tónu jsem ztuhla.

„Co? To myslíš vážně? Ví to tvoje máma?“

„Ještě jsem to nikomu neřekl.“ Přiblížil Aidan pivo ke svým rtům.

„Proč?“

„Protože. Kdyby ona -“

Víc už jsem snést nedokázala. Zřejmě probíraly, že je Aidan znovu se Shay. Vycouvala jsem, přestože mé srdce křičelo, ječelo na mě, abych udělala to, pro co jsem sem přišla. Zatracený hlas rozumu.

Se statečnou tváří jsem uvedla do chodu nový plán. Krčila jsem se za několika lidmi, doufajíc, že mě neviděli, jak jsem přecházela na druhou stranu baru. Schovala jsem se za gentlemana se širokými rameny a zamávala jsem na barmana.

„Ahoj, dlouho jsme se neviděli.“ Byl to barman, který tu vždycky býval. Vrátila jsem mu úsměv. „Co vám můžu přinést?“

„Mohla bych poprosit o ubrousek a pero?“

Podezřele se na mě podíval, ale udělal, oč jsem požádala. Napsala jsem vzkaz na ubrousek a přečetla si ho.

Můžu tě požádat o tenhle tanec? Pokud ano, setkáme se uprostřed tanečního parketu.

Sweet Tea

S hlubokým nadechnutím jsem podala pero a ubrousek barmanovi. „Můžete tohle předat tomu gentlemanovi támhle -“ ukázala jsem na Aidana. „Společně se sklenicí vody?“ usmála jsem se.

S úsměvem kývl a odešel. Spěchala jsem od ošoupaného baru a proplétala jsem se skrz dav. Vecpala jsem se vedle DJského pultu a ukázala jsem na něj prstem, aby přišel ke mně. Vypadal zmateně, ale přiblížil své ucho k mé puse. Řekla jsem mu, co jsem potřebovala. S úsměvem na mě kývl. Poděkovala jsem mu a odešla, proplétajíc se ještě jednou davem. Protlačila jsem se kolem několika párů, a byla jsem bezpečně uprostřed tanečního parketu. Stála jsem tam se zatajeným dechem. Sevřela jsem ruce, když jsem tam čekala, s očima přilepenýma před sebe.

Fall Into Me, písnička, o kterou jsem požádala, konečně začala hrát, zaplňujíc bar krásnými slovy od Brantleye Gilberta. Myslela jsem na to, jak moc jsem si tuhle písničku zamilovala, když jsem ji poprvé slyšela. Že láska nebyla závod a trpělivost byla nejdůležitější k tomu, abyste se zamilovali, když jste byli připravení. Bože, byla jsem připravená.

Prohlížela jsem si lidi kolem sebe, ale Aidan nebyl jedním z nich. Otočila jsem se, dívajíc se opačným směrem.

Nic …

Čas ubýhal a já byla pořád sama. Moje srdce se začalo scvrkávat a díra v mém žaludku se mě chystala celou spolknout. Jediná věc, kterou jsem věděla, byla, že jsem to zkusila. Překročila jsem svůj strach kvůli někomu, koho jsem chtěla – ne, potřebovala – ve svém životě. Byla jsem pyšná, ale moje hruď byla stále probodnutá bolestí. Otočila jsem se a udělala jeden krok dopředu. Byla jsem připravená opustit taneční parket. Pohlédla jsem nahoru. Trvalo mi jen dvě vteřiny, než se můj pohled uzamkl do páru nádherných, zelenou barvou protkaných očí.

Mrkla jsem, nevěříc tomu, co jsem viděla před sebou. Aidan procházel skrz dav těl, míříc přímo ke mně s odhodlaností v jeho výrazu. Můj dech se zadrhl, když se ke mně přibližoval.  Udeřilo do mě mrazení jako blesk v minutě, kdy jeho vysoké tělo stálo kousek přede mnou.

Jeho zorničky se rozšířily, jak se jeho oči vpalovaly do mých.

„Cassie?“ zeptal se, jako kdybych tady opravdu nebyla.

„Aidane.“

Zavřel oči a ztěžka se nadechl. Moje srdce bušilo úplně mimo kontrolu, když jsem sledovala, jak se jeho víčka pomalu otevřela a pod světly zářily jeho oči. „Jak jsi věděla, že jsem tady?“

„Tvoje máma.“ Moje ramena se zvedala a padala. „Mů-můžu mít tenhle tanec?“

Nedokázala jsem ho přečíst. Vypadal bolestně, překvapeně, vyděšeně a zároveň šťastně. Kývl hlavou a jakmile se mé tělo srazilo s jeho, prohnal se mými žilami ohromující pocit. Chyběl mi. Tak hrozně moc. Chybělo mi jeho držení, jeho dotek, ale úplně nejvíc to, jak jsem se s ním cítila. Tak výjimečná, tak žádoucí, tak milovaná.

Jeho ruka sevřela mou a druhou mě objal a držel má záda s dotykem, který byl ochranitelský a zárověň něžný. Já jsem klouzala svou rukou nahoru po jeho paži, přes jeho rameno a uzavřela ji vzadu kolem jeho krku. Moje plíce si konečně dovolily normálně dýchat, když jsem se začala uvolňovat. Byla jsem tady. On se mnou tancoval. Já to dokázala.

Opřela jsem se o něj, dovolujíc mu s námi houpat do rytmu hudby. Do hudby, kterou jsem já vybrala. Jeho pohled se ještě musel vzdálit od mého, protože mě držel ve své náruči.

Slova 'A já se do tebe zamiluju každý den' zněla z repráků, cestujíc přímo do mého srdce. Bože, já se do něj zamilovávala každý den. Bylo to 'teď nebo nikdy'. Už jsem déle nedokázala zadržovat svá slova. Otevřela jsem svou pusu a nechala je všechny vyjít ven.

„Myslela jsem si, že už nikdo nikdy nebude schopný získat mé srdce. Ale ty jsi to změnil. Ty jsi změnil všechno ve mně. Jsem kvůli tobě silnější a kvůli tobě už se nebojím čelit svým strachům. Jsi to ty Aidane. Vždycky to budeš ty.“

Jeho rty se pomalu zvlnily nahoru.

Polkla jsem knedlík ve svém krku. „Vím, že Shay byla u tebe doma.“

Aidanův výraz poklesl. Naše kroky se zastavily a jeho ruce pustily mé tělo, padajíc k jeho stranám. Stáli jsme uprostřed tanečního parketu, zmraženi jeden před druhým. „Ale na tom nezáleží. Já jsem tady. Bojuju o tebe. Prosím, řekni mi, že není příliš pozdě.“

Jeho oči se na vteřinu zavřely, jenom aby se otevřely s lítostivým pohledem. „Oh, krásko. Já nejsem se Shay. Ani teď. Ani nikdy. Dal jsem jí starou krabici s jejími věcmi.  Byla ve městě, takže jsem jí řekl, aby si ji vyzvedla. Donutil jsem ji odejít hned, jak jsem jí ji předal. Cassie … já chci tebe. Řekl jsem ti to.“

Vzal mou ruku a zvedl si ji k puse, vtiskajíc mi polibek do dlaně. „Vždycky a navěky.“

Díky Bože. Z mé sevřené hrudi spadla obrovská tíha.

Aidan mě měl. Zahojil mé srdce a teď ho držel pevně ve svých rukou. Ochraňujíc ho a milujíc ho vším, čím byl. Myslela jsem si, že to udělal výhradně kvůli Jasonovi, ale ne. On to udělal kvůli bolesti v jeho hrudi, která byla také v mé. Ta, která přítáhla nás dva k sobě se silou, které ani jeden z nás nemohl odolat. Uzdravili jsme se navzájem.

Usmívala jsem se a držela jsem obě jeho ruce ve svých. „Zelené světlo, Aidane.“

On zavrtěl hlavou, jak se úsměv, na který nikdy nezapomenu, roztáhl na jeho rtech. „Ne, Cassie. Tohle bylo mezi tebou a Jasem. Tohle vám nikdy nechci vzít.“

Moje srdce se naplnilo jeho soucitem. Vykroutil své ruce z mých a uchopil do nim mou tvář.

„Cassie, já tě miluju. Celou svou bytostí. A nic, absolutně nic to nikdy nezmění.“ Bříška jeho palců něžně hladily moje tváře. Jeho oči vypadaly leskle, jako kdyby tohle byla ta chvíle, na kterou čekal. „Tahle tři slova mužou být naší věcí.“

Právě si vzal mé srdce a já ho nikdy nechtěla zpátky. „Aidane …“ stoupla jsem si na špičky, umisťujíc svou pusu k jeho uchu. „Já tě miluju.“

Naše věc. Tahle tři slova. Ta byla naše.

Moje ruce se spojily vzadu na jeho krku, mé tělo se spojilo s jeho, když mě objal. Sexy úsměv se objevil na jeho tváři před tím, než přitiskl své rty na mé. A tak jsem tam stáli, dvě zlomené duše splývajíc dohromady na tanečním parketu, líbajíc se pod tlumenými světly. Všechno, co jsem myslela, že se stalo, bylo falešné a zdálo se, že věci zapadaly na místo tak, jak by měly. Dalo to práci, dostat se sem, ale nakonec jsme byli tam, kde jsme měli být.

(pozn.: Tady by mohl tento příběh skončit, to by byl dokonalý happyend ;) Jenže život má občas dost kruté plány, takže se připravte …  tohle bude opravdový kopanec do zadku …)    

 

Odtáhl se a zhluboka se nadechl, než promluvil. „Vypadneme odtud. Potřebuju si s tebou o něčem promluvit, ale chci to udělat v soukromí.“

Můj žaludek trochu poskočil, když jsem kývla hlavou. Sevřel mou ruku ve své a vedl nás pryč z tanečního parketu. Než jsme došli ke dveřím, zastavil nás něčí hlas.

„Big D. Ahoj, chlape,“ řekl starší muž, když poplácal Aidana po rameni.

Aidan se usmál a pozdravil se s ním. „Ahoj, Chucku. Jak se vede?“

„Skvěle,“ odpověděl Chuck. Objal rukou dámu, která stála vedle něj.

„Hele, jak se daří tvýmu tátovi?“

Aidan pokrčil jedním ramenem. „Fajn. Všechno při starým.“

Chuckova hlava se nedbale pohupovala. „To je dobře. Jen jsem byl zvědavej, však víš, ta dialýza a to všechno.“

„Cože?“ řekli jsme já a Aidan jednohlasně.

Zakryla jsem si pusu, jak mi žaludek klesl na podlahu. Můj pohled se vůbec neotočil od Chuckovy pusy. Potřebovala jsem, aby zopakoval svoje slova, než se složím rovnou tady u baru. V žádném případě sakra neexistovalo, aby byl Bart nemocný. Ani náhodou.

„Dialýza tvého táty. Nebyl jsem si jistý, jak to snášel. Minulej tejden jsme na něj narazili v nemocnici a já tomu nemohl uvěřit. Je mi to tak líto, chlape. Tohle musí být pro tvoji rodinu opravdu těžké. Dej mi vědět, pokud bych mohl cokoliv udělat.“

Konečně jsem sebrala odvahu a otočila jsem krk. Aidan tam stál bez hnutí, jak zíral na Chucka s vykulenýma očima.

Chtěla jsem se držet pohromadě. Musela jsem, aspoň než budeme pryč z baru. Jako kdyby Aidan cítíl to stejné, sevřel mou ruku pevněji.

„Jo … díky …“ tohle byla jeho konečná slova, než nás odtáhl pryč z baru.