Ahojte,
tak konečně se dočká svého dokončení i tenhle příběh :-)
Velké díky Sinnel, Arey a Simče :-*
Snad si ještě někdo pamatuje, co je to vůbec za příběh :D
Poslal jsem Taryn smsku hned jak
jsem se dostal do auta, ale neozvala se. Pravděpodobně už je teď v letadle
a doufám, že jí moc neobtěžuje extra pozornost. Pokud někdo ví, jak se
vypořádat s tím, že je středem pozornosti, je to ona – měla by být
v pohodě.
Jdu do svého hotelového pokoje, jsem
překvapený, když vidím, že se celá zatracená banda chová jako doma. Myslel jsem
si, že mě navštíví, kdykoli mě budou chtít vidět, zatímco jsem v LA, ne že
se budou poflakovat po mém apartmá, pít pivo a – ach sakra ne. „Dre, proč ses u
mě kurva zhulil?“ Zeptal jsem se nasraně. V poslední době byl sjetej
častěji.
„Ace, buď rád, že si vzal jen
bylinky. Ten debil si už vzal něco tvrdšího, než se dostal sem,“ vložil se do
toho Quinton.
„Kurva, Dre?“
„Hej, byl to těžkej den. Tys dostal
bílou ženskou a teď za to my ostatní zaplatíme.“
„Jo, co za to, T?“ Ptá se Xavier.
Dívám se kolem sebe a vidím tázavé, obviňující pohledy na tvářích mých
takzvaných přátel.
Jsem si dost jistej, že tam byl
záblesk rudý, když jsem přelétl místnost. Takže se proti mně obracejí rychleji
než fanoušci, co? No, srát na ně. Otočím se a nechám tuhle chvíli, jako by
nebyla.
„Takže tohle je útok ze zálohy, je to
tak? No, můžete svoje Benedict Arnold[1]
já dostat odsud. Musím si zabalit, setkáme se v letadle, jasný?“
„Negativistický, Ghostrider[2].
Změna plánů,“ řekl Marcus. Díky mému zmatenému pohledu, vysvětluje, „Protože je
naše další zastávka v zasranym srdci Dixielandu[3],
do zítra neodjíždíme, aby měl Cal čas dát dohromady extra ochranku.“ Do prdele,
to je to, v čem Cal vyniká – dělat extra práci, kterou vytvořím. Pochopí
to. Pokud to někdo pochopí, pak je to Cal.
„Jo, tak jsme si mysleli, že prostě
přijdeme sem a zlejem se, když už nikam nejedeme,“ říká Dre, opile mumlajíc víc
slov. „Plus, chceme slyšet všechno o tý venkovský holce. Jak vypadá bílá ku – “
Bez jediný sekundy na přemýšlení,
vyrážím a čapnu bratrance za tričko, vytahuju ho na nohy. „Ani kurva
nepřemýšlej, že tuhle otázku dokončíš, zabiju tě dřív, než budou mít šanci drogy,“
vyhrožuju, hlas překvapivě nízký, ale vražedný.
„Whoa, Trace….uklidníme se. Znáš Drea,“
uklidňuje Quinton, tahá mě za paži. Nemám náladu nechat to jít. „Rád slyší
detaily, bez ohledu na to, kdo to je. Jako když se mě ptáš na šukání holky,“ vtipkuje,
ale jeho hlas je jasně napjatý.
„Jo chlape, proč si všichni nesednem
a nenapijem se,“ dodává Xavier. „Nemusíme mluvit o ničem, o čem nechceš. Jen
nám chybí se s tebou poflakovat, to je všechno.“
Možná je dobrej nápad dát si drink.
Bůh ví, že potřebuju něco, abych to spláchnul, a chybí mi trávit čas s klukama.
Od té doby, co začalo turné, cítím, jako by to bylo já a oni, ne my. A i když
někdy uvažuju o tom, že je někdo z nich kolem, jen pokud nemá hromadu
peněz, jsou součástí skupiny, jsou všechno, co mám. „Dobře, ale mluvení o Taryn
nepřipadá v úvahu,“ stál jsem si tvrdě za svým, aby věděli, že mám na
mysli business. Nechávám Drea s varováním v očích a on moudře drží
hubu. Pak si beru pivo od Marcuse a sedám si na až moc nervózní zadek.
Tak o hodinu později jsme se
s alkoholem posunuli dál a já se cítím lépe – mnohem lépe. Už je to nějaká
doba, co jsem se takhle opil, srdce mi bije tvrději a rychleji než obvykle. I
když si nestěžuju. Je dobrý brát to s lehkostí a dokonce jsem se přistihl,
jak ze sebe dostávám rýmy, vymýšlím hovadiny a kluci se válí kolem po podlaze a
smějí se jak blázni.
Mám pocit, jako by mi vibroval zadek
a chvíli mi trvá, než si uvědomím, že je to můj mobil. „Jdu to vzít, za chvíli
se vrátím,“ říkám, slova zní nezřetelně, dokonce i mým uším, ve kterých mi
zvoní. Zavírám se ve svém pokoji a otevírám zprávy.
Taryn: Předpokládám, že si dorazil v pořádku?
Já: Ne, jsem pořád tady. Ty?
Taryn: Jsem v pohodě.
Dokonce i v mém opilém stavu
vím, že její odpověď znamená, že není v pohodě. Nepřemýšlím – prostě
volám.
„Co se děje, Broskvičko?“ Ptám se,
když to zvedne.
„Opravdu to chceš vědět, nebo mám
odpovědět ´bez komentáře´?“ Ptá se. No zatraceně, co jsem udělal?
„Měl bych vědět, co tohle kurva
znamená?“ Ptám se vytočeně.
„No, když si dneska ráno odešel mými
předními dveřmi, měla jsem dojem, že se za mě nestydíš….nebo za nás. Ale podle
tvojí odpovědi v tisku to vypadá jinak,“ říká a kurva kdybych tak neslyšel
bolest v jejím hlase.
„Mojí odpovědi?“ Ptám se, trochu
mírním hlas, protože tohle jde snadno vyřešit. „Taryn, tuhle zatracenou věc
jsem nikomu neřekl. Jay má teď tendenci mluvit za mě, ale zlato, tohle je jeho
standardní odpověď na všechno. Řeknu mu o tom, ale ty bys měla vědět, že
odpovídat na jakýkoli otázky, který ti hodí do cesty v tomhle šoubyznysu
nikdy nedopadnou dobře. Prostě jim dáváš šanci, aby tvoje slova překroutili,
nebo něco přidali, nebo ubrali. Znáš to stejně dobře jako já.“
Zůstává potichu, takže pokračuju.
„Budeš muset věřit, že ta slova, co jsem ti dneska ráno řekl jsou pravdivá,
nebo tohle nebude fungovat, Taryn. Nemůžeš se vyptávat na všechno, co uslyšíš a
já se budu snažit dělat to samé, dobře?“
„Jsi opilej?“ Ptá se.
To jako kurva fakt? Já se tu
k ní snažím mluvit a všechno, co si vzala z toho, co jsem řekl je,
jako bych neřekl nic? No, srát na to snažit se, aby se cítila líp.
„Podívej, můžeme si promluvit zítra.
Jsou tu kluci a poflakujeme se. Promluvíme si později, okay, zlato?“
Je tu pauza a právě když se chystám
zjistit, jestli zavěsila, slyším, jak tiše říká, „Okay.“ Ukončuju hovor, cítím
se jako ten největší zmrd světa. I když si s ní miluju povídat, nejsem
tolik ožralej, abych nevěděl, že když budeme v mluvení pokračovat, řeknu
něco blbýho, čeho budu ráno litovat.
Vycházím ze svého pokoje a zjišťuju,
že naše malá ´bratrská párty´ teď obsahuje i nějaké sestry, s výjimkou
toho, že tyhle holky rozhodně nejsou pokrevní příbuzné. A můžu být celej
udělanej do Taryn, i když jsme právě měli malou hádku, ale nemůžu popřít, že
jsou tyhle holky žhavý. Ale nejsem hráč, takže jdu zaparkovat zadek na gauč a
beru si svůj drink.
******
Cítím se, jako bych měl vážný případ
déjà vu, až na to, že vím, že jsem nešukal žádnou holku. Jsem úplně oblečený a
stejně tak ona, i když nemám tušení, jak se dostala do mého pokoje, nebo jak
skončila v mojí posteli. I když na tom nezáleží, protože vím, že jsem se
jí nedotkl, ani nechci. Všechno, o čem jsem minulou noc snil, byla Taryn a její
dokonalý tělo a způsob, jakým na ní moje tělo reagovalo, jako by nikdy nebylo
s nikým jiným. V žádnym případě bych to neohrozil kvůli jedný noci
s holkou, kterou ani neznám.
Tiše se plazím z postele a čapnu
pár věcí, který budu potřebovat na zbytek cesty, házím je do tašky a padám
odsud – pošlu někoho jinýho, aby odsud dostal tu, kdokoli to kurva je, co
odpadla v mojí posteli. Potom, co jsem prošel tou katastrofou v mém
apartmá, naplněném velkým množstvím těl, které neznám a pár těch, které znám,
jdu ven a nacházím Cala s nějakou bílou kočkou v kostýmku, oba mluví
do svých mobilů. Cal okamžitě zavěšuje a rychle kráčí ke mně.
„Chci vůbec vědět, kdo to je?“ Ptám
se.
„Jmenuje se Adriana. Přivedlo ji
hudební vydavatelství, aby pomohla s ochrankou,“ říká znepokojeně.
„Kurva ne, Cale. Nechci žádnou
zatracenou kočku, která si myslí, že zabrání kulce v mým zadku. Najdi někoho
jinýho, pokud musíš.“
„Nemůžu, Ace. Hlavouni zavolali a já
mám rád svoji práci, takže ať už se nám to líbí nebo ne, ona zůstává. Navíc, ve
skutečnosti tu není proto, aby chytala kulky.“
„Co teda dělá? Prostě stojí kolem a
mluví do telefonu, tak to celý vypadá,“ říkám.
„Zatraceně, jestli to vím,“ říká a já
si nemůžu pomoct, ale směju se. „Spolupracovník ochranky, nebo nějaká taková
sračka. Slyšel jsem, že tu jsou nějaký problémy s pár bílejma rasistickýma
skupinama na jihu, takže možná to má něco společnýho s tímhle. Cokoliv
udělá, ujistím se, že ti půjde z cesty. Není tvůj problém se s tím
vypořádat, je můj.“
„Díky, Cale, jsi nejlepší. A zapomněl
jsem ti poděkovat za to, že ses taky postaral o Taryn. Udělal si víc, než si
musel, brácho, a já to oceňuju.“
„Žádný problém, chlape. Jsem jen rád,
že si našel někoho, kdo stojí za ochranu. Teď se pojďme dostat do toho letadla
dřív, než se vzbudí každej zasranej novinář v LA, jo?“
„Dobrej plán. Než pojedeme, možná by
ta dáma, co spolupracuje, mohla vyčistit moje apartmá. Zdá se, že někteří
návštěvníci zůstávají dýl, než byli pozváni.“
Cal zvedá obočí, než opakuje má
slova, „Chci to vůbec vědět?“
Nahlas se směju a zvedám ruce do
vzduchu, „Kámo, ani nevím, ale to co vím je, že nikdo z nich není se mnou,
takže čím dřív odtud vypadnou, tím líp. Ona může jít spolupracovat s tím
plným pokojem kocoviny….no, kdokoli tam pořád je. Perfektní pracovní povinnosti
na první den, nemyslíš?“
Cal se směje, bouchneme si pěstmi a
pak se vydává ke kočce od ochranky. Kontroluju mobil, zatímco čekám, až jí dá
instrukce. Žádné zprávy od Taryn. Zatraceně. Moc si toho z naší večerní
kovenrzace nepamatuju, ale myslím, že si vzpomínám, že se mě ptala, jestli jsem
opilej – to nemůže být dobrý. Jelikož můj mozek ještě není úplně funkční, počkám
a zavolám jí, až se dostaneme tam, kam jedeme.
„Je čas vyrazit,“ říká Cal,
přerušujíc mé myšlenky.
Dáma od ochranky kolem nás prochází
ke dveřím, bezostyšně se na mě dívá, jak prochází, ale ne tím uznalým způsobem,
jako většina žen. „Začínám si myslet, že by mohla být členkou jedný z těch
bílejch rasistickejch skupin,“ šeptám z legrace Calovi.
Slyším zalapání po dechu a otáčím
hlavu právě včas, abych viděl znechucení na její tváři, jak stojí
v otevřených dveřích. „Hodně štěstí s probouzením jejich nahých
zadků!“ Volám dřív, než za sebou zabouchnu dveře.
„Radši ona, než já,“ říká Cal, jak
vcházíme do výtahu, směje se.
Navzdory šílenému množství extra
bezpečnostních opatření, které mohli způsobit, že prezident vypadá maličkatě,
miluju být zpátky na jihu. A nejen kvůli zmrzlině Bluebell[4].
Něco tu na tom je, ale nemůžu to popsat slovy. A slova jsou to, čím se živím,
takže to o něčem vypovídá.
Quinton nelhal. Tuscaloosa, Alabama,
je asi jako Deep South, kam až se můžete dostat. Je hezký tu vidět všechny ty
fanoušky, ale je tady i celý peklo bílých lidí, co jasně ukazují, že nejsou moc
šťastní z mého vztahu s Taryn. Něco jsem viděl na internetu, ale být
osobně svědkem toho stupně nenávisti je úplně odlišný. Jsem vděčný, že tu Taryn
není a nevidí to.
Když mluvíme o Taryn, mezi letem a vším
tím blázincem kolem našeho příjezdu, jsme neměli šanci si promluvit nebo
napsat. Teď sedím v limuzíně – zřejmě je neprůstřelná, ale kdo sakra ví,
odkud jí získali – vytahuju mobil. Sakra, pořád nic. Je čas, aby se tyhle
sračky vyřešily.
Procházím své kontakty a stisknu
číslo přidané k jejímu jménu. Hlasová schránka. Do hajzlu. Jen klid, říkám
si – není to tak, jako by byla nějaká puberťačka, která sedí a čeká u toho
zatracenýho mobilu, až zavolám. Dnes večer má vlastní koncert a je víc než
pravděpodobný, že má právě teď zvukovku. A od doby, co jedeme podle našit
obvyklých rozvrhů, je to přesně tam, kam mířím. Žádnej čas na hotel předem,
s čímž jsem v pohodě. Jsem si jistej, že už jsem viděl dost
hotelových pokojů, aby mi to vystačilo na celý život.
Po zvukovkách mě Quinton odchytil v zelené
místnosti a podle výrazu na jeho tváři můžu říct, že neměl dobrý zprávy. „Co
jsem udělal teď?“ Ptám se.
„Ne co jsi udělal, kdo tě udělal,
Ace. Nebo kdo tě neměl udělat.“
Za normální okolností bych se zasmál
nad všema těma drbama, co mě s někým dávají dohromady, ale vím, že když o
tom slyším já, tak i Taryn. „Ven s tím, Q.“
„Je to víc než zřejmý,“ říká, ostře
se na mě podíval, „což už to mimochodem probírají s nějakýma bystrýma
sračkami o vás dvou. ´TNT´ je moje nejoblíbenější….´výbušné´, ´dynamické duo´,
´časovaná bomba čekající na explozi.´ Okay, možná, že to nebylo tak skvělý. Co
dalšího?“
„Nee, nee, už jsem slyšel dost,
pokračuj dál.“
„Ach ne, bohužel neslyšel. To je jen
ty a země. Je tu holka z minulý noci a ochr – “
„CO!?! Včera večer jsem s nikým
nebyl, Q a ty to víš.“
„Já vím, brácho, ale holky a jejich
zkurvenej mobil s kamerou – věci vypadají vždycky horší, než jsou. Taryn
to pochopí, kámo. Pravděpodobně to je jediná výhoda, když se stýkáš
s někým v tomhle businesse, ne?“
„Ty to chápeš správně. Kde vůbec je?“
Ptám se, cítím potřebu s ní teď mluvit víc než kdy jindy.
Quinton se na chvíli podíval do
mobilu a pak řekl, „Seattle.“
„Zatraceně, můžeme od sebe být ještě
dál? Počkat, neodpovídej mi na to,“ říkám dřív, než může něco říct. Navíc,
nejsem si jistý, jestli právě teď mluvím o fyzické vzdálenosti, nebo ne. Nemůžu
uvěřit, že to bylo jen včera ráno, když jsem se probudil u ní a cítil se jak
miliarda dolarů.
Zvedám mobil a snažím se jí znovu
zavolat, když Jay řve do místnosti, „Jsi na pátym kanálu!“ Hádám, že to bude
muset počkat na později.
******
„Broskvičko,“ říkám, když mi konečně
zvedne mobil. Jedna super věc na ošidné bezpečnostní situaci, která právě teď
je, je to, že se nemusím účastnit jakýchkoliv událostí po koncertu. Po luxusní
show a příjemný, dlouhý sprše, se mi podařilo všem utéct a vlézt si dnes do
postele okolo půlnoci, neslýchaný, když jsem na cestách. Hluk na druhém konci
linky mě informoval, že Taryn se to zřejmě ještě nepodařilo.
„Ahoj, um, Trace….teď nemůžu mluvit.
Právě skončila moje show. Ale chci si promluvit. Jen je teď špatný načasování.
Později?“
Do prdele, zapomněl jsem, že je pořád
na západním pobřeží. „Jo, mám to. Zavolej mi, až budeš moct. Pa, zlato,“ říkám.
„Okay….pa,“ řekla dřív, než zavěsila.
Házím mobil na postel se zklamáním. Něco se určitě děje. Jsem si jistý, že buď
její máma, nebo kytarista byli nažhavený upozornit na nějaký, nebo všechny
příběhy, co o mě byly vymyšlený a pravděpodobně už dali Taryn kázání. Mohl bych
odchytit někoho z jejího týmu, to je zatraceně jistý.
Regina. Musím jí zítra zavolat. Kde
je kurva právě teď? Nemůžu sledovat rozvrhy všech….zatraceně, ani většinu času
nevím, v jakym jsem městě. Rozhodně vedeme zaneřáděný životy. Dřív než můžu
pokračovat v tomhle směru myšlení, zavírají se mi oči a mysl se mi začíná
vypínat, obojí unavené po dlouhém dni.
Probudil jsem se, se studeným potem a
přikrývkami divoce omotanými kolem těla – další noční můra. Jediné, kdy se mi
stalo v nedávné paměti, že jsem nespal přerušovaně, byla noc, kterou jsem
strávil s Taryn. Kurva. Hledal jsem svůj mobil a našel ho, viděl jsem, že
od ní mám nepřijatý hovor a několik smsek.
Tary: Kam jsi šel?
Taryn: Jdu už spát….
Není tu možnost, jak bych jí mohl
zavolat tak brzy, zvlášť když má pořád pacifický čas, takže vylézám
z postele a házím na sebe nějaký oblečení na cvičení. Jedna dobrá věc na
mým zatraceným brzkým ranním probouzením je, že v tuhle bezbožnou hodinu
není v hotelové tělocvičně nikdo. A já musím vydat něco z tohohle –
ani nevím jak to nazvat – z toho, z čeho jsem tak napružený.
Pravděpodobně sexuální frustrace, od doby, co jsem ochutnal Taryn, mé tělo
křičí po něčem dalším. Jop, cvičení a studená sprcha by měli udělat své.
O něco později na cestě na letiště,
znovu zkouším Taryn. „Haló?“ Ptá se ospale.
„Promiň, vzbudil jsem tě?“
„Ne,“ řekla během zívnutí a já jsem
nemohl potlačit úsměv, když jsem si představil, jak se protahuje jako kočka,
„ale ty zníš jasně, jako bys byl vzhůru.“
„Musí být pěkný si přispat,“ dráždím
ji. „Už jsem byl v tělocvičně a teď ujíždíme po silnici.“
„Wow, jsem překvapená po noci, co si
musel mít,“ říká, účast je jasná.
„Jo, jít spát o půlnoci tě opravdu
vyčerpá,“ říkám. „Neodpovídal jsem ti na zprávy, protože jsem usnul, Taryn.“
„Oh,“ to je všechno, co řekne, ale
můžu říct, že je tu toho víc.
Když neříká nic dalšího, nemůžu
ovládnout svou frustraci. „Taryn, prostě to vyklop.“
„Je to jen, ty víš, fotky, drby….“
Hlas se jí vytratil, zní, jako by pochybovala.
„Když oba víme, že to všechno drby
jsou, myslel jsem, že jsme v pohodě. Mýlil jsem se?“
„Ne, jen vím, že jsi tu noc pil a
byly tam fotky….“
„Taryn, potřebuju, abys mě
poslouchala. Nechci nikoho jinýho a nemám v plánu být s nikým jiným,
dokud jsme spolu. Jak dlouho to bude, to teď neumím říct. Pojďme si vzít tenhle
jeden den, dobře?“
Je tu pauza a zatajím dech, dokud
neslyším její odpověď. „Jo, to zní dobře. Promiň, že jsem taková holka,“ říká
podrážděně.
„Broskvičko, kdybys nebyla holka, ani
bychom teď nevedli tenhle rozhovor,“ říkám jí. „A přeju si, abych tam právě teď
byl a připomněl ti, proč jsem rád, že jsi holka.“
„Hmm….to zní dobře,“ zamumlá.
Poslouchat její hlas tak nízko a sexy
a představovat si, jak leží v posteli, tvrdě se mi postavil. Vím, že tu
není žádnej zatracenej způsob, aby byl sex po telefonu stejně dobrej, jako
reálnej sex, ale je tu poprvé pro všechno. „Nebo si o tom právě teď můžeme
promluvit.“
Limuzína se zpomaluje a dívám se
z okna, zjistím, že jsme dorazili na terminál. Sakra, jindy. „Ale protože
budu na palubě letadla, bude to muset počkat na později.“
„Provokatére,“ říká, ale slyším
úsměv.
„Taryn, až budeme zase spolu, nebude
čas na škádlení – můžeš si na to vsadit. Ve skutečnosti by bylo lepší, kdyby
tvoje sladká malá kundička byla vlhká a připravená pro mě, protože do hajzlu
s předehrou, jdu na to tvrdě a rychle a hluboce. Ale můžeme o tom
diskutovat o něco později, musím jít. Pa, zlato.“ S těmi slovy, kdy mi
dělala společnost, jsem zavěsil, upravil jsem se a popadl své tašky, než jsem
vylezl z auta a zamířil, kdo ví kam.
******
Věci nemůžou být lepší. No, to není
pravda – mít svojí holku tady se mnou každý den a noc by bylo zatraceně mnohem
lepší, ale netrápím se. Mluvíme spolu tak moc, jak nám naše rozvrhy dovolují,
což není moc, ale je to lepší než nic. A i když by tomu nikdo koho znám
nerozuměl, kdybych se jim to pokoušel vysvětlit, cítím, že ji poznávám touhle
cestou líp. Kdybychom byli spolu, jen bych jí chtěl šukat každou sekundu dne,
srát na všechny konverzace. A jednou jsme zkusili sex po telefonu, ale jak můj
člověk Marvin Gaye zpíval, je to prostě ´Ain´t Nothing Like the Real Thing
(Není nic jako skutečnost)[5].“
Slyšet jí, jak je nažhavená a souží se, způsobilo jen to, že jsem chtěl skočit
do svýho letadla a zamířit kamkoli, kde byla, ale vzhledem k tomu, že to
byla hodina před mou show – před její a mou – pravděpodobně by to nebylo moc
dobrý.
Ale mluvil jsem s Jayem o plánu
turné a zjistil jsem, že Taryn a já jsme v ten samý čas v Texasu,
příští týden. Já mám koncert v Dallasu noc předtím, než ona v Houstonu
a oba potom máme den na cestě. Naši manažeři se shodli na tom, že překvapíme
její publikum s duetem naší písně, bude to pro nás oba dobrá publicita a
to i v případě, že by to znovu přililo olej do ohně. A to je jediná věc,
který se budu bát, od doby, co jsem zachytil, že Taryn taky něco hrozí.
Srát na ně na všechny – chci vidět
svojí holku. Nemluvě o tom, že mám vlastně i nějakou jinou práci, o kterou se
musím postarat, zatímco budu v H-městě. Mezitím, jí denně něco posílám,
aby věděla, že na ni myslím. Srát na kytky a to všechno, zatím byl
nejoblíbenější dárek Taryn, co posílám, balení sušenek Oreo, což zřejmě hromadí
ve svém autobusu a s nikým se nerozdělí. Snažil jsem se jí vysvětlit, že
si může dovolit všechny ty zatracený Oreo, pokud je teď chce, ale jak ji znám,
sama si je nekoupí. Jsem rád, že jsem ten, kdo jí rozmazluje, i když to moc
nevyžaduje.
Nikdy jsem nepotkal holku, která by
opravdu kašlala na značky, a miluju, že jsme v tomhle stejní. Pokud mám
přehnaně drahou verzi něčeho, je to proto, že mi tyhle sračky posílají firmy,
abych je nosil – zatraceně, někteří mi nabízejí peníze, abych nosil jejich
hadry – a ne proto, že to vyrážím nakupovat.
Moje oblíbená věc, kterou jsem
poslal, dorazila včera. Byl to zakázkový, modrý kachní telefon, který přišel
s osobním vzkazem od jednoho z těch chlápků z Duck Dynasty show,
o které řekla, že miluje. Nemám tušení, co s tím má kurva v plánu,
ale nemůžu se starat míň. Slyšet její nespoutaný smích stálo za každou minutu
zkoušet a dostat jednoho z těch bastardů na telefonu. Myslím, že tráví víc
času pro své kachní volající, než výrobou.
******
Jsem v limuzíně na cestě na její
koncert a nemůžu si vzpomenout, kdy jsem měl v těle tak hodně nervózní
energie. A nemá to nic společnýho s koncertem nebo jejím publikem, tak
odlišným od mého – je to jen ona. Nemůžu si pomoct, ale uvažuju, jestli Taryn
chybím stejně tak, jako ona chybí mně a i když nenaznačila, že je to jinak,
pořád je tu neznámo. No, vezmu ji do šatny pár minut potom, co skončíme na
pódiu a rychle uklidním svoje obavy.
Vzhledem k tomu, že bylo
rozhodnuto, že náš duet bude po přídavku, objevím se tam až během show, abych
zachoval to překvapení. Navíc nechci, aby můj příjezd vzal pozornost Taryn, u
které by měla být. V okamžiku, kdy jdu do zákulisí, žaludek se mi
uklidňuje, jak slyším její andělský hlas, omotávající se kolem mě a skrze mě.
Pohybuju se směrem ke zvuku balady, kterou zpívá, vděčný, že už jsem oblečený a
připravený jít. Chci na chvíli vidět svou dívku, dřív než se k ní dostanu
na pódium, abych po ní pak neskočil před jejím nevinným malým venkovským
publikem. Sakra, nedalo by jim to něco, o čem mluvit?
Jak se blížím ke křídlům jeviště, bez
pauzy se posouvá do rychlejší písně, v jedné z hlavních rolí nikdo
jiný, než můj nejlepší kámoš kytarista. Nevím, proč mě ten chlápek tak vytáčí,
ale je to tak. Pravděpodobně proto, že Taryn vidí mnohem víc, než já, i když
čas, který s ní tráví, není v ničem, jako ten náš. Radši by to tak
nemělo být, protože když mluvíme o vytáčení.
Najednou, je zpátky ten oheň, který
mi hořel žilami, ale tentokrát to nemá nic společnýho s nervama. Taryn má
mikrofon v ruce a Ryder přichází za ní, dává jí kytaru nad hlavu a mezi
jejím zadkem a jeho ptákem není žádný zkurvený místo. Můžu to říct, protože
stojím přímo z boku k nim.
Jako by to nestačilo, abych viděl
nezaměnitelně rudě, Taryn mu předá mikrofon, aby zpíval, zatímco ona začíná
hrát na kytaru. Začal jí do ucha pobrukovat o nějaký krajině milostný sračky a
položil volnou ruku na bok mojí holky – a to bylo to, kde jsem skončil. Otáčím
se a zdrhám, ptám se nějakýho poskoka v zákulisí, kde je šatna Taryn a
padám odtud, než se vrhnu na toho vola ve stylu epických rozměrů pro potěšení
pohledů celého světa.
[1] https://cs.wikipedia.org/wiki/Benedict_Arnold
[2] https://www.csfd.cz/film/6998-ghost-rider/prehled/
[3] https://cs.wikipedia.org/wiki/Dixieland
[4] http://cdn.bluebell.com/what_were_crankin_out/our_ice_cream_old.html
[5] https://www.youtube.com/results?search_query=marvin+gaye+ain%27t+nothing+like+the+real+thing

Moc děkuju za skvělou kapitolu. Děkuju,že jste dokončily tuto skvělou knihu.
OdpovědětVymazatMoc děkuji!
OdpovědětVymazatHolky, děkuji za dokončení této knihy. Jste úžasné 🌸🌹🌸😘
OdpovědětVymazatHolky moc děkuji
OdpovědětVymazatTento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazatDěkuji moc.
OdpovědětVymazatJe to super, že sa pokračuje. Ďakujem pekne ☺
OdpovědětVymazatDíky moc Jíťa
OdpovědětVymazatDěkuji:-):-)
OdpovědětVymazatMoc děkuji za dokončení knihy. 👍 ❤️
OdpovědětVymazatdakujem moc:) Zienky ste uzasne, dakujem
OdpovědětVymazatDíky 🙂
OdpovědětVymazatDěkuji ❤️
OdpovědětVymazatDievčatá,ste proste najlepšie,velké ďakujem ❤
OdpovědětVymazatděkuji :-)
OdpovědětVymazatĎakujem za super preklad a korekciu 😊.
OdpovědětVymazat🌼
OdpovědětVymazat