Unpredictable - 21. kapitola

Překlad: Markéta

PARKER

Sedím vedle ní u nemocniční postele po její čtyřhodinové operaci. Má několik zlomených žeber. Zlomený nos. Zlomené zápěstí. Nakonec skončila tak, že potřebovala víc jak sto stehů po celém těle a museli jí sešívat i čelist. Oni z ní vymlátili ty sračky. A já sázím svůj život, že byla po celou tu dobu vzhůru. Měli jí po celé hodiny a její toxikologie přišla negativní, spolu se sexuálním zneužitím. V jednom okamžiku jsem zadoufal, že by se vyčerpala a přestala cítit bolest, ale skutečnost, že zasténala, když jí přiložil zbraň ke spánku a skutečnost, že mě žádala o pomoc, mi říká, že byla stále vzhůru. A myšlenka na to, že se jí vůbec dotkli, mě nutí chtít zabít každého, koho kurva vidím.

Dívám se teď na ni a vypadá ještě hůř. S tím, jak je všechna ta krev pryč, můžete vidět fyzické zneužití, kterým si kvůli mně prošla. Co jí to stálo kvůli mně.

„Haló?“ zašeptá Slade, zatímco stojí v rohu jejího pokoje s telefonem u ucha. „Jo. Právě jí přivezli do jejího pokoje,“ informuje někoho, když opouští Katin pokoj.

Její pokoj. Těžce si povzdechnu. Říkají, že bude na JIPce po dobu nejméně jednoho týdne. Teď je to hra na čekání. S modlitbou, aby nedostala infekci. S modlitbou, aby neměla otok mozku nebo vnitřní krvácení. Je toho tolik, co by se mohlo zhoršit. Přesto se stále modlím za to nejlepší.

Skloním se a políbím její chladnou ruku předtím, než jí zasunu pod přikrývku. Pak vstanu a přejdu k malému oknu, které nám umožňuje vidět venek. Lidi, kteří berou svůj život jako samozřejmost. Já byl taky takovým bastardem.

Otočím se, když slyším, jak se dveře otevřou. Slade se vrátí zpátky, zatímco si strká svůj telefon do kapsy. „Anděl bere Sadey k mým rodičům a pak přijde tady.“

Přikývnu a pak se zadívám zpátky z okna. „Vím, jak se cítíš,“ říká tiše, když se přijde postavit vedle mě, aby se taky díval z okna.

„A to je jak?“ ptám se.

„Jako by to byla tvoje chyba.“

„To taky je.“

Otočí se ke mně. „Tys jí zachránil.“

I nadále se dívám z okna. „Já ji do toho dostal.“

Těžce si povzdechne. „Ona už v tom byla zapletená. Byla to Ashleyina kamarádka. Ashley jí řekla víc, než by měla. To byl důvod, proč se do toho Kat zapletla. To, že tě znala, jí jen zachránilo.“

Zavrtím hlavou a pak se k němu konečně otočím. Chci promluvit, ale dveře do jejího pokoje se otevřou. „Co je?“ vyštěknu. Povzdechnu si, když vidím, že je to sestra s kyticí květin v ruce.

„Omlouvám se. Tohle právě přinesli pro Kat.“

Slade je od ní vezme a poděkuje jí, zatímco já si mnu zátylek. Stresuju. Jsem na pokraji. „Sam?“ ptám se a on pokrčí rameny.

Natáhnu se, vytáhnu kartičku a otevřu jí. Černými písmeny je tam psáno –

Říkal jsem ti, že mě bude něco stát. ale z dlouhodobého hlediska skočila tím, že tě taky něco stála.

A pak níže je podepsaný Dick

Natáhnu se a vytrhnu kytku ze Sladových rukou. Hodím je proti zdi. Sklenice se rozbije a voda se rozlije po podlaze, spolu s květinami. „Sakra,“ zařvu.

„Co se to tady děje?“ ptá se sestra, když jí zvedne hlavu.

„Všechno je v pořádku,“ odpoví jí Slade.

Otočím se a vyběhnu z místnosti. „Kdo doručil ty květiny?“ dožaduju se na sesterně.

„Muž…..“

„Jak kurva vypadal?“ dožaduju se a ony zalapají po dechu. „No?“ vyštěknu.

„Vypadal jako bezdomovec, abych byla upřímná. Prostě je jen postavil na pult a řekl, že jsou pro Katherine,“ říká sestra v červeném plášti ve spěchu. Běžím ke schodům a spěchám dolů do prvního patra. Jsem zpocený a těžce dýchám, když spěchám ven. Je tma. Jediné světlo je na parkovišti. Rozhlížím se kolem, snažíc se něco zahlédnout, cokoli. Vím, že je ten bastard tady. Vím, že by si tohle nenechal ujít. Ale nic tu není.

Vracím se zpátky do pokoje Kat. vejdu dovnitř a vidím, jak Slade zvedá poslední zbytky kytek a vázy, kterou jsem zničil.

„Chtěli tě vyvézt z jejího pokoje,“ říká, když hází zbývající sklo do koše.

„To bych chtěl vidět, jak by to zkusili.“ Přejdu k její posteli a znovu se vedle ní posadím. „Je mi to líto,“ zašeptám jí. Měl jsem v plánu jí jen milovat. Nikdy jsem si nemyslel, že by jí láska mohla stát její život.

„Hodláš mi říct, proč jsi hodil s těma kytkama a pak jsi utekl?“ ptá se Slade naštvaně.

Sáhnu do své kapsy a podám mu kartičku. „Kurva.“

Podívám se na něj přes rameno. jeho oči se setkají s mými a můžu v nich vidět tu hrůzu. „Správně. Byl to můj otec.“