TVC - 2. kapitola

Překlad: Verča

DOLLY

„Nedělej mi žádnou laskavost,“ řeknu, vytahujíc ruku z Brandonovo.

Bože, všechno, co chci udělat je vylézt na jeho velké, tvrdé tělo a třít se o něj. Chtěla bych s ním mít sex. Oddupu k mému autu a popadnu kliku. Ale najednou je na ní Brandonova ruka a je opět nebezpečně blízko.

Když se podívám do jeho velkých hnědých očí, mohu říct, že mě chce. Vím to už dlouhou dobu. Možná jsem mladá, ale moje mamka vždy říkala, že mám starou duši. Chlapci mého věku mě nikdy nezajímali a vždycky jsem to nenáviděla. Chtěla jsem zapadnout a najít si lásku, ale to se nikdy nestalo. V den, kdy jsem viděla Brandona na Johnsonově farmě balíkovat seno bez košile, jsem věděla, že mé tělo konečně našlo libido.

Bylo mi šestnáct a můj bratr Ty potřeboval dovézt Brandonovi nějaké věci k zapůjčení. Vzpomínám si, že jsem ho viděla seskočit ze zadní části jeho auta, zpoceného a opáleného. Nikdy předtím jsem mezi nohama necítila takové pulzování, ale pohled na Brandona způsobil, že moje bušení srdce nyní bušilo v mém klitorisu. Musela jsem si překřížit nohy, abych našla nějakou úlevu, přitiskávajíc tak k sobě šev džínů. Když přešel k mé straně auta a sundal si klobouk, jeho střapaté blond vlasy mu spadly do očí, musela jsem se kousnout do rtu, abych nezasténala.

Brandon hrál v každé fantazii, kterou jsem kdy měla. Mnohokrát jsem nad tímto mužem masturbovala, pojmenovala jsem po něm můj vibrátor. Je to maličká věc, na rozdíl od toho, co jsem viděla z obrysu v jeho džínech, ale i můj Baby-daddy mě dokáže rozehřát.

„Žádnou laskavost ti nedělám, Dolly. Měla jsi nějaké drinky a chci se ujistit, že se v bezpečí dostaneš domů.“ Jeho hlas je hluboký a sluncem-políbené vrásky kolem jeho očí způsobují, že vypadá jako Brad Pitt v Legends of the Fall.

„To mě taky uložíš do postele?“ řeknu mu a odvážně se natlačím na jeho tělo, které je tak blízko mému.

„Budeš muset být opatrný, protože spím nahá. Nechceš přece udělat něco, co nechceš.“

Vidím, jak se jeho čelist zatne a zle se na něj usměji. Nic mě nedělá šťastnější než zahrávání si s ním.

„Zatraceně,“ řekne a obalí ruku kolem mého zápěstí, tahajíc mě k jeho autu.

„Není potřeba být nabručený. Můžeš také spát nahý, pokud se budeš cítit lé-“ Má slova jsou utnuta, jak se mnou trochu škubne, popadne za boky a zvedne do jeho náklaďáčku. „Díky za vysazení, Daddy.“

„Neříkej mi tak,“ řekne skrz zuby.

Říká mi to pokaždé, co ho tak oslovím. Říkám mu buď Baby-daddy nebo Daddy. Zdá se, že se to dostává pod kůži jako nic jiného, takže to samozřejmě dělám pořád. Jednoho dne jsem na ho nazvala Baby-daddy, když přijel na Blakeovo farmu vyzvednout koně. Trávil odpoledne na ranči, takže jsem tam byla samozřejmě také. Když jsem krmila jedno z jehňat, zeptal se mě, jestli by si ke mně mohl přisednout. Žertovala jsem o tom, že jehně je naše dítě a na chvíli jsme se oba smáli a hráli si s tím malým klukem, předstírajíc, že jsme rodiče. Bylo to hloupé, ale něco se stalo v mém srdci, a od toho dne není schopné pustit se toho.

Vidět ho rozrušeného mě nutí chichotat se. Zvednu obočí, když zatne čelist a jde k jeho straně. Zabouchne dveře, hluboce si povzdechne, než se ke mně otočí.

„Dolly, přísahám na všechno, co je svaté, že tě ta tvoje ústa jednoho dne dostanou do potíží a zacpou se. Opravdu brzy.“ Pohled v jeho očích je tak intenzivní, že si nemohu pomoci, ale zatlačím trochu víc.

„Můžeš mi říct za jak dlouho? Dívka to potřebuje vědět.“ Zvednu ruku na jeho stehno, ztuhne nad mým dotykem.

Tohle je pro mě odvážný krok. Nikdy jsem tak moc nechtěla na nějakého muže položit ruku. Ale tequila způsobuje, že se cítím odvážně. Nakloním se, zašeptám mu proti jeho krku něco, co jsem vždy chtěla vědět.

„Šílíš z toho, že ti říkám Daddy, protože se ti to nelíbí, nebo šílíš, protože se ti to líbí?“ Mé rty jsou tak blízko je krku, až se otřou o jeho teplou kůži. Pod mým dotykem se zatřese.

Chtěla bych do něj tlačit víc a víc, takže by přiznal pravdu, ale nemám šanci. Než můžu vědět, co se děje, jsem na mých zádech v kabině jeho auta s jeho tělem nad mým. Moje tělo se rozehřívá, ale jsem rozhozena z balancu. Jedna věc je tlačit na Brandonovo čudlíky, ale další je, že od něj konečně dostávám reakci. Moje tělo a moje hlava spolu nedokážou držet krok, ztratím slova, a dech se mi zadrhne,  jak je to skvělý pocit mít na sobě jeho lahodnou váhu.

„Víš, že se mi to líbí,“ řekne skrz zuby. „Víš zatraceně dobře, že se mi to víc než líbí, když mi tak říkáš. Protože mi to připomíná všechno, co bych ti chtěl udělat.“

Jedna jeho ruka se dotkne mého boku a drží mě tak těsně, že je to téměř bolestivé. Ale neodvažuju se promluvit ani slovo a přerušit tento okamžik. Je to všechno, o čemž jsem kdy snila. Konečně. Konečně se se mnou bude milovat a dá mi to, po čem jsem ne-zase-tak-nenápadně celé ty roky žadonila.

„Ale jsem pro tebe příliš starý, Dolly. A jsi pro mě až moc dobrá. Zasloužíš si muže, který ti dá svět a ne, prvního muže, do kterého jsi poblázněná.“

Temné zklamání naplňuje jeho oči, a já chci plakat. Chci se stočit do klubíčka a naříkat nad jeho odmítnutím, ale takhle nejsem vychována. Nejsem typ dívky, která by uronila slzu, a zatraceně to nebude kvůli chlapovi. Neplakala jsem, když jsem spadla z koně, když mi bylo devět a všichni moji bratři se dívali. Neplakala jsem, když mi bylo dvanáct a umřela mi má první kráva, Missy. Takže jsem si jistá, že nebudu plakat kvůli tomu, že má Brandon Knight nasráno v kalhotách z toho, že by mě mohl ošukat.

Zvednu se a odtlačím ho od sebe. Vím, že k tomu nemám dostatek síly, takže mě nechá. Mohl by být idiot, ale má nějaké způsoby.

„Prostě mě vezmi domů, takže dobrý skutek pro dnešní den budeš mít splněn, protože jak vidím, jsem jenom charitativní případ.“

„Dolly, takhle to není.“ Uchopí volant, zatraceně pevně. Překvapí mě, že neprotestuje.

„Dostala jsem tvou zprávu, Brandone.“ Pomalu vyslovuju jeho jméno, zveličujíc každou slabiku.

Vydechne jeho perfektním nosem, než nastartuje a vyjede z parkoviště. Venku je tma, takže naštěstí nikdo nebyl svědkem naší výměny. Ne že by bylo k vidění něco dobrého.

Celou dobu mám zavřenou pusu, neřeknu ani slovo. Několikrát ho vidím, že chce něco říct, ale pak svá ústa zase zavře. Musí vědět, že jsem naštvaná, protože nezkouší tlačit.

Dostaneme se na mou cestu a projedeme pod kovovým obloukem The Dairy Queen Ranch. Moje mléčná farma je jedna z nejlepších v Texasu a každý to ví. Mám ty nejlepší krávy, na nejlepší půdě s nejlepším vybavením. Název Dairy Queen (Královna Mlékáren) je vážný, i když někteří to berou jako vtip.

Když se dostaneme k domu, zastaví a já začnu vyskakovat ven, ale předtím, než se mi to podaří Brandon zamkne a zastaví mě tak.

„Co?“ Zeptám se, aniž bych se na něj podívala. Dívám se skrz okno, nechci se setkat s jeho pohledem.

„Podívej se na mě, Jehňátko.“

Zavřu oči, nenávidím a zároveň miluju tuhle přezdívku. Protože je z toho dne. Ze dne, kdy jsem se do něj zamilovala. Nebyla jsem jenom mladá zahleděná dívka do staršího muže. Viděla jsem jaký opravdu je, když držel to maličké zvířátko a smál se se mnou. V ten den mě nazval jeho jehňátkem, a nemyslím si, že skutečně pochopil, co to pro mě znamenalo.

Nemůžu to udělat. Nemůžu se obrátit a čelit mu, takže od něj držím své oči a čekám, až mi řekne to, co chce, abych mohla vyjít z auta. Tahle noc se změnila na absolutně zatracenou a potřebuju, aby skončila.

„Je tu tolik věcí, které právě teď chci říct, ale potřebuju tě nechat jít do domu.“

„A co když to neuděláš?“ Řeknu a otočím se k němu. Můj hněv ze mě dostává na povrch to nejlepší a obviňuju z toho tequilu.

„Pokud tě nenechám jít teď, možná toho nebudu nikdy schopný,“ přizná, a to skoro rozdělí mé srdce na dva kusy, protože když to říká, odemkne dveře.

Chytnu pevněji rukojeť, připravena k odchodu, ale nepřipravena k opuštění ho. Takové momenty nemáme a nenávidím, že se objevily.

Chci se celým mým srdcem na něj vrhnout, ale já nebudu ten, kdo bude stíhat. Tak moc, jak ho chci, já jsem jehně, ne lev. A sakra moc dobře to ví.

„Poslouchej mě, Daddy. Až dostaneš hlavu z tvojí prdele, víš, kde mě najdeš. Nejsem typ dívky, která bude sedět a čekat, ale slibuju ti právě teď – nikdy nebude žádný muž, kterého bych chtěla víc než tebe.“

S tím otevřu dveře, vyskočím z auta a zabouchnu je za sebou. Po příjezdové cestě dojdu k verandě, otevřu dveře a vejdu dovnitř. Kopnutím je zavřu a opřu se proti nim. Čekám pět minut, abych zjistila, jestli za mnou přijde, ale nakonec uslyším řev auta, jak odjíždí.

Nejhorší část na tom ale je, že až si dneska vlezu do postele, stále na něj budu myslet, když se sebe budu dotýkat.

***

Daddy – tatínek