TVC - 1. kapitola

Překlad: Verča

BRANDON

„Johnnie Walker. Přímo tady,“ řeknu, opřu se o bar, ale nesednu si. Byl jsem celý den v sedle, protože jsem kontroloval ploty po té bouři, která se tudy prohnala a sednout si je poslední věc, kterou teď chci dělat. Jediné, co chci dělat je házet do sebe whisky, dokud mě nepřinutí sednout si. Pak se můžu odvléct do hotelu a spadnout na matraci, která toho už pravděpodobně dost zažila. Ale je mi to jedno. Kvůli jedné noci pryč z Johnsonovo farmy bych se vyspal i na posteli z hřebíků.

Kurva, nesnáším to místo. V jednom okamžiku jsem si myslel, že dostávám to, co chci a v dalším žiju v pekle. Jediné, co jsem kdy chtěl bylo být předákem a možná mít jednoho dne svojí farmu. Svojí farmu jsem pověsil na hřebík a soustředil se na fungování Johnsonovo farmy pro Cashe McCallistera, ale v poslední době se věci změnily ve strašné peklo a začínám se ptát, jestli není čas jít dál.

Cash koupil pozemek před několika lety. Mám ho na starost od doby, co se o něj starý muž Johnson nedokázal postarat. Prodal farmu Cashovi a já jsem ji pro něj řídil. Jsem u Cashe tak dlouho, jak se můžu pamatovat. Naučil mě všechno o farmě, ale už to pro mě není.

Když ji Cash koupil, zanechal vlastníkům dům s malým kouskem půdy kolem, a před necelým rokem se Johnsonova dcera, June, vrátila zpět domů po divokém rozvodu. Ona je důvod, proč se farma stala v poslední době tak nesnesitelná. Pomalu z ní začínám šílet. Doufám, že víkend pryč mi poskytne nějaký čas na zotavení. Pobyt v laciném hotelu pro mě teď zní jako naprostý ráj. Vlastně cokoli, jen aby byly Juneiny drápy ode mě. Je tu jen jedna žena, od které bych si nechal do sebe zarývat nehty.

Obličej Dolly Jennings se objeví v mé mysli a chci zasténat. Všechny ty rudé vlasy a ty velké dolíčky, které se objeví na jejích tvářích. Vypadá tak zatraceně sladce. Bez ohledu na to, jak moc se snažím, nikdy neodejde z mých myšlenek. Barman, Jimmy, položí sklenici na bar, a přeruší tak moje snění. Dal mi to jediné, co mi může pomoct zapomenout na ženu, kterou nikdy nemůžu mít. Ta malá prskavka je naprosto mimo mou ligu. Příliš sladká pro muže mého věku. Pro mě příliš dobrá. Příliš čistá na všechny věci, které s ní chci dělat. Ale je to tak, od té doby, co před několika lety přišla do mého života, snadno opoutala mou pozornost. Rozsvítila noc bez měsíce jen jejím smíchem.

Zvednu sklenici s whisky a obrátím ji do sebe. Cítím, jak mnou protéká alkohol. Položím ji zpět na starý dřevěný bar, přejíc si, aby její obraz zmizel. I když hluboko v sobě nechci, aby to odešlo. Na chvíli si dám pauzu a pak se rozhodnu objednat další, když se přede mnou objeví June. Skvělé. Jdeme na to.

„Hej, kovboji. To je štěstí vidět tě tady.“ Mrkne na mě, opře se o bar trochu moc blízko mému tělu. Její luxusní parfém zaplní mé plíce a způsobí, že mé hrdlo pálí víc, než z whisky. Vždycky je takhle. Má na sobě kovbojské boty a kratičké šortky, tak krátké, až si nejsem jistý, jestli se tak dají ještě nazývat. Hraje si na  kovbojskou holku, ale nikdy jsem ji neviděl ani den na půdě.

Je kovbojská holka Beverly Hillsu, pokud je takováhle věc. June nevypadá, že by mohla dělat opravdovou práci. Má rovné vybělené blond vlasy a její tvář je příliš pokryta make-upem.

„June,“ řeknu, ustupujíc od ní, ale ona mě následuje.

„Brandone.“ Trochu zakroutí očima, jako by mě škádlila nebo co. Její ruka se dotkne mé hrudi. „Pořád mi nemůžeš říkat JJ? Každý mi tak říká.“

Její falešný úsměv se rozzáří na její tváři. Vím, že ho může kdykoli zapnout a zase vypnout. Viděl jsem ji, jak to dělá pořád a pořád jejím rodičům. Ona byla důvod, proč ztratili farmu. June mohla utrácet peníze rychleji, než by si pes stačil olízat svoje kulky.

„Nejsem každej,“ řeknu jí, udělám další ústup a nechám její ruku spadnout. Nechci jí dát mylnou myšlenku. Myslím, že jsem jí ji dal, když se vrátila domů, aby žila u jejích rodičů. Byla zasraný nepořádek, a jednu noc mi ji bylo líto. Mluvila o tom, že všechno co chtěla udělat, bylo najít si dobrého muže a usadit se, mít pár dětí a tak.

Řekl jsem jí, že chci ty samé věci. Protože je to pravda. Po několika letech kolem Cashe a jeho manželky, Clare, jsem věděl, že chci to, co mají oni. Rodina byla něco, co jsem nikdy neměl. Jediné, co jsem kdy měl byl opilý otec a jediná věc, kterou jsem k němu cítil, byla úleva, když zemřel. V té době mi bylo osmnáct a byl jsem vděčný, že se o něj už nemusím starat. Bylo to na hovno, ale ani jeden z nás se už nemusel trápit.

June si myslela, že by to něco mohlo znamenat, že bychom spolu mohli mít rodinu, ale já se v tom neviděl. June vždy dostala to, co chtěla, už od chvíle, co byla malá holčička, takže nedokázala pochopit, že jí lidé říkají ne. Může klidně zapínat a vypínat ty její záchvaty a slzy, ale se mnou to nic nedělá.

Podívám se kolem baru a vidím spoustu mužů, kteří pozorují June. Nevím, proč její zrak padl na mě. Nechápu, proč se nepodívá někam jinam.

„Ne, ty určitě nejsi každý,“ řekne nakřáplým hlasem a napadne mě, jestli je to opravdové. Možná ano, s tím, jak se na ní muži dívají.

Když se začnu otáčet k June, zamrznu, když přede mnou uvidím stát Dolly. Její ruka spočívá na jejím plném boku a její jasně modré oči se zavrtávají do mých. Ty dolíčky, které miluju, jsou pryč. Vypadá naštvaně. Obvykle se usmívá, když mě vidí. Dokonce se mnou i flirtuje. Snažím se tomu vyhýbat, protože na rozdíl od June, zasraně miluju, když mi Dolly věnuje čas. Toužím po něm, ale je to něco, co bych neměl chtít. Je pro mě příliš mladá. Opakuji si to každou noc, když ležím v posteli a přemýšlím o ní.

Moje nejoblíbenější myšlenka je ta, která mě nedávno málem zabila. Co by se stalo s jejíma dolíčkama, kdyby byla přede mnou na kolenou, s mým ptákem v ústech. Zmizely by, nebo by se hýbaly, jak by se pohybovala nahoru a dolů po mém ptákovi?

Kurva. Snažím se vytěsnit tuhle myšlenku z mé hlavy, protože cítím, jak můj pták tvrdne. Neměla by tu být. Stále jí chybí rok, než jí bude dvacet jedna. Myslel jsem si, že tu budu v bezpečí, ale je tady, a stojí přede mnou. Vypadá šíleněji než kočka s hořícím ocasem.

„Jsi příliš mladá na to, abys tu byla, Dolly,“ řeknu jí, dívajíc se na ni.

Ježíši, je nádherná. Chci se jí dotknout. Běhat prsty přes její krémovou kůži. Zjistit jestli je tak měkká, jak jsem si vždy myslel, že bude se všemi jejími křivkami. Je postavena pro muže. Je to druh ženy, kterou chcete mít doma každou noc. Vidět ji stát ve vaší kuchyni, bosou a těhotnou s vaším dítětem. Na obličeji žádný make-up, její vlasy divoké z toho, jak pronásleduje celý den vaše děti. Moje hruď bolí z toho, jak moc chci, aby se to stalo skutečností.

„Hádám, že bys měl odejít od tohohle skunka a následovat mě. Ujistit se, že jsem v bezpečí, zatímco jsem tady.“ Mrkne, než se otočí a nechá mě tam stát. Neměl bych ji následovat, ale má pravdu. Na tomhle místě je příliš mnoho debilů, aby se tu mohla sama procházet. Jen na ni dohlédnu. Ujistím se, že se domů vrátí v pořádku.

June se mě pokusí chytit, když následuju Dolly, ale ignoruju ji. Jdu dál a dívám se na Dollyin svěží zadeček v napnutých džínách. Dívám se, jak si sedne k tmavovlasé dívce, já si sednu opodál.

„Myslím, že jsi to zvládla,“ řekne tmavovlasá dívka, která se na mě podívá.

„Nikdo mi nebude dělat do toho, co je moje,“ řekne Dolly.

Sevřu bar, když uslyším její slova, bojuji s tím, abych se jí nedotkl. Dolly měla v průběhu let takovéhle škádlící komentáře. Myslel jsem si, že je do mě jen poblázněná, něco z čeho vyroste. Žádná dívka jako ona by nechtěla být osedlána někým o deset let starším než ona. Někým, kdo tu ani neměl jméno. Její rodina je velmi známá. Každý zná Jenningsovi.

Pokud na mě bude házet tyhle sračky, možná se jí nebude zamlouvat to, co dostane. Myslí si, že je to roztomilé a zábavné, ale muž může vzít jen něco. A s tím peklem, kterým se v poslední době zabývám, bych se rád ztratil v Dolly a zapomněl na všechno ostatní.

Dolly zvedne sklenku a začne pít. Měl bych ji zastavit, ale Dolly opravdu nic nezastaví. Dělá přesně to, co chce. Vždy se mi to na ní líbilo. Nejen, že dělá to, co chce, ale nečeká na to, že jí to bude naservírováno. Pracuje na tom. Jde do toho jako divoký býk, nikdo si není jistý, co udělá. Vzdal bych se všeho pro jednu malou jízdu. Vím, že bych s ní mohl být, pokud bych svolil, ale vím, že by mě zničila. Sakra, je tu část mě, kterou už zničila. Nikdy nebudu chtít někoho jiného než ji.

Sleduju, jak pije a směje se s její kamarádkou. Vypadá tak šťastně a že se baví. Chci ji sledovat a ztratit se v tom. Mohl bych se z ní opít. Myšlenka na další whisky je už dávno pryč. Tohle je vše, co potřebuju.

Vstanou, aby si šly zatancovat, a já jsem hned na nohou. A pak je tam Blake, Dollyin bratr, a mlátí muže, který se snažil sáhnout na brunetku. Když se otočí, jeho oči jdou k jejím.

„Sakra. Nikdy jsem neviděla Blake tak vzteklého.“ Řekne Dolly a já přemýšlím nad tím samým. Blake je vždy klidný.

„Jimmy. Promluvíme si později,“ zakřičí Blake.

To bylo něco, co jsem měl v plánu udělat, jakmile se bar vylidní. Nechtěl jsem přemýšlet o tom, že sem Dolly znovu přijde a nebude ji nikdo hlídat. Vím, že lidé v malých městech mají tendenci dělat si co chtějí, ale chtěl jsem se ujistit, že ji Jimmy už nenalije.

„Vezmu Dolly domů, Blakeu. Ujistím se, že se tam dostane v bezpečí,“ řeknu mu, když vidím, že má plné ruce. Navíc, chci se ujistit, že se dostane domů. Nezůstane tady.

„Díky, Brandone, cením si toho,“ řekne mi Blake. Dolly překříží její paže, a mě by zajímalo jestli se mnou bude bojovat. „Jsi si jistý, že to není daleko od tvé cesty?“

„Ne, to je v pořádku.“ Natáhnu se, popadnu Dollyinu paži a ucítím její teplou, měkkou kůži pod mými prsty. Nemůžu si pomoct, ale přemýšlím o tom, jak ji odvezu domů, aniž bych se jí dotkl.