Stay - 28. kapitola

Překlad: Clarissa

No, nejsou ti dva sladcí? Ňu ňu … :-)

Clariss

DAN

ÚPLNĚ JSEM Z NÍ ŠÍLEL během večeře i po ní. Její tiché, téměř zmatené chování roztočilo mou mysl. Byla naštvaná? Cítil bych se jako ten největší kus vola, kdybych věděl, že toho litovala. A to se ani nezmiňuju o tom, že by moje zatracený srdce už nikdy nebylo stejné.

Musel jsem tomu přijít na kloub.

Máma s tátou šli brzy do postele, takže jsem šel hledat Cassie po domě. Nejdřív do prázdného suterénu, pak do prázdného obýváku, a nakonec mě tichý hlas zavedl na verandu. Přitiskl jsem své ucho na dveře a poslouchal jsem.

„Jako diamant na nebi.“

Zpívala tichou verzi písničky Sviť mi, sviť mi hvězdičko, když se houpala na houpačce. Noční vánek foukal skrz její vlasy, když pokračovala v houpání. Pár minut jsem jí sledoval a pak jsem zapraskal dveřmi, lekajíc ji.

Překročil jsem její natažené nohy a sedl si na houpačku vedle ní. Vypadalo to, že Jase v její náruči spinkal. Chtěl jsem se naklonit blíž, odhrnout vlasy z jejího krku, a přitisknout své rty na její kůži, přímo pod její ucho. Miloval jsem líbání tohoto jejího místečka. Ale nepohnul jsem se.

„Vyhýbáš se mi?“ zeptal jsem se, dýchajíc ten tichý noční vzduch.

„Ne, proč to vůbec říkáš?“ Její pohled se mi stále vyhýbal, protože se dívala dolů na Jase.

„Sotva jsi u večeře něco řekla a teď je to to samý.“

„Nechala jsem tě s Moosem, abyste to během večeře dohnali, a upřímně, jsem teď opravdu hodně unavená.“ Jednoduché pokrčení ramenem bylo všechno, co jsem dostal.

„Jsi si jistá, že to je všechno?“ Nebyl jsem idiot; únava v ženském světě většinou znamenala chabou výmluvu. Zdála se mi vzdálená, a mou nejhorší obavou bylo, že litovala toho překročení čáry.

Konečně se podívala nahoru. Uvolnil jsem dech, který jsem zadržoval a usmál se. „Tady jsi.“

„Ahoj,“ odpověděla, znějíc nejistě z toho, co říct.

„Co se děje, Sweet Tea?“ Píchlo mě, že jsem se na to ptal, ale musel jsem.

Její ramena klesla a její oříškový pohled se sklopil, jak se houpačka stále houpala.

„Naštval jsem tě nějak?“ zeptal jsem se, naklánějíc se do jejího prostoru, snažíc se na ní podívat nebo ji alespoň donutit, aby se na mě dívala déle než pět vteřin.

Naklonila svou hlavu, přesouvajíc její pohled částečně na mě. „Ne, já jen -“ odmlčela se a kousla se do rtu. „Já jen nevím, jak se mám teď chovat.“

Cože? Ona nevěděla, jak se má chovat? Chtěl jsem, aby byla sama sebou. Než jsem mohl odpovědět, zvedla se ze svého místa a zamířila dovnitř.

Nee. Takhle dnešní večer neskončí. Hlasitě jsem vydechl a skoro jsem se nad touhle situací uchechtl.

Budu ji vždycky pronásledovat? Znal jsem odpověď. Pronásledoval bych ji kolem celého světa, kdybych musel.

Cassie stála v kuchyni a nalévala si vodu do sklenice. Odložila Jase do jeho houpačky. Opatrně jsem si stoupl za ní, její tělo se uvolnilo, když jsem to udělal. „Jenom chci, abys byla sama sebou a nic jiného,“ zašeptal jsem.

„Dobře. Budu sama sebou,“ zašeptala zpátky. Pořád jsem nebyl přesvědčený, že pochopila, jak moc jsem chtěl, aby se se mnou chovala normálně.

Políbil jsem ji na vršek hlavy a odstoupil jsem, opírajíc se o lednici.

„Kdy se chystáš jet domů?“ Její slova lemoval smutek.

Nemohl jsem popřít, že jsem byl skleslý z toho, co jsem jí musel odpovědět. „Musím odjet zítra brzy ráno. Nemůžu zmeškat pondělní práci.“

Neodpověděla mi slovy, místo toho odložila svou sklenici a obmotala své paže kolem mě.

Carter měl pravdu. Ženy byly objetí, ta O. Miloval jsem, když mě její paže držely a ještě víc jsem miloval, když se kolem mě pevně utáhly. Cítil jsem z toho, že mě potřebovala, že mě chtěla. A čím pevněji mě držela, tím více jsem cítil, že jsem ji nikdy nechtěl nechat odejít. Takový druh objetí dokázal chlapa srazit na kolena.

„Miluju, když mě objímáš.“ Tohle jsem nikdy dřív holce neřekl. To jsem nebyl já, ale nikdy na mě nemělo ženské objetí takový efekt.

Úsměv se roztáhl přes její rty. Vtiskl jsem jí polibek na čelo, když si mě přitáhl pevněji. Moje srdce se chystalo shořet.

„Já miluju, když mě líbáš,“ zašeptala.

A Carter znovu bodoval. Chlapi byli ta X, polibky. Nevěděl jsem, co ho jeho máma naučila, ale jistě věděla, o čem mluvila. Bylo to šíleně směšné, ale byla to pravda.

Natáhl jsem se za sebe a přetáhl jsem její levou ruku mezi nás. Natáhla svůj krk, aby viděla, jak jí kreslím X do její dlaně. Vždycky budu X k jejímu O, a naopak. Ona bude X k mému O. A teď to viděla také.

„Co je to?“ zeptala se tiše.

Moje rty se zvlnily ke straně, když jsem řekl, „X a O. Vždyť víš, objetí a polibky. Nakreslil jsem X, polibek.“

Lehce jsem přitiskl rty na to imaginární X na její dlani, pak jsem si jí přitáhl k mé hrudi. Její pohled se rozzářil a její úsměv rozšířil. Věděla přesně, co to znamenalo. A ta skutečnost, že to věděla, způsobila, že bušení v mé hrudi bylo ještě rychlejší.

Ještě jednou jsem si jí přitáhl do objetí. „Budu tvoje X a O,“ zašeptal jsem jí do ucha.

Ona lehce vydechla, když se otřela o mou tvář. „A já budu tvoje.“

Sevřela její paže kolem mého pasu a mým tělem projelo zachvění. Nebylo pochyb o tom, co jsem cítil k téhle ženě v mé náruči. A pokaždé, když jsme byli spolu, ty pocity jen sílily.

***

Srovnal jsem si deku kolem sebe a podíval se na bílý strop. Nemohl jsem přestat přemýšlet a nemohl jsem usnout. Potřeboval jsem milost, takže jsem se přetočil na bok a popadl jsem z prádelníku svůj mobil.

Já: XO

Dvě prostá písmenka byla vše, co jsem poslal. Bylo to směšné, přesto jsem se nedokázal přestat usmívat. O dva těžké dechy pozdějí můj mobil zapípal.

Cassie: XO

To bylo vše, co stačilo k tomu, abych se usmíval víc než dítě o Štědrém večeru. Nechal jsem svůj mobil vedle sebe, jako kdybych předstíral, že vedle mě byla opravdu Cassie. Jednoho dne.