Ryder - 2. kapitola

Překlad: Dráža
Kor.: Evička, Viki

Ryder

Kurva díky, že starý muž chápe podnikání. Jeho oči se lesknou jako korálky, jak mentálně počítal bankovky na pultu. Kurva, on prakticky slintal. Chamtivost. Konečný rozhodující zásah.

„Strýčku Ericu,“ zakňourala s vykulenými pozoruhodně modrýma očima,

„To nemůžeš myslet vážně. Ten dům patří do vlastnictví tatínka a jemu se nebude líbit, pokud se nebudeš držet správných postupů. Kolikrát řekl, že nemá čas na problémy ze špinavého podnikání? Je tu víc než dost dobrých obchodů kolem pro každého, aby se poctivě uživil.“

„Proč, holčičko. Moje peníze nejsou dost dobré? Posledně, když jsem to kontroloval, měl dolar stále stejnou hodnotu.“ Ušklíbl jsem se. Už se to stávalo únavným a já chtěl dostat zasraný klíče od domu a dostat se odsud. Nenávidím rozmazlený spratky, kteří si myslí, že jsou tatínkova zasraná malá princezna.

Namyšlený – spravedlivý mrchy, jako je ona mě doháněj k zuřivosti a tahle začíná dostávat první cenu za její úsilí.

Pokrčila svůj hezký malý nos, jako kdyby cítila hovno.

„Takhle se vydělávají peníze. Vaše jsou s největší pravděpodobností špinavé peníze. Krvavé peníze. Táta by nikdy nesouhlasil.“

„Takže, tatínkova malá princezno. Co ty, nebo tvůj táta víte o tom, odkud tyto peníze pochází? Vždycky někoho soudíš, aniž bys znala celý příběh? Tato zasraná hotovost je čistá. Na to dávám své slovo.“

„Vaše slovo? Já o vás nevím jednu jedinou věc. Jak si mohu vzít vaše slovo?“

Bystrá malá mrcha. Má pravdu. Ale do hajzlu s tím – já nebudu vyplňovat ty zasraný formuláře.

„Protože jsem to řekl, princezno. Nevinný, dokud není prokázána vina. Dokonce i zákon mi dává více kreditu než ty.“

„Jo, začínám si myslet, že neumíte číst nebo psát, což je důvod, proč odmítáte vyplnit ty formuláře. Jsou-li peníze legitimní, neměl byste mít problém s trochou papírování.“

Zasraná mrcha. To bodlo. Ale ona nemůže pochopit, proč mám tak silnou averzi k papírování. Princeznička nikdy nepochopí můj svět.

Strýc Eric zvedl balík peněz a nechal si ho projet mezi prsty. Výraz v jeho tváři byl blízko někoho, kdo se chystá udělat do kalhot. Zakřenil se jako idiot.

„No, vlastním druhou půlku, Jade. A já říkám ano. Hotovost vítězí.“

Zvednu obočí a ušklíbnu se. „Poslouchej strýčka Erica.“

Ale to ona ne. Mrcha. Bolela mě hlava z toho jejího kňourání.

„Jak můžeš vědět, že ty peníze nejsou padělky nebo vyprané? Nikdo nechodí s takovouto částkou hotovosti v batohu. Strýčku Ericu, nenech ho, aby tě oslepil penězi.“

Starý muž o jejích slovech chvíli přemýšlel a pak přikývl.

„OK. Názor přijat. Ověřím si, že peníze jsou pravé – a spočítám každého z těchto Franklinů – máme dohodu. Jdeme do mé kanceláře, takže to můžeme udělat.“

Se širokým rozmachem, strčím peníze zpátky do batohu a otočím se, abych následoval starého muže.

Jade protočila oči a našpulila její plné rty.

„Bože, muži jsou hloupí. Není divu, že svět je v tomto zatraceném nepořádku.“ Následovala nás do kanceláře svého strýce.

„Strýčku Ericu, pokud trváš na této šílené dohodě, pak budu trvat jednou za dva týdny na kontrole. Chci chránit zájmy tatínka. Kdo ví, co se sakra v tom domě bude dít? Pravděpodobně ho zdemoluje divokými večírky a –“

„Znovu střílíš z těch tvých pěkných úst, princezno. Soudíš mě. Říkal jsem ti, že neznáš příběh.“ Ona se chová jako rozmazlený spratek. Na to je jen jeden lék – měl jsem zasraný svědění, abych si ji přehnul přes koleno a ty sračky z ní vyplácal.

Zúžil jsem oči, jak jsem si ji prohlížel. Paže má zkřížené na prsou. Uvědomuje si, že si je tím tiskne k sobě a že ten výhled škubá mým ptákem? Dělá to zasraně záměrně? Vsadím se, že dělá. Tahle mrcha je chytrá.

Naklonila hlavu. „No, pouč mě potom. Řekni mi, že to není z hnízda cracku, děvek a orgií. Léků, alkoholu a jiných… nechutných zábav.“

Strýc Eric byl tak zaneprázdněn počítáním peněz, že sotva vzal na vědomí naši patovou situaci.

„Žádná z výše uvedených možností.“ Ušklíbnu se.

„Přestaň skákat k chybným závěrům. Máš tu zasranou hotovost. Ztrojnásobím normální kauci. Co si asi tak myslíš, že se v tom domě bude dít?“

Ona šťouchla svým dobře udržovaným prstem do mé hrudi, několikrát.

„No jen, abys to pochopil, já budu ta, kdo bude ty kontroly provádět. Pokud tam budou nějaké škody na majetku, vykopu odtamtud tvou prdel tak rychle, že se ti z toho bude hlava točit.“

Zvednu ruce v předstírané kapitulaci.

„Ježíši, Princezno. Vypadáš na anděla a jazyk máš ďáblův.“ Podívám se na její prsteník a vidím, že je bez prstenu.

„Není divu, že tě nikdo nechce. Ty bys mu pravděpodobně ukousla hlavu dřív, než by –“

Ta mrcha mi dala facku. Tvrdou. Popadl jsem ji za zápěstí a zadíval se do těch zasraně velkých očí. Tvář mě pálila, ale to nebylo nic oproti hněvu hořícím mi v hrudi. Žádné mrše, která mi kdy dala facku, to neprošlo.

„Kdo teď soudí?“ vyštěkla. „Nevíš nic o mém životě.“

Strýc Eric vrazil dovnitř. „Hej děti, hrajte si hezky.“ Úsměv se mu rozlil na tváři.“

Myslím, že máme dohodu, Pane –“ Natáhl zpocenou ruku, kterou jsem ignoroval.

„Ryder. Ryder Knox. Informujte svou neteř, ať zasraně ustoupí… nebo dohoda padá. Můžu si najít jiný dům, kde nebudu hlídaný podrážděnou mrchou.“ Lžu, ale nemusí vědět, jak zasraně zoufalý jsem pro tento konkrétní dům. Pokud by tomu tak bylo, tak bych neměl žádnou páku.

„Velký zlý muž se bojí mého malého já.“ Zasmála se mi do tváře. Prudce zvednu hlavu a nadechnu se, když se jí podívám do očí. Ta mrcha byla vzrušená. Jen o tom nejspíš ani nevěděla. Viděl jsem výzvu v jejích očích.

Zuřila ve mně vnitřní bitva. Právě teď nemám na tyhle sračky čas. Mám naléhavější záležitosti, o které se musím postarat.

Životně důležité záležitosti.

Ale byl jsem rozptýlený. Tahle mrcha dobře voněla a její pleť byla jemná a hladká. Rád bych, aby se kroutila pode mnou. Aby spolkla její slova – a moje sperma. Vyplácal bych z ní ty sračky, abych jí dal lekci.

Zavrtím hlavou. Co se to mnou kurva děje? Jsem tady kvůli byznysu. Nemám myslet na píchání blondýny s velkými prsy a ještě větší pusou a postojem. To není dobrý.

Soustřeď se. Mysli, velkou hlavou.