Ryder - 11. kapitola

Překlad: Dráža
Kor.: Evička, Viki

Ryder

Kurva, to je tak dobré, když mi Harley burácí mezi nohama. Od té doby, co jsem se přestěhoval do domu, neměl jsem tolik příležitostí k jízdě, jak bych si přál. Nechal jsem si větrem pročesávat vlasy a velmi zhluboka se nadechoval.

To bylo nebe – moje motorka a já – na otevřené cestě. Odvléklo mě to od všeho – všechny mé starosti a obavy vybledly do ničeho. Ztracen v tomto okamžiku, kdy jedu na motorce a nemůže mi nikdo ublížit.

Věci v klubu se zhoršily. Nájezd našeho konkurenčního klubu LA Demon Skulls dostal Cobru, našeho Preze (prezident), který byl postřelen a chudák bastard je už týden v intenzivní péči. Stále ještě není jisté, zda přežije. Jedna kulka ho zasáhla do plic a druhá mu těsně minula srdce, takže byl v hlubokých sračkách.

Cobra je můj nejlepší přítel. Ve skutečnosti je pravděpodobně jediný můj skutečný přítel. Po tom, co mě bratři ten osudný den zachránili, jsme vytvořili pouto silnější než jakékoliv, jaké jsem kdy s někým zažil, kdo nebyl mou pokrevní rodinou.

Cobra a já jsme si smíchali krev, když jsme uzavřeli dohodu, že vždy budem jeden druhému krýt záda. Jo, nemuseli jsme se narodit jako bratři, ale život nás dal dohromady a učinil z nás rodinu.

Nucen opustit svou klubovou vestu, jsem se cítil napůl oblečený, když jsem ji na sobě neměl. Podivně. Snažil jsem se otupit pocit neklidu. Kvůli věcem, do kterých jsme byli zapojení.

Nemohl jsem riskovat, že budu identifikován jako člen Scorpions MC, když se musím starat o podnikání mimo dům. Moje identita byla spojena s klubem – byla to součást toho, kým jsem se stal. Sakra, nemůžu se dočkat, až tyhle sračky skončí.

Od té střelby se mi vůbec nelíbilo, že jsem dlouho z domu. Bál jsem se, že by nás našli naši nepřátelé a ublížili jediné další rodině, kterou jsem měl – Mie a dětem.

Vzal jsem to delší cestou z Beverley Hills do Longbeach, abych se vydal na cestu tak dlouho, jak jen jsem mohl. Konečně jsem dorazil do budovy Scorpions MC, jen deset kilometrů od Longbeach.

Všechno vypadalo přesně tak, jak jsem si to pamatoval. Přesto jsem věděl, že po střelbě nic není úplně stejné. Zvenku vypadala jako každá jiná budova v okolí – mírně opadanou omítkou a vybledlým nátěrem. Ostnatý drát po obvodu a motorky před domem je to, co odlišuje MC pozemek od ostatních.

Zamžourám očima a vidím kuličkové otvory v omítce po kulkách v označení „Domov Scorpions MC. Vstup na vlastní nebezpečí.“ Náš emblém – kladívko, škorpión a dvojitá křídla byly namalovány pod ním. Srdce se mi zalilo pýchou.

Chybělo mi toto místo, které mi bylo od třinácti let domovem. Jak jsem vyťukal kód a vstoupil do brány, pár z členů osazenstva vyšlo, aby mě přivítali. Cítil jsem se jako zasraný marnotratný syn, dokonce i stařec Malone vyšel ven. Kulhal o berlích s úsměvem od ucha k uchu.

Chopper Malone byl otec, kterého jsem nikdy neměl. Tvrdý, rozumný, ale také spravedlivý. Choval se ke mně, jako bych byl jedním z jeho vlastních, zplozený z jeho pohlavního orgánu.

Nikdy přede mnou nezvýhodňoval ani Cobru ani Razora – respektovali to. Alespoň to tak vypadalo. Před dvěma lety odstoupil, když měl srdeční infarkt a velkou operaci a předal svou nášivku prezidenta klubu Cobrovi.

Byl to nejskvělejší okamžik mého života, když si mě Cobra, vybral za svého VP. Dokonce i Razor s tím byl v pořádku, řekl mi, že vždycky věděl, že budu ten pravý.

„Sráči! Musel jsem ti chybět,“ usměju se.

„Ne, komu by chyběl takový ošklivý čurák, jako jsi ty?“ Razor se zasmál a pořádně mi poplácal záda.

„Od chvíle, kdy jsi odešel, bylo tohle místo nebe. Klid a mír a zasraný ticho,“ ozval se Ox a pevně mě objal svýma obrovskýma rukama, téměř mě zvedl ze země. Jeho zub z ryzího zlata se leskl na slunci.

Ratbagova vytáhla postava, se otřásla smíchem. „Dostaňte se vy dva do zasranýho pokoje.“

„Čas na pivo chlapci, pojďme do klubovny. Oxi, dostaň odtamtud všechny parazity. Jen záplatovaní bratři.“

Ox přikývl a přejel si rukou přes oholenou hlavu. Miloval zbavovat se lidí, kteří se poflakovali kolem baru. Pracoval jako vyhazovač pro několik nočních klubů, když měl náladu být špatný – což bylo vždycky.

Větší a vyšší než kterýkoli z chlapů, Ox byl ten nejohromnější zkurvysyn, kterého jsem kdy potkal – pokrytý tetováním od prstů u nohy na krk. Nestrpěl hlupáky a zabil tolik mužů, kolik mu jich stálo v cestě, nebo udělali nějaký podraz proti klubu. Ten muž byl nemilosrdný – a já byl rád, že je Ox v mém týmu.

Zatímco Ox krmil a zachraňoval toulavé kočky. Byli to lidé, které nemohl vystát. Vždycky říkal, že lidem se nedá věřit a že spí s jedním okem otevřeným – a dýkou pod polštářem.

V době, kdy jsem po vymočení vešel do klubovny, stáli u baru už pouze bratři. Nová barmanka nalévala pivo tak rychle jak jen to šlo. Když jsem ji minutu nebo dvě sledoval, měl jsem divný pocit, že už jsem ji předtím potkal. Něco na ní bylo známého. Přikývl jsem jako poděkování, když mi posunula ledové pivo přes bar.

„Jak se jmenuješ, srdíčko?“

„Lexi. A už vím, že ty jsi Ryder.“

Lexi se po mě blýskla úsměvem a zatřepotala řasami. Byla to pěkná čubka se svými černými vlasy a nápadnýma modrýma očima. Plné rukávy barevného tetování na levé ruce zobrazovali komiksy a já byl v pokoušení přistoupit, abych si je prohlédl.

S Maxem jsme si vždycky četli komiksy až do pozdních nočních hodin, předstírajíc, že neslyšíme zvuky, které Marianne vydávala se svým mužem na noc.

Typická motorkářsko-rocková kočka, Lexi má na sobě řadu řetězů, černou mini sukni, vystavující tak dlouhé svalnaté nohy, které vypadají, jako by byly dost silné na to, aby mohla několik hodin rajtovat na ptákovi v opačné pozici kovboje.

Ale nejsem tady, abych přemýšlel o šoustání nový kočky. Je tu naléhavá záležitost k diskusi. A v poslední době mi tvář blondýnky stále bliká v mysli – obvykle v tý nejnevhodnější době – což mi kurva leze na nervy.

Cobra, očekával, že v jeho nepřítomnosti zahájím show a chtěl jsem mu ukázat, že jeho důvěra ke mně je zasloužená.

Protočím na Oxe oči, čím mu naznačím, že nás má zbavit žhavé malé čubky, jakmile budou mít všichni pivo. Nepotřebuji, aby někdo z chlapů byl rozptýlen, zatímco budeme mluvit. Přikývl na znamení, že pochopil a velmi vážně zastal úlohu vyhazovače.

Ox se naklonil a zašeptal jí něco do ucha. Na okamžik vykulila oči a pak s nima šlehla ke mně. Pomalu a svůdně si olízla rty, naklonila hlavu v pozvání, abych ji po skončení schůzky navštívil.

Přejedu její tělo pohledem, přičemž beru extra pohled na piercing, tetování a bujné kozy, které nejsou omezené podprsenkou. Nakloní se a utírá pivo, které se rozlilo na pultu. Buď byla zasraně dobrá ve své práci, nebo to dělala úmyslně, protože chtěla, abych se podíval na její top a viděl, jak jí při utírání toho nepořádku poskakují kozy. Její hnědé bradavky jsou tvrdé. Vsadím se, že na sobě nemá ani žádné kalhotky a že její kundička je promočená.

Ježíš. Ta děvka mě prosila, abych ji ošukal, a dává mi to na stříbrném podnose. Vypořádám se s ní později. Teď už je čas na klubovou práci.

Vyčistím si krk a Ox ji vezme za ruku a vede ji ke dveřím.

Lexi se otočí a podívá se na mě.

 „Doufám, že tě brzo uvidím,“ zašeptá a políbí mě. Kurva, je žhavá jako peklo. Dívám se na ni, stále zneklidněn tím, kde jsem ji jen předtím viděl. Rozhodně, kdybych tu kundičku šukal, neměl bych si jí pamatovat?

„Ta čubka po tobě jede, Rydere,“ řekl Ox, když zamkl dveře a přišel vedle mě.

 „Je prvotřídní a ochotná, čekající na tvrdé ošukání.“ Zahýbá obočím. Podívám se do Oxova rozkroku. Samozřejmě, že ho má tvrdýho. Oxovi se ten kus zadku opravdu líbí. Nikdy předtím jsem ho neviděl tak zaujatého, žádnou dívkou.

Razor mě poplácal po zádech. „Bude lepší toto setkání urychlit. Ta čubička čeká na to, až jí ošukáš, bratře. Nevadilo by mi, mít kousek toho zadku pro sebe. Dáš mi vědět, když budeš chtít pomoc?“

Ox zavrčel na Razora. Nelíbilo se mu, že má o ní Razor zájem. Možná ji Ox chtěl pro sebe? Jen pár týdnů pryč z klubu a už si nejsem jistý, jaká dynamika mezi kluky panuje.

„Bratři,“ řeknu, sednu si a dlouze se napiju piva – zasahujíc právě včas.

Všechny oči jsou na mě, když je informuju, že brzy navštívím Cobru a vysvětlím, že bude chvíli trvat, než se vrátí ke kormidlu; Ujišťuji je, že při příštím návštěvě, vypracujme s Cobrou plán, abychom se dostali z tohoto chaosu, v němž klub v současné době byl. Varoval jsem je, aby byli opatrní a navzájem si kryli záda. Uzavřu to tím, že je požádám, aby podpořili v naší nepřítomnosti Razora jako vůdce.

„Razore, ty a já si musíme promluvit a pak se musím vrátit do Los Angeles.“