Giovanni - 10. kapitola

Překlad: Sinnel
Kor.: Jitka

Oficiální zásnuby, z nichž Kim rozhodně není nadšená. A Gio s Kim hrají čím dál nebezpečnější hru…                Sinnel

„Jak to jde?“ zeptal se Antony.

„Dobře,“ odpověděl Gio a jedním okem dohlížel na chlapce, kteří rozebírali Lamborghini na náhradní díly.

Obvykle by si nad tím Gio umyl ruce. Byl však zvědavý, jak rychle zvládnou auto očesat, takže si to chtěl ověřit.

„Pracuješ,“ řekl Antony.

„Něco takového. Hrát si s alarmy na tvých autech se mi teď hodí.“

Antony se zasmál. „Někdy jsi taková osina v zadku, Gio. Zníš… zdravě, synu.“

Gio svraštil čelo. „Cože?“

„Střízlivě.“

Aha.

„Jsem potěšen,“ dodal Antony tišeji. „Možná, že po tom všem bylo Vegas přesně to, co jsi potřeboval.“

Po party před týdnem Gio neměl sebemenší zájem o to, aby si šlehl nějako drogu nebo se opil. S Vegas to mělo jen hodně málo společného. Proč by se měl sjet drogou? Nepotřeboval cítit nic víc, teď už toho sakra cítil až moc. Připadal si frustrovaný, jako by byl svázaný miliony uzly. Takhle ho držely myšlenky na Kim. Do prdele, nemohl se vůbec uvolnit. Tím by to bylo jen horší.

„Tvojí mámě se po tobě příšerně stýská,“ řekl Antony.

„Vím. Minulý týden, když jsem měl narozeniny, mi to řekla snad patnáctkrát.“

Antony se uchechtl. „Chce, abych tě nejbližším letadlem poslal zpátky.“

„Ještě ne,“ řekl Gio.

Něco uvnitř něj nebylo připraveno k odjezdu.

„Dobře, je to tvoje rozhodnutí. Jak jdou obchody?“

„Nic nového. Je klid. Franco má ty nesmysly s auty pod kontrolou.“

„Naprostá kontrola?“

„Vypadá to tak,“ odpověděl Gio.

„A Nunz je do toho zapojený?“

„Z většiny Nunzův syn. Myslím, že se jedná o praktické aspekty. Pořád je to ještě dítě, ale jeho otec je líný jako prdel.“

Antony mumlavě přitakal. „Kdo inkasuje platby, když v tom jsou zapojení dva bossi?“

„Oba. Max si bere svou část a Nunzův syn také platí svému otci část podílu z toho, co získává.“

„Příliš mnoho šéfů,“ poznamenal Antony.

„To jo. Tři bossové, kteří se dělí o podíl. Na konci nic nezbude. Myslím, že tady jde o dobré peníze, ale je s tím hodně práce. Vypadá to, že Max nemá zájem o rozšíření, takže nechápu, proč ti nabídl dohodu.“

„Možná proto, že ho o to požádal Franco. Franco pravděpodobně předpokládal, že bych byl mnohem ochotnější zvážit nabídku jeho otce, než jeho samotného.“

„Zvlášť, když je zapletený s Nunzem.“

„Max mi neřekl, že je do toho zapletený Nunz,“ řekl Antony. „Ne na setkání Komise. Mluvil jen o tom, že se Nunzovo děvče bude vdávat za Franca.“

Jak to, že si to Gio neuvědomil? Antony měl pravdu. Maximo neříkal nic o Nunzovi a o tom, jak obchod s auty probíhal. Během několika krátkých setkání s Maximem se muž ani jednou nezmínil ani o Nunzovi nebo jeho mužích. Ve skutečnosti tím jediným, kdo byl z Nunzových mužů do obchodu zapojen, byl Cody.

Věděl Maximo o tom, že Nunz měl podíl z aut?

„Gio?“ zeptal se Antony. „Ty jsi mi synu zavěsil?“

„Ne, jen přemýšlím.“

„Řekni mi o čem.“

Gio si nebyl jistý, zda měl pravdu. Netušil, zda byly jeho předpoklady správné. „Nunzův chlapec… Cody. Je mu dvacet tři a stále ještě není mafiánem.“

„Takže?“ zeptal se Antony a zněl znuděně.

„To je neobvyklé. Myslím to, že se podílí na rodinném obchodě, ale není součástí rodiny.“

„Možná je to proto, že nechce být součástí rodiny,“ navrhl Antony. „Kdybych měl na výběr, Max by byl tím bossem, pod kterým bych chtěl být.“

No, sakra… To Gio nevzal v úvahu.

„A když už jsme u tématu Max, slyšel jsem, že jsi dostal pozvání na večeři, která bude za dva týdny.“

Gio se přikrčil. Antony mluvil o zásnubním večírku Kim a Franca, který se měl uskutečnit. Gio neměl v úmyslu objevit se tam.

„Ve skutečnosti jsem přemýšlel o tom, že bych ho vynechal,“ řekl Gio. „Není to moje věc.“

„Radši bych, kdybys to neudělal,“ odpověděl Antony. „Vezmi si oblek a běž tam. Odmítám se ukázat na svatbě, takže když tam budeš, budeš tam za mě. Pro někoho to bude vypadat tak, jako bych tě poslal místo sebe. Kompromis.“

„Ale -“

„Žádná debata. Jdeš tam.“

„Dobře.“

***********

„Jsem rád, že jsi to mohl udělat, Skipe.“
Gio se donutil na Maxima usmát se, jak nejlépe zvládl.

Maximo podal Giovi sklenku koňaku.

„Měli bychom se brzy sejít a popovídat si,“ řekl Max. „Mám pro tebe návrh.“

„Řekni datum a čas,“ odpověděl.

Gio se díval do tmavě zbarvené tekutiny, kterou vířil ve skleničce, aby se vůně nápoje rozproudila směrem vzhůru. Koňak byl nápoj, který si Gio obvykle užíval. Jednalo se o zážitek, nejen o potěšení. Dneska nechtěl koňak. To, co potřeboval, bylo něco, co nedokázal dostat z hlavy. Krásná blondýnka zavěšena ve Francově paži.

Kim vypadala tak, jako by si to užívala. Gio ji však znal lépe. Měla nasazený falešný úsměv i pohled, kterým nikdy neopouštěla Franca. Všechno bylo falešné. Koneckonců, Gio dokázal Kim přimět usmívat se a slíbat z jejích rtů každý sexy úsměv. Věděl, jak se její oči třpytí zábavou a jak ztmavnou chtíčem. Gio jí za dnešek přiznával body k dobru, protože to pro ni bylo těžké.

Gio byl v rodinném domě Sorrentů necelou hodinu, ale už cítil nutkání odejít. Z neustálého tlachání o sladkém páru se mu zvedal žaludek. Navíc v jeho střevech narůstala žárlivost smíšená s hněvem.

Možná by pomohlo, kdyby se Gio dokázal neustále nedívat na Kim, ale nedokázal si pomoc. Jeho pohled impulzivně směřoval přímo k ní. Až příliš často také ji přichytil, jak se dívá jeho směrem. Byla možnost, že nevěděla, že se sem dneska večer chystal.

Bože. Byl si jistý jako peklo, že tu nechtěl být.

„Giovanni?“

Gio si odkašlal a sevřel svou sklenici. „Ano, Maxi?“

„Vím, že tohle není setkání Marcellových...“

„Příliš se od toho neliší.“

„Lidé jsou si podobní,“ řekl jednoduše don Sorrentů. „Vypadáš, že tě něco rozptyluje.“

„To ano.“ Gio vrhl další pohled na Kim. Naštěstí se hned vzpamatoval a dodal: „Pronásleduje mě Cecelia, chce mě dostat zpátky do New Yorku.“

„Ach, no, to je proto, že jsi její nejmladší chlapec.“ Maximo se zasmál a zvedl směrem ke Giovi vlastní skleničku. „Napij se. Je to dvacetiletý koňak, kterým by se nemělo plýtvat. A ty jsi šestadvacetiletý muž, kterým by se také nemělo plýtvat. Porozhlídni se okolo, Skipe. Jsem si jistý, že v místnosti určitě najdeš nějakou pěknou dívku, která tě zaujme. Ve Vegas máme ty nejkrásnější.“

Škoda, že už se to u jedné stalo. Jen nebyla k dispozici.

**********

Gio znovu zakroužil skleničkou a polkl si doušek koňaku tak až to bylo vůči likéru neuctivé. Věděl, že si měl dát na čas a užít si to, ale prostě potřeboval se spálit do necitlivosti tím, co měl k dispozici. Za necelou hodinu to byla jeho už pátá sklenička. Na kůži cítil ten plíživý pocit, jak alkohol už začínal účinkovat. Skutečně by se dneska neměl opít, ale neměl nic lepšího na práci.

Když to tak vezme, tohle bylo poprvé za těch pár týdnů.

Gio se přistihl u toho, že se snažil celý zatracený týden dostat Kim z těla. Tentokrát, na rozdíl od prvního pokusu, kdy se na ni neúspěšně snažil zapomenout díky padlým ženám, drogám a chlastu, to zkusil jinak. Zaměřil se na práci. Dostat se blíž k Francovým lokajům, dohlížet na obchod s auty, a v New Yorku řešit práci s některými manažery svých klubů. Prakticky se Gio od rána do večera nezastavil. Ale ani tak nedokázal zastavit své myšlenky.

Na Kim.

Takže byl v háji.

„Dobře, Franco, jsi připravený?“ Gio slyšel Maxima, jak se ptá někde z místnosti.

„Věřím, že ano,“ řekl Franco s úsměvem. „Kimberlynn?“

Kim vypadala zmateně, ale přesto se jí podařilo usmát. Gio vklouzl do rohu a naklonil svou sklenku tak, aby z ní vypil zbytek koňaku. Neměl tušení, jak zvládne dívat se na to, jak Franco a Kim předstoupí v místnosti před všechny jejich hosty. Na srdci cítil něco těžkého.

Franco ze své kapsy vytáhl černou sametovou krabičku. Poprvé za všechny setkání s Kim si Gio všiml, že neměla na prstu žádný zásnubní prsten. Tady… teď, stál naproti ní v místnosti plné lidí. Právě teď si toho musel všimnout.

Krátký záblesk paniky a nelibosti v Kiminých očích bylo zakryto nervózním zasmáním, jak je prsten až příliš ostentativní pro tak malou ruku, kterou měla. Gio se už na to nemohl dál dívat. V hrudi ho něco příšerně bolelo, co ani koňak nezvládal utišit.

Zapálit si a vysrat se na všechno. To bylo přesně to, co potřeboval.

Nejdřív si zapálit.

*******

Po použití toalety si Gio dal sakra načas s umytím rukou. Použil koupelnu v druhém patře. Všechny koupelny v přízemí byly obsazeny. Patro bylo sice uzavřené, ale jemu to bylo jedno.

Díval se na sebe do zrcadla a všiml si, že jeho pohled očí byl již zastřený a bělmo zarudnuté. Gio už by měl s pitím skončit. V krvi měl až příliš alkoholu, než aby mohl řídit. Měl by si zavolat taxík a zítra si tu auto vyzvednout. Skvěle…

Aspoň byla téměř nulová pravděpodobnost, že bude zítra Kim v domě Sorrentů. Franco měl svůj vlastní dům, kde mohl mít Kim. Tohle byl jeden malý zázrak, který hrál v Giův prospěch. Přišlo mu, že jinak všechno bylo v jeho životě roztrhané na cáry.

Byla Kim s Francem skutečně šťastná a Gio to jen neviděl? Možná to byla všechna ta pozornost, díky které vypadala rozrušeně. Franco měl zjevně problémy se svým ovládáním, ale Kim vypadala dost silná na to, aby ho v případě potřeby zvládla. Teď Gio problikla v hlavě vzpomínka na to, jak byl před dvěma týdny v restauraci svědkem toho, jak v uličce za restaurací téměř zpanikařila.

Tohle nebylo normální.

Čím víc Gio uvažoval o věcech spojených s Francem a Kim, tím víc mu to nedávalo smysl. Ne, že by Nunz Abella měl nějakou skutečnou moc donutit svou dceru do smluveného sňatku – v obrovském moři byl jen drobnou rybkou. To vedlo Gia k tomu, že možná bylo něco, co Kim po Francovi chtěla. Dokonce, i když byl jejich vztah nezdravý, stále s ním byla a pokračovala dál se svatebními plány.

Po tom všem, souhlasila se svatbou.

Proč na ni Gio nedokázal zapomenout?

„Cazzo,“ zaklel Gio pod vousy. Drsně vydechl. Zakroužil rameny, aby se zbavil trochu stresu. Nefungovalo to. V poslední době nefungovalo vůbec nic. „Ona mě zasraně zabije.“

Gio se narovnal a ještě jednou se zhluboka nadechl, aby zkusil ovládnout své nervy. Musel nad sebou získat sebekontrolu na tak dlouho, aby se v zájmu respektu dokázal rozloučit se Sorrentosem a… šťastným zasraným párem. Pak si zavolá taxi a svůj napůl opilý zadek dostane do postele.

Dveře koupelny se rozletěly. Zřejmě byl ještě opilejší, než si myslel, když za sebou zapomněl zamknout dveře. Bohužel člověk, který vstoupil dovnitř, za sebou s bouchnutím zavřel dveře a ihned zamkl, nebyl tím, koho by chtěl vidět.

Kim si Gia nevšimla. Ramena se jí třásla. Obličejem se opřela o dveře. Gio neměl sebemenší ponětí, co by měl dělat v situaci, jako byla tato. Zcela jasně tu musela zasáhnout nějaká vyšší síla. Kdo jiný by si do něj dokázal v jeho mučení ještě kopnout?

Když Gio znovu zezadu obdivoval Kim, hořké myšlenky se mu v hlavě rozplynuly. Byl zticha. Netušil, co dělat. Něco se stalo. Její třesoucí se ruce se tiskly ke dveřím. Pod hedvábnými šaty, které měla na sobě, se jí třáslo celé tělo. S opřenou hlavou tiše vzlykala.

Giovu pozornost zaujal její prst. I když mu právě v tuhle chvíli nevadil její prsten, ničily ho červené otlaky na jejím světlém zápěstí. Velikostí přesně seděly na pět prstů, takže ani nemusel hádat, odkud pocházely. Zbytečné by bylo i přemýšlet o tom, kdo byl jejich původcem.

Nepotřeboval žádné otázky. Zasraně to věděl. V krvi mu jako horká láva koloval vztek.

Kim se náhle rychle otočila na podpatku, trhnutím si sundala z prstu prsten a celou dobu se na něj dívala. Slzy jí stékaly ke rtům, zuby měla zaťaté. S těžkým dopadem narazil ten kus šperku na zeď přímo za Giova záda.

„Merda!“ zaklel Gio. Ten zasraný prsten musel minout jeho hlavu jen o pár centimetrů. „Už jsi někdy hrála baseball, Tesoro?“

 Kim zvedla hlavu a setkala se s Giovým pohledem. V jejích nádherných rysech byly vidět rozpaky a bolest. Na spodních řasách měla čerstvý příval slz, který hrozil spadnutím. „Ach můj bože! Ihned vypadni!“

Gio zamrkal. Její náhlá prudkost ho překvapila. „Byl jsem tu první.“

„Patro je -“

„Zavřené. Jo, vím. Takže jsi tu byla, ale tohle mě nezastaví. Jestli sis nevšimla, tak mám vážné problémy s dodržováním pravidel.“

Kim na něj zírala. „Giovanni, vypadni.“

Ne, nemyslel si, že by to mohl udělat. Ne po tom, co viděl. V hlavě mu znovu kroužily matoucí myšlenky, které měl ohledně Kim a Franca. Žádná žena by se nikdy nesmířila se zneužíváním.“

„Franco ti ublížil,“ řekl Gio a kývl k její ruce.

Kim si okamžitě zakryla stopy na svém levém zápěstí pravou rukou. „To nic. Prostě jsem -“

„Spadla, vrazila do dveří nebo se s tím probudila… co z toho? Dej mi výmluvu. No tak, řekni mi, kdo ti to udělal. Existují tisíce dalších žen, které si každý den ospravedlňují to, že jsou zneužívány, tak proč ne ty?“

Kim se zachvěl spodní ret, ale Gio neustoupil.

„Co kdybychom vynechali výmluvy ohledně toho, jak jsi skončila s modřinami, protože oba je známe, a místo toho přešla přímo k vysvětlení a obhajobě jeho chování. Co se stalo: byla jsi k němu neuctivá, nasrala jsi ho nebo jsi ho urazila slovně? Sakra, možná jsi ho praštila.“

„Gio, prosím.“

„Protože nic z toho, nestojí za to, aby na tebe takto položil své ruce. Není to jeho zasrané právo. Žádný muž nemá právo ublížit ženě. Nikdy bych ti tohle neudělal,“ dokončil Gio hlasem ostrým jako břitva.

„Prosím, přestaň,“ zašeptala Kim.

„Proč ti ublížil?“

„Gio, nech to být.“

„Řekni mi to, nebo si ho najdu. A až to udělám, nebude se ti líbit, co se stane.“

„Ne.“ Z obličeje jí zmizela všechna barva. „Gio, to nemůžeš. Je žárlivý a dost rozzlobený. Udělal bys to jen horší.“
„Kvůli mně?“ zeptal se Gio.

Franco neměl žádný důvod znepokojovat se ohledně toho, že by spolu Gio a Kim měli nějaký vztah. Dobře, měli, ale Franco to nevěděl. Navenek nedal Gio najevo žádný zájem o Kim, ani se nezmínil o tom, že by se spolu zapletli.

„Ty, kluk z ulice, a starší muž, který sedí na lavičce před knihovnou.“

Aha. To Gio chápal. „Takže tedy každý, kdo má penis.“

„Vím, že je to směšné.“

„Ví tvůj otec, že se k tobě chová jako ke sračkám?“

Kim zavrtěla hlavou. Odmítla se na něj podívat. „To, co se děje mezi Francem a mnou, je jen naše věc. Ani Maximo se do toho nevměšuje.“
„Tohle řekl Max nebo Franco?“ Gio si byl docela zatraceně jistý tím, že Maximo by se rozhodně nesmířil s tím, že Franco dělá tyhle nesmysly.

„Takhle je to vždycky,“ řekla tiše Kim. „Můj otec se do toho neplete, takže ani on. Franca zvládnu, jo? Tohle bylo poprvé, co se něco takového stalo.“

„Ale nebude to naposledy. Když to udělá jednou, udělá to znovu. Je pravděpodobné, že to pokaždé bude čím dál násilnější. A tohle ani není poprvé,“ řekl Gio a naklonil hlavu na stranu. „Zapomínáš na to, jak ti nadával, že jsi pro něj méně než nic, tak jsem stálna chodbě. Podle toho, jak jsi vypadala a jak ses chovala, tě rozhodně takhle nesepsul poprvé. Mám pro tebe novinku, Kim. Tohle se od toho nijak neliší. Zamýšlený účinek je stejný – pronásledovat tě, kontrolovat a izolovat.“

 „Vím.“

Při tom, jak lhostejně to řekla, se Giovi dělalo špatně. „Nemám nejmenší zasrané ponětí, proč si ho chceš vzít, pokud ti dělá to, co ti dělá.“

„Protože jsem si vybrala. Musím to zvládnout. Musíš pochopit situaci, ve které jsem.“

Gio si povzdechl. Cítil se mnohem nejistěji, než kdykoli dřív za celý svůj život. Měl v úmyslu zjistit, co přesně myslela, slovem vybrala, ale dneska nebyla nejlepší noc k tomu, aby na ni tlačil. Další hádku Kim skutečně nepotřebovala. A Gio nechtěl být tím, kdo by jí způsobil jen větší bolest.

„Tesoro, ukaž mi své zápěstí.“

„Nemusíš si dělat starosti. Jsem v pořádku.“

Správně. Nemohl si nedělat starosti, když vypadala tak smutně a rozervaně. Gio překonal tu krátkou vzdálenost mezi nimi a vzal ji za ruku. Prohlídl si její zápěstí. Podle jejich barvy a velikosti jí pravděpodobně modřiny zůstanou několik dní. Gio zlehoučka přejel přes zranění a cítil, jak mu v srdci narůstal smutek. Ona si nezasloužila takové zneužívání.

Kdyby byla Kim jeho snoubenkou… Ne, Gio nemohl dokončit tuhle myšlenku. Odmítl to.

„Nechtěla jsem prsten,“ řekla Kim tiše.

„Proč ne? Myslím tím, jste zasnoubeni. Tím se většina žen stává teritoriálními. Tráví celé roky přemýšlením o tom, jak bude jejich prsten vypadat.“

„Nejsem jako většina žen. Já jsem já.“

Byl si jistý jako peklo, že byla jiná.

„Zásah,“ řekl Gio s úsměvem.

„Vím, že to vypadá divně, ale já tak jako tak nenosím moc šperků a s prstenem s velkým diamantem se necítím dobře. Franco nebyl zrovna šťastný, že mi nemohl nasadit to, co by ukazovalo na jeho bohatství, ale když jsem ho zavrhla, vypadal v pohodě. Nevadí mi nosit to, co si mi vybere, ale ne zásnubní prsten.“

Giovi se při jejím vysvětlování rychle rozsvítilo. „Takže ti ho dal večer přede všemi, abys ho nemohla odmítnout.“

„Jo. Pak jsem ho zatáhla do kuchyně a zeptala se, proč to udělal, když věděl, že ten prsten nebyl to, co jsem chtěla. Řekl mi, abych mu zmizela z očí, takže jsem přišla sem, abych se uklidnila, a místo toho se mi podařilo jen rozbrečet. Nemůžu uvěřit tomu, že jsem mu dovolila, aby mě rozbrečel. Ničemný bastard.

„Kim -“

„Všichni ti lidi tam dole o mně nic nevědí. Pravděpodobně by si mysleli, že proto, že jsem brečela nad něčím tak hloupým, jsem jen nějaká slabá, bezcenná holka.“

S tím Gio vůbec nesouhlasil. „Za prvé, není to hloupé. To, co udělal, je nepřijatelné na více úrovních, než tušíš.“

Jako třeba pravidlo Cosa Nostra, které požadovalo, aby se všemi ženami mafiánů bylo zacházeno s úctou. Být snoubenkou bylo v jejich světě na stejně vysoké úrovni, jako být provdaná. Gio se sebe setřásl tyhle myšlenky a pokračoval: „Rozhodně nejsi bezcenná a kvůli svému pláči určitě nejsi slabá. Ti lidé tě neznají, protože jim to nechceš dovolit. Na tom není nic špatného. Je to jen tvoje rozhodnutí, komu umožníš vidět to, co máš pod svou vnější slupkou. Nejsilnější lidé jsou ti, kteří bojují a vyhrávají válku, které nikdo jiný nevidí.“

Gio cítil po celé ruce teplo. Teprve pak si uvědomil, že zakrývá její modřiny svými prsty. Jako by je chtěl donutit zmizet. Podvědomě přejížděl po její kůži palcem tam a zpět.

„Kim, jsi neuvěřitelně krásná, inteligentní a drahocenná žena. Zasloužíš si něco lepšího než tohle, a ty to víš.“

„Děkuji,“ řekla Kim tak tiše, že ji stěží slyšel.

Dřív, než se mohl Gio stáhnout, aby od ní získal bezpečný odstup k tomu, aby si pročistil myšlenky, Kim mu vtiskla na spodní čelist ten nejjemnější polibek. Gio si přál, aby tohle neudělala. Když došlo na ní, nebylo pro něj nic jednoduché ani jasné. V jeho situaci a citech ke Kim byla hranice mezi tím, co bylo dobré a špatné, smazána a tonula v odstínech šedé. Vůbec netušil, kterým směrem se vydat.

V případě Kim, polibek nemohl být jen polibkem. Ačkoliv to gesto vděčnosti nebylo ničím víc než jen krátkým dotekem jejích rtů na jeho kůži. Gio měl pocit, jako by se jednalo o pohlazení světla. Všechno v něm reagovalo na to, co mělo být původně jen nevinou akcí.

„Chystám se tě políbit.“

To bylo to nejlepší varování, které ji mohl dát, protože už mu nezbývala žádná sebekontrola. Pití, jejich situace, šílený tlukot jeho srdce a zmatená mysl… všechno to se v Gio střetlo dohromady. Ve srovnání s jeho sobeckou touhou byly důsledky víc než ničím.

Kimina ústa byla stále tak blízko, že na své čelisti cítil teplo jejího dechu. Buď neslyšela jeho varování, nebo jí to bylo jedno. Gio doufal, že se jednalo o druhou možnost. Lehce sklonil hlavu a v koutku úst pocítil dotek jejích hedvábných rtů. Takže natočil hlavu tak, aby mohl na její polibek reagovat svým vlastním.

Její ústa chutnala jako směsice lesku na rty a vína. Když ho Kim povzbudila jemný zasténáním, tak se to, co začalo pomalým dotekem, změnilo na něco mnohem žhavější. Políbil ji silněji. Svým jazykem zajel do tepla jejích svůdných úst. Rukou ji objal kolem pasu. Kim narazila hlasitě zády na dveře, ale nebránila se jeho šátrajícím rukám. Z ramen mu stáhla sako a pak mu z kalhot trhnutím vytáhla košili. Aniž by se oddělila od jeho úst, rozepnula mu kalhoty. Odlepil se od jejího těla na dost dlouho, aby mohlo jeho sako spadnout na podlahu.

Tohle nebylo správné místo. Bylo to až příliš nebezpečné. Z přízemí sem doléhal tichý šum party. Hosté byli stále přítomni. Kdokoli je mohl zaslechnout a nachytat je.

Když Kimina ruka zajela do jeho kalhot a dostala se do jeho boxerek, myšlenky se mu vytratily z hlavy. Její jemná dlaň ho obejmula a probudila jeho již napůl tvrdý penis k životu. Při potěšení z její ruky mu uniklo přiškrcené zasténání. Na naprosté ztvrdnutí nepotřeboval díky její pozornosti téměř žádný čas.

Ten pitomě nepříjemný hlas v zadní části Giovy hlavy nechtěl sklapnout. Bez ohledu na to, jak moc po ní toužil, tohle s Kim nemohli znovu dělat. A dobrý Bože, on jí pořád tak zasraně chtěl šukat.

„Ano, měl bys, protože tě chci, zašeptala Kim. Gio si díky tomu uvědomil, že své vnitřní myšlenky vyslovil nahlas. „Ošukej mě, Gio. Přímo tady, v tomhle domě.“

Sladký Bože, stačilo to jen slyšet a jeho penis byl ještě tvrdší.

Gio neztrácel čas tím, že by odtáhl Kim od dveří. Prudce ji ohnul přes koupelnový pult. Ruce jí opřel o kohoutky vodovodu. Její tiché výkřiky ho popoháněly. Prudce jí vyhrnul šaty nad boky.

Když osvobodil její nádherné smetanově zbarvené pozadí zpod hedvábí, nic ho již neskrývalo. Ten cár bílé krajky nepovažoval za hodný toho, nazývat ho spodním prádlem. Ta zasraná věc nic neskrývala. Své hrubé pohyby zastavil jen na tak dlouho, aby popadl její zadek a energicky si ho přitáhl ke svému rozkroku. Jeho erekce skrytá látkou boxerek se bolestivě napínala. Sedla přesně mezi půlky jejího zadku a aspoň částečně zmírnila bolest, která mu pulzovala penisem.

„Bože, Kim, nikdy se mi neomrzí pohled na tvůj sladký zadek.“

„Tak pojď na to,“ zamumlala Kim a přes rameno se na něj ohlédla. „Ošukej mě.“

Gio nepotřeboval žádné další povzbuzení. Bylo to naprosto pitomé a nezodpovědné. Z jeho strany se to rovnalo přání smrti. Zahanbení jeho rodiny a přesvědčení, které převzal z Cosa Nostry. Nic z toho mu však nezabránilo, aby jí nestáhl tanga až ke kolenům, pak i vlastní boxerky a do dlaně si osvobodil svou vlastní erekci.

Gio palcem rozmázl kapku preejakulátu, která unikla ze špičky jeho penisu. Beze slova vsunul hlavičku penisu mezi její hladké záhyby a roztáhl si je. Kim zasténala. Snažila se získat víc jeho penisu. Pokaždé, když přejel špičkou po jejím vchodu, se naklonil k ní jen tak, aby jí dovolil cítit ho a otevřít se. Šťávy jejího vzrušení mu smáčely penis, broskvičku měla celou lesklou vzrušením. Rukou ji držel za spodní část zad a tlačil její tělo na pult, že neměla možnost pohybu.

„Chceš, abych tě ošukal právě tady?“

„Gio, prosím,“ zakňučela Kim.

Gio měl pocit, že by jí měl dát ještě poslední šanci couvnout. Nebo se možná snažil dát tu šanci sám sobě. Jednou věcí bylo, že už dřív dělal příšerné sračky, ale tohle je oba dovede na hranici naprostého šílenství.

Žádné výčitky a Gio se snažil nikdy je nemít. Nechtěl, aby se to teď změnilo, ale nebyl si jistý, zda na to není již pozdě.

„Potřebuji slyšet ano nebo ne,“ řekl Gio, který jí stále škádlil svým penisem.

„Ano. Bože, ano, Gio.“

To mu stačilo. Když se jí jeho penis znovu dotkl, nezastavil se a tentokrát se pohnul ještě víc dopředu. Jediným pevným rychlým tahem se zanořil svým přímo do jejího nitra. Její tělo mu nekladlo žádný odpor. Vždycky mu připadala jako žhavá vlhká rukavice, která mu dokonale seděla. Těsný, spalující ráj. Sílu nárazu a dotek jeho třísel na jejím zadku pocítila Kim až do morku kostí, že vydala blažený výkřik. Rukama se opřela o zrcadlo, aby se dokázala udržet na místě.

Gio ztuhl. Ne kvůli jejímu výkřiku, ale díky tomu, že na svém penisu cítil horké a mokré sametové teplo. Žádný kondom. Žádný zasraný kondom. Chtěl jí říct, aby byla tiše, ale slova mu uvázla v hrdle. Nemohl dýchat.

Gio?“ Ticho přerušil Kimin jemný tenor.

„Já...“

Ne, slova stále nepřicházela. Bylo těžké soustředit se, když byl naprosto zabořený do Kim a v penisu cítil každé sevření i zachvění jejích vnitřních stěn. Být v ní bez kondomu mu připadalo naprosto nebezpečné a zároveň přirozené. Gia to doslova praštilo do obličeje. Nemohl dýchat. Ve svém těle cítil pulsování jejího tepu. Všechno… kurva, všechno to cítil.

„Bez kondomu,“ konečně to vyslovil. Bránil se nutkání začít bušit do Kim. Ne, že by na tom teď záleželo. Stalo, co se stalo. Nešlo ani o to, že tu šukal s Kim bez ochrany, což ho šokovalo tak, že nedokázal najít slova, ale mnohem víc šlo o to, že se to stalo tak snadno a dokonce ani nepomyslel, že by měl kondom použít. Bože, co s ním tahle žena dělá?

„Gio, je to bezpečné,“ řekla Kim, která se na něj s přivřenýma očima podívala přes rameno. „Slibuji. Prosím, přestaň vyšilovat a už mě šukej.“

„Nevyšiluji.“

Ne úplně, opravil se Gio v duchu.

Tohle pravděpodobně nebyl ten nejlepší okamžik, aby vysvětlil Kim, že tohle bylo poprvé, kdy s někým spal nezodpovědně. Místo toho z ní Gio pomalu vystoupil, až se toho sladkého nebe dotýkala jen hlavička jeho penisu. Díval se na ni, zcela ji do sebe nasával a byl naprosto omámený při pohledu na to, jak je jeho přirození plné jejích šťáv. To, jak se cítil, to bylo nepopsatelné.

Tak zatraceně úžasné.

„Vydrž,“ zabručel Gio.

Zrcadlo ukazovalo zmatek ve tváři Kim. „Cože?“

Gio neodpověděl. Místo toho znovu vtrhl do jejího těla. Ten zbytek sebeovládání, který mu možná zůstal, s tím jediným tahem vyprchal. Něco uvnitř něj prasklo. Připadal si jako pes, který byl celý život uvázaný na řetězu, ze kterého se najednou osvobodil. Jeho rytmus přírazů byl trestající, naprosto neúprosný. Gio nemyslel. Jen se pohyboval. To jediné, co chtěl, bylo cítit ji. Všechno chvění jejího kanálku a tekutiny jejího vzrušení pokrývající jeho penis, když si ji bral.

Jednou rukou, kterou ji držel kolem jejího pasu, si ji k sobě přitáhl ještě blíž, aby lépe uspokojil všechny požadavky svého penisu. Druhou rukou ji objal zezadu kolem krku, prsty se zapletl do pramínků jejích vlasů, které jí unikly z drdolu.

„Ach bože… Giovanni, přesně tak,“ vydechla Kim. Gio na jejím krku cítil, že jí tep uhání jako o závod. „Tak, tak skvěle.“

Vypadalo to, že drsnost jejich spojení Kim ani trochu nevadí. Když se v odraze zrcadla podívala na Gia, přejel jí po páteři mráz. Z jejích úžasných růžových rtů unikaly tiché, kňučivé výkřiky. Jejich horečnaté tempo je drželo vysoko. Do stehen se jí zarýval okraj pultu. Neměla pochyby o tom, že až s ní Gio skončí, budou její hedvábné šaty příšerně zmačkané. Kim zvedla prsty ze zrcadla a zaťala je do pěstí. Sklonila hlavu dolů a snažila se v sobě potlačit všechny výkřiky, když její tělo narazilo na sklo.

„Co chceš?“ zeptal se Gio pevným hlasem plným vzrušení. „Tesoro, řekni mi, jak chceš, abych tě šukal. Řekni mi, jak blízko jsi, když se tě dotýkám svým penisem.“

„Tak blízko… tak zatraceně blízko. Più duro, più veloce,“ zasyčela Kim skrz zaťaté zuby. Tvrději, rychleji, řekla mu.

„Ach, to zvládnu.“

Gio teď sjel rukou z jejího pasu a hrubě ji popadl za vnitřní stranu stehna. Zvedl jí nohu vysoko, takže teď se kolenem opírala o pult a byla pro něj otevřená ještě víc. Giovi to poskytlo ten nejlepší výhled na to, jak jeho bolestivě tvrdá erekce mizela přímo uvnitř její broskvičky. Díky novému úhlu se Giův penis zvládl dostat ještě hlouběji. Každým tahem se s ním střetávala. Evidentně se jí to líbilo, protože její horké vnitřní stěny se kolem něj svíraly. Po celém jeho penisu stékaly její šťávy. Kim zaklonila hlavu, doširoka rozevřela oči a přiškrceně zašeptala jeho jméno.

Když vyvrcholila, cítil to každým kouskem svého těla. Vysávala ho a užívala si jeho penis. Tlak, který narůstal v jeho páteři i ve slabinách, a který si ani neuvědomoval, se bez jakéhokoli varování uvolnil. Orgasmus na Gia tvrdě udeřil, oslepil ho. Za zavřenými očními víčky mu vybuchl ohňostroj barev. Pevně ji držel za stehno a hluboko uvnitř ní se udělal.

Giovi se nějak podařilo sklonit a dřív, než vykřikl, zabořit tvář do jejího ramene, takže se tím jeho vlastní výkřik ztlumil. V ten samý okamžik jí sundal nohu z pultu dolů. Oba už byli z party až dlouho pryč, takže se neochotně odtáhl z extáze, kterou mu poskytovala její kočička. Druhou ruku měl stále ještě na jejím krku. Z intenzity jejich rozkoše se mu třáslo celé tělo. Snažil se popadnout dech. Na místě, kde se jeho prsty stále ještě dotýkaly Kimina vnitřního stehna, cítil lepkavé důkazy svého vlastního vyvrcholení.

Gio Kim tiše navlékl tanga, uhladil je a dřív, než ji stáhl šaty dolů, políbil důlek nad jejími půlkami. Ona zatím stále zůstávala ohnutá přes pult. Ani se nepohnula.

„Jsi v pořádku?“ zeptal se Gio.

„Jo,“ řekla Kim a její hlas byl mnohem slabší, než se mu líbilo.

Kim se konečně zvedla z pultu a pohledem hledala něco na podlaze. Gio si nebyl jistý, co. Konečně to našla a zvedla. Prsten, který předtím nenávistně odhodila, si znovu bez jakéhokoli zaváhání nasadila zpátky na prst. Giovi se v krvi rozproudil ošklivý vzteklý pocit. Věděl, že tentokrát to nemá nic společného s předchozím pití koňaku, nebo s Francovým zacházením s Kim. Ne, Gio byl rozzuřený sám na sebe a… sakra, na Kim.

„To je vše?“ zeptal se Gio. Ani se neobtěžoval se zakrýváním žáru ve svém vlastním hlase. „Necháš mě tu zasraně tě ošukat, a pak si jen tak znovu navlékneš prsten zpátky na prst?“

Kim se na něj ostražitě podívala. „Gio...“

Gio to nechtěl slyšet. Nechtěl slyšet žádnou z jejích výmluv. Prostě to nechtěl poslouchat.

„Tohle se nesmí opakovat,“ řekla Kim, a když si otřela prstem oči, ztěžka polkla. „Omlouvám se.“

„Nekecej,“ zavrčel Gio. „Tohle je pro tebe nějaká hra?“

„Na to bych se tě měla zeptat i já. Protože podle toho, jak se někdy chováš, mi připadá, že pro tebe nejsem nic víc, než dobrá příležitost pro pronásledování a cenou je vždycky žhavé šukání.“

Byla celá červená, zalitá potem, s rozmazaným make-upem, a tak zatraceně krásná.

Ale on byl na ní taky tak nasraný. Využitý. Přesně tak se Gio cítil. Jako by s ním Kim prostě jen manipulovala.

„Dokážeš si vůbec vzpomenout, kým jsi byla, než jsi byla, než ti řekl, kým musíš být?“

„Táhni do háje. Jen proto, že mě šukáš, neznamená, že mě znáš,“ zamumlala Kim škodolibě. „Nemysli si, že máš nějakou představu o tom, čím procházím.“

Ale on ji chtěl znát… vědět o ní všechno. Proč by mu to nemohla ukázat?

Ale Kim to nechtěla, to bylo zřejmé. Jediné co si přála, byl nějaký zneužívající kretén, který si na ni dělal nárok a na druhé straně jedno nebo dvě šukání s Giem.

Další Giova slova popoháněl rychlý a brutální vztek. „Nedovol, aby dneska v noci spal vedle tebe, zatímco máš stehna stále ještě mokrá ode mě, Kim. Franco je idiot, ale není naprostý zasraný idiot.“

Kim zalapala po dechu. Ruka jí vyletěla k ústům, která se jí chvěla. Zády narazila na zeď za sebou. Z Giových úst vyletěla ta vražedná poznámka dřív, než se stihl zastavit. V okamžiku, kdy to vyslovil, si přál, aby mohl svá slova vzít zpět. Nezáleželo na tom. Její akce pro něj byly víc než jasné. Skončili a to, co se mezi nimi dneska v noci stalo, pro ni byla jen zábava. Nic víc než pomsta. Gio nebyl ochotný stát se její hračkou, kterou by využívala, když by potřebovala ublížit Francovi.

„Táhni do pekla, Giovanni.“

„Tesoro, dobře se na mě podívej. Už jsi mě tam poslala.“