Checkmate:TIR - 22. kapitola

Překlad: Lenuszka

Drew

Courtney mě vozí po okolí, než se setmí, pak rychle pojíme a vplížíme se nahoru, aniž bychom s někým opravdu mluvili. Stojíme v chodbě a já ji políbím na dobrou noc, i když si přeju, abychom mohli spát ve stejné posteli. Ačkoli jsme doma vyměnili ložnice, když byl čas vyprat prostěradla, nebyla noc, kdy bychom nespali společně. I po mých směnách jsem zajistil, že vklouznu do jakékoli postele, kde bude v noci ona. Celý den se těším na to, jak ji budu držet a budu ji k sobě mít přitulenou.

Příští ráno se oblečeme a jedeme do výrobny vína v Christoval. Nemůžu na Courtney přestat zírat, vypadá překrásně v těch upnutých šatech, které jí visí z ramen. Jsem šťastný, že se rozhodla řídit jeep, takže můžeme být sami, ale pokaždé, když řadí, zachytím letmo její nahé stehno.

„Jsi zlobivý chlapec,“ říká, dívá se na mě z boku, ale nespouští oči z cesty.

„Kdybys jen věděla, na co zrovna teď myslím.“

„Mám tušení.“ Směje se.

Zastavíme u vinařství a já se pousměju, protože zatímco je rozkošné a starobylé, není to nic jako údolí Napa. Ale to je zase to, proč se mi to líbí. Je tam velká kamenná katedrála a masy lidí, kteří stojí venku pod bílým stanem. Letmo si všimnu luceren, které visí ze stropu a stolů s křesly potáhnutými hedvábím.

Courtney vejde a všichni, kdo nevěděli, že dorazí, jsou tak nadšení, že ji vidí. Nikdy nepustí mou ruku a přitiskne se ke mně blíž. Miluju, jak se na mě dívá, když mě představuje jako svého přítele. Vlastně miluju způsob, jak se na mě dívá kdykoli; tak, jak se na mě dívala vždycky. Její máma nás vyfotí a slíbí, že pošle kopii. Když chce udělat další, skloním se a políbím Courtney na rty. Rose je tak šťastná, že jsme spolu. Má to napsáno ve tváři. Díky ní se už cítím jako součást rodiny.

Obřad začne a vysvěcený duchovní vystoupí dopředu, na sobě kožené boty a černý sametový kovbojský klobouk. Když se rozhlédnu po místnosti, zjišťuju, že to je verze Texaského obleku a Courtney mě na to neupozornila. Musím jí to později zmínit; pravděpodobně se mi vysměje.

Poslouchám slova, která zaznívají, a vidím vzájemnou lásku těch dvou. Benita se na Aarona dívá, jako by byl její svět, a když se podívám na Courtney, vidím, že se na mě dívá stejně. Těžce polknu, svým palcem jemně hladím ten její, když se držíme za ruce.

Jakmile si pár vymění své sliby, Courtney začnou téct slzy radosti. „Svatby mě vždy dostanou,“ říká a zmáčkne mi ruku.

Benita a Aaron se políbí a Courtney mi položí hlavu na rameno. Jakmile je po obřadu, šťastný pár se jde fotit s rodinou a Courtney a já míříme ven do stanu, kde teče víno jako voda. Kapela hraje a Courtney se o mě opře, když si dá malý doušek.

„Chceš si zatančit?“ zvedne obočí.

„Na tuhle venkovskou šílenost?“

Courtney rychle polkne víno, které má v puse, pak vyprskne smíchy. „Jsi tak roztomilý, ale dokud slunce nezapadne, není to venkovská šílenost.“

„Ou, mám tě.“ Nahnu se a ukradnu jí pusu.

Housle a kytary spustí a já jsem nikdy netancoval na country hudbu.

„No tak; naučím tě tancovat dvojkrok.“ Courtney mě chytne za ruku a vede doprostřed tanečního parketu, který je naprosto prázdný.

Rozhlédnu se kolem, lidé sedí u stolů a zírají na nás. „Jsme tu jediní.“

„Někdy musíš tancovat, jako by se nikdo nedíval.“ Umístí si mou ruku na zátylek a proplete si se mnou prsty druhé ruky. „Teď uděláš dva rychlé kroky dopředu, jeden pomalu dozadu a to prostě děláš pořád znovu a znovu. Slyšíš rytmus hudby?“

Přikývnu, přitisknu ji pevněji k sobě a řídím se instrukcemi. Šeptá mi kroky.

„Vedeš si dobře!“ hrdě se směje.

„To proto, že mám nejlepší učitelku.“ Chytnu ji za ruku, udělám s ní otočku a znovu opakuji kroky.

„Okay, teď už se předvádíš.“ Směje se.

Možná budeme jediní na parketu, ale v tuhle chvíli se cítím tak, jako bychom byli jediní dva lidé ve vesmíru. Když píseň skončí, lidé nám začnou tleskat a pískat na nás. Courtney mě vezme za ruku a ukloníme se obecenstvu.

Když vejdou ženich s nevěstou, všichni povstanou a zatleskají jim. Vypadají spolu tak šťastně. Courtney a já Benitě a Aaronovi blahopřejeme, ale oni jsou hned nato odtáhnuti rodinou.

„To je v pohodě, odchytneme si vás později,“ křičí Courtney přes místnost na Benitu.

Pijeme a ještě tančíme, než začnou servírovat předkrmy, pak postáváme a jíme cokoli obalené a usmažené ve slanině. Když začne slunce zapadat, každý pije víc.

„Jdu si vzít ještě skleničku vína. Chceš také?“ zeptá se Courtney a dá mi rychlý polibek na rty.

Zvednu svou skleničku, která je napůl plná a zatřesu s úsměvem hlavou. Kdybych tě neznal lépe, řekl bych, že se mě snažíš opít.“

„Nemusím tě opít, abych dostala to, co chci.“ Olízne si rty a já souhlasně přikývnu, protože v tom má sakra pravdu.

Podívá se na mě se vzrušením a vstane. Nemůžu z ní spustit oči, když kráčí místností. Než dojde k vinnému baru, zastaví ji nějaký muž. Ona se otočí a usměje, podívá se mu do očí a pak se obejmou. Ale on ji drží trochu moc blízko a trochu moc pevně. Ona ho s úsměvem plácne po hrudi, on se sehne a cosi jí zašeptá do ucha. Ona hravě protočí oči a on ji chytí za ruku. Courtney zatřese hlavou a odtáhne svou ruku zpět, ale já jsem zvědavý, co mu řekla. Doufám, že byla chytrá a z jeho reakce myslím, že byla.

Jackson a John dojdou ke stolu a já je nerozeznám, dokud nezačnou mluvit, možná.

„Nazdárek,“ řekne Jackson, nebo to je možná John.

Začínám si zvykat na způsob, jakým tak šíleně vyslovují jejich písmeno R.

Všimne si, že nespouštím oči z Courtney, která se stále baví s tím chlápkem trochu moc blízko.

Jackson vypije své víno. „Ou, ten tam je jeden z Courtneyiných ex. Bastard. Kdyby to nebyla rodinná událost, nakopal bych mu prdel za to, co jí udělal.“ Jackson se podívá na Johna, jako by chtěl nějaký druh souhlasu.

Vstanu, připravený se přidat.

„Zadrž, osamělý jezdče, ona nemá oči pro nikoho jiného, než pro tebe. Támhle ten sráč by s mou sestrou neuspěl. Brečí jako kundička a nesnese ani ránu. Tak prostě vychladni.“ Teď už určitě vím, že se mnou mluví John, protože on je z těch dvou ten, který udržuje mír.

Když ji vidím tak blízko někomu jinému, odhaluje to ve mně emoce, které jsem nikdy předtím necítil. Je to žárlivost v nejsyrovější podobě, ale nikdy jsem neviděl nikoho se na ni tak dívat, co jsme spolu, zvláště někoho, s kým něco v minulosti měla. Jasně, kluci na ni zírají často, ale vadí mi ta blízkost a způsob, jakým si na ní dovolil nechat ruku.

Jackson a John pokračují v mluvení o práci, která se musí nazítří ráno udělat, až jejich otec vstane. Jackson nakloní hlavu, John zachytí signál a ve vteřině odcházejí.

„Takže,“ Scott si lokne whisky a já se ho neptám, odkud ji má, protože se servíruje pouze víno. „Moje dcera…“

Podívám se na Courtney, která se stále vykecává s mužem, který ji svléká očima.

„Ano, pane,“ řeknu a otočím se k němu čelem.

„Byly doby, kdy jsem si přál, aby se moje malá holčička vrátila z Kalifornie zpátky a zůstala doma. Vzdala se svěřeneckého fondu, dokud se nerozhodnu jinak, protože je v Kalifornii šťastná. Teď, když ji vidím s tebou, uvědomuju si, že to není Kalifornie, která ji dělá šťastnou; jsi to ty. Takže tady je varování, synu; nenuť mě litovat toho, že akceptuji váš vztah. Ona je tvrdohlavá, ale miluje silně, takže se k ní podle toho chovej.“

Natáhne ke mně svou drsnou a silnou ruku a já si s ním potřesu. Právě jsme zpečetili nevyslovenou dohodu a já to ochotně přijímám. Když pustí mou ruku, nemám pochyb o tom, že by dokázal zlámat všechny kosti v mém těle. Je tvář je ztrhaná a drsná jako když je celý den vystavená slunci, ale má jemné starostlivé modré oči, jako zbytek Bishopových. Mám z něj respekt, když se přede mě postaví a vypije whisky jako vodu. Courtney přijde, zírá na otce, pak na mě a pak ho zeširoka obejme. On se na mě dívá přes její záda a jeho slova jsou jasná – zraň mou dceru a budeš toho litovat. A pak si jen tak odejde.

„Hrozil ti, že tě zabije?“ ptá se, její dech je cítit po hroznech a jahodách.

„V tolika slovech.“ Dám jí ruku kolem pasu. „Tak, kdo to byl?“ kývnu hlavou k místu, kde stáli.

„Kdo?“ ptá se nonšalantně.

„Ten týpek, který tě šukal očima posledních deset minut.“

„Oh, viděl jsi ho. To je Toby.“

„Počkej, to byl Toby? Tvůj ex?“ Zatnu čelist, protože vím, že jí zlomil srdce na kousíčky. Slyšel jsem v jejím hlase smutek tolikrát, když o něm mluvila.

„Držel tě trochu moc blízko.“ Dopiju své víno.

„Ach Bože. Kovboj žárlí.“ Trochu moc si to užívá.

„Nedělím se o něco, co je moje.“

„Jen abys věděl, je to můj ex, protože nedokázal udržet péro v kalhotách. Taky se nerada dělím o něco, co je moje, kovboji.“

„Co tu dělá?“ Snažím se poskládat dílky skládačky.

Směje se. „Je to rodinný přítel. Začli jsme spolu randit už dávno na střední škole. On se přestěhoval do Kalifornie, aby mohl být se mnou a podváděl jako neschopný lůzr, kterým je. Mí bratři ho nenáviděli a několikrát ho svázali jako vepře, aby mu dali zatracenou lekci. Tolikrát mě donutil plakat a pokračoval v tom léta. Když se podívám zpětně, vím, proč ho bratři nesnášeli.“

„Nikdy si tě nezasloužil.“ Nechci si ji představovat s někým jiným a vím, že to je už několik let od jejich nepříjemného rozchodu, ale jen vědomí, že ji ranil, mě nutí chtít mu nakopat jeho malý grázlovský zadek.

Courtney mi dá ruku kolem krku právě, když začne hrát ploužák. „Jediná osoba, kterou si chci dnes večer přivézt domů, jsi ty. Víš to, že? Myslím, že je roztomilé, když žárlíš. Možná ti to dá letmý náhled na to, co jsem musel snášet všechny ty roky.“

„Nevím, jak jsi to zvládla.“ Vezmu její obličej do dlaní a políbím ji.

„Nevzdávala jsem se tě, Drew. Čekala bych věčně.“

Sevřu ji v náručí a doufám, že cítí, jak moc ji miluju.

Courtney

Svatby jsou super. Miluju, když dva lidé vzájemně s hlavami v oblacích zpečetí oficiálně svůj vztah. A miluju, že je tu Drew se mnou. Upřímně, stal se tak nedílnou součástí mého života, že bych se bez něj cítila divně.

Tančíme a pijeme víno. Po rozkrájení dortu hodí Benita kytici všem svobodným dámám a já ji chytím. Vřísknu a moje máma zamává a ukáže na Drewa, a já se ji snažím ignorovat, protože je hlasitá a trapná. Nechceme věci uspěchat, ale ona by hned chtěla vnoučata a mí bratři ještě nejsou připravení na rodinný život. Sakra, všichni jsou single kromě Jacksona, což je překvapivé, protože našel někoho, kdo se umí vypořádat s jeho věčnými vtípky.

Když jdu k Drewovi, moje obočí zvednuté a ona se směje. Evan kolem mě projde a ukradne mi kytici z ruky. „Vždy družička, nikdy nevěsta,“ popichuje.

„Stejně ji potřebuješ víc, než já,“ zaječím na něj zpátky a rodina okolo nás se rozesměje.

Ani se nesnažím pro kytici běžet, protože jsem hypnotizovaná Drewem a způsobem, jakým se na mě zrovna teď dívá. Koutkem oka zachytím, jak se Evan fotí s Benitou, jakože chytil kytici on. Když mě vezme Drew kolem ramen a já mu obalím ruku kolem pasu, nestarám se o nic jiného, protože dokud jsme spolu, na ničem jiném na světě nezáleží. Myslím, že to tak bylo vždycky, i předtím, když jsme byli jen přátelé.

„Byla bys překrásná nevěsta,“ zašeptá mi do ucha.

„Možná jednou.“ Mrknu a chytnu ho za ruku.

„Tvůj manžel bude nejšťastnější muž na zemi.“ Drew se na mě dívá, jako bych byla nejkrásnější žena v místnosti a to mi rozbuší srdce. Těžce polknu, nikdy předtím jsem ho neslyšela říct něco takového. Nikdy bych si nepředstavila, že se jeden do druhého tak těžce zamilujeme, bez vyhlídek konce. Přála jsem si to, chtěla to, ale teď, když se to děje, je to neskutečné. Jestli je to sen, nikdy se nechci probudit.

Moje teta Charlotte rozdá každému bublifuky a my se připravíme na odjezd Benity a jejího manžela. Seřadíme se venku a jakmile oni vyjdou, Drew se na mě podívá a odtáhne mě na konec davu. Jakmile jsme pryč ode všech, obejme mě a políbí tak tvrdě, že mi vezme dech. „Miluju tě. Víc, než si umíš představit. Omlouvám se, ale musel jsem ti to říct hned teď.“ Jeho palec putuje po mém spodním rtu, než se sehne a znovu mě políbí. Kolem nás není nikdo, kdo by nám věnoval pozornost, protože jejich oči jsou zaměřené na Benitu a pro jednou jsem za to vděčná.

„Taky tě miluju, Drew. Miluju tě tak moc. Nikdy se neomlouvej. Jsem tvoje, zlato. Odtrhni mě pryč, kdykoli budeš chtít.“

Kolem nás létají bublinky do směrů, kam fouká vítr a já na tuhle chvíli nikdy nechci zapomenout. Jakmile se rozjede auto a plechovky piva začnou dělat na cestě kravál, dav se začne trousit pryč, ačkoli oslava stále pokračuje.

Alex vidí, že nejsme ve stavu řídit a nabídne nám, že nás zaveze domů.

„Alexi, jsi můj nejoblíbenější bratr; víš to, že?“

Směje se. „Jo, sestřičko. To hlavně proto, že nejsem obrovský kretén. Znám pravdu.“

Škytnu. „Dobře.“

Alex zastaví u domu, já otevřu dveře a Drew mě pevně chytí kolem pasu, když částečně ztratím rovnováhu. Poděkujeme Alexovi a rozloučíme se, protože musíme být v šest ráno na letišti. Omotám si kolem Drewa ruku, když vcházíme dovnitř. Když se na mě podívá a usměje se, můj svět je obrácený vzhůru nohama.

Světla v domě jsou vypnutá kromě jednoho na vrcholu schodiště a já se otočím, dám si prst před pusu, abych ho utišila, aby nevzbudil rodiče. „Pojď zlehka.“ S jeho rukou v mojí ho vedu po schodech. Zadržuji smích, když se dívá na fotky na stěně a šeptá komentáře o tom, jak jsem vypadala jako dítě.

„Kovboji,“ varuji ho hravě. „Donutím Violu vytáhnout rodinné fotoalbum, až přijedeme domů, jestli nepřestaneš.“

Vyjdeme po schodech a zastavíme před dveřmi. „Dnes nechci spát bez tebe,“ řekne.

„To je smrtelné přání,“ varuju.

„Pro tebe stojí za to zemřít.“ Mrkne na mě.

Postavím se na špičky a dám mu sladkou pusu. „Dobrou noc, kovboji. Ráno nás čeká brzký let.“

„Fajn,“ zkouší špulit pusu, ale nefunguje to.

Vejdu do své ložnice a převaluju se hodinu, než se rozhodnu, že za ním musím jít. Jak znám své rodiče, čekali vzhůru, než se vrátíme domů a počkali, až uslyší dvoje dveře se zavřít. Vyklouznu z oblečení, dám si přes nahé tělo župan a nepatrně pootevřu dveře. Jediný hluk, který slyším je moje bušící srdce v hrudi; jinak je zvláštně ticho. Vystrčím hlavu, podívám se směrem k ložnici svých rodičů a pod jejich dveřmi vidím blikat televizi, což je normální. Zhluboka se nadechnu, po špičkách přejdu po opotřebované podlaze a modlím se, aby nevrzala a neprozradila mě. Rychle otevřu Drewovy dveře a zamknu za sebou. Těžce dýchám, stojím svým zadkem nacpaná na chladné dveře.

Jeho oči se s třepotáním otevřou a jeho sebevědomý úšklebek na tváři mi prozradí, že věděl, že přijdu.

„Čekal jsem na tebe, zlato,“ říká. Nízký chraplavý tón jeho hlasu dělá s mým tělem šílené věci. Měsíční světlo se rozlévá po podlaze a jsem jako v záři reflektoru, když si sundám župan. Ten spadne na hromádku na podlaze a já z něj vystoupím. Drew si olízne rty, vstane a pohne se ke mně. Jeho teplé ruce hladí mé tělo, zatímco si jeho ústa zapamatovávají každou píď, když líbají a sají mou kůži. Zatnu zuby do spodního rtu, abych zadržela vzdech, zkouším být potichu, jak je to jen možné. Jeho horká ústa se táhnou přes krk, okusuje má ramena a mnou projíždí bolest a potěšení zároveň. Přenechám kontrolu svým rukám, projedu mu jeho dlouhé vlasy a donutím ho políbit mě.

„Doufal jsem, že přijdeš,“ řekne.

„Nemohla jsem to vydržet už ani minutu. Jsem závislá a musím dostat svou dávku.“ Směju se mu do rtů.

„Drogy jsou pro tebe špatné.“ Mrkne.

„Nikdy jsem se necítila tak dobře, že jsem tak špatná.“

Chytím ho rukama kolem krku a omotám mu nohy kolem pasu. Jeho ruka sjede po můj nahý zadek, chytne mě a přitlačí na dveře, když zkouším spolknout jeho ústa.

„Potřebuju tě hned teď,“ žádám, cítím jeho tvrdost přes pyžamové kalhoty. Opřu si hlavu o dveře, když si je sundá. Pomalu do mě vklouzne a já zasténám, když ho vezmu celého. Jeho polibky tlumí mé steny, když se na něm hýbu nahoru a dolů. Donese mě na postel, chce víc.

„Nebuď jemný, kovboji. Chci to tvrdě a drsně.“

Zamručí mi do pusy a udělá přesně to, co říkám. Zkouším zůstat zticha, a pusu si zakryju tou jeho, když si mě bere tvrdě. Skoro mě rozpůlí, jak je drsný, ale takhle to chci. Zítra v letadle budu přesně vědět, kde ve mně byl. To, že šukáme v domě mých rodičů jako zvířata, by mě nemělo tak moc rajcovat, ale rajcuje. Vezme do úst mou bradavku a šlehá po ní jazykem, než mě přetočí a začne si mě brát zezadu.

Popadnu do hrsti deku, když mi Drew zmáčkne zadek, takže jsou naše těla spojená a nedělají hluk. Otočím se na něj přes rameno a vidím, že má rty vtažené do pusy, když se také snaží zadržet své sténání.

„Kurva,“ zašeptám, když mě popadne za boky a šuká mě tvrději, než kdy dřív.

„Jsi tak mokrá, Court.“ Vytáhne ze mě péro a nahradí ho jazykem. Zabořím obličej do postele, ztrácím se v sexuální euforii, kterou vyvolal. Jeho dotyk mě dostává do varu, když jeho jazyk krouží na mém klitorisu, orgasmus už křičí, prosí o uvolnění.

„Ještě ne,“ požaduje, když se mé tělo napne. Natlačím se na jeho tvář a snažím se držet, ale když se mi zaboří hluboko do kundičky, mé tělo přestane poslouchat příkazy. Zatímco balancuju na okraji, odtáhne se a já našpulím pusu, protože jsem byla tak blízko, že to skoro bolí. Zkouším popadnout dech, když se vyšplhá za mě a lehne si vedle mě na postel.

„Musím tě jednou za čas poškádlit, ty malá nenasyto,“ řekne Drew a mrkne na mě.

„To ti vrátím,“ řeknu.

„Mm, těším se na to.“

Přetočím se na bok, sjedu mu rukou dolů po hrudi a břiše, dokud ho nemám v ruce. Nakloním se dál a políbím ho, když mu hladím jeho tvrdé péro a on mi zavrčí do pusy. Neschopný to déle vydržet se pohne, dokud se netyčí nade mnou, obě silné paže opřené vedle mé hlavy. Musím obdivovat jeho tělo, na kterém tak tvrdě maká a je skoro neuvěřitelné, že je moje. Špičkou žaludu dráždí můj vchod a já ho očima úpěnlivě prosím, aby mi dal, co chci. Místo, aby si mě okamžitě vzal, Drew studuje mou tvář, dokud se na té jeho neobjeví úsměv.

„Co?“ ptám se, přeju si, aby mi uměl číst myšlenky.

„Jsi prostě…tak zasraně krásná. Miluju tě.“

„Miluju tě,“ zašeptám, když do mě hluboko zajede. Cítím, jako bych ztrácela kontrolu nad realitou, kvůli tomu intenzivnímu potěšení, které následuje.

„Miluju tě víc,“ zašeptá a oždibuje můj ušní lalůček.

„Já jsem tě milovala první,“ přitisknu se k němu blíž a on se uchechtne.

Jeho slova, polibky a způsob, jaký se na mě dívá, nikdy nezevšední. Drew si mě bere tvrdě a pomalu, nikdy nespustí z očí ty mé.

Když vytvoří tempo, postel začne vrzat a já mu dám ruku na hruď, aby přestal; on rozšíří oči. Zůstaneme zticha, ujistíme se, že neslyšíme žádné kroky.

„Myslím, že je to ok. Ale pojďme na podlahu,“ řeknu, vím, že to je studená a tvrdá, ale je mi to jedno.

Hodíme přikrývku na zem pod okno a naše těla jsou osvětlená měsícem. Když jeho ruka putuje po břiše a přes prsa, naskočí mi husí kůže. Zanaříkám, když mě hrubě popadne za nohy a natlačí na něj.

„Řekni to znovu,“ zašeptám. „Nikdy se to neoposlouchá.“ Netrvá to dlouho a začne se ve mně budovat orgasmus a já jsem na nejlepší cestě, když do mě přirazí.

Nemusím mu vůbec nic vysvětlovat, když promluví.

„Miluju se tak zasraně moc, Courtney Bishopová. Miluju tě. Kurva. Miluju tě,“ řekne bez dechu, když mi tělem projede orgasmus. Zaryju mu své nehty tvrdě do zad, zavřu oči, propnu boky a dovolím si se v něm ztratit. Drží mě pevně a nepřestává mě šukat, dokud se sám nerozpadne na kousky.

„Court.“ Jeho dech zpomalí a položí si hlavu na rameno, a já sleduju, jak otevře pusu, když dovolí vší té intenzitě, aby ho přemohla.

„Nikdy tě nemám dost,“ zašeptám.

Jeho oči se pomalu otevřou a on nasaje vzduch. „Nikdy.“

Jsme oba beznadějně závislí jeden na druhém, a já jsem šťastná, že na to není lék.

Nadzvedne se nade mnou, pomalu a sladce mě líbá a naše emoce spolu víří. Zůstáváme na podlaze z tvrdého dveře, ležíme si v náručí, než se naše dýchání vrátí do normálu.

„To je poprvé, co jsem kdy měla sex v domě svých rodičů,“ přiznám.

„Opravdu? Jsem rád, že jsem mohl být mužem, který tě přiměl po 26 letech porušit pravidla.“ Políbí mě na nos.

„Máš na mě špatný vliv, Fishere,“ řeknu, rychle se upravím a hodím na sebe župan.

„Jsem si docela jistý, že jsi to tentokrát začala ty.“

Ďábelsky se usměju. „Možná ano. Ale ty jsi to jistě dokončil.“

„To dělám vždycky ne?“ Obejme mě a drží, než odejdu, protože tak moc, jak s ním toužím zalézt do postele, to ráno bude boj. Chci, aby mí rodiče a bratři milovali Drewa tak, jako já.

„Nemůžu se dočkat, až se dostaneme domů.“ Zmáčknu ho silněji.

Podívá se mi do očí. „Takže pak můžeš vykřikovat mé jméno tak nahlas, jak budeš chtít?“

Směju se. „Tak můžu mít ranní sex před tím, než začnu svůj den.“

Prohrábne mi prsty vlasy a políbí mě na čelo. „Dobrou noc, Court. Jestli tady zůstaneš déle, nenechám tě odejít. Budu tě držet jako rukojmí.“

Zavrčím, nechci odejít. „Dobrou. Jednoho dne budeme schopní spát ve stejné posteli v domě mých rodičů.“

Jeho oči najdou mé a ví přesně, na co narážím a neodmítne to, což mě dělá sakra šťastnou. „Jednoho dne budeme.“