ČÁST
DRUHÁ
„Všichni
máme tajemství; ta, která udržujeme v tajnosti a ta, která jsou udržována v
tajnosti před námi.“
- Peter
Parker, The Amazing Spider-Man
LILY CALLOWAY
Nesnáším létání.
Ne Supermanovské létání. Ale létání letadlem – uvězněná
v kovové tubě ve vzduchu.
Přidejte můj strach z výšek a vyhlídku na to, že budu
dlouhou dobu v malém omezeném prostoru a začínám trochu šílet. Potřebuju
možnost řítit se do pokoje a zavrtat se pod pokrývky, abych se před všemi
skryla a unikla do své svatyně.
Soukromí, to je můj chleba a máslo (kromě porna).
A teď, když jsem na cestě k uzdravení se, nemůžu se ani
stát členem klubu mílová-výšina. Už bych měla být v prestižním klanu sex
na útěku. To že mi to je pobůhvíkolikáté odpíráno mě rozčiluje a zesiluje to
mou už tak nesnesitelnou sexuální frustraci.
Lo si nevede o moc líp. Miloval létání kvůli miniflaštičkám
vodky. Teď právě vypadá, jako by mu někdo ukradl jeho oblíbenou hračku.
Jediná světlá stránka je, že na jarní prázdniny letíme někam
na zábavu. Na začátku jsem nechtěla jet nikam. Cestovat někam, na párty místo
během nejdivočejšího týdne roku, se zdálo pro uzdravujícího se alkoholika jako
katastrofická zóna, ale Lo mě v podstatě donutil, abych to dovolila. Řekl,
že chce sám sebe otestovat a není lepší místo než Cancun (pozn. lázeňské
město na pobřeží státu Quintana Roo na jihovýchodě Mexika) – s Rykeem, který se připojí. Protože všichni víme, že
jeho nevlastní bratr by si stoupl před autobus, než aby nechal Lo pít.
Já taky. Ale ještě jsem se do takové situace nedostala.
Tryskáč mého táty se podobá spíš prezidentskému obývacímu
pokoji než komerčnímu letadlu. Polehávám na dlouhém plyšovém gauči
s modrými polštáři. Na zdi je upevněná televize a běží novější thriller
s Nicholasem Cagem.
Lo je rozvalený podélně, jeho hlava v mém klíně,
zatímco mu dělám nevalnou masáž hlavy. Čte si komiks na svém tabletu, občas
prstem přetáčí stránky.
Na kožených polohovacích křeslech Rose posune po šachovnici
věž. Connor se v uvažování nakloní dopředu s pěstí u svých rtů, než
provede tah svým ubohým černým pěšcem. Malý výklenek je dobře pro čtyři lidi. A
je tam další sada židlí a deska stolu po naší pravici.
Moje oči jsou unášeny od filmu ke koupelně, skryté za
stejnou stěnou, kterou okupuje televize. „Je tam dlouho,“ řeknu Loovi tichým
hlasem. Žárlím na každého v té koupelně. Jen chci Lo odtáhnout za paži a
nechat ho, aby mi tam dělal, co chce. Pokud možno něco, co nutí moje záda prohýbat
se.
Lo rozbalí panel komiksů, jeho pozornost pohlcená
pronásledovanými mutanty. Přestanu mu třít spánky a pak následuje můj pohled.
„Možná opravdu musí použít koupelnu.“
„Pravda.“ Nerozumná část mě si myslela, že vysocí atletičtí
volejbaloví hráči jsou k přirozeným funkcím těla imunní.
Dám si pauzu a pohlédnu přes rameno, očekávám, že najdu Rykea
na pravé sadě židlí. Ale ten výklenek je prázdný, jen pár lahví vody a
rozevřené magazíny. Oči se mi rozšíří uvědoměním. Zalapám po dechu. „Ryke
chybí.“ Ukážu na dveře koupelny. „Píchají.“
Lo si sedne, přičemž se zvedne z mého klína. Uvědomím
si, že jsem přestala s příšernou masáží hlavy. Jsem překvapená, že mě
předtím nepopohnal.
„Randí spolu,“ připomene mi Lo, vypne tablet a hodí ho na
polštář.
Ryke vzal svou „tak trochu“ přítelkyni na prázdniny
s námi. Popravdě, Ryke nemá skutečné přítelkyně. Jen „randí,“ což je volný
termín pro to, že po krátké období někoho vídá a má s ním sex. Aspoň to je
to, jak mi to vysvětlil, když stála Melissa na letišti s kufrem na
kolečkách za zády.
Vlastně, když se nad tím zamyslím, to je to, co dělal Lo,
než jsme se stali oficiálním párem.
Přimhouřím oči na dveře koupelny, přemýšlím, kdy začne
fungovat moje rentgenové vidění.
Nezačne.
„Proč mám náhlé nutkání k těm dveřím přiložit ucho?“ Moje
oči se zvětší. Řekla jsem to právě nahlas?
„Zůstaneš na gauči.“ Lo si mě přitáhne na klín a lehce mě
políbí na krk. Usmívám se do našeho dalšího polibku, jeho ústa se setkávají
s mými, ale odtáhne se, než to můžu prohloubit. Zatraceně.
Moje oči blesknou zpátky ke koupelně. „Můžeme? Později?“
Zavrtí hlavou. „Je mi líto, lásko.“ Umístí mi malý polibek
na okraj rtů.
Dveře koupelny se otevřou a já sleduju, jak Melissa vykráčí
ven jako první a prsty si pročesává po ramena dlouhé medově blond vlasy.
Vyskočím z Loovy náruče a spěchám ke koupelně, jako bych musela čurat.
Nemusím.
Jen opravdu chci přichytit Rykea při činu. Myslím, že oba,
Lo a já, se dokážeme shodnout, že je to fakt sranda, snažit se přimět Rykea,
aby se cítil nepohodlně. Ještě jsem nebyla úspěšná. Ale jednoho dne zjistím, co
Rykea Meadowse nutí kroutit se.
Když se podívám dveřmi, najdu Rykea u umyvadla, jak si myje
ruce. Ani překvapením neucukne.
„Jsi přistižen,“ říkám. „Právě jsem viděla Mellisu, jak
odsud odchází.“ Pro další efekt vrtím obočím, ale zůstává bez mrknutí. Chytit
někoho při inkriminovaném činu není taková sranda, když se nechová, jako
by byl chycen. Moje mise: přinutit Rykea sebou jednou trhnout.
„No a?“ Suší si ruce bavlněným ručníkem.
Být policajtem nemůže být ani zdaleka tak protivné.
Říká: „Jsem si jistý, že jsi strávila spoustu času
s někým jiným v koupelně letadla.“ Snažila jsem se. Ne že bych byla
úspěšná. Ale o tom to není… že?
„Máme na tomto letu politiku žádného sexu.“
„Pro tebe.“ Věnuje mi přísný pohled a pak se jeho oči
přenesou přes mé rameno.
„Způsobuješ, že je paranoidní,“ říká Lo z gauče.
„Počkejte, dokud nepřistaneme.“
Moje tváře zčervenají. Možná konfrontovat Rykea nebyl ten
nejchytřejší nápad. Ale aspoň má Melissa zastrčená sluchátka a listuje magazínem,
zatímco sedí na své židli uprostřed prázdného výklenku.
Zavrtím na kluky hlavou. „Ne, to je v pohodě. Ryke,
můžeš šukat Mellisu úplně, jak chceš. Dělej to v koupelně. Na gauči, no ne
na gauči, tam sedím. Pointou je…“
Nadechnu se. „Nenech se mnou zastavit.“ Protože fakt, právě teď je to moje
jediné rozptýlení. Nebo možná to jen opravdu chci slyšet nebo tak něco. Ne, nechci. Okay, tak moc mi chybí
porno.
Ryke na mě dlouhou chvíli zírá a já přemýšlím, jestli taky
může cítit mou touhu po pornu. Pak Lo řekne: „Pokud nechceš začít být
v jejích fantaziích.“
Ryke se zašklebí. „Znovu se to nestane.“
Vyklouzne z koupelny a já se vrátím ke gauči a jemně
poplácám Lo po paži. Není šance, že by někdy Ryke zaplnil moje fantazie,
zoufalá nebo ne.
Až když se můj pohled bezcílně toulá, teprve si uvědomím, že
gauč je níž než židle, na kterých Ryke, Melissa, Connor a Rose sedí. Můžu jasně
vidět jejich nohy pod stolem. A zatímco Connorova kolena ťukají do Roseiných,
její kotníky jsou zdrženlivě překřížené.
Melissa a Ryke jsou jiný příběh. Je to jako andělé po mojí
levé straně a ďáblové po pravé. Měla bych sledovat Connorův a Rosein šachový
turnaj. Connor vyhrál dvě hry a Rose tři. Podle Roseiných našpulených rtů můžu
říct, že současné kolo prohrává.
Ale nemůžu zavrhnout volání zla.
Melissa si možná myslí, že je nenápadná, ale její ruka
vyjíždí po Rykeově noze nahoru a k vnitřku stehna. Dokonce jsem ji
nachytala, jak mu rozepíná džíny. Sedí bok po boku a mám horší výhled na Rykea,
ale jeho ruce taky nejsou na stole, jestli víte, co tím myslím.
Pronikne do mě náhlý výbuch žárlivosti. Protože ona může mít
sex v letadle. Dvakrát. Nebo třikrát. Může i šmátrat po svém tak-trochu-příteli
a on s ní může zdolávat mety.
„Snaž se na to nemyslet,“ řekne mi Lo. „A to pravděpodobně
začíná s tím nedívat se na to.“
Otočím se, abych se s ním setkala pohledem, a on mi
věnuje soucitný úsměv. Ale vypadá právě tak zkroucený jako já. „Jak jsi na
tom?“ zeptám se.
„Cítil bych se líp, kdybych věděl, že jsi v pohodě.“
„Až přistaneme, myslíš, že můžeme…?“
Neodpoví mi. Jen si mě přitáhne ke své hrudi a hladí mě
vzadu po hlavě, jeho prsty ztracené v mých vlasech. Najde dálkové ovládání
a zvedne na televizi hlasitost. Stejně vezmu jeho ticho jako odpověď.
Budu muset počkat.
***
Zlatě zdobená hala má tmavě zelené podlahy a velké mayské
sochy podél kachlíkových zdí. Zdobený čtyřmi bazény, více než tuctem restaurací
a ještě více kluby, je rezort ještě víc nóbl, než jsem si myslela.
Melissa se mnou čeká u totemové fontány, zatímco ostatní se přidají
ke frontě u recepce, přičemž doufají, že nás v rozumné hodině zapíší na
naše pokoje. Rykeova tak-trochu-přítelkyně si znovu projíždí prsty blonďaté
vlasy. Nemá na sobě žádný make-up, což mi trochu připomíná mou nejmladší
sestru. Daisy ze sebe může shodit ten vzhled se svěžím obličejem, ale pořád
bude dost hezká na to, aby pózovala magazínu. Melissa vypadá připravená na
obálku Sports Illustrated – perfektně
opálené paže a čistá pleť. Krása a fyzická síla.
Já se pořád snažím dosáhnout trošky krásy a s mýma
kuřecíma nohama si nemyslím, že bych měla šanci uspět v té svalové části.
„Máš kartáč?“ zeptá se mě. „Vlasy se mi ve vlhku vždycky
pocuchají.“ Bleskne přátelským úsměvem a já se najednou cítím špatně za to, že
jsem nikdy před tímhle neiniciovala ani jediný rozhovor.
Lo a já jsme se v letadle většinou drželi u sebe.
V jednu chvíli jsem povzbuzovala Rose – to bylo předtím, než prohrála
šachový turnaj a frustrací srazila Connorova krále. Connor se snažil nemít
škodolibou radost, ale i objevení se úsměvu Rose rozčilovalo. Vyhlásila odvetné
utkání ve Scrabble, které vyhrála. Takže epickými závěrečnými slovy Harryho
Pottera: „Všechno bylo v pořádku.“
Ale i v těsném přeplněném prostoru jsme Lo a já
zablokovali zbytek světa a šeptali si spolu. Musíme na tom zapracovat. Takže od
této chvíle si dávám za cíl být lepší kamarádkou… nebo osobou… jakkoli nazvete
někoho, kdo potřebuje zapracovat na svých společenských dovednostech.
A to začíná s kartáčem – který nemám. Ošívám se.
„Promiň, žádný jsem si nezabalila.“ Vidí moje vlasy? „Jsem si jistá, že Rose
má.“
Melissa pokrčí rameny. „Můžu počkat.“ Stáhne si ze zápěstí
modrý pásek a sváže si vlasy do malého drdolu ve spodní části krku.
„Takže… jak ses seznámila s Rykeem?“
„V posilovně. Jeden ze strojů nefungoval a on mi pomohl.“
„To zní jako Ryke,“ říkám s přikývnutím. Je napravovač.
„Taky mlátil do stroje, dokud se nepodrobil?“
Zamračí se a já okamžitě svých slov lituju. Oh můj Bože.
Jsem idiot. „Myslím, protože je tak nějak agresivní…“ Znovu sebou cuknu. Co se
to se mnou děje? „Ne tak jako že mlátí ženy. Nemyslím, že by to někdy udělal.
On jen, víš, nejdřív rozdává rány a potom pokládá otázky.“ Lily, sklapni!
Vypadá mírně paf – což není tak zlé. Mohla by být zděšená do
toho bodu, že by vyrazila pryč. „Nechodíme spolu tak
dlouho, ale nikdy jsem ho neviděla někoho praštit.“
„Oh jo, já taky ne,“ lžu, snažím se najít z této
situace cestu ven. Znovu se zamračí, protože očividně nedávám vůbec smysl. Ale
je lepší, že teď shledává šílenou mě a ne Rykea.
Viděla jsem Rykea dát ránu. Poprvé proto, aby mě ochránil,
když nějaký kluk nepochopil slovo ne, a pak aby ochránil Daisy na párty
v předvečer Nového roku, která byla mimo kontrolu. Vlastně jediné chvíle,
kdy jsem ho viděla, že byl agresivní, byly, když se špatně zacházelo se ženami.
Ale tohle Melisse neřeknu. Už jsem si vykopala dost velkou díru.
„Co se to tam děje?“ kývne Melissa k recepci. Přes halu
se vine dlouhá fronta, místo narvané díky oslavám jarních prázdnin. Tři
hoteloví zaměstnanci v košilích se zeleným límečkem opustili svá
stanoviště, aby si promluvili s naší skupinou a Roseiny ruce se divoce
pohybují ve vzduchu.
Rozhodně je něco špatně.
Zaplatím jednomu hotelovému poslíčkovi, aby dohlídl na náš
kufr a Melissa a já podnikneme cestu k recepci. Proplétáme se naštvanými
upřenými pohledy, které si myslí, že předbíháme.
„Promiňte,“ omluvím se několikrát.
Neodvážím se přiblížit se k Rose, která má nějaký druh
slovní bitvy s hotelovým personálem, Connor hned po jejím boku se zúženým
pohledem. Místo toho vklouznu vedle Lo a Rykea, kteří stojí stranou. „Co se
děje?“ zeptám se Lo.
Projede si vlasy rukama, jako by si je upravoval, ale
myslím, že je spíš nervózní než cokoli. „Je tu problém s pokojem,“ říká
nenuceně. „Brzo by měl být vyřešen, nebo aspoň to říkají.“
„Jaký problém?“ zeptá se Melissa.
„Zarezervovali dvojitě,“ řekne Ryke a opře se loktem o pult.
„Je tu ještě jeden pokoj?“ zeptám se.
„To se právě snaží Rose a Connor zjistit.“
Právě když to řekne, Rose vytáhne svůj telefon a odchází
k východu. Zamračím se. Kam sakra jde?
Connor proklouzne kolem hromad zpocených turistů, kteří
právě chtějí své klíče od pokoje, a zastaví se před námi. Vypadá asi desetkrát
méně vystresovaně než moje sestra. „Takže špatné zprávy. Apartmá se třemi
ložnicemi, které jsme rezervovali, není k mání kvůli plánovacím problémům.
Rose zavolá ostatním rezortům, ale pravděpodobnost, že na poslední chvíli během
vysokoškolských jarních prázdnin dostaneme apartmá, je mizivá až žádná. Nicméně
tento rezort má dostupný pokoj. Dvě manželské postele a vysouvací lůžko, takže
spaní pro šest.“
Jeho oči přelítnou k Loovi a mně, když dodá poslední
poznámku.
Dno mého žaludku klesá dolů a dolů a dolů.
Nemůžu mít sex.
Nenávidím, nenávidím, nenávidím, že mám největší obavy kvůli
tomuto. Nenávidím to, že si Connor a
pravděpodobně i moje sestra dělají starosti o moje sexuální touhy. Nechci
z toho dělat velkou vědu.
„To je v pohodě,“ říkám rychle a přidám ujišťující
přikývnutí. I přesto si pohrávám se svými prsty a snažím se soustředit na to,
abych si nekousala nehty.
Melissin ret se zkroutí. Vsadím se, že je změnou plánů
namíchnutá. Řekne: „No to je na hovno.“ Jop, já to věděla.
Rykeovy rysy ztvrdnou. „Uvědomuješ si, že kdybys jela se
svým volejbalovým týmem do Panama City, stejně byste spaly na sobě
v nějakém špinavém motelovém pokoji.“
„Právě jsem postoupila na olympijské hry,“ připomene mu.
„Jsem si pěkně jistá, že si můžu dovolit si na Floridě pronajmout byt.“
Ryke si ji přitáhne do náruče a pak jí šeptá něco tlumeného
(a představuju si, že sexy) do ucha. Ona si rozčileně povzdechne, ale její
ramena se uvolní.
Connor vede Lo a mě pryč od nich a k totemové fontáně.
Jeho hlas se ztiší. „Rose se snaží, jak nejvíc může, ale vážně, můžeme jet
kamkoli jinam. Alpy. Kanada. Bermudy. Nemusíme zůstávat tady, pokud vám to bude
nepříjemné.“
Útěk z této situace zní lákavě. Nikdy jsem nebyla ani na
letním kempování. A jako holka, která má ráda své soukromí a vyhýbá se
sociálním interakcím, nezískávám potěšení z nápadu, že budu spát celý
týden v jednom pokoji s pěti dalšími lidmi. Přidejte status mé
sexuální závislosti a všechno se stává velkou hromadou toho, co se zpacká.
Lo se natáhne a vezme mou chvějící se ruku do své. Jeho
pohled mi říká, abych byla silná. „Je to na tobě.“
Nechci utéct. Nechci otravovat ostatní lidi kvůli své
stupidní závislosti. Je čas se tímto propracovat místo toho, abych pelášila
pryč jak veverka chycená v dopravě. „Měli bychom zůstat.“
„Jsi si jistá?“ Lo mi dá ruku na krk a dech se mi zasekne
v plících. Možná můžeme mít sex v koupelně nebo… v noci na
pláži. Určitě dokážeme najít nějaké místo, kde to udělat. Nebude to tak zlé.
Jen znovu a znovu přikyvuju, jak se snažím sama sebe přesvědčit.
„Lily,“ vloží se do toho Connor, „kde jsi nechala kufr?“
„S poslíčkem…“ Otočím se, abych se podívala na místo, kde
jsem stála. Což by bylo přímo tady u pana
Totemová Fontána.
„S kterým poslíčkem?“
„Um… s tím, kterému jsem zaplatila, aby na něj
dohlížel.“ Srdce mi poklesne a dlaně mi zvlhnou.
„Myslíš kluka, kterému jsi zaplatila, aby ho ukradl.“
Oh ne.

Díky moc za kapitolu ❤
OdpovědětVymazatMoc dekuji
OdpovědětVymazatDěkuji moc 💖
OdpovědětVymazatMoc děkuji:-)
OdpovědětVymazatDíky moc :)
OdpovědětVymazatSkvělé, opravdu moc děkuji za nový překlad. Zdena
OdpovědětVymazatDěkuji za další skvělý překlad
OdpovědětVymazatĎakujem💛💛💛
OdpovědětVymazatdakujem moc:)
OdpovědětVymazatĎakujem
OdpovědětVymazatděkuji
OdpovědětVymazatDíky moc za překlad♥
OdpovědětVymazatĎakujem veľmi pekne za preklad:)
OdpovědětVymazatDiky moc :-)
OdpovědětVymazatMoc děkuji za novou kapitolu!
OdpovědětVymazatĎakujem za kapitolu 👍
OdpovědětVymazatSrdečná vďaka za preklad... :-);-)
OdpovědětVymazatĎakujeeem
OdpovědětVymazatĎakujem pekne ❤
OdpovědětVymazatDíky pekne :)
OdpovědětVymazatDíky pekne :)
OdpovědětVymazatDěkuju ❤️❤️❤️
OdpovědětVymazatDěkuji za kapitolu.
OdpovědětVymazatDíky moc :-)
OdpovědětVymazatDekuji
OdpovědětVymazatDíky 🙂
OdpovědětVymazat