Unpredictable - 12. kapitola

Překlad: Markéta

Prostě miluju Parkera a jeho historky…. Připravte si kapesníky a bránice…. Já při překladu brečela smíchy !!!!

Markéta

PARKER

Otevřeli jste někdy oči a viděli svět jinak? Vzbudili jste se a pomysleli si zatraceně, byl jsem snad slepý tak dlouho, co si dokážu vzpomenout? Já to udělal! Je to osvěžující a zároveň děsivé. Poté, co jsem včera odpoledne odešel z Katherinina domu, jsem si uvědomil, že to byla chyba. Cítil jsem to v moment, kdy jsem vyjížděl z její příjezdovky. Byl jsem naštvaný a bránil jsem se. Nebyla ke mně otevřená a já nenáviděl, že přede mnou skrývala něco tak důležitého. Sex pro mě byl vždycky jen sex. Ale s ní jsem potřeboval něco hlubšího, než jen sex. Takže jsem zastavil dole na ulici od jejího domu. Sváděl jsem se sebou vnitřní boj, abych se vrátil a omluvil se jí, ale zatímco jsem stál na boku cesty, viděl jsem odjíždět její auto. Stejně jako stalker jsem jí začal pronásledovat. Dojet k domu s pečovatelskou službou bylo poslední místo, na kterém jsem si myslel, že skončíme. Myslel jsem si, že to bude dům nějakého chlapa a já ho budu muset zastřelit. Vážně jsem měl svou zbraň nabitou a připravenou. Už jsem se zmínil o tom, že jsem ztratil rozum? Ztratil jsem!

Čekal jsem na ni, až vyjde, ale nikdy to neudělala. Volal jsem jí, ale ignorovala to. A pak, když jsem jí volal zpátky, uvědomil jsem si, že má vypnutý mobil. Volal jsem do práce a řekl jim, že nepřijdu a usnul jsem ve svém autě, čekajíc na ni, až vyjde. A když jsem se probudil, bylo už denní světlo a její auto stálo pořád na tom samém místě. Nemohl jsem už déle čekat. Šel jsem dovnitř a řekl jim její jméno. Za normálních okolností by mi neřekli tyto informace. Ale poté, co jsem jim dal proslov o potřebě s ní mluvit a blýskl se svým odznakem, který u sebe vždycky nosím – protože ženy tyhle sračky milují – dali mi číslo pokoje, ve kterém byla. Chystal jsem se zaklepat, když jsem slyšel promluvit starého muže. Slyšel jsem ho říkat jí Jules a pak jsem slyšel promluvit Katherine. Trvalo mi vteřinu pochopit, o co jde. A to mě dostalo. Díky tomu jsem si uvědomil, kdo ona je. Dcera, která se snaží protlouct ve světě, který neví, kdo ona je. Který vyjebává s její hlavou. A díky tomu jsem si uvědomil, co chci být. Její. Věřte mi, vím jak šíleně to zní. Pořád se objevuju všude, kde je ona. Nemůžu si pomoct, ale chci být v její blízkosti.

Nechal jsem jí tam v pečovatelském domě se slibem, že se vrátím později. Byla tam, aby byla s ním, i když on tady psychicky pro ni nebyl. A dám jí hlavní podporu za to, že je tak silná, ale jednou se zlomí. Můžu to vidět v jejích očích. Můžu slyšet ten strach v jejím hlase. Zlomí jí to – všem se to stane. A jakmile se to stane, budu tady pro ni.

Nevím přesně, kam nás to zavede. Řekl jsem jí, že mě může mít, ale neřekla mi, že mě chce. Ale vtipné na tom bylo – že neřekla, že mě nechce. Takže jsem právě teď v limbu, což je lepší, než kde jsem byl. To beru.

Přišel jsem domů, osprchoval se a převlékl, a popadl Puss Puss. Nebyla sama sebou a já ji vzal k veterináři, aby se na ni podíval.

Takže teď sedím v čekárně a jemně jí hladím. Nesnáší svou přepravku a okamžitě zdrhne, kdybych jí v tom nechal moc dlouho. Takže přepravka stojí u mých nohou, zatímco ona mi leží v klíně a přede. Vzhlédnu, když se rozezní zvonek, aby upozornil na nového klienta. Žena vejde dovnitř s kočkou na vodítku a já se zamračím. Možná bych to mohl zkusit s Puss Puss. Zapíše se a posadí se na lavičku vedle mě.

Puss Puss nahrbí záda a já jí víc sevřu. Nesnáší jiná zvířata. Je to totální pozornosti chtivá děvka.

„Vaše kočka je hezká,“ říkám starší paní, snažíc se zapříst konverzaci.

„Děkuji vám.“ Sladce se usměje. „Je velmi přátelská.“

Zvednu ruku, kterou nedržím Puss Puss a ptám se, „Smím?“ ona přikývne. A já natáhnu ruku a přejedu jí po jejím oranžovém hřbetě. Ta se prohne a začne příst.

Odtáhnu se a vrátím se k hlazení Puss Puss. „Moje kočička je mnohem měkčí než ta vaše,“ říkám popravdě.

Pusa jí spadne a ona zalapá po dechu. „Mladý muži…..“

„Jak často jí koupete?“ přeruším jí. „Já koupu Puss Puss jednou za měsíc,“ informuju jí, zatímco se natáhnu a pohladím její černou srst. „Říkají, že koupání jim může způsobit vysoušení pokožky, ale ne, když používáte ty správné věci.“ Dívá se na mě s očima dokořán a já pokračuju. „Dawn je pro ně nejlepší.“

Přikývne s pusou napůl otevřenou. „Děkuji,“ řekne, ale zní to nejistě, jako by si nebyla jistá, zda mi má poděkovat.

„Parkere?“

Podívám se na roztomilou brunetku, která zavolá moje jméno. V minulosti se mi snažila dostat do kalhot. Ale odmítám jí šukat, dokud pracuje jako veterinářka Puss Puss. Tak nějak ti neukousnou ruku, když na to přijde. Dívky jsou pomstychtivé, a i přesto, že jejich obrat je tady vysoký, stále si cením péče o mojí kočku.

„Co se děje s Puss Puss?“ ptá se, zatímco ji položím na stůl.

„Nechová se stejně aktivně, jako to normálně dělá,“ říkám, snažíc se ji uklidnit tím, že jí hladím. „Je línější, než kdykoli předtím. A celou dobu mňouká.“ Puss Puss nikdy nebyla jednou z těch koček, která by byla upovídaná.

„Dobře. Uvidíme, jestli se nám podaří jí zvážit.“ Přesune se k váze. Položím ji na ni a rychle vyndám ruce, aby se to mohlo lépe přečíst.

Vezmu ji zpátky, jakmile je zvážená a držím ji pevně na své hrudi.

„Má 1,5 kila nadváhu, Parkere. Musíš jí nasadit dietu.“

Vydechnu. „Kolik musí shodit?“ ptám se. Nikdy předtím jsem jí ji nenasadil.

„Dvě kila by byly fajn.“

To je snadné, ne? Vytáhne tužku a papír, napíše na něj jméno nějakého kočičího žrádla a vytrhne ho. „Tady, tohle jí kup. Dávej jí jednu misku denně. Chci, aby se přišla ukázat za měsíc.“

„Cože?“ ptám se, dívajíc se na ten papír. „Jednu misku? Bude hladová.“

„Jak často jí teď krmíš?“

„Plním její misku až po okraj a ona to sní pokaždé, když má hlad.“

Ona zavrtí hlavou. „To pro ni není dobré, Parkere.“ Natáhne ruku a pohladí mojí kočičku. „Udělej to, co jsem ti řekla a během chvíle bude zase sama sebou.“

Jakmile opustíme veterináře, jdu do obchodu a koupím to, co říkala, že Puss Puss potřebuje. Jdu domů a vyhodím její velkou misku s jídlem. Pak její růžovou misku s princeznou naplním množstvím nového žrádla, které je doporučené. Sotva to zakrývá dno její misky.

„Co to děláš?“ ptá se Tate, když vstoupí do kuchyně. Milující ženich a nevěsta jsou oficiálně zpátky ze svých líbánek.

„Musel jsem nasypat Puss Puss nové žrádlo. Musí být na dietě.“

Zachechtá se. „Už bylo na čase. Včera jí trvalo třikrát, než vyskočila na pohovku.“

Otočím se, abych na něj viděl. „Když chtěla na gauč, proč jsi jí nepomohl a nepoložil jí na něj?“ ptám se.

Pokrčí rameny. „Nad tím jsem nepřemýšlel.“

Povzdechnu si, když se otočím zpátky na ni. „No tak.“ Skloním se a zatřepu její miskou. „Je to dobrotka. Zkus to.“

Lehne si dolů a zamňouká na mě. „Nemá to ráda,“ konstatuje Tate.

„Ano, to vím,“ říkám převrácejíc na něj oči. Vstanu a otevřu ledničku. Rozhlídnu se, snažíc se něco najít, cokoli. Usměju se, když najdu něco, co si myslím, že pomůže. Zavřu ledničku a popadnu lžíci z příborníku. Otevřu jogurt a vyliju ho do misky. Zamíchám to jídlo a ona začne mňoukat, když vstane.

„Tak vidíš,“ říkám s úsměvem, zatímco to ona začne jíst.

„Tohle nemůže být dobré na její dietu,“ říká Tate, vrtíc hlavou.

Zvednu teď už prázdný kelímek od jogurtu. „Říká se tady, že je to bez tuku.“ Jak špatné to může být? Stojí a vyhodím kelímek do koše a odcházím z kuchyně.

„Máš na večer plány?“ zeptá se.

Nejsem připravený poslouchat všechny ty sračky, které od něj schytám ohledně Katherine. „Jo,“ je všechno, co řeknu.

*****************

Přecházím k jejím dveřím, jako bych tu bydlel. Natáhnu ruku a otočím klikou. Dveře se otevřou. „Kat?“ zakřičím, když zavřu dveře a zamknu je za sebou.

„V ložnici,“ vykřikne a já si třu ruce dohromady. Už je v ložnici.

„Mohl bych si na to zvyknout,“ říkám, procházejíc její chodbou. Vejdu do jejího pokoje a nevidím jí. „Haló?“

„Hned tam budu,“ odpoví zpoza koupelnových dveří.

„Nepotřebuješ se kvůli mně osvěžovat, miláčku,“ říkám jí, zatímco si sedám na bok její postele a slyším její smích. Nevím, proč mají ženy pocit, že se musí zušlechtit pro případ, že je ošuká chlap. Muži jsou jednoduší – vždycky chtějí sex. Je jim u prdele váš ranní dech. Ve skutečnosti jsem si zatraceně jistý, proč byl vynalezen styl na pejska. Je jim u prdele, jestli je zima a vy jste si už týden neholili nohy. Je jim u prdele, jestli máte menstruaci – no dobře, někteří chlapi by nemuseli překročit tuhle čáru. Já ne. Čím špinavější sex, tím lépe.

Dnešní ženy chtějí být hezké a vonět svěže. Vzpomínám si, jak jsem zjistil, že skořice a můj pták nejdou dohromady.

Sedím v koupelně ženy, kterou jsem potkal teprve před pár hodinami, s jejím postřikovačem, kterým na mě naplno stříká. „Co jsi to kurva použila?“ vykřiknu, když se ohnu, abych popadl svého ptáka.

Běží k umyvadlu a popadne červenou lahvičku. „předpokládalo se, že tvůj orgasmus bude trvat o něco déle,“ říká ve spěchu.

„Vypadá tohle jako nějaký zkurvený orgasmus?“ vyštěknu. „Ach můj Bože.“ Hodím hlavou dozadu. To pálí! Můj pták je v jednom ohni. Kopu do podlahy sprchy. Nastříkala si do svojí zkurvené kundičky nějaké sračky se skořicí a teď na to můj pták doplácí. „Kuuuuuuuurvaaaaaaaaa,“ říkám skrz zaťaté zuby.

„Umyj si ho,“ navrhuje přicházejíc ke mně. Padne na kolena před otevřenými dveřmi sprchy a popadne šampon. Nastříká si velké množství do dlaně a natáhne se ke mně.

Rychle zavrtím hlavou. „Ne.“ Kurva, můj pták nikdy nebyl v takové bolesti. Koule mám svraštělé až do mého břicha a můj pták hoří jako by byl v pekle. „Ach prosím, Ježíši,“ prosím. „Jen to zastav.“

Týden mě bolelo se vyčurat. Naučil jsem se pak cenné lekci, že musím být mnohem opatrnější, kam strkám svého ptáka. Slyším, jak zapne vodu a rozhlídnu se po její ložnici. Nevypadá jako typická ženská ložnice. Nejsou tady žádné růžové, nebo fialové barvy. Její stěny jsou jemně šedé a přehoz na posteli stříbrný. Má dlouhý prádelník a jeden noční stolek u její strany postele. Podívám se na podlahu a vidím objekt, který přitáhne mou pozornost.

Skloním se a zvednu to. Je to modré a bílé a na jeho přední straně je napsáno Body Wand (tělní hůlka). Má to dlouhou rukojeť s velkou bílou koulí na vrcholu.

Zabalím okolo toho svou ruku a můj palec přejede přes číselník. Zapnu ho a začne mi to jemně vibrovat.

„Hmmm,“ řeknu, když si ho položím na horní část svých zad. Otočím ji trochu víc a dovolím tomu masírovat moje záda. Je to úžasný pocit. Měl bych si jeden pořídit. Zavřu oči a přejíždím si s tím po zádech tak daleko, jak mi to moje ruka dovolí.

„Co to děláš?“

Otevřu oči a vypnu Body Wand. „Hmmm?“

Katherine tu stojí až v příliš velkém tričku, které jí zakrývá pohlaví a můj pták ztvrdne. Vlasy má rozpuštěné a spadají jí na ramena. Její nádherný obličej je tak, jak ho mám rád – bez make-upu. Opře se o dveře a dává mi malý úsměv. „Užíváš si to?“ zeptá se.

„S tímhle?“ zeptám se, zvedajíc to. „Je to skvělý pocit.“

Zasměje se. „To je, vskutku.“ Odtlačí se od dveří a přejde ke mně. Vezme mi to z ruky a otočí to naplno. Zvuk vibrací zaplní celý její pokoj. Povzdechnu si, když mi to přiloží na hrudník.

„To je tak dobré.“ Zavřu oči. Pomalu mi s tím pohybuje po hrudníku a okolo mého břicha. Oči se mi rychle otevřou a vyskočím z postele, když ho položí na mého ptáka. „Co to kurva?“ ptám se, dívajíc se na ni.

Zvedne to a já si teprve teď všimnu, že má k němu kabel. „Je to zapojeno do zdi?“ ptám se.

Přikývne a pak se kousne do spodního rtu. Na tváři se jí objeví malý úšklebek. „Jaký to byl pocit?“

„Skvělý, dokud jsi to nepoložila na mého ptáka.“ Hádám, že by to mohl být skvělý pocit, kdybych nebyl tak překvapený.

Podívá se na to a pak se podívá znovu na mě. „Proč se na mě takhle díváš?“ Má ten svůj zlobivý úsměv na své tváři.

Podá mi Body Wand a zeptá se, „Kam bys ho dal?“

Kam bych ho….? A pak mi to dojde. „Tohle je tvůj vibrátor?“ ptám se jí v šoku. Přikývne. „Zatraceně. Není divu, že tě pták nedokáže udělat.“

Strčí mě do ramene s úsměvem. „Myslím to vážně,“ řekne, mačkajíc tlačítko úplně na maximum. „Tohle je drsný,“ sleduju to. „K sakru, dokonce se to zapojuje do zdi.“

„Nikdy nedojdou baterie,“ dodává.

„Ukážeš mi to?“ ptám se, podávajíc jí to zpátky.

„Ukázat ti to?“ ptá se pomalu.

Přistoupím k ní. „Chci se na tebe dívat, jak se sama uděláš,“ zašeptám, přejíždějíc jí palcem přes její spodní ret.

Pozorování ženy, jak se sama udělá, je ta nejsmyslnější věc vůbec. Ten způsob, jakým se sama sebe dotýká. Způsob, jakým kontroluje svoje vlastní tělo. Většina žen by to neudělala. Stydí se. Jsou vystrašené. Ale jak znám Kat, tak ta nebude. Ona taková není. Jen ona ví, co její tělo požaduje a já to chci vidět z první ruky.

Natáhnu ruku a popadnu jí za lem jejího trička. Zvednu ho a ona hodí vibrátor na postel, aby mohla zvednout ruce nad hlavu. „Kurva,“ povzdechnu si, když ji vidím nahou. Hodím tričko za sebe a přejíždím rukama po jejím útlém pase a k hrudníku. Vezmu do dlaní její velká prsa a ona vydechne. Její měkké růžové bradavky ztvrdnou pod mým dotekem a já si olíznu rty. „Ukaž mi to, miláčku,“ dožaduju se a ona přikývne.

Pustím ji a ustoupím od ní. Položí se dolů na postel a zvedne vibrátor. „Prostě jen předstírej, že tu nejsem,“ říkám, když se na mě dívá.

Usměje se. „Proč bych to dělala? Chci, aby ses díval.“

No to mě poser! Je tak kurevsky sexy.

Zvuk vibrací zaplní pokoj, jakmile ho zapne. Přejdu na konec postele a dívám se na ni, zatímco roztahuje nohy a přiloží si ho proti svému klitorisu. Její tělo sebou trošku škubne tím prvním dojmem. Ale potom si dlouze povzdechne.

Vylezu na postel a dívám se dolů na její tělo. Nohy roztažené a zcela bezbranné. Já to kurevsky miluju. A můj pták ztvrdne jen při vzpomínce, jaký to je pocit být uvnitř její těsné, hladké kundičky.

Prohne se v zádech a nohy se jí třesou na posteli, když slyším, že jsou vibrace mezi jejíma nohama hlasitější. Vsaje hluboký nádech, zatímco se svou volnou rukou popadne za prso.

„Nechej mě.“ Natáhnu ruku, abych ho udržel na místě, nechávajíc jí tak obě ruce volné. Změnil jsem názor. Chci být tím jediným, kdo ji udělá. Já chci být tím, kdo má kontrolu nad tím, co dělá její tělo.

Její tělo se i nadále hýbe, zatímco její ruce přejíždějí po bocích. Její nehty zanechávají červené značky, zatímco její ruce přejíždějí po stranách jejího hrudníku, pak po tváři a zamotají se jí ve vlasech. Zasténá, zatímco hodí hlavou dozadu a pusa se jí otevře. Můj pták bolí, aby už byl v ní. Aby mě ochutnala. Abych já jí ochutnal.

„No tak pojď, zlato. Nech mě se dívat, jak se uděláš,“ říkám zoufale.

„Ach Bože,“ vykřikne a pak zvýším rychlost.

Posunu se na kolenou, snažíc se dovolit svému tvrdému ptákovi nějaký pohyb za svými džínami.

Když znovu vykřikne, začnu pohybovat hlavou vibrátoru dokola. Pomalu nahoru a okolo její kundičky předtím, než jí ho přiložím zpátky na její klitoris. „Bože, chci tě s tímhle ošukat,“ říkám nahlas a ona zasténá.

Sleduju, jak se jí svaly na břiše stáhnou a nohy jí začnou tuhnout. „Putain, je viens,“ (sakra, už budu) vykřikne a já nakopu sám sebe za to, že neumím francouzsky. Ale nemusím vědět, co říká, abych poznal, co cítí její tělo, zatímco se přímo přede mnou udělá.

Tělo se jí třese a dýchá trhaně. Vypnu vibrátor a hodím ho na podlahu.

Nakloním se nad ní a přejedu svými prsty po její teď už mokré kundičce. Ucukne. A já se zachechtám, zatímco se posadím a vznáším se nad jejím tělem. „Od teď se takhle vždycky uděláš,“ říkám předtím, než přitisknu svoje rty na její.

KATHERINE

Tělo se mi konečně přestane třást, ale pořád je ještě v jednom ohni. Můžu cítit každý centimetr svojí kůže, která pro něj hoří. Natáhnu ruku a zabalím mu ji okolo krku. Zvednu boky, připravená na něj. Potřebuju víc, než tenhle stupidní vibrátor. Pomůže mi se udělat, to jo, ale nic není lepšího, než sex. Mít fyzický kontakt s další lidskou bytostí – s Parkerem.

Jakmile si nasadí kondom, vyleze si zpátky nade mě. Ostře se nadechnu, když do mě vstoupí. Začnu se hýbat s ním. „Počkej,“ řekne, zastavujíc pohyby. „Tvůj pes nás sleduje.“

„No a?“ ptám se bez dechu.

„No a? Mají rádi styl na pejska. Co když tě chci otočit a udělat ti to zezadu? Mám pocit, že mě bude soudit.“

Protočím oči a popadnu jeho tvář. „Já jsem ta jediná, kdo tě v tomhle pokoji právě teď bude soudit a ty jsi právě teď v negativní desítce.“

Položí nohu na bok postele a zatřese s ní. „Co to děláš?“ ptám se.

„Snažím se ho zastrašit,“ zašeptá, jako by ho Boner mohl slyšet.

Nakloním se a podívám se na Bonera. Udělá zvuky rozmrzelosti, lehne si dolů na podlahu a zavře oči. „Chystá se spát,“ informuju Parkera, lehajíc si zpátky. „Přestaň si o něj dělat starosti.“

„Co když začneš křičet a on mi ukousne péro?“ ptá se se vší vážností.

„Tak zaprvé, já nejsem křikloun. A za druhé, tvůj pták je v mojí kundičce, takže to není možné.“

Usměje se. „Řekni znovu kundička.“

„Kundička,“ říkám tiše a on udeří svými boky proti mým. „Kundička.“ Povzdechnu si tentokrát. „No tak, zlato. Šukej tu mou kundičku.“

Skloní hlavu k mému krku a zavrčí. „Miluju, když mluvíš hříšně.“ Jeho jazyk přejíždí po straně mého krku. „Řekni to francouzsky,“ prosí, když natáhne ruku mezi naše nohy a dotkne se mojí kundičky.

„Baiser ma chatte,“ zašeptám, prohýbajíc se v zádech.

Zasténá, tlačíc svůj prst do mě. „Cos to řekla?“

„Ošukej mou kundičku,“ říkám nasávajíc dech.

„Kurva, to je tak sexy,“ zavrčí předtím, než se jeho boky znovu začnou pohybovat.

Přejíždím mu rukama po jeho zádech a zabořím nehty do jeho pevného zadku. Zasyčí, zatímco položí svoje tělo na moje. „Jsi cítit tak kurevsky úžasně.“ Zasténá a já se usměju. Stejně tak i on! Otočím hlavu doleva a moje rty najdou jeho. Otevřu je pro něj a jeho pusa narazí na mojí. Vezme mi dech tím, jak mě líbá, jako by mě chtěl celou spolknout. Zvedne se na svých loktech a jeho ruce si najdou cestu do mých vlasů. Sevře je tak pevně, až mě pálí pokožka a já se odtáhnu, lapajíc po dechu.

Zvednu boky, když do mě tvrdě vstoupí se zabručením a já znovu hluboce nasaju vzduch. Položím svoje ruce na jeho kluzké prsa a převrátím ho na jeho záda. Odtáhnu se a vylezu na místo, kde sedím mezi jeho nohama. Strhnu mu kondom a zabalím svou ruku okolo jeho mokrého ptáka, na kterém ještě zůstává moje vlhkost, a olíznu si rty předtím, než okolo něj zabalím svoje ústa.

„Ježíši….Kurva…..“ zavrčí, jakmile ho vsaju až dozadu do krku – ochutnávajíc samu sebe na něm. Natáhnu ruku a odstrčím si vlasy z obličeje, ale on mi pomůže tím, že je popadne a drží je. „nepřestávej,“ dožaduje se, zatímco mi tlačí hlavu zpátky dolů. Znovu je otevřu, dovolujíc mu to převzít, zatímco mě drží za vlasy. On mě udělal mým vibrátorem. Mám pocit, že si zaslouží ocenění.

Jaká je lepší odměna než to, že se mi udělá do pusy? Saju, jakmile se rozhodne, jak rychle pojedeme. Můžu říct, kdy se chystá udělat. Zvedne tempo tam, kde mě začíná bolet čelist a moje oči se zalijí slzami. Jeho tělo ztuhne a jeho břicho se stáhne, když vykřikne moje jméno. V momentě, kdy cítím, že mi zaplní krku, začnu polykat.

Zvedne mou hlavu ze svého ptáka a já nasávám jeden dech za druhým. Hodí mě dolů na záda a hluboce mě políbí.

Ležíme na posteli bok po boku, oba těžce dýcháme a jsme pokrytí potem.

„Chtěl jsi někdy víc?“ ptám se, dívajíc se do stropu. Tohle jsem měla na mysli teď už několik dní. S mám tátou v pečovatelském domě mi to otevřelo oči. Pro co máme žít?

„Samozřejmě. Jsem chlap,“ řekne, zatímco jeho ruka klouže po mém břiše a popadne mě za prsa.

Odstrčím ho se zabručením. „Mám tím na mysli od života. Chceš vůbec víc?“ ptám se dívajíc se na něj.

Dívá se na mě upřeně. „Je tohle jeden z těch rozhovorů, kdy ty skončíš pláčem, zatímco já tě budu nemotorně hladit po zádech?“

Protočím oči. „Ne. Já nebrečím.“ Ale díky za podporu.

„Nikdy?“ Zavrtím hlavou. „Hmmm.“

„V každém případě,“ říkám, odvracejíc se od něj. „Chceš vůbec víc? Jakože více času? Více dnů, které tě přimějí se smát?“ Můj táta byl jediný, kdo mě kdy přiměl se smát ….. dokud do mého života nevstoupil Parker. On mě vlastně rozesměje. Připomíná mi mého otce a stejně tak divně, jak to zní, je to léčivé.

Posune se a pak ucítím jeho ruku na mojí tváři. Jemně položí svou dlaň na mou tvář a otočí mě, abych se na něj podívala. „Co tady není k smíchu?“ ptá se se vší vážností.

Parker myslí jinak, než já. Vždycky říká stupidní věci, které mě rozesmějí. Je to zkrátka jen velké dítě. Ale já nevidím svět takový, jako on – plný zábavy a her.

„Všechno,“ řeknu a on se zamračí. „Prostě ze sebe vždycky dostaneš nějaký vtip. A já…..“

„Já to chápu.“ Dlouze si vydechne a vstane z postele. „Život je plný ošklivostí. S naší prací to vidíme každý den.“ Přejede si rukou přes vlasy s těžkým povzdechem. „Jako ten první den, kdy jsem tě poprvé potkal. Nikdy jsem nebyl tak hrubý na ženu, ale zrovna jsem se vracel od špatné autonehody. Musel jsem dojet k dvou a půl leté holčičce, ležící mrtvé na zemi, zatímco její otec ležel krvácejíc a plakal jen pár centimetrů od ní. To dítě nebylo řádně připoutané v autosedačce a bylo vyhozeno zadkem. To dítě bylo jen o rok starší, než Sadey.“

„Samina a Sladova malá holčička?“ vzpomínám si na ni ze svatby.

Přikývne. „Miluju děti. Plánuju je mít já sám? Pravděpodobně ne. Ale miluju děti. Jejich nevinnost, věci, které říkají. Rád bych byl dospívajícím dítětem. Jsem unavený ze všech těch smrtí a násilí, které vidím každý den.“

„Všechno se děje z nějakého důvodu, Parkere,“ říkám tiše.

„Zkus to říct matce, která ztratila svoje dítě kvůli nedbalosti jejího manžela.“

Dostanu se na kolena. „Měla jsem na mysli tebe. Taky to vidím každý den. A věř mi, ty špatné věci, které vidíme, se tě drží. Ale ty dobré věci. Vytáhl jsi těhotnou manželku svého nejlepšího kamaráda z auta a udělal jí masáž srdce.“ Samantha mi tenhle příběh vyprávěla teprve minulý týden, když jsem si s ní šla promluvit o Parkerovi. I když jsem ho v té době pokládala za osla, ten příběh mě nepřekvapil. „Zachránil jsi ji. Taky jsi zachránil toho otce té malé holčičky.“ Na vteřinu uhnu očima. „Ničí život není cennější, než jinačí. Ale my nemáme na výběr, abychom si zvolili, koho zachráníme. Děláme naši práci a na konci dne je to všechno, na čem záleží.“

„Ale co se stane, když to nebude stačit?“ ptá se, zatímco jeho tmavě hnědé oči najdou ty moje. A já pro něj nemám odpověď, protože jsem se sama sebe ptala na tu stejnou otázku.

**************

O hodinu později vyskakujeme s Parkerem z jeho auta u baru. Poté, co jsme dokončili náš rozhovor si Parker zkontroloval svůj mobil a měl zmeškané volání od Slada. Volal mu, aby se ho zeptal, zda nechce zajít ven na pár skleniček. Hádám, že jeho rodiče hlídají Sadey několik hodin a oni si chtěli zajít ven. Byla jsem překvapená, když se mě Parker zeptal, jestli bych taky nechtěla jít. Skočila jsem po šanci dát si pivo. Cítila jsem se trochu napjatá, po našem srdceryvném rozhovoru. Jedna věc je se svlíknout do naha před někým, ale další je otevírat svoje obavy před tím druhým.

Vytáhnu si svou kabelku na rameni, zatímco pro mě otevře dveře. „Díky,“ říkám rozpačitě. Je to prostě divné být tu s ním. Ale svým způsobem je to pocit správnosti, díky němuž je to ještě víc matoucí.

Všimnu si Sam hned, jakmile vstoupím a ona mává rukama ve vzduchu s velkým úsměvem na tváři. Napnu se, když mi Parker položí svou ruku na záda a pomáhá mi mě vést dál. V ložnici, nazí, jsem v pohodě s tím, co děláme. Ale na veřejnosti, aby to viděli všichni, je to prostě divné.

„Ahoj lidi. Jsem ráda, že jste mohli přijít,“ říká Sam, když se posadíme.

„Jo,“ říká Slade s obrovským úsměvem na tváři, zatímco se dívá sem a tam mezi námi dvěma. „Co jste vy dva dělali, když jsem ti volal?“ Podívá se na Parkera.

„Objímali záchod,“ říká Parker s velkým úsměvem na tváři. Sam a já se na sebe podíváme úplně zmatené tím, co to znamená, ale Slade se směje, zatímco se na mě podívá.

„Objímali záchod,“ říká si tiše pro sebe. „Dobrý.“

„Chci vůbec vědět, co to znamená?“ ptám se, naklánějíc se k Parkerovi.

„Je to manželský kód pro sex,“ dopoví se vší vážností.

Dobře! Jak jsem řekla, vlastně to ani nechci vědět. „Takže, Katherine,“ řekne Sam, získávajíc si mou pozornost. „Jak se vede tvému tátovi?“ ptá se.

Za normálních okolností bych se vyhnula tomuhle rozhovoru, ale Parker už to ví. „Je mu fajn.“ Nechci zacházet víc do detailů. „Musela jsem ho přemístit do domu s pečovatelskou službou minulý týden. Zdá se, že se mu tam líbí.“ Myslím, že mu to opravdu pomohlo. Mám pocit, že má přátele, se kterými si může popovídat a neustálou sociální péči na denní bázi.

Dává mi jemný úsměv. „Musíš mi říct, kde je. Pošlu mu nějaké květiny.“ Je tam milá. „Všichni milují květiny.“

„Kat ne,“ informuje je Parker. „Přinesl jsem jí kytku až ke dveřím a ona ji vyhodila na dvorek.“

Slade se směje a Sam se usmívá. „Pravděpodobně sis to zasloužil.“

Pusa se mu otevře. „Přísahám, že si všichni myslíte, že jsem hrozný člověk,“ řekne, jako by se skutečně urazil.

„Vím, žes ty květiny ukradl z Tateovy a Missyiny svatby.“ Sam zalapá po dechu. „A poté, cos odešel, jsem si je přinesla do domu.“

„Tos udělala?“ Podívá se na mě překvapeně.

„Samozřejmě.“ Opakuju Samina slova. „Všichni milují květiny.“

Všichni snadno zapadneme do konverzace. Kluci se baví o své bezpečnostní agentuře. Sam a já si povídáme o její dceři, Sadey a pekárně. Všechno jde líp, než jsem myslela, že půjde. Je hezké vidět Parkera se svými kamarády. Je bezstarostný. Docela hodně se usmívá se a směje. Až do okamžiku, kdy se opřel dozadu a položil mi svou ruku okolo ramen. Sam se usmála a Slade skryl smích za svoje pivo. Mám pocit, že mu jeho přátelé dají kvůli mně co proto.

Hodiny rychle ubíhají a kluci jsou vzadu u baru a hrají kulečník, když vstanu a jdu na záchod. Projdu kolem nich a jdu chodbou, když uslyším Slada promluvit.

„Vy dva to berete vážně?“ ptá se ho Slade.

On si odfrkne. „Ne. Jen šukáme. To je všechno.“ Bolí to slyšet, jak věrohodně to zní.

„Mě to zní jako mnohem víc, než jen to. K čertu, mě to připadá jako mnohem víc.“

„Asi potřebuješ brýle. Ta děvka je kurevsky šílená. A to jsou ty nejlepší na šukání.“ Jeho slova bolí. Ačkoli jsou jeho slova pravdivá, neznamená to, že nezraňují. On byl ten, kdo mě naháněl. On byl ten, kdo se mi sám nabídnul. Každý člověk by chtěl vzít takovou nabídku – cítit se chtěný. Zvláště někdo, kdo se cítí takovou dobu sám. Byla jsem hloupá, když jsem věřila, že by v tom mohlo být víc. Že člověk jako Parker by mohl být upřímný.

Cítím, jak můj hněv stoupá. Šílená? Myslí si, že jsem šílená. Já mu ukážu šílenou.

Otočím se a podívám se k baru. Potřebuju chlapa. Jakéhokoli. Moje oči prohledávají bar, hledajíc někoho, o kom si myslím, že je atraktivní a moje oči přistanou na muži, sedícím u baru. Má na sobě těsné džíny, do kterých bych pravděpodobně nemohla dostat svoje nohy. Má jednu z těch čepičkovsky vypadajících věcí, díky kterým si myslím, že je venku zima, kdybych to nevěděla líp. Není atraktivní, v žádném případě, ale je to to nejlepší, co můžu za daných okolností najít.

Zhluboka se nadechnu a jdu k němu. Nakloním se přes bar a popadnu ho za košili. Předtím, než nad tím můžu vůbec přemýšlet, přitáhnu jeho obličej ke svému. Položím na něj svoje rty a on zmrzne. Rychle se ode mě odtáhne a dívá se na mě s očima dokořán. Trvá jen několik vteřin, než na jeho rtech roste úsměv a on je položí zpátky na moje.

Rozevřu rty a dovolím jeho jazyku vklouznout do mé pusy. Nemůžu si pomoct, ale myslím nad způsobem, jakým mě líbal Parker – jeho ruce v mých vlasech. Jeho rty jsou hladové, zatímco pohltily ty moje. Tento muž chutná po pivu a cigaretách a já se zdržím od přikrčení se.

Začnu se odtahovat – tohle je špatně. Tohle je na mě až moc šílené. Proč se chovám jako děvka? Protože mě Parker ublížil. Prosté a jednoduché.

Dřív, než to můžu skončit, jsem stržena dozadu. Jakmile otevřu oči, vidím Parkerovu pěst spojit se s čelistí toho chudáka. Ten spadne ze své barové stoličky – vyřazen ze hry.

„Parkere?“ zakvičím, jakmile klesnu dolů, abych zkontrolovala toho chlapa, ale on zabalí prsty okolo mého nadloktí a táhne mě z baru pryč. Hanba a hněv se přelije přese mě.