TM5 - 23. kapitola

Překlad: Niki

Blake

Mou tygřici pustili z nemocnice na Štědrý den. Byl to ten nejlepší vánoční dárek, jaký jsem mohl dostat. Byla křehká, ale byla doma a na cestě k zotavení. A byli jsme manželé. Teď jsme na sobě měli stejné snubní prsteny barvy platiny. Marcy je přinesla do nemocnice. Oba byly popsané jedním slovem ´Navždy´.

„Veselé Vánoce, paní a pane Burnsovi,“ řekl veselý vrátný, jak jsem pomáhal mé pomalu se pohybující, ale zářící ženě do našeho domu. „Je překvapení vás vidět tak brzy zpátky z vaší svatební cesty.“

„Trochu změna plánu,“ odpověděl jsem. Jen se chichotala.

Když jsem se dostal ke svému bytu, odemkl jsem a pak jsem vzal svou tygřici do náruče.

Jen se na mě dívala. „Co to děláš, Blaku? Víš, že můžu chodit.“

Protočil jsem oči a kopl do dveří. „Ježiši, tygřice. Tradice. Přenáším tě přes práh.“

Na unaveném obličeji jí zazářil široký úsměv a vtiskla mi polibek na rty. „Oh, Blaku, jsi takový romantik. Ale prosím tě, nenuť mě se smát, bolí to!“

Jen se rozzářily oči, jak jsem ji nesl do obýváku. Podařilo se mi na poslední chvíli sehnat vánoční stromek, nedaleko od Cedars. Poslední v nabídce, nikdo ho nechtěl, byl menší a trochu ošuntělý, jako podvyživený zachráněný pes. Když jsem ho zahlédl, věděl jsem, že je můj. Stejně jako moje Jen, přežil a potřeboval péči. Bůh žehnej mámě Jen, spěchala do Rite-Aida sehnala nějaké žárovičky a ozdoby s padesáti procentní slevou. Musím říct, že stromek zářil stejně jako moje tygřice.

„Oh, Blaku!“ Zvolala, když jsem ji položil na pohovku. „Ty jsi mi sem dal vánoční stromeček?“

„Ne. Nám jsem ho sem dal. Veselé Vánoce, paní Burns.

„I tobě, pane Burnsi.“

Sedl jsem si na pohovku vedle ní. Přitiskla se ke mně, hodila si přese mě nohy a položila mi hlavu na rameno. Její kolena se mi otírala o ptáka. Vdechl jsem opojnou vůni třešní a vanilky jejích vlasů a pak jsem ji lehce políbil na temeno hlavy. Byl tak dobrý pocit ji hýčkat.

„Bejby, mrzí mě, že pro tebe nemám dárek k Vánocům.“ Pravda: teď jsme měli být na svatební cestě a já ji chtěl překvapit něčím speciálním. Pořád jsem jí ani neřekl, kam jsme měli jet, a ani jsem to neměl v plánu.

Zvedla hlavu a vzala mi obličej do dlaní. „Nemusí. Mám tebe, zlato. Ten nejlepší dárek k Vánocům, ve který by kdy dívka mohla doufat.“

Impulzivně, jsem si přitáhl její obličej k mému. Přitiskl jsem rty na její a neztrácel jsem čas, polibek jsem prohloubil a udělal ho žhavějším. Možná nemohla šukat, ale určitě se mohla líbat.

******

Rodiče Jen přišli na večeři a stejně tak ti moji. A taky babička a Marcy, bez jejích dvojčat. Moji synovci zůstali doma s chůvou, preferovali hraní 3D Nintendo her, co jsem jim koupil na Chanuku.

Jenina máma udělala svůj tradiční irský guláš a babička přinesla hrnec matzo knedlíčkové polévky. Moje tygřice jedla nenasytně a to mě potěšilo. Zdravá chuť k jídlu signalizovala, že se zlepšovala.

Respektujíc křehký zdravotní stav Jen, se naši hosté nezdržovali. Poté, co mi každý pomohl uklidit, Jen se uvelebila na gauči a sledovala film na Netflixu. Frozen (Ledové království). Ten film, který jsme viděli poslední vánoční den, kdy jsem se objevil u jejího domu v Boise a překvapil ji. Milovala ten film. A stejně jako předtím si mohla vyplakat oči. Kurevsky mě to nažhavilo. A to mě přivedlo k nápadu. Musel jsem se přiznat. Někdy jsem byl zkurvenej génius. Žádnej dvojsmysl.

******

Přivítali jsme Nový rok společně tím, co jsme se rozhodli, že bude každoroční tradice – uvařili jsme dva humry. Jen toho svého pojmenovala Kat a já Enid. Se šampaňským, jsme si připili do našeho nového společného života.

Jen se zotavovala pomalu, ale vytrvale. Tak moc, jak se chtěla vrátit do práce, jsem ji nutil zůstat doma týden navíc, jen pro jistotu. A když konečně do práce šla, jeli jsme tam společně, Jen neměla dovoleno řídit až na konci měsíce.

Nejtěžší bylo, že jsme nemohli šukat – konkrétně, jsem nemohl ponořit svýho ptáka do její kundičky nebo zadečku. Museli jsme dostat potvrzení od Marcy, že se uvnitř plně uzdravila a to může trvat až dva měsíce. To ovšem znamenalo, že se můj pták nedostane do žádný akce. Byli jsme kreativním a šukal jsem jí každým jiným způsobem, který mě napadl. A naštěstí pro Jen, její klitoris nebyl mimo meze. A to nebyly ani sexuálně hračky, když byli použité z vnějšku. V době, kdy jsme doufali, že to byla Jenina poslední kontrola u mé sestry, žertem si stěžovala, že už jí bolí čelist, má mozoly na prstech, a rýhu mezi prsama a podpaždí, moje náhradní ohniska ráje, měla odřené. Taky musela vyměnit baterky ve všech našich erotických hračkách. A byla si jistá, že její zdravá tělesná hmotnost se dala přičíst ke všemu tomu vysokokalorickému spermatu, který požila. Vlastně jsem jí věřil.

V pátek, třináctého února, den před Valentýnem, jsem trval na tom, že Jen doprovodím na ranní schůzku s Marcy. Doufejme, že byla její poslední. Jen šla dovnitř, ale mě nechala sedět v čekárně. Byl jsem jediným mužem v moři žen, několik jich bylo velmi atraktivních a cítil jsem se trochu výrazně, když jsem je chytil, jak se na mě dívají. Zamával jsem na ně a řekl jim, že tu jsem se svou ženou. Bože, jak jsem miloval říkat to slovo. Současně odpověděly zklamaným sborovým ´Ohs´ a vrátily se ke svým mobilům a časopisům. Vytáhl jsem svůj iPhone, ale zatímco jsem odpovídal na nějaký e-maily, má mysl bloudila.

Bylo zvláštní přemýšlet o tom, jak moje sestra vyšetřuje mou ženu. Že prozkoumává partie, které jsou určené jen pro mě. V mysli jsem si představil Jen, jak má nohy v těch třmenech, do široka roztažené, její dokonale upravená růžová kundička zcela na očích. Pták se mi napnul. Měl jsem spalující touhu proletět dveřmi a ošukat ji na stole pro vyšetření. Ale myšlenka na to, že by to sledovala moje sestra rychle tuto fantazii odhodila na vedlejší kolej, i když jsem byl pořád zatraceně nadrženej. Držel jsem palce, aby už Jen mohla mít skutečný sex. Bylo to už moc dlouho – ve skutečnosti to byla nejdelší doba v mém dospělém životě, kdy byl můj pták bez kundičky. O dvacet dlouhých minut později, recepční vnikla do mých mokrých snů a řekla mi, že mě chce má sestra vidět ve své kanceláři. Srdce mi zrychlilo, vyskočil jsem ze židle.

Jennifer už u Marcy v kanceláři seděla, když jsem se přiřítil. Na tváři jí jiskřil úsměv. Marcy seděla za svým stolem, vysunuté na hlavě měla brýle na čtení, které si nedávno pořídila.

„Ahoj, bejb. Jak to šlo?“ Zeptal jsem se a sedl si hned vedle Jen a pošoupl jsem se.

„Skvělé zprávy.“

Převzala to Marcy. „Ano, Jennifer se krásně uzdravila. Vy dva můžete hned obnovit pohlavní styk.“

Hned? Že bych mohl Jennifer ošukat na stole Marcy tady a teď? „Opravdu?“ Zeptal jsem se nevěřícně.

Jen mi stiskla ruku. „Opravdu, zlato.“

Penis mi poskočil radostí, ale zároveň mi do žil prosákl koktejl obav a úzkosti. I když jsem odpočítával dny, kdy budu moct ponořit ptáka do mojí tygřice, do mozku mi bušily znepokojivé otázky. Mohl bych ji ublížit? Roztrhnout ji? Zapříčinit, že by krvácela? „Budou nějaké komplikace?“ Zeptal jsem se Marcy, přemýšlel jsem, že bychom to možná poprvé mohli udělat v jedné z jejích místností pro vyšetření, jen pro jistotu. Znovu, obraz toho, jak šukám svoji ženu, která má nohy v těch třmenech mi blýskl v mysli.

Jen odpověděla na mou otázku. „Marcy říká, že to můžeš dělat tak tvrdě, jak budeš chtít.“

Přikyvujíc, se na mě má sestra rozpačitě usmála. Pták mi zatančil šťastný tanec.

„Ano!“ Řekl jsem s vítězným vystřelením pěsti do vzduchu. Oba si bereme v práci den volna. Rozkaz šéfa.

A pak, jako kdybych mohl vyletět ještě výš, Marcy se podělila o další část dobrých zpráv.

Dovolte mi to zopakovat. Byla to ta zatraceně nejlepší novinka, jakou jsem za celý rok slyšel.

Sakra! Byl jsem připravený rozdávat doutníky.

A pak jsem udělal něco, co jsem měl udělat už dávno. Před Jen, které byl vidět úsměv až v očích, jsem objal svou sestru.

******

Jel jsem domů jak šílenec. Proletěl jsem na červený a překročil jsem rychlostní limit.

„Blaku, co to sakra děláš?“ Zařvala Jen, jak jí culík šlehal přes obličej. „Zabiješ nás.“

„Dostávám nás domů.“

O deset minut později, jsem odbočil na příjezdovou cestu bytu a se skřípěním jsem Porsche zastavil. Doslova jsem proskočil dveřmi a vytáhl Jennifer ven na straně spolujezdce. Vzal jsem ji za ruku a běžel jsem kolem vrátného s vykulenýma očima až k výtahu. Po stisknutí tlačítka a ping, dveře výtahu se otevřely, jedním rychlým pohybem jsem ji vtáhl dovnitř a přitiskl ji proti zdi. Mé tělo se přitisklo na její ve žhavém záchvatu touhy a potřeby.

„Blaku, nemůžu dýchat,“ supěla Jen, jak se dveře výtahu zavřely.

„Za několik minut nebudeš moct ani chodit,“ zasupěl jsem zpátky, všude jsem ji okusoval a třel penis, který byl už v pozoru o její bříško. Zajel jsem jí rukou pod pás džínů a vklouzl jí prsty mezi nohy.

„Ježíši, Jen. Jsi tak zatraceně horká a vlhká,“ vydechl jsem jí proti krku, jak jsem zasunul prostředníček do jejího vchodu. Kurva, byl to tak dobrý pocit. Vzala mi vlasy do pěsti a zasténala.

„Jsi v pořádku, bejb?“ Zeptal jsem se, pořád plný úzkosti.

„Ano,“ vydechla. „Blaku, nemyslím si, že se pohybujeme.“

Měla pravdu. Bouchl jsem dlaní volné ruky do tlačítka našeho podlaží a výtah stoupal. Pracoval jsem prsty na Jenině kundičce. Byla vlhká. Netknutá.

„Blaku, hodláš mě ošukat ve výtahu?“

„Možná budu muset.“ Nadzvedl jsem ji, zatímco jsem jí dělal rukou, to mýho ptáka spalovalo.

Naštěstí, výtah dosáhl našeho patra bez zastavení.

O dvě zoufalé minuty později, jsme byli úplně svlečení a já byl na ní. Penis mi pulzoval a byl tvrdý jak skála a tak zatraceně připravený, ale chtěl jsem ji první ochutnat – zahřát ji pro mě. Roztáhl jsem jí nohy a pak jsem se zvedl tak, že jsem klečel mezi nimi. Neztrácel jsem čas, šel jsem na ni, vdechoval jsem sladkou vůni jejího pohlaví. Po sání a olizování jejích kluzkých záhybů, jsem ponořil jazyk hluboko do ní. Z hrdla jí uniklo hlasité zasténání.

„Ach Bože, Blaku. Tak dobrý,“ vykřikla, prohnula se proti mým hladovým ústům.

Tak dobrý. Slova, která jsem chtěl slyšet. Začal jsem jí šukat jazykem, zajížděl jsem dovnitř a ven, aniž bych přerušil kontakt. Divoce se mi vzpírala proti obličeji, steny se měnily do melodického kňučení. Skutečnost, že byla tak sexuálně citlivá, mě poslalo až na měsíc a způsobovalo to, že mě oteklý penis bolel touhou. Přesunul jsem ruku ke klitorisu a energicky ho třel. Jenino kňučení se proměnilo v křik, jak mířila k orgasmu. Nehty mi drápala kůži. Bolest se mísila s potěšením, které jsem ji dával, dohánělo mě to k šílenství chtíčem.

O zlomek vteřiny později podlehla a chvěla se mi kolem jazyka, zatímco se mi chuťové pohárky rozpouštěly v jejích lahodných šťávách.

Nechal jsem ji přečkat orgasmus, pak jsem stáhl jazyk a zvedl hlavu, abych se na ni podíval. Pořád ztěžka dýchala, vypadala dobře a k opíchání. Teď přišla řada na mě. Moje péro bylo připravený, aby do ní vstoupilo, ale musel jsem přiznat, že jsem trpěl trémou. Otázky, o kterých jsme debatovali v kanceláři mé sestry, se mi opět točily v hlavě. Pořád jsem měl strach, že jí ublížím svým monstrózním penisem. A vynořila se nová nejistota. Mohl jsem ji ještě naplnit až po okraj? Ucítí mě? Udělá se díky mému penisu tak, jak se tygřice vždy udělala?

Přemístil jsem nás tak, že jsem se vznášel nad ní, na špičkách, ruce jsem měl podél její hlavy a ona se mě držela. Nohy teď měla ohnuté a zvednuté jako šťastné dítě, kotníky měla zaháknuté kolem mého krku. Nějak mi v hlavě číhala fantazie s těmi třmeny. Můj dychtící pták byl lemovaný její kundičkou.

„Bejby, chci, aby sis zasunula můj penis do kundičky.“ Nechtěl jsem nic riskovat. Navzdory ujištění mé sestry, jsem se bál, že bych svou tygřici mohl roztrhnout silným zasunutím a mou velikostí.

Mé oči zůstávaly na její krásné, vášnivé tváři, když vzala do pěsti můj velký penis, prsty byla sotva schopná ho pojmout. S očekáváním s ním pohnula ke svému vchodu. Vše se ve mně nahromadilo, jak jsem v ní dlouho nebyl, krev mi závodila.

„Bejby, dej si na čas,“ zasténal jsem, jak zasouvala můj penis, palec po tlustém palci do její teplé, vlhké propasti. Ach bože ano! Zvládla to – pojala mě až po okraj. Vypustil jsem zasyčení, když můj penis zasáhl její lůno.

„Blaku, je ten pocit v pořádku?“ Ve tváři měla vyrytý strach.

„Oh, kurva, jo, bejby. Lepší než kdy jindy.“

Na rtech se jí stočil úsměv úlevy, jak sevřela svaly kolem mého pulzujícího ptáka. Moje statečná tygřice mi neřekla, že byla stejně nervózní jako já. Až do teď, ani jeden z nás nevěděl, jestli na ni měl zákrok nějaký fyzický vliv.

„Působím ti bolest?“ Zeptal jsem se nervózně, jak jsem se pomalu vysouval.

„Oh, Blaku je to úžasný pocit. Tak moc si mi chyběl.“

„Byl jsem na tom stejně, bejby.“ Přelila se skrze mě úleva. Cítil jsem se tak zatraceně dobře, že jsem byl doma. Vrazil jsem svoje péro zpátky do ní, připraven ji uchvátit. Ale řídil jsem své zásuny, rozjížděl jsem se pomalu, a pak jsem postupně zvyšoval tempo. Pohled uchvácení jí přeběhl přes obličej.

„Rychleji, silněji, Blaku! Nezlomím se.“

Ve chvíli, jsem do ní bušil, nemilosrdně a neúprosně. Člověk by si myslel, že můj penis nebude mít po dvou měsících bez kundičky žádnou výdrž, ale řeknu vám, pan Burns byl obdařen svalovou pamětí. Jsou šukačky. A jsou epické šukačky. Mířili jsme k té druhé. Můj pták jel na plný obrátky a každé magické místo bylo na dostřel.

Chytila mě za bicepsy, aby měla větší působnost a houpala boky do mých s každým mocným tahem. Málem jsem zapomněl, jak kurevsky fantastickej pocit je jí šukat. Byla tak těsná, tak vlhká, tak žhavá. A tak moje.

„Nepřestávej,“ těžce vydechla.

„Neboj bejby. To by se zatraceně nestalo.“ Nepřestanu do ní bušit, dokud nahluchlá dvojice seniorů ve vedlejších dveřích nezavolá hlídače.

Naše oči nikdy neztratily kontakt. Obličej jí zrudl chtíčem, jak můj penis dál drancoval její sladkou kundičku. Bručel jsem a vrčel. Ona řvala. Bylo tam něco tak naléhavého a divokého na této pozici, přivedlo to naše vnitřní zvířata. Moje nenasytná tygřice byla zpátky a můj penis byl tam, kam patřil s divokou zuřivostí.

Měl jsem nově založený respekt pro muže, kteří sloužili naší zemi. Zvláště pro ty, kteří byli na lodích uprostřed ničeho, nebo dvacet tisíc mil pod mořem v ponorkách. Tím myslím, jak to sakra dělali? Měsíce pryč od milovaných a bez kundičky. Ti všichni si zasloužili čestné medaile za odvahu a statečnost. Taky bych měl dostat medaili. Nikdy jsem nevydržel tak dlouho. Hluboko uvnitř mě, nikdy jsem nechtěl, aby mě pustila.

Začala vzlykat, „Ach Bože, ach Bože,“ a obavy se mi vrátily zpátky do hlavy.

„Řekni mi, že jsi v pořádku, bejby.“ Hraničilo to s panikou.

Horečně přikývla. „Ano, ano, ano! Oh, Blaku, udělám se!“

Koule se mi stáhly a začaly se zmítat kolem pulzujícího penisu. Při řevu svého jména, jsem do ní zasunul ještě jednou a napadl mě můj vlastní masivní orgasmus. Mluvím o atomovém. Celé mé tělo sebou škublo, jak horké uvolnění osprchovalo její nádhernou kudničku. Naše napůl zavřené oči zůstávaly uzamčené v oparu vášně.

Zatímco se do ní vylil můj ejakulát, srdce se mi naplnilo hlubokou láskou k ženě, která byla mou manželkou. K ženě, která bude jednoho dne matkou našich dětí. Přitiskl jsem ústa na její pootevřené rty.

Po několika svůdných minutách, jsem se od ní odtáhl. Přetočil jsem se na záda a posunul ji, takže mi hlavou odpočívala na hrudi. Pořád vzlykala.

„Proč pláčeš, bejby?“ Zeptal jsem se, stírajíc jí horké slzy.

„Oh, Blaku. Bylo to tak úžasný, ale bála jsem se. Bála jsem se, že nebudeme mít, co jsme měli.“

Hladil jsem ji po hlavě. „Bejby, taky jsem byl trochu vyděšený.“ Dělal jsem si do prdele srandu? Byl jsem vyděšený k smrti. „Ale to, co máme teď je větší, než to, co jsme měli předtím. Byl to ten nejlepší sex, co jsem kdy měl.“

Má slova nezastavila slzy, ale dala jí na tvář zářivý úsměv. Přitiskl jsem ji pevně k sobě. Byli jsme v této pozici několik dlouhých, blažených minut, ani jeden z nás neřekl jediné slovo. Jen konečně prolomila oduševnělé ticho. Přestala plakat.

„Blaku, měli bychom se osprchovat a zamířit do práce,“ zašeptala má svědomitá a tak talentovaná manželka.

„Ne, paní Burns, dnes budeme pracovat z domova.“

A věřte mi, budeme mít práci jako stvořenou pro nás.

A máme hodně co dohánět.

Šukali jsme celý den. Celou noc. A to vše k tomu dalšímu.

Ten. Nejlepší. Valentýnský. Den. Vůbec.