Stay - 21. kapitola

Překlad: Clarissa

CASSANDRA

TENHLE TÝDEN BYL TĚŽKÝ, a jenom se to zhoršovalo. I když jsem byla ráda, že jsem byla zpátky v Denveru, uvnitř jsem se styděla za to, jak jsem vyřešila věci v Keatonu. Ale musela jsem to nechat být, protože jsem měla překážku, přes kterou jsem se musela dneska dostat.

Popadajíc svůj telefon z konferenčního stolku, složila jsem nohy pod sebe a vytočila jsem číslo na svou starou spolubydlící. S hlubokým nádechem jsem zmáčkla tlačítko pro volání. Překvapený hlas odpověděl na první zazvonění.

„Cassandro?“

„Ahoj, Laney,“ odpověděla jsem rozpačitě.

„Jsi to opravdu ty?“ zeptala se, jako kdyby mohla mluvit se záznamníkem.

„Ano. Jsem to opravdu já.“

„Tak to mě podrž.“

„Laney, omlouvám se za to -“

„Že jsi zmizela z povrchu zemského a nikdy mě znovu nekontaktovala po tom, co jste s Mel odstěhovaly všechny tvoje věci z našeho bytu? Co se sakra stalo, spolubydlící?“

Zírala jsem před sebe na vypnutou televizi. „Lane, omlouvám se. Od té doby se toho hodně stalo a já nemám jinou omluvu, než že jsem potřebovala nechat všechno za sebou. Bylo to dětinské, iracionální a pro mě netypické. Já se prostě … bála.“

„Chyběla jsi mi, holka. Bez tebe už to v tom bytě není ono.“

Moje ruka uchopila lem trička a lehce za něj zatáhla. „Já vím, a nedokážu se za to dostatečně omluvit.“

„Tak, jak jsi se měla? Co je nového?“

Pustila jsem své tričko a zavrtěla jsem hlavou. „Člověče, kde mám začít?“

Řekla jsem jí o svém poslední roce, nic nevynechávajíc. Její lapání po dechu a slova útěchy přicházely v průběhu těch drsných částí.

„Sakra, holka. Já bych taky utekla. Bože, kéž bys mi to řekla. Cítím se tak hrozně, Cassandro.“

„Nevěděla jsem, co jiného dělat. Nenaučila jsem se, jak se vyrovnat s něčím takovým. Byla jsem tak ztracená jako moje zatracená GPS. Moji rodiče – ti nechtěli nic menšího než dokonalost. Když jsem viděla tu růžovou značku, že byl test pozitivní, změnila jsem se v někoho, kým jsem nebyla. Přemohla mě panika.“

„Musím se zeptat, a omlouvám se, jestli jsem tě urazila, ale Parker to ví?“

Natáhla jsem své nohy a pošoupla jsem se na gauči. Tohle přiznání byla ta část, ze které se mi úplně kroutila střeva. „Ne, a to je důvod, proč volám. Tedy, ne jen kvůli tomu. Chtěla jsem to dohnat, ale slibila jsem si, že mu to povím. Musím mu to říct taky kvůli Jaseovi. Mluvíš s ním vůbec? Potřebuju jeho číslo.“

„Rozhodně si to zaslouží vědět. Peter se s ním pořád baví, vlastně pravidelně. Zjistím od něj to číslo, až přijde z práce.“ Věděla jsem, že pokud někdo zůstal v kontaktu s Parkerem, byl to Laneyin přítel Peter.

„Díky. Na ten hovor se netěším. Vůbec nevím, co řekne.“

„Ach, Cassandro. Neboj se. Parker dospěl. Myslím, že bude příjemně překvapený.“

Něco uvnitř mi říkalo, abych se měla pořád na pozoru.

„Cítím se tak hrozně, jako by to byla moje vina. Nikdy jsem vás dva neměla seznamovat.“

„Ne, není. Nějakým strašně zmateným způsobem to všechno dopadlo tak, jak mělo, Laney. Trvalo mi dlouho se s tím smířit a být schopná to říct, ale musím věřit, že je to pravda. Nemusela jsi nás nutit, abychom byli spolu. Věř mi. Všechno jsme udělali sami. Jsem jenom blbá, že jsem od toho utekla.“

„Dobrá, ale stejně se pořád budu cítit hrozně. Chybíš mi. Jak se ti jinak vede? Co teď děláš? Řekni mi to.“

Povídaly jsme si asi hodinu. Řekla jsem jí podrobnosti z mého života a Laney mě zasvětila do těch jejích.

„Jsem ráda, že jsem ti zavolala. Co tahkle si zajít na kafe. Napiš mi, kdy máš volno a sejdeme se.“

„To zní skvěle, Cassandro. Už se znovu neodcizíme, jasný?“

„Slibuju,“ řekla jsem jí. Vzdychla jsem, přemýšlejíc nad tím, kolik toho jeden rok dokázal změnit.

Ukončila jsem hovor, odložila svůj mobil vedle sebe a natáhla si nohy na konferenční stolek. Můj žaludek se kroutil a otáčel hůř než na horské dráze, když jsem pomyslela na to, že jsem musela zavolat Parkerovi. Byly to chvíle, jako tahle, kdy jsem si přála, aby mě držela silná ruka. Ta, která patřila Panu Ťuk-ťuk na ptáka, abych byla přesná.

Moje hruď bolela, když jsme si vybavila naši poslední společnou chvíli. Naštvala jsem ho a naštvala jsem i sama sebe, ale nesnažil se mi zavolat, a já se nesnažila zavolat jemu. Ta čára nebyla úplně překročená, ale byla rozmazaná. Možná, že se časem znovu zostří a věci budou znovu jasné.

Melaniin příchod do obývacího pokoje přerušil mé myšlenky a najednou mě to tvrdě zasáhlo. Říct jí o tom nebylo možné. Už jednou zcela jasně řekla, že by Parker přišel o obě koule, kdyby se s ním znovu potkala.

Ona nechápala, že neříct mu o Jaseovi byla zcela moje vlastní věc. Nedokázaly jsme říct, jak by na tu novinku reagoval; nikdy jsem mu k tomu nedala příležitost. Ale v její hlavě ublížil její kamarádce a to byl ten jediný důvod, který ona potřebovala jako důkaz. Nedokázala jsem Parkera předhodit vlkům jako potravu, teď ještě ne. Tohle udělám já sama.

Nasadila jsem si úsměv. „Ahoj Mel.“

„Co děláš?“

Kousla jsem se do vnitřku své tváře. „Nic, jen pracuju na marketingovém rozpočtu pro Shelly. Pak mám nějaké domácí úkoly.“

Její pohled přešel z mé pracovní tašky na podlaze k mému prázdnému klínu. „Bez laptopu, jo? Jak působivé.“

Natáhla jsem se pro svou tašku a usmála se. „Zrovna jsem se připravovala, že začnu. Ještě jsem se k tomu nedostala.“

Příšerná výmluva, Cassandro.

„Ahaá. Sníš o něm, že jo?“ Podívala se na mě, jako kdyby mě zcela odhalila.

Smála jsem se. Jí to připadalo, že mě přistihla, jak dychtím po Aidanovi. Ale já se smála proto, že se jednou, poprvé v našich životech, mýlila.

„Děláš to znovu, Cass. Ty jsi taková hrozná lhářka.“

„Přistihla jsi mě,“ řekla jsem, usmívajíc se jako zlobivá holka, jak si ona myslela, že jsem byla. „Když už mluvíme o lhaní. Kde jste ty a Moose skončili, když jsme byli v tom baru? Tancovali jste, a když jsem se rozhlédla – puf, byli jste pryč.“

Zatřásla svou hlavou a přesunula váhu z jedné nohy na druhou. „Nikde.“

Protočila jsem na ní oči. „Očividně jste někde skončili. Hledala jsem vás. Nebyli jste nikde k nalezení. A pak jste dorazili k Bradleyům přede mnou.“

„No. Hm.“ Její prst byl přitisknutý k její bradě a její pohled přilepený ke stropu, jako kdyby tam byla napsaná její odpověď. „Zřejmě jsme museli být venku? Povídali jsme si. Chtělas, abychom spolu lépe vycházeli. Dělala jsem to kvůli tobě. Pak se mi udělalo špatně a on mě vzal domů.“

Nemohla jsem přestat s vrtěním své hlavy. „Odporná lhářko, to snad ne. Tím obviňujícím prstem ukaž zpátky na sebe, Mel.“

„Co říct? Oh sakra, ne,“ řekla s její rukou opřenou o její bok a jejím postojem více než drzým. „Udělala jsem to kvůli tobě. Nelíbí se ti, když se hádáme – snažila jsem se. Teda, ten alkohol se snažil za mě. Nebuď příliš nadšená; rozčiloval mě víc než kdy jindy. TJ je prostě tak … TJ. Promiň, že jsem praskla tvojí nadějnou bublinu, ale -“ použila svůj prst, aby jím píchla do vzduchu před sebou - „snažila jsem se. Už se to znovu nestane, jasan?“

Nejlepší část na lhaní je, že jste dokázali vidět skrz tu tvář, kterou si ostatní nasadili. Tu show, ke které si předem napsali slovo od slova, aby zakryli své pravdy.

Snažila se mi dívat do očí, ale její volná ruka nemohla přestat žmoulat lem jejího tílka, a její noha se klepala, jako kdyby si podupávala do rytmu rychlé písničky. Všechno to byly jasné ukázky její lži.

Nebyla jsem naštvaná. Ve skutečnosti jsem za to byla víc než ráda. Snažili se. Spíše, snažila se. Tajně jsem pro ně chtěla víc. Mohla jsem to cítit: potřebovali se navzájem.

„Dobře,“ řekla jsem jí, opouštějíc téma – a tu neexistující rozpočtovou tabulku – abych ještě strávila čas s Jasem, který 'pásl koníčky'. Ona sundala ruku z boku a odešla z pokoje.

***

Mel byla zavřená ve svém pokoji, pracující, spící nebo kdo ví co, když zazvonil zvonek u dveří. Odtoupila jsem od svého laptopu na stole. Už jsem věděla, že to byl Moose. Vždycky se uprostřed týdne zastavil, aby nás viděl.

Hodila jsem své paže kolem jeho obrovské postavy po tom, co jsem otevřela dveře. „Stihnul jsi to.“ Můj hlas byl proti jeho hrudi tlumený.

Obejmul mě zpátky. „Vždycky, Cass.“

Na krátkou chvilku si část mě přála, aby u mých dveří stál Aidan. Uvolnila jsem své smrtící sevření a zachvěla jsem se. Jak bláznivý byl ten nápad?

„Jase pase koníčky, pokud se chceš k němu přidat.“ Moose nikdy neřekl Jaseovi ne.

„Pase koníčky? Sakra, jo. Miluje, když se k němu strejda Moose přidá.“ Moose si udělal pohodlí na podlaze vedle Jase, který držel svou hlavičku nahoru víc než jindy.

Uvelebila jsem se na gauči, když jsem se dívala, jak si hráli a povídali jsme si o nesmyslech. O deset minut později se Moose pohodlně usadil na polštáři vedle mě, když držel Jase. „Je mezi tebou a Danem všechno v pohodě?“

Pouhá zmínka jeho jména rozpálila moje tváře. Předstírala jsem, že mě svědily tváře, abych rozptýlila jejich zarudnutí. „Jo, proč by nemělo být?“

„Je to skvělý chlap.“ Usmál se Moose … jako kdyby o tom věděl. No, do hajzlu!

„Jo, zdá se, že je skvělý.“ Moje srdce udeřilo, posílajíc znamení k mé mysli, křícíc na mě, abych mu řekla pravdu. Promiň, srdce. Dnes ne. „Opravdu jsem ještě neměla šanci, abych ho tak dobře poznala.“

„Mmm hmm.“

„Ty a Mel jste v pohodě?“ zeptala jsem se, vracejíc pozornost na něj.

Jeho pohled blýskl pobavením. „Ona je pitbull.“

„Jo, jsem si celkem jistá, že to je to, co na ní nejvíc zbožňuju.“

Kývl hlavou a pak se jeho pozornost stočila k jeho mobilu, než ho zastrčil zpátky do kapsy.

„Co je to s Trish a Bartem? Proč jsou si s Aidanem tak zjevně vzdálení?“ Pokud se chtěl bavit o Aidanovi, tak jsem ho nechala. Jen ne o tom tématu, se kterým původně přišel.

Stoupl si, položil Jase zpátky na jeho deku, a pak se vrátil na své místo. Vzdychl, než se jeho pohled střetl s mým. „Vina. Nechtějí Dana milovat, protože mají pocit, jako by je to odnášelo od Jasona.“

Dala jsem si dlaň na hruď. „Já to nechápu. Je to jejich syn. Jak ho můžou nemilovat?“

„Nemůžeš to chápat, protože jsi tam nebyla. Big D byl největší fotbalová hvězda ve městě. Měl všechno. Pracoval do roztrhání těla, aby se tam dostal a všichni mu pomáhali. Jason, Trish a Bart pracovali stejně těžce, aby se ujistili, že Danova škola, studium a fotbal byly na prvním místě. A pak Jason, ten tvrdohlavej blbeček …“ Moose polkl a to polknutí pomalu cestovalo dolů jeho krkem.

Moje hruď se více stáhla. „Jason mi většinu toho řekl. Jak přede všemi skrýval jeho bolest, protože to byl důležitý čas pro Aidana. Snažili se, aby dostal stipendium.“

„Jo, ale Jason ti zřejmě neřekl, jaký byl srab.“ Uculil se Moose. „Za tuhle poznámku zřejmě najdu všechny svoje věci po celé podlaze, až se dostanu domů.“

Náš smích byl toho nervózního druhu.

Mooseův pohled se na zlomek vteřiny přilepil ke stropu, pak se setkal s mým. „On nesnášel doktory. Pokaždé, když byl nemocný, ho musela Trish táhnout za zadek k doktorovi. Takže vím, že ti pravděpodobně řekl, že si tu bolest nechával pro sebe kvůli Danovo stipendiu, ale ve skutečnosti se víc bál jít k doktorovi, než se vypořádat s bolestí.“

„Tak, co se stalo pak? Proč se nepohodli?“

„Žádná rodina není dokonalá, Cass. Všichni na někoho předávají svůj hněv a bolest.“

Naklonila jsem svou hlavu. „Co tím myslíš?“

„Podívej se na to takhle. Řekněme, že bys měla další dítě – byl by to samozřejmě další kluk, a dala bys mu jméno Moose.“

Usmála jsem se. „Pochopitelně.“

„Řekněme, že Moose onemocněl, ale nikdy ti to neřekl, protože jsi věnovala veškerou svojí pozornost Jaseovi. Chtěl vyhrát dětskou cenu pro zatraceně nejroztomilejší dítě na světě. Pak, až bys zjistila, že Moose skrýval svou nemoc, tak bys automaticky cítila vinu za to, že sis těch náznaků nevšimla, protože jsi se plně soustředila na Jase. Pak bys cítila ještě větší vinu, protože jsi sakra zdravotní sestra, a ty náznaky byly pravděpodobně snadno viditelné. Cítíš se jako špatná máma. Špatný člověk. Špatná zdravotní sestra.“

Objala jsem své tělo. „Dobře. Vidím tu vinu. Ale pořád nechápu, po všech těch letech, po tom, co ztratili syna, jak ho můžou pořád tak odstrkovat.“

„Jsou naštvaní. Takže předávají svůj hněv dál. Oni ho obviňují.“

Připravená propuknout v pláč, vrtěla jsem svou hlavou. „Ale to není Aidanova chyba, Moosei.“

„Já vím, já vím.“ Omotal ruku kolem mých ramen. „Oni musí najít způsob, jak nechat odejít jejich vlastní vinu. Jenom ho ještě nenašli.“

Ta chvíle před tím, než se rozbrečíte, když se vaše hrdlo stahuje a vy tisknete zuby k sobě, abyste to zadrželi. Byla jsem tam.

„Pak museli být ještě víc naštvaní, když odešel.“

„Proč odešel? To je to, co nedokážu pochopit. Vídím, jak jsou z toho Trish a Bart rozrušení, a ne dalšími věcmi.“

„To se musíš zeptat jeho. To je část příběhu, který ti musí říct on.“

„Ty to necháváš s otevřeným koncem a mně se to nelíbí.“

Uchechtl se. „Mohl bych ti to říct, ale opravdu je to jeho příběh, aby ti to řekl, Cass. Ty to víš.“

„Vím.“ A věděla jsem to. Věděla jsem, že mi to Moose nemohl říct. Jediným problémem bylo, jestli by mi to řekl Aidan?

Chtěla jsem to pochopit, vědět; jen jsem doufala, že mi věřil dost na to, aby mě do toho zahrnul.

„Tak, jaký je plán na dnešní večer? Večeře a film?“

„To zní skvěle.“

„Kde je Mel?“

„Zavřená v jejím pokoji. Dojdi pro ni. Já objednám jídlo, vy dva vyberete film.“

„Dobrá.“ Zvedl se z gauče. „Dojdu pro toho pitbulla.“

***

Moose spal na gauči, když jsem brala Jase do jeho postýlky. Moje mysl se nemohla dostat přes jeho dřívější otázky o Aidanovi. Zamířila jsem k Mel do pokoje, jestli něco věděla. Zvedla hlavu od její skříně, když jsem vstoupila do jejího pokoje. „Dnešní večer byl zábavný, co?“

Většinu večera si hrála s jejím mobilem. Nejsem si jistá, jak si myslela, že byl zábavný. Byla tam, ale nebyla tam.

„Jo, skvělej večer.“ Moje slova byla stručná a můj hlas velmi, velmi vážný.

Vyšla ven v pánských trenkách a prastarém tílku. „No né, drzé kalhoty. O co jde?“

Dala jsem si ruku v bok a poklepávala jsem prsty. „Řeklas mu to, Mel?“

„Řekla komu, co?“ Vylezla na svou královsky velkou postel a poklepala na místo vedle sebe.

Přešla jsem k její posteli a sedla si vedle ní. „Moosovi, že Aidan byl ten krasavec z baru?“

Její obočí se nakrčilo k sobě. „Ne. Proč bych mu to říkala?“ Její hlas zněl zklamaně.

„Byla jsi s ním dlouho sama. Nepřišla na to řeč?“

„Jak jsem řekla. Ne.“

„On to ví. Já vím, že to ví. Mělas slyšet jeho otázky, Mel. Čmuchal po špíně.“

„Co na tom záleží, jestli to ví?“ Otočila se na bok a zavrtala se hluboko do své postele.

„Pravděpodobně by mě přihlásil do Maury. (pozn. talk show, kterou uvádí Maury Povich, do které chodí zavrženíhodní lidi –  např. když se ženská vyspí s několika chlapama a pak neví, kdo je otec dítěte atd.)

Odsoudil by mě za to, že jsem milovala jeho nejlepšího kamaráda a teď najednou cítím něco k bráchovi jeho nejlepšího kamaráda.“

Uculila se. „Ne. Maury řeší ty sračky s otcem dítěte. Takže …“

„Zmlkni. Na tohle nepotřebuju Maury.“ Laney mi poslala Parkerovo číslo před méně než hodinou. Jen se musím donutit k tomu, abych mu opravdu zavolala.

„Trochu Mooseovi důvěřuj. Dává na tebe pozor. Bůh ví, že on zbožňuje odrážení sexuálních loudilů.“ Ušklíbla se jízlivě.

„Já už se za to odsuzuju. Nepotřebuju, aby to dělal taky.“

„Zlato,“ řekla, její hlas jemný. „Přestaň se tolik bát. Jsem si jistá, že Moose má taky nějaký svoje tajemství. Všichni máme. Je to lidská přirozenost, sám sobě se hnusit. Ale ty s tím musíš přestat.“ Svým prohlášením uděřila hřebíček na hlavičku. Tajemství se uzamyklala rychleji, než jsem si v těchto dnech mohla myslet.  

„Už jsi Aidanovi zavolala?“ Její pohled tancoval, když se zeptala.

„Ne. On mi taky nezavolal.“

„Tak, utekla jsi od něj,“ řekla, její ramena zvedající. 

„Ty bys to udělala taky.“

„Ale ne,“ poznamenala. „Já bych se k jeho tělu přilepila jako Velcro (pozn. značka suchého zipu) a řekla mu, aby si mě vzal se vším, co měl.“

Posměšně jsem nad jejím přiznáním zalapala po dechu. Věděla jsem, že si myslela, že vypadal skvěle, ale její slova nikdy nepřestala vyvolávat šok.

Usměv zvedl její rty. „Co? Vždyť je hříšně sexy. On je patnáctka na stupnici, která je jenom do desítky. Cass, ty jsi pitomá.“ Byla drsná, ale přesto upřímná.

„Tak, ono nestačí jenom skvěle vypadat.“

„Jsem si docela jistá, že jeho srdce je větší, než si kdokoliv z nás vůbec uvědomuje.“

Ta opravdovost v jejím hlase mě zasáhla do hrudi.

Aidan nebyl pouhé potěšení pro oko. Vždycky jsem to věděla. A pokud bych jen mohla ignorovat tu skutečnost, že jeho příjmení bylo Bradley, na nic z toho bych se vůbec neptala.