Stay - 12. kapitola

Překlad: Clarissa

Já vím, že je to pořád takové smutné, ale zlepší se to, slibuju … ;)

Moc děkuju za komentáře,

Clariss

CASSANDRA

ZRCADLO SKŘÍNĚ MI VRACELO obrázek mých nohou – obutých v dokonale krásných botách na vysokých podpatcích. Neměla jsem to srdce, abych řekla, co bych si přála mít na svých nohách pro náš večer venku. Slzy mi hrozily pokaždé, když jsem pomyslela na své nejoblíbenější boty – ty boty, které by měly zdobit moje nohy s jejich jedinečnou tyrkysovou barvou. Byly tak moc součástí mě jako ty nohy, které je donesly k Jasonově rakvi, nechávajíc je tam, aby si je nechal. Co bych dala za to, abych je měla zpátky, obuté na svých nohách, vyvolávajíc úsměvy, jak to kdysi dělaly.

Dveře pokoje se otevřely. Poptáhla jsem zpátky své emoce, když Mel nakráčela dovnitř v černých obtažených kalhotách, černých lakovaných lodičkách s nejméně deseti-centimetrovými podpatky a v jemné, zelené halence bez rukávů.

„Páni! Vypadáš skvěle, Mel.“

Zaujala pózu a usmála se. „Díky, zlato. Ty taky. Líbí se mi ty šaty.“

Měla jsem na sobě šaty bez rukávů ve švestkové barvě se srdcovitým výstřihem. (pozn.: asi něco takového ;-) http://img.davidsbridal.com/is/image/DavidsBridalInc/Set-VW360154-10278605-Amethyst?wid=407&hei=562&bgc=255,255,255)

Byly trochu víc elegantnější, než by měly být, ale nemohla jsem si pomoct. „Trochu moc pro dnešní večer, ne?“

„Ne, sakra. Vypadáš úchvatně.“ Štrachala ve svém psaníčku a vytáhla ven rtěnku.

Když si rychle přejela rty rtěnkou, popadly jsme své věci a šly nahoru.

Vytáhla jsem Jase z houpačky a objímala ho.

„Běžte holky. A bavte se,“ řekla Trish, když si vzala Jase z mé náruče.

Dala jsem mu něžnou pusu na hlavičku a řekla jsem si, že nebudu venku dlouho. Chyběl by mi.

„Dobře, děkuju. Lahvičky jsou na pultu a jsou tam i plenky navíc -“

Ona jemně položila dlaň na mou ruku a zasmála se. „Cassandro, já vím.“

Nadechla jsem se a kývla hlavou. „Znovu děkuju. Nebudeme venku moc dlouho.“

Moose se s námi setkal u dveří, měl na sobě tmavé džíny, košili a pásek s velkou přezkou.

Nějak se vyfešákoval. Nabídl se, že bude řídit, za což jsem byla víc než vděčná. Zaparkoval svůj náklaďák na zaplněném špinavém parkovišti a Mel vyskočila z auta dřív, než on měl vůbec šanci otevřít jí dveře. Zklamaně zavrtěl hlavou a já se jen smála.

Jako první došla k těžkým dřevěným dveřím baru a zastavila se. „Tak, tady je ta skvělá noc na počest Jasona,“ řekla, majíc skutečný úsměv na její tváři.

„Na Jasona,“ zopakovali jsme já a Moose jednohlasně. Všichni jsme se zhluboka nadechli a prošli jsme dveřmi. Jediným stylem, které tohle místo mělo, byl 'zmatek setkávající se s country'. Moře kovbojských klobouků, těsných džínů a bot šoupajících se po odřeném tanečním parketu na hudbu pětičlenné kapely, bezpečně hrající za zdí z drátěného pletiva. Mel zahákla svou ruku do mé, a byly jsme u baru dřív, než jsem měla šanci přijmout cokoliv jiného.

„Co to bude, zlato?“ zeptala se Mel, když se naklonila k baru. Sedla jsem si vedle ní a než jsem mohla odpovědět, hlasitý hlas ukradl mou pozornost.

„Big D v domě.“ Zpíval Mooseův hlas skrz bar.

Podívala jsem se na Mel. Její oči byly upřené na hlavní dveře, taky se zcela jasně rozhlížejíc po Aidanovi.

Během několika vteřin se její pohled setkal s mým. „Vědělas, že dneska večer přijde?“

Ťukala jsem prsty o rustikální bar a zavrtěla jsem hlavou. „Vždyť nebyl doma, když jsme odcházeli.“ Kousala jsem se do vnitřku mé tváře. „Opravdu jsem nevěděla, že sem přijde.“

„Možná se nejdřív někde zastavil?“

Ještě jednou jsem otočila krk a bojovala jsem s úsměvem, když jsem viděla, jak k němu přicházel Moose s jedním z těch chlapských objetí. Chtěla jsem ho tady. Šílela jsem z Aidana, ale v tom nejlepším slova smyslu.

„Prostě se uvolni,“ řekla. „Mám plán.“ Dala si prsty do pusy a nesnesitelně nahlas zapískala.

„Jauvajs. Co to sakra?“ zavrčela jsem, když jsem si zakryla svoje ucho, které teď bylo polohluché.

„Obětuju se pro tým, to je to,“ řekla, když na někoho zamávala.

„Ježiši, Mel. Co teď chceš dělat?“ Snažila jsem se nepanikařit.

Seskočila ze své barové stoličky a postavila se vedle mě. „Věr mi.“

Zavřela jsem oči a zatřásla hlavou.

„Pískala jsi?“ zazněl Mooseův hlas za mnou.

„Buď gentleman a požádej dámu o tanec.“ Usmála se Mel na něj, zatímco na mě mrkla.

Co to dělala? Neměla o Moose zájem. Tihle dva byli na nejlepší cestě stát se nepřáteli, a ne přáteli. Naklonila jsem hlavu a podívala se na Mel.

„Cass, chtěla by sis zatancovat?“ zeptal se Moose, dívajíc se na mě. Melina ruka pleskla do jeho paže ve vteřině, kdy ta slova opustila jeho pusu.

„Jauvajs! Krucinál. Co je? Řeklas dámu.“ Hladil si Moose jeho paži, předstírajíc, že ho ona zranila.

Z Meliných našpulených rtů vyšlo zavrčení. „No dobře, pojď tancovat. Ale radši se mnou drž krok.“

Vzal její ruku do své.

Její rty se na zlomek vteřiny zvlnily nahoru. „Moje podpatky kdykoliv přetancujou tvoje kovbojský boty, TJi.“

Mel nastavovala svoje nohy, jednu po druhé, předvádějíc svoje párty botky.

Moose protočil oči. „To se ještě uvidí.“

„Pěkně si hrajte, vy dva,“ posmívala jsem se, když ji odváděl pryč.

Otočila jsem se zpátky k baru, když jsem posoudila situaci. Byla jsem víc než zmatená a teď i sama.

Barman přede mě položil ubrousek.

„Já si nic neobjednala,“ řekla jsem, posouvajíc to k němu.

„Posílá vám to ten gentleman támhle,“ řekl, posouvajíc to zpátky ke mně.

Otočila jsem ubrousek a opravdu, okamžitě jsem poznala Aidanův škrabopis. Nemohla jsem si pomoct a smála se, když jsem si to četla.

Ahoj Sweet Tea, je to místo vedle tebe obsazené?

Pokud ne, ukaž mi palec nahoru.

Podívala jsem se jeho směrem, setkávajíc se s jeho pohledem. Jeho rty byly zvlněné k jedné straně.

Teď už bylo jasné, proč Mel říkala, že se obětuje pro tým. Stolička vedle mě byla prázdná; bylo to, jako kdyby věděla, že by on chtěl sedět tady. Rozhodla jsem se proti svému nejlepšímu přesvědčení, že ho nechám, aby sem přišel. Nebyl žádná pohroma. Byl Jasonův bratr, a nějakým divným způsobem, pro ten důvod samotný, jsem cítila potřebu, abych ho pustila dovnitř.

Můj úsměv se roztáhl, vědíc, co jsem se chystala udělat se svým zatraceným palcem. Zvedla jsem ho a podívala jsem se na jeho místo, až na to, že on tam už nebyl. Prohledávala jsem bar, ale nemohla jsem ho najít. Místo toho jsem obdržela několik tázavých pohledů od těch, co byli kolem mě.

Najednou se moje tělo zachvělo. Teplá dlaň stiskla můj palec, který jsem držela ve vzduchu, posílajíc záblesk husí kůže po mé paži.

„Už jsem nedokázal dýl čekat.“ Aidanův chraplavý hlas zaduněl v mém uchu, když pustil mou ruku a posadil se vedle mě.

Kousla jsem se do spodního rtu. Moje vnitřnosti bublaly vzrušením.

„Trochu jsem se bál, že řekneš ne a nechtěl jsem ti dát tu šanci.“ Usmál se, když si lokl z jeho láhve piva.

„Měl bys trochu věřit lidem,“ řekla jsem. „Otázkou je … ty mě sleduješ?“

Jeho obočí se zvedlo a jeho pohled se rozšířil, když si dal prst na bradu. „Myslím, že ty sleduješ mě, pokud se nepletu. Já jsem ten, kdo tady vyrostl, pamatuješ?“

Jeho pohled nepolevoval. Horkost rostla v mých tvářích, když jsem ho sledovala, jak si prohlížel mé tělo odshora dolů v jednom pomalém, plynulém pohledu.

„Nejdřív se objevíš v mém domě, a pak tady? Jenom konstatuju,“ škádlil mě.

Pohrávala jsem si s ubrouskem přede mnou. „Vlastně jsem byla ve tvém domě dřív, než jsi tam byl ty.“

„Přesně tak. Vždycky jsi o krok napřed. Trošku podezřelé, nemyslíš?“ Zvedl obočí, a najednou se mé dlaně začaly potit. Co to s ním bylo?

„Mysli si, co chceš. Já nejsem žádný stalker,“ řekla jsem.

Jeho rty se široce roztáhly. „Chtěla bys vědět, co si myslím?“ zeptal se.

Můj pohled byl teď přilepený na něm. Upustila jsem ubrousek z mých zpocených dlaní. „Copak to je, oh pane moudrý?“

„Že bysme …“ odmlčel se a klesl svým pohledem. Moje srdce zrychlilo. „Měli jít tancovat.“

Klesla jsem pohledem k jeho hrudi. Zdálo se, že se mu rychle zvedala a klesala. Byl nervózní?

Můj pohled znovu vyhledal jeho. „Půjdu. Ale opravdu nevím jak.“

„Jak tancovat?“ Položil své pivo a zíral na mě, jako bych se zbláznila.

Zvedla jsem své rameno a pak ho nechala klesnout. „Ne. Ten krajovej dvacti-krok nebo jak se ten zatracenej tanec jmenuje.“

On se hluboce zasmál. „Myslíš country dvou-krok?“

„To by mohl být on,“ řekla jsem ukazujíc na něj, jako kdyby byl vítězem nějaké soutěžní show. 

Dal si další lok, a pak znovu odložil svou lahev. „Jase tě to nikdy nenaučil?“ Jeho hlas se vytratil po tom, co si uvědomil, co řekl.

Stiskla jsem své rty a zavrtěla hlavou. „Pokud si to správně pamatuju, tak řekl, že mě to v pravý čas naučí.“ Ale čas nebyl na naší straně.

Upřeně se na mě díval. „Tak, krásko. To se tak stává, že jsem mistr ve dvou-kroku. Dokonce jsem naučil Jase, jak ho tancovat. Zabil by mě, kdyby věděl, že jsem ti to řekl.“

Opravdu? Tohle bych si nemyslela. Usmála jsem se jeho přiznání. Tak nějak se mi líbila takhle nová informace.

„Tak, co říkáš, Sweet Tea? Dovolíš mi, abych tě to naučil?“

Nervózně jsem šťourala svými nehty. „Řekla bych, že si nejsem jistá.“

Posunul se dozadu a sklouzl z barové stoličky, stojíc vysoko za mnou. „Pak bych řekl … Nepřemýšlej. Ani na vteřinu. Jen dělej to, co cítíš.“ Jeho dech mě zašimral na krku, způsobujíc, že jsem se chvěla po celém těle.

Moje stolička se otočila a Aidan opřel své ruce o bar za mnou. Jeho tvář byla pouhé centimetry od té mé. Dívala jsem se na něj, užívajíc si ten příliš sexy úsměv na jeho tváři.

„Co cítíš tady?“ zeptal se, jeho pohled cestujíc k mé hrudi. K té samé hrudi, která držela mé závodící srdce. „Řekni mi …“

„Chci, abys mě naučil tancovat,“ odpověděla jsem zadýchaně. Odpověděla jsem srdcem, nenechávajíc svou mysl ani na vteřinu přemýšlet.

Jeho rty se zvlnily ke straně. „Co to bylo? Neslyšel jsem tě.“

„Uč mě. Nauč mě, jak tancovat,“ odpověděla jsem naléhavě.

„Všechno, cos musela udělat, bylo požádat,“ škádlil mě, když se natáhl po mé ruce, aby mě za ní vzal. Milovala jsem, když mě škádlil, když mě nutil říct, co jsem cítila.

S mou rukou pevně sevřenou v jeho nás vedl doprostřed tanečního parketu. Páry kolem nás už tancovaly, jako kdyby to dělaly celý jejich život, nevynechávajíc ani jeden takt, jak se s lehkostí pohybovaly. Píseň pokračovala v hraní skrz repráky, dost nahlas, takže nedaleké hlasy byly tlumené, ale dostatečně potichu na to, abyste mohli slyšet a rozumět textu o zchátralém baru a mladé dvojici, která byla divoká a svobodná. Znělo to zakázaně.

Moje ruka se přesunula na Aidanův biceps, ještě jsem nebyla připravená, abych svou paží zcela objala jeho tělo. Druhá dlaň zůstala pevně v jeho ruce, když ji zvedl pryč od našich těl. To byla ta chvíle, kdy se jeho druhá ruka dotkla mých zad, přitahujíc si mě blíž k němu, až se tlukot mého srdce stal hlasitějším, než byla hudba. Slyšela jsem každý úder a sledovala jsem, jak se jeho pohled rozzářil, když jsme udělali náš první krok, jeho sevření mě pevně držíc u něj.

„Pamatuj, prostě mě nech vést. Mám nás,“ řekl, sklánějíc svou hlavu blíž k mému uchu.

Kývla jsem. Jeho slova mnou pronikajíc, slabika za slabikou, z čehož jsem slábla, když dělal to, co řekl.

Odevzdala jsem mu své tělo, dávajíc mu plnou kontrolu, když nás vedl kolem tanečního parketu, vědíc zatraceně dobře, že nás měl. A nepouštěl se. Ve skutečnosti mě držel ještě pevněji. Jeho široká hruď se otírala o mou s každým krokem, kterým nás vedl kolem parketu. Ale nebylo to zmatené. Bylo to uspořádané, předem naplánované.

Každý krok sloužil svému účelu, když pokračoval v tanci. Nebylo těžké si nevšimnout, jak ostatní ženy blýskaly pohledy na Aidana, když jsme tančili okolo.

Chtěla jsem, musela jsem se ho dotýkat způsobem, o kterém jsem věděla, že byl víc než důvěrný. Moje ruka se nedokázala zastavit, když klouzala nahoru po jeho rameni a uchopila jeho krk. Zvedla jsem svůj pohled k jeho, jako kdybych se ujišťovala, že to bylo v pořádku.

On se široce usmál a pak sklonil svou pusu, šeptajíc do mého ucha. „Užíváš si to, viď?“

Jeho otázka byla arogantní a sexy a celá taková, jaká by neměla být, ale já ji milovala.

„Možná.“ Vrátila jsem mu úsměv.

Během vtěřiny byla naše těla dokonce ještě blíž u sebe. Melodie, která proudila z pódia se stávala tišší, když se každý úder v mé hrudi stával hlasitějším. Chtěla jsem, aby mé oči mrkly, pohnuly se, udělaly cokoliv, aby nebyly pohlceny jeho hltavým pohledem, ale moje silná vůle zmizela.

Jeho ruka pustila mou a zahákl mi prst pod mou bradou. Moje vnitřnosti se stáhly, když si olízl své rty, jen aby je rozdělil. Moje zuby zachytily můj spodní ret, když jsem čekala to, co udělá dál a když jsem to udělala, zasáhlo mě uvědomění, že moje ruka stále svírala jeho krk. Kousla jsem se do spodního rtu tvrději, téměr až do bodu prokousnutí, jak se čas loudal.

Bolestivě pomalý úsměv se vkradl přes jeho rty a pak z jeho dokonalé pusy vyklouzla ven slova. „Děkuju ti za tohle.“

Přejel placem po mém spodním rtu. „Jsi lepší tanečnice, než si myslíš.“

Byla jsem si jistá, že mi v tu samou chvíli uniklo lehké zasténání. Pustil mou bradu z jeho doteku a písnička se okamžitě změnila na pomalou melodii. Párkrát jsem mrkla, všímajíc si lidí, kteří se pohybovaly všude okolo. Nic nebylo tak, jak se zdálo. Světla byla trochu jasnější a to teplo, které mě kdysi pokrývalo, muselo být snem při tom způsobu, jakým mě brněla má kůže. Co se to právě stalo? Moje tváře pálily žárem, když jsem se otočila na podpatcích.