AFN - 12. kapitola

Překlad: Peťa

LOREN HALE

Ordinace terapeutky leží v srdci New York City a na cestě sem Lily nedokáže udržet nohy, aby jí neposkakovaly. Strávil jsem tři měsíce vylíváním si vnitřností doktorům a psychologům; jedna sexuální terapeutka mě neodstraší. Jen bych si přál, abych mohl sejmout Lilyiny nervy. Řekl jsem jí, že to nebude divné – že tato dáma už pravděpodobně slyšela nějaké divoké věci – ale nestačilo to, aby to zastavilo její hlavu, aby nešlehala ke dveřím, jako by byla připravená vymrštit se.

Vezmu ji za ruku a propletu její prsty s mými. Její ramena se uvolní a otočí se, aby se na mě podívala, a zároveň uvolní obrovský výdech. Nemůžu si pomoct, ale usměju se. Je roztomilá dokonce, i když to nezamýšlí.

Po zaplacení za taxík, napjaté jízdě výtahem a krátké chůzi chodbou čekáme v malém prostoru, který vypadá spíš jako moderní obývák: skleněné knihovny a světlo proudí skrz dlouhá okna. Dveře ordinace se otevřou a terapeutka nám pokyne dovnitř. U kávově zbarvené zdi stojí kožený gauč. A přímo naproti stojí robustní černá kožená židle.

Když si zabere židli s malým zápisníkem v ruce, vryju si do mysli její vzhled. Nejsem si jistý, jak jsem si představoval Lilyinu sexuální terapeutku, ale rozhodně to nebylo jako středního věku s krátkým černým mikádem. Ta žena je ještě mrňavější než Lily, pravděpodobně není vyšší než pět stop (pozn. asi 152 cm).

„Vy musíte být Loren.“ Natáhne ruku, než se posadím na gauč. „Tolik jsem toho o vás slyšela.“

Potřesu tou její a pak se usadím vedle Lily, moje paže se obtočí kolem jejího pasu. A sleduju terapeutku, dívám se, jestli si toho doteku všímá a jestli se mě za to chystá kritizovat. Neřekne ani slovo, ale její oči zachytí naše objetí.

„Vlastně je to Lo,“ opravím ji. „Zřejmě vám Lily neřekla všechno.“ Moje slova chutnají v puse nepříjemně a znějí ještě hůř.

A přesto se terapeutka dobromyslně usmívá.

Nevím, proč mě to irituje. Přál bych si, aby na mě vyštěkla, jako to dělá Rose za to, že jsem neurvalý a nestydatý.

Vyhlédnu z okna. Její nesmírný výhled na město pravděpodobně stojí kurevskou tunu – zvláště s parkem přímo v dohledu.

Samozřejmě že Rose vybrala nejdražší terapeutku v okruhu stovky mil. Ne že by peníze pro Lily něco znamenaly. Ale já bych nebyl schopný dovolit si mít parádu s … přečtu si jméno na plaketě z dubového stolu. Dr. Allison Banning.

Lily se o ní nikdy nezmiňuje křestním jménem, vždycky o ní mluví jako o „Dr. Banning,“ ale pokud musím někomu vystavovat svoje soukromé pocity, nechci se chovat, jako by byla úplný cizinec.

„Takže Allison…“ Sleduju ji, jak si překříží kotníky a soustředí na mě celou svou pozornost. Žádný div, že se Rose líbila. „Dostává se k vám hodně párů závislá na sexu, alkolik?“

„Vy jste můj první.“

„Šokující.“

Lily mě šťouchne loktem do boku a nedokážu říct, jestli je to kvůli mému sarkasmu nebo kvůli tomu, že jsem jí řekl Allison. Terapeutka zůstává bez mrknutí, už ovládá ten lhostejný obličej a chladný zevnějšek. Mohla by to Connorovi Cobaltovi natřít.

„Proč mi neřeknete, jaké to je, od té doby, co jste se přestěhoval domů?“ zeptá se mě Allison.

„Ohledně sexu nebo obecně?“

Lily se změní v zářivý odstín červené a sesune se v sedadle. Jsem víc v pohodě ohledně mluvení o píchání, ne protože mám péro nebo protože ona je stydlivá – i když tak trochu je – ale protože nejsem na sexu závislý. Necítím se ohledně sexu stydlivý. Ona ano.

Zvednu paži k jejím ramenům a ona se trochu posune k mému tělu, víc se uvolní.

„Buď, anebo,“ řekne mi Allison. Její oči teď těkají mezi Lily a mnou s fascinovanou pozorností. Rozhodně se chystá rozebrat každičký pohyb, který uděláme. „Vy se rozhodněte.“

Lily otevře pusu, ale úmyslně ji přeruším. Nechci, aby se tomu tématu vyhýbala. „Měli jsme sex před pár dny,“ přiznám. Vysvětlovat svou neschopnost být s Lily, aniž bych ji vzrušil – no, zdá se to, jako chodit pohyblivým pískem. A tak to úmyslně udržuju krátké, přímé, k věci. Nemusí znát zapeklité detaily.

Jako jak nedokázala počkat do noci. Jak jsem se od ní musel po hodině odpáčit, aby přestala. Byla uspokojená, ale s Lily je to chvilkové uspokojení. Odezní to v sekundě, kdy si přeje znovu cítit vyvrcholení. Chtěl jsem ji píchat tak moc, jako chtěla být píchána, ale musel jsem sledovat, jak se její tvář rozpadá, když si uvědomila, že to je vše.

Poprvé se dívám na větší obrázek – budoucnost – ale Kriste, nikdo nikdy nezmínil, jak budu muset přetrpět úvodní bolest, abych se tam dostal.

„Měli jste sex před pár dny,“ zopakuje Allison. „Co přesně se stalo?“

„Dal jsem penis do její vaginy.“ V mé hrudi plavou rozpaky a výčitky svědomí s černým térem. Můj filtr  - je permanentně v nepořádku. Myslím, že můj otec ho musel jedné noci roztřískat. Ale ne svými pěstmi. Na to je příliš civilizovaný.

Lily vypustí smích, což mě přiměje cítit se trochu líp.

„Ne anatomicky,“ objasní Allison. „Měli jste jen misionáře? Jak dlouho to trvalo? V které denní době? A jak to skončilo? Jaké byly vaše pocity potom?“

Tolik zkurvených otázek, ale vezmu je jednu po druhé. „Jen misionáře. Bylo to kolem sedmé.“

Lily při denní době okamžitě zčervená.

Moje oči se zúží, moc dobře vím, že jsem byl právě přichycen díky Lilyině schopnosti změnit se na třešeň.

„Bylo by nejlepší, kdybyste nelhal,“ řekne mi Allison.

„Bylo to kolem třetí,“ říkám s pokrčením ramen. „Nemohla počkat na později, ale opravdu vydržela, dokud jsme se nedostali domů.“

Allison přikývne. „To je opravdu dobré, Lily.“

Trochu se nad tou pochvalou rozzáří a já jí stisknu rameno, uvědomuji si, že moje slova v sobě neskrývají stejnou moc jako její terapeutky. Slyšet profesionála říct: „Vedete si dobře,“ musí být úleva.

Neznám to, fakt. I přesto, že jsem se toho hodně naučil, většina lidí na rehabilitaci mě chtěla odtamtud pryč. A můj terapeut na mě zírá, jako bych byl podělanec světové třídy. A Ryke – no, pochvaly od něj nestojí za moc. Snaží se vynahradit to, že v mém životě chyběl, že mě nechal samotného s otcem, o kterém věděl, že se řadí nízko na žebříčku Nejlepší otec na světě.

„A co se stalo potom?“ zeptá se Allison.

„Odtáhl jsem se od ní,“ říkám, „ale pokoušela se pokračovat. Ukončil jsem to tím, že jsem ji jen držel v náručí, dokud neusnula.“

Krátké štěstí v Lilyiných očích začíná odlítat, opět nahrazeno tichým pokořením.

„Neusnul jste s ní?“

Zamračím se. „Co na tom záleží, jestli ano nebo ne?“ Nechápu, jak se to týká Lily. Posunu se na svém sedadle a Lily obrátí svou pozornost ke mně. Vůbec se mi to nelíbí.

„Vy máte taky problém,“ řekne Allison, „a vaše závislost ji bude ovlivňovat. Už ovlivňuje.“

Přeruším ji. „Chápu to. Měl bych se od ní držet dál. Měl bych říct sbohem a nechat ji mít šanci bojovat.“

Lilyiny oči se rozšíří a sevře mé tričko mezi bledými prsty.

I jen pomyšlení na to, že bych ji měl nechat odejít, pošle tak hluboko do mých vnitřností bolest. Nikdo mě nezná tak jako Lily Calloway. Je to moje nejlepší kamarádka a bez ní – Bože, jaký to má smysl?

„Ne,“ řekne rozhodně Allison. „Chystala jsem se říct, že jsem tu i pro vás, Lo. Vaše uzdravení je shodné s Lilyiným. Aby byla zdravá, musíte být taky.“ Odmlčí se, jen jednou pohlédne na svůj zápisník. „Nemyslím si, že oddělení je zde správný krok. Bez monogamního vztahu Lily možná spadne zpátky do své staré rutiny a je nejlepší posílit ten vztah, který už je, ne ho zničit.“

Přikývnu, její slova se pomalu usazují. Čekám na úlevu, ale sotva mě zasáhne. Myslím, že veškeré mé štěstí je pohřbeno pod mukami toho, co musí přijít.

„Takže,“ začne znovu, „proč jste neusnul s ní?“

Olíznu si rty, teď ochotnější osvobodit své myšlenky, když vím, že je na naší straně. „Spánek je pro mě poslední dobou opravdu těžký. Trvá mi to dýl než Lily.“ Moje noha se trochu strká a Lily je ta, kdo mi přitiskne ruku na koleno, aby mi poskytla moc potřebnou útěchu i přesto, že bych právě teď radši byl já její skálou. „Každou noc roky,“ říkám, „jsem pil, dokud jsem neodpadl. Alkohol – to byla moje pilulka na spaní.“ Byla to právě tato věc, která zastavila moje neklidné myšlenky a strčila mě do postele. Bez ní jsem neustále vyčerpaný.

Allison se mě ptá, proč to tak je a já vysvětlím svou závislost na alkoholu. Ale poskytnu jí jen krátké detaily, nechci celé sezení soustředit na sebe. Takže jsem rád, když Allison směřuje svou další otázku na Lil.

„Jak tě to přimělo se cítit, když ti řekl, abys přestala?“

Vzduch napne dlouhá pauza.

Lily zatěžuje pravdu lží. To je to, co děláme. Konstruujeme příjemnou historku, abychom zamaskovali bolest, abychom změkčili utrpení. Oba jsme v tom tak dobří, že někdy dokonce lžím začneme věřit. Jsem vyděšený znovu se vydat po té cestě, ale je to ta snadná na výběr.

Otevře pusu a pak ji zavře, nejistá.

„To je v pořádku,“ pobídnu ji. I když je pravda ošklivá a bezcitná, chci to slyšet. Jsem připravený na to, abychom všechno vyložili, dokud nebudeme kompletně obnažení a vystavení. Nevím, jak jinak to udělat, aby to fungovalo.

Allison přeformuluje otázku, zmírní její existenci. „Nebude to poprvé nebo naposledy, co ti řekne, abys přestala. Teď je dobrá doba na to mluvit o tvé reakci na situaci. Takže jak tě to přimělo se cítit, Lily?“

Zaváhá jen na sekundu. „Ne dobře.“ Její oči přistanou na jejích kolenou a její ramena se stočí dopředu. Vypadá malá a smutná a hrozně hrozně zdrcená.

Narazí do mě vlna emocí a mám problém je oddělit.

„A já prostě…“ zadrhne se, „… nechci být tou holkou. Tou, která žebrá o něco, co ví, že nemůže dostat. Je to, jako bych žádala kluka, že bych ráda šla na rande a on řekl ne, ale já neposlouchala a prostě pořád žádala a žádala, jako by odpověď měla být jiná. Cítím se… uboze.“

Nikdy ji nechci přimět, aby se cítila takhle.

„Nejsi ubohá, Lil,“ zvládnu říct, moje hrdlo nateklé. Vtáhnu si ji do náruče a políbím ji na vršek hlavy. Chci odebrat její bolest, ale ironií je, že jsem ji způsobil.

„Myslím Lily,“ řekne Allison, „že budeš muset začít chápat, že když ti Lo řekne, abys přestala, není to odmítnutí. Je to forma lásky. Vím, že je těžké tomu porozumět zvlášť proto, že jste oba dělali věci úplně opačně.“

Lily krátce přikývne. Nebude to pro ni snadné prostě věřit radě Dr. Banning. Mám stejný problém. Naše mozky jsou propojené trochu jinak než u kohokoli jiného. Ale jsem ochotný sjet tuto horskou dráhu s ní – dokud oba nebudeme od tohoto trápení volní.

„Teď si promluvme o tvých omezeních a dopise, který jsem s tebou poslala domů,“ řekne Allison.

„Nazvali jsme ho černá listina,“ řekne jí Lily. „Ale nečetla jsem ho. Dala jsem ho sestře, aby ho dala Lo a shodli jsme se, že je lepší, pokud nevím. Teď… toho tak trochu začínám litovat.“ Otočí se ke mně. „Myslíš, že bych si ho měla přečíst?“

Allison mě předběhne. „Vlastně, Lily, myslím, že je to skvělý nápad, že jsi ho nečetla. Ukazuje to podporu na Loově straně a důvěru na tvé. Taky ti to dává možnost uvolnit se ohledně omezení.“

„Jak se mám uvolnit, když vše, na co můžu myslet, je, co bylo dáno na černou listinu?“

„Pokud by sis to opravdu přečetla, nemyslela bys pořád na to, co za sexuální aktivity bylo zakázané?“

Lilyina tvář padá. „Hádám, že jo.“

„Proč to tak teda na chvíli nezkusíš?“ navrhne Allison. Podívá se na své hodinky. „Poslední věc, kterou chci prodiskutovat, jsou obavy. Tento vztah je pro vás oba nový a myslím, že by bylo nápomocné, kdybyste si vzájemně řekli jednu z vašich obav.“

Lilyiny rty se kvapně zavřou, tak využiju příležitosti jít do toho první. Kvůli ní.

„No…“ Říkám a rychle si uvědomím, že jsem to nepromyslel. Moje obavy? Mám jich mnoho. Že mě Lily bude podvádět. Já, že budu pít. Oba že to budeme podělávat, dokud nebudeme moct vidět rovně. „Bojím se, že…“

Lily se otočí, aby byla čelem ke mně, a já jsem na minutu ztracený v jejích očích. Najednou si uvědomím, že se bojím všeho. Že ztratím jedinou holku, kterou jsem kdy miloval. Že bude její tajemství vyslovené celému světu a že ji budu sledovat rozpadat se z těch následků. Už tak je malá a křehká, něco jako tohle ji zabije, myslím.

Ale Lily a já jsme se rozhodli neříkat Allison o výhružných zprávách. Je to příliš nebezpečné, když nevíme, kdo je posílá. A částečně je situace nová a syrová a mluvit o tom je jako mačkat infikovanou ránu.

„Lo,“ naléhá Allison na moje ticho.

„Bojím se,“ začnu znovu, „že bude chvíle, kdy se staneš naštvanou a zahořklou a rozhořčenou pokaždé, co ti řeknu, abys přestala, že si uvědomíš, že někdo jiný ti může dát to, co chceš.“

Lilyina hlava šlehne ze strany na stranu, jako bych se tak mýlil. Tento druh reakce vyvolává dobrý pocit.

„Nikdo jiný mi nikdy nemůže dát to, co chci,“ vydechne. „Chci jen tebe.“

Držím se těch slov, i když oba víme, že nejsou úplně pravdivá. Chce píchat. Chce výšinu vyvrcholení stejně, jako já se chci utopit ve flašce bourbonu. Chci příval, spláchnutí a jízdu do očistce a zpátky. Nejsme jeden pro druhého prvním požadavkem a první potřebou. Jsem pro ni druhý. A ona je druhá pro mě.

Chci, aby se to změnilo.

Vezmu ji za ruku a políbím ji na klouby, ale neusměje se, protože ví, že je na řadě.

„Lily?“ zeptá se Allison.

Lily drží oči na mně a já jí věnuju povzbudivý úsměv. „Bojím se,“ řekne, „že budeš nenávidět, že jsi na nějakém sexuálním rozvrhu a že budeš nenávidět, že máš zakázáno svoje vlastní potěšení. Není to vůči tobě fér a najdeš si někoho, kdo tě přiměje cítit se líp, než můžu já.“

Pusa se mi otevře překvapením. Nikdy jsem nepomyslel na to, že si dělá starosti o tohle. Ani bych neuvěřil, že by to mohla být možnost. Miluju ji nad rámec skvělého sexu. „Lil“-

Rychle se do toho vloží a rozhodí ruce. „Co když ti nikdy nemůžu dát ústní práci?“ zeptá se, teď trochu hysterická. „Myslím, co když to je na černé listině? To není správné, Lo! Taky máš potřeby!“

Zubím se a tak těžce se snažím, abych se nesmál. Pravděpodobně je to na hovno, že se můj úsměv roztáhl do nových proporcí, ale nemůžu si pomoct. Ne když šílí kvůli tomuhle.

„To není vtipné!“ vykřikne, ale její rty se začnou zvedat a napodobují tak ty moje. „Přestaň. Myslím to vážně.“

„Promiň.“ Nemůžu ani předstírat, že zním omluvně, ani se nemůžu přestat usmívat. „Je to jen roztomilé.“ Zrudne a to mě jen nutí chtít si ji sesbírat do náruče a uvěznit ji proti gauči. Vzít si ji přímo tam. Milovala by to.

„Okay, dobře… pak ti teda dám ústní práci po tomto,“ dožaduje se.

Z toho skoro ztvrdnu. Musím myslet na něco jiného. Jako na fakt, že přímo tady sedí Allison. „Co takhle kdybych ti dal vědět, až jednu budu chtít,“ přeformuluju to. Četl jsem černou listinu, a zatímco to nevylučuje kouření, určitě to má jisté vyhrazené podmínky. Ve skutečnosti si myslím, že by Lily byla opravdu překvapená, co ta listina skutečně říká.

Lil zúží oči. „Jen mi budeš pořád říkat později, dokud se z později nestane rok.“

„Během týdne,“ říkám, moje oči se rozsvítí. Jen se svou holkou opravdu musím v podstatě vyjednávat, aby mi neposkytla kouření.

Její čelo se zvrásní, jako to dělá, když tvrdě přemýšlí. Po chvíli se na mě podívá a přikývne. „Dohodnuto.“

Allison pípne. „To je dobré, opravdu dobré. Vy dva spolu navzájem komunikujete velmi dobře a necháváte své hlasy, aby byly slyšet. To, na čem chci, abyste oba pracovali, je, jak dostat svůj sexuální život do bodu, kde nebude zasahovat do vztahů, školy, prací, nebo dokonce denních aktivit. Vím, že v minulosti jste vy dva měli velmi aktivní sexuální rutinu.“

Aktivní nepopisuje to, co jsme dělali. Když jsme oba byli na nejspodnějším dně, zřídka jsme vůbec opustili ložnici. Byla to všepohlcující záležitost. Probuzení se. Pití. Píchání. Spaní. Příležitostně jedení. Bylo to obojí, nejlepší i nejhorší období mého života.

„Myslím, že každý z vás je připravený udělat změnu,“ pokračuje Alisson. „A ta začíná teď.“