Mr.P - 21. kapitola

Překlad: Arey
Kor.: Ann

21/ Setkání

Charlotte

Je půlnoc.

Tak proč někdo ťuká na moje dveře?

Matt.

To jméno mi z ničeho nic vyskočí v hlavě a najednou ucítím v hrudi naději, která křičí a kope, když si na sebe natahuju župan, utáhnu ho kolem sebe a spěchám otevřít dveře.

Buď Matt.

Buď Matt.

Na druhé straně stojí Wilson. "Chce tě vidět." Prohlédne si můj pokoj přes moje rameno. "O samotě."

Ach. Bože.

Deset.

Bylo to deset dní od doby, co mi řekl, že mě chce.

Přemýšlela jsem, kdy ten den nadejde. Dokonce jsem začala věřit, že se to možná nikdy nestane.

Ale teď stojí Wilson u mých dveří. Říká, že mě Matt chce vidět.

Ani nevím, co od toho setkání očekávám. Také by mohl chtít jen malou poradu - nebo mi možná řekne, že je to špatný nápad, že má něco, na co se musí soustředit.

Měl by pravdu. Naprostou pravdu.

Takže se snažím uklidnit tu touhu po Mattovi Nebeském Líbači Hamiltonovi a připravím se na profesionální setkání - notebook v rukou, připravena zaznamenat jakékoliv nápady nebo změny. I když Wilson řekl, že mě chce vidět o samotě, odmítám si dávat nějaké naděje, abych je nemusela utopit.

Mám problém polknout, když přikývnu a řeknu, "Sejdeme se u výtahu za dvě minuty."

Zavřu dveře a opřu se o ně, snažím se nadechnout.

Sakra.

Matt bude moje smrt.

A možná taky konec mojí kariéry.

A já bych se nad tím měla nejspíš pořádně zamyslet, než udělám něco lehkomyslného.

Nezamyslím se.

Jdu do toho a zamířím k šatníku. Převleču se do sukně a blůzy, popadnu svoje věci, klíč od pokoje a zavřu za sebou, vydám se za Wilsonem k výtahu, pak dolů k zadnímu východu z podzemních garáží.

Když dojdeme k autu, otevřou se dveře.

"Charlotte," ozve se ten nejhezčí hlas ze stínů zadního sedadla.

"Matte."

Spolknu nadšení a touhu, která se mi nashromáždí v krku. Už jsem vlhká. Bradavky mě tlačí do látky podprsenky a blůzy. Nahne se a já vklouznu dovnitř, zavřu za sebou.

Je oblečený celý v černém.

Voní draze.

A vypadá smyslně jako hřích.

Takže se jako hřích rychle pohybuje, když mi chytí bradu mezi palec a ukazováček a donutí mě se mu podívat do jeho krásných tmavých očí. "Doufám, že jsem tě nevzbudil."

Hlas má nakřáplý, ale to je i můj.

"Vlastně ano. Ale nemusel jsi kvůli tomu posílat Wilsona."

Usměje se a podívá se na mě, přejede druhou rukou přes sedadlo a překryje tu mou. Při tom doteku se mi zadrhne dech v krku. Stiskne mé prsty a donutí mě se na něj podívat.

Wilson projíždí temnými ulicemi a Matt mi zvedne ruku, otočí ji a políbí mě na vnitřní stranu dlaně.

Nadechnu se, pocítím teplou a vlhkou špičku jeho jazyka. Přejíždí jím po citlivé kůži mé dlaně.

Zasténám, nakloním se blíž k jeho tělu. Cítím z něj teplo.

Matt mě chytí za boky a přitáhne si mě celou k sobě. Odtáhne mi vlasy z čela. "Požádal jsem Wilsona, aby nám zařídil trochu soukromí." Prohlíží si mou tvář.

"Jsem ráda," přiznám.

Natáhnu se k jeho tváři.

Bože, opravdu se to děje?

Vážně?

Lehce přejedu prsty po jeho kůži. Miluju ty lehké stíny na jeho bradě pod mými prsty. Jak zatíná čelist, když mě nechá, abych se ho dotýkala, jeho oči mě pohlcují.

"Jestli se na mě takhle nepřestaneš dívat, nezvládneme to ani k výtahu," varuje mě.

"Jak se na tebe dívám?"

"Stejně, jako ses na mě dívala, když jsem tě v nemocnici políbil na prsty."

"Ach ně! Dívala jsem se na tebe takhle? To není dobře! Lidi si toho mohli všimnout."

Nadzvednou se mu koutky rtů. "Zvykli si, že se mnou ženy flirtují. Ale je to moje reakce, kterou by měli sledovat." Usměje se, pak se nahne a políbí mě na rty.

Olíznu si je, ochutnám ho z něj. "Jsi opravdu dobrý v kontrolování svých reakcí."

"Tím bych si nebyl tak jistý. Můj děda si jich všímá."

"Nesnáší mě, co?"

"Nelíbí se mu představa toho, že stojí něco mezi mnou a tím, co pro mě chce."

Vydechnu.

"Dneska jsi s těmi dětmi vypadala úchvatně. V nemocnici," řekne. V jeho hlasu ucítím uznání.

"Já? To tebe milují."

Usměje se a pomalu zavrtí hlavou. "Jestli je to pravda, tak sis je získala taky. Proč by jinak chtěli, abych políbil nějakou ženu, když by mě s ní nechtěli vidět?" Usměje se a odtáhne. "Víš, děti nejsou ovlivněné normami a pravidly. Vidí, co je a ví přesně, jak by chtěli, aby to bylo."

"Rozesmálo mě, že jsi poslechl ty děti, ale ne ty reportéry."

"Jen to zkusili jako záminku, to jim nedám. Alespoň ne vědomě." Pak se na mě podívá a já pochopím to riziko, které mezi námi je.

Wilson zastaví před menším hotelem jen kousek od toho našeho.

Je průměrný, ne jedno-hvězdičkový, ale taky ne pěti-hvězdičkový. Místo, kde by nikdo nečekal, že se Matt objeví.

"Jsem hned za tebou. Vypni si telefon," řekne mi Matt.

Jsem tak nervózní, že si koušu spodní ret, když si vezmu klíč od pokoje, který mi Matt podá předtím, než otevřu dveře.

"Nehraj si s tím rtem tak moc - to nech později na mě."

Zastavím se.

Uvolním ret mezi zuby.

Sleduju, jak se pomalu, spokojeně usměje.

A já se usměju zpátky.

Pak rychle vypnu telefon, vydechnu, zastrčím klíče do kapsy a zamířím k výtahům.

Tohle je tak lehkovážné. Tak moc, ale vidina jeho doteků je až příliš lákavá.

Do výtahu se mnou vejde žena v červeném svetru.

Srdce mi začne v hrudi bušit.

Držím skloněnou hlavu a prohlížím si svoje boty. Tělo se mi třese adrenalinem, očekáváním a strachem. Projdu chodbou, zastrčím klíč do zámku a vejdu do místnosti.

Prostorné, jednoduché, moderní a elegantní.

Jdu do koupelny, rozpustím si vlasy, štípnu se do tváří a pak vyjdu ven.

Čekám minuty, než...

Se dveře otevřou.

Jeho vysoká postava zaplní prostor ve dveřích. Pořád v černém - až na kšiltovku na hlavě.

Jediný chlap, kterého jsem kdy chtěla.

Vejde dovnitř a loktem za sebou zavře dveře.

Vydechnu. "Viděl tě někdo?" zeptám se.

Sundá si kšiltovku New York. "Ne."

"Měla jsem skloněnou hlavu, já-"

Přejde místnost, vezme mou ruku, přitáhne si ji k ústům a políbí mě na prsty.

Sleduju, když políbí každý prst jeho teplými rty. Jeho pohled je jako střela, která míří za teplem, které se mi tvoří mezi nohama, když mi olízne prsty. Sleduje mě, když opatrně každý z nich nasaje. Tiše zasténám.

Pustí mou ruku a chytí mě za bok. Ucítím jeho nos na vršku hlavu.

Jednou rukou mě pohladí po vlasech až na záda.

Pod blůzou mi teď po pase přejíždí rukou.

Jsem mimo. Nutím ho, aby mě přitiskl pevněji.

Vím, že bych tyhle věci neměla chtít.

Nebude ten typ muže, který mě každou noc políbí na dobrou noc. Bude toho mít tolik, že bude pochopitelné, když zapomene na vaše narozeniny. Není ten muž, se kterým byste mohli mít šťastný život. Je ten muž, kterému k nohám padají ženy, muž, který chce víc, než co můžete dát a vždycky se o to bude snažit.

Všechno tohle vím, ale nemůžu se zastavit od toho, abych se k němu nepřibližovala a cítila tep jeho srdce přes látku trička.

Neúnavně jsme pracovali měsíce.

Je to tak skvělý pocit, být mu tak blízko.

A také je skvělé, jak mi přejíždí očima po tváři, hladí mě po vlasech a říká, "Přemýšlela jsi o tomhle?"

Přikývnu.

Chytí mě za zátylek a drží mě klidně, políbí mě.

Několik dalších minut se třesu pod jeho polibky a něhou. Jeho ruka mu sklouzne z mé hlavy k nohám, když mě začne vyzouvat. Cítím se chráněná, uctívaná.

To, co děláme, je riskantní, ale jak to může být špatné, když je to tak dobré?

Matt se o něco odtáhne a chytí můj obličej do dlaní, vypadá teď tak žhavě, jako bych se dívala do slunce. Dívá se na mě, jak se na něj dívám a jeho úsměv zněžní. Oba jsme plni adrenalinu, tím zákazem přitažlivosti mezi námi.

Chytí mě za boky a vyzdvihne do vzduchu, jen o pár centimetrů, tak, aby moje rty byly přesně tam, kde je chce.

A vezme si je. Tvrdě.

Jeho rty donutí ty moje rozevřít, jeho jazyk se dožaduje vstupu a nakloní hlavu, aby měl lepší přístup.

Ta touha, která ve mně rostla, se uvolní a já obtočím ruce kolem jeho ramenou.

Mám pocit, jako bych čekala jen na tohle ode dne, co jsem se přidala ke kampani. Cítit Mattovi ruce kolem sebe, jak mě drží u své pevné hrudi. Pohlcuje mě svým silným objetím.

Veškeré zábrany zmizí, když se dotkneme jazyky a začneme si spolu hrát. Sevřu ruce kolem jeho krku silněji a on zasténá, jako by schvaloval moje divoké líbání.

Rychle dýchá, ale já dýchám rychleji. Položí mě zpátky na nohy a položí mi ruku na tvář, prsty mě hladí po spáncích. "Snažil jsem se udělat správnou věc. Ale já kurva nemůžu," řekne.

"Nedělej."

Otočím hlavu a políbím ho na dlaň. Vyjde z něj zvuk, který jsem z něj ještě nikdy neslyšela, jako zavrčení, které v sobě skrývá jedno slovo: Charlotte.

Jeho rty narazí na moje.

Divoce se líbáme půl minuty, pak se odtáhneme a pozorujeme toho druhého.

Dívám se na jeho tvář, když se dívá dolů na mě, pořád ten samý chlap, po kterém jsem toužila, když jsem byla mladší, ale teď mnohem víc sexy a nedosažitelnější než kdy dřív.

Na ničem nezáleží, je to jedno.

Jediné co vím je, že ho chci. Mé tělo je jako v ohni a jako by mělo každou chvíli vybuchnout.

Vezmu jeho ruku a položím si ji na tričko, táhnu ji níž, níž, pod látku blůzy a pak nahoru, přitisknu ji na svá prsa - přes podprsenku.

Matt mě odmění pomalým, lenivým a svůdným úsměvem, když mě za nej chytne.

Nahne se a tentokrát mě políbí pomalu, přejíždí mi přes bradavku palcem. Nechám jeho ruku na svém prsu, nadšená, když rozepne jeden knoflík volnou rukou a zajede jí pod ni. Teď drží obě.

Hladí je.

Škádlí.

Polknu zasténání, chytím ho za ramena za tričko a přitáhnu se k němu blíž.

"Chci tě svléct a přejet jazykem každý centimetr tvého těla," vydechne. Jeho tělo vibruje touhou a já vidím, že se mu líbí, když se o něj otírám jako kočka.

Rozepne mi blůzu a odhalí mě jen v podprsence.

"Bože, jsi tak nádherná, že tě musím vidět celou." Vpíjí se do mě pohledem a pak se naše rty spojí. Užívá si naše líbání, jako by měl v plánu si mě užívat celou noc. Ano!

Věci se začnou přiostřovat, když na chodbě hotelu uslyšíme nějaké zvuky.

Matt odtáhne svoje rty.

Zvedne hlavu a otočí se ke dveřím a já čekám, zadržuju dech. Rychle dýchá.

Znovu se objeví pochybnosti, ale nedostanou proti tomuhle šanci - proti němu.

Podívá se zpátky na mě, hruď se mu zvedá a rty se mu trochu nadzvednou. Podívá se na mě a olízne si rty. "Charlotte, Charlotte. Nemáš ani tušení, jaké věci s tebou dnes večer chci dělat, zlato."

Ukaž mi je! Udělej je!

Na dlouhou vteřinu se podívá dolů na mou podprsenku a pomalu skloní hlavu a zachytí jednu bradavku. Přejede přes ni jazykem. Už je tvrdá, ale když ji přes tenkou látku nasaje, ztvrdne ještě víc.

Jeho zasténání mě vzruší.

Zasténám a hladím ho po zádech, když zajede rukama mezi naše těla, pod mou sukni. Jeho ruce vjedou do mých kalhotek a přejede přes moje záhyby.

"Dopřej mi tohle, krásko," částečně zavrčí a částečně zašeptá, když mezi ně zajede prstem. "Bože, dej mi to všechno."

"Prosím." Nadzvednu boky, když do mě zajede prstem.

Stáhnu se kolem něj.

"Přesně tak, zlato, líbí se ti, když tohle dělám?" zeptá se hluboce, když do mě zajede druhým prstem.

Stáhne podprsenku dolů a krouží teď jazykem přes odhalenou bradavku a šeptá, "Bože, jsi tak krásná," když v tom se ozve zaklepání na dveře.

Matt se odtáhne a zakleje, vytáhne prsty a olízne je.

A to byla nejspíš ta nejvíc sexy věc, jakou jsem kdy viděla. Bůh mi pomáhej.

S mrknutím zamíří ke dveřím. Podívá se kukátkem a počká, než si srovnám oblečení, než dveře otevře.

Wilson rychle vejde dovnitř a zavře dveře. "Někdo vás musel poznat a zavolal tisk. Musíme odejít, Matte." Mračí se a vypadá, že se vyhýbá pohledu na mě.

"Ježíší," zavrčí Matt.

Zajede si rukou do vlasů, evidentně naštvaný. Pak se na mě omluvně podívá. Jako další hodí pohledem po Wilsonovi. "Dej nám minutu."

Wilson odejde a já se nemůžu začít pohybovat rychleji.

Můžu říct, že Matt vidí, že jsem vyděšená, když přejde pokoj, zatímco já si srovnávám oblečení.

Chytí můj obličej a podívá se na mě, naše oči jsou pár centimetrů od sebe. "Hej, buď v klidu, zlato. Jsme dospělí. Nikomu neubližujeme."

"Já vím. Jen nechci nic pokazit. Jen že, od té noci..."

Zavrtím hlavou. Nemůžu si dovolit být kolem něj slabá, mít nedostatek sebekontroly, když přijde na něj.

"Nemohla jsem na tebe zapomenout - ani ty roky nestačily. Sledovala jsem tě kamkoliv jsi šel. Nebyla jsem si ani jistá, jestli tu práci vzít. Když mi ji přišel Carlisle nabídnout, myslela jsem, že jestli se objeví znovu ty jiskry, budu se držet zpátky. Měla jsem se držet zpátky-"

"Řekni mi o té jiskře" řekne a jeho oči teď září.

Stisknu rty k sobě, zamračím se. Najednou jsem na něj naštvaná, že se na mě dívá s těma smějícíma se očima. "Žádná jiskra."

"Ne?"

Stisknu zuby a hodím po něm pohledem. "Jiskry... množné číslo." Zavrtím hlavou. "Je to jako pochodeň. Olympijská pochodeň."

"Aaach," řekne.

Přísahám, že ten chlap se dokáže smát očima.

Nevím, jak to dělá!

Strčím ho do hrudi a pokračuju. "Proč tě nemůžu nemít ráda stejně jako tví oponenti?"

"Protože se mnou chceš spát."

Navzdory všemu se rozesměju a pak se otočím k oknu.

Teď už vystřízlivělá.

Stoupne si za mě, pomalu se nadechne. Srdce mi poskočí v hrudi, protože mi jemně přejede nosem po vlasech. Jeho hlas je blízko. "Spi se mnou, až tenhle víkend dojedeme do D.C."

"Matte..." začnu.

Ano!

Ne. Ne. NE!

Jsem rozpolcená, když se k němu pomalu otáčím.

Je nejhezčí chlap podle magazínu People i přesto, že pracoval roky, aby ho brali vážně. Zahazovat se s mladou internistkou by mu nepomohlo.

"Něco jsme tu začali. Nenechám to být," řekne a přeruší mě tak.

Páni. Je opravdu zatvrzelý.

Vydechnu.

Chytí mě za bradu a usměje se na mě. Zopakuje, "Přespi u mě v D.C."

O centimetr se odtáhnu, dál od jeho dotyku. "Akorát si uvědomuju, že nevím, jestli tohle můžu."

"Proč?"

"Protože si nejsem jistá, jestli nebudu chtít víc."

Moje přiznání mi pomůže vystřízlivět. A i jemu.

"Víc." Zopakuje.

Stáhne ruku. Pak si zajede rukama do vlasů a svaly na jeho čelisti začnou pracovat.

"Můj největší strach je, že moje děti v životě něco zažijí a já o tom nebudu vědět. Že jim nebudu moct popřát všechno nejlepší k narozeninám. Že moje žena bude každou noc sama, protože já budu mít tolik práce a ani ji nebudu moct políbit na dobrou noc. To bych ti nemohl udělat, Charlotte. Sledoval jsem svou matku, jak vedle mého otce trpěla, když se stal prezidentem."

Strčí si zatnuté ruce do kapes a podívá se na mě.

"Chci tě, Charlotte. Chci nás. Tohle. Ale jestli vyhraju..."

V očích se mu mihnou stíny a mé srdce zaplní realita nevyřčených slov, které visí ve vzduchu - výhra nepřijde s víc. Je to oběť, kterou je ochotná podstoupit, aby se stal vůdcem země, a za to ho obdivuju.

"Vyhraješ," řeknu mu.

Bojuju s tím, aby se v mém hlase neobjevily výčitky.

Matt se na mě jen dívá, na mé rty, můj obličej. Zvedne prsty, když se usměje. "Ta jistota," přejede mi palcem přes spodní ret.

Moje srdce mě podrazí.

Nemůžu si pomoct od zírání na jeho plné, smyslné rty. Možná nedostanu víc, ale nemůžu si odepřít další polibek.

Stoupnu si na špičky, obejmu ho kolem krku. Kolem krku zatvrzelého, sebejistého, laskavého, sexy a většího-než-život muže.

A moje rty se setkají s jeho.

Divoce se líbáme a ozve se lehké zaklepání na dveře a ten moment zmizí - a když mě pohladí po tváři a zamíří ke dveřím, tak mi celá ta realita dojde.