Mr.P - 20. kapitola

Překlad: Arey
Kor.: Ann

20/ Jeden dotek

Charlotte

Dav se zvětšuje.

Za poslední měsíc jsme získali víc než pět set tisíc lidí v každém státě.

Zvláštní. Ale nějak cítím, jako bych ty lidi znala. Někdy je to pohledem v jejich očích. Jako by byl Matt jejich jedinou nadějí na světě.

Mluví k nim o všem, ne jen přítomnost, ale jak formujeme budoucnost naší přítomností. Jak rozhodnutí, která uděláme teď, ovlivní ty, kteří ještě nežijí.

Naše největší povinnosti přicházejí s dětmi. Ale hádejte co?

Ti nemůžou volit!

A pořád jsou moji nejoblíbenější.

Je tu něco kolem Matta, když je s dětmi, co se mě silně dotýká.

Dnes jsme odcházeli z dětské nemocnice a zrovna jsem rozdávala sladkosti dětem, když ke mně přišel Matt, že je čas odejít.

Pak jedno z dětí zakřičí, "Polib ji, Matte, polib ji!"

Carlisle okamžitě zamručí směrem k Mattovi, "Jo, to je něco, co by se opozici hodilo, aby o tom mohli mluvit."

"Je to jen dítě," řekne Matt Carlislovi se smíchem.

Hodí po něm pobaveným pohledem a pak se podívá na mě - naše pohledy se setkají, v jeho pohledu se objeví něco ďábelského, když zvedne moji ruku a položí své teplé rty na moje prsty.

V jeho pohledu se objeví temná jiskra, která mi připomene tajemství, které máme a nikdo kromě mě a jeho o něm neví.

Skončí to příliš brzy. Skloním ruku, jako by mě popálil a snažím se soustředit na děti, které se chichotají kvůli tomu, co Matt udělal.

Ten dotek se mnou však zůstane. Cítím ho, když jdeme k autu, kde stojí reportéři, kteří nakukovali okny nemocnice.

"Matte, udělejte to znovu - nestihli jsme to!" zakřičí nějaký reportér.

"Dobře." Usměje se, když mi pomáhá do auta a zavře dveře. Vyjedeme.

Jsem zticha, ruku, kterou mi políbil, mám položenou v klíně. Jsem si vědoma toho, že máme ramena ani ne centimetr od sebe. Dotýkáme se stehny a v plicích mám jeho vůni.

A cítím jeho polibek. Jeho dotek. Cítím jeho.

Zavrtím se, abych mezi námi udělala trošku místa, když předstírám, že se dívám z okna. Mé myšlenky závodí s mým bijícím srdcem. Cítím na sobě jeho pohled. Pozná, jak se cítíš, Charlotte.

Pozná, že jedna tvoje část zrovna myslí jen na jedno - aby tě políbil. Políbil tě, když jste byli sami. Políbil, protože to chceš, jako jsi to chtěla v D.C.

Bojuju s tím pocitem celý večer v hotelovém pokoji, říkám si, že je lepší, že jsme to skončili po té noci u Tidal Basin. Je to riskantní a budoucnost země je důležitější než týden nebo měsíc božského sexu.

Matt jen udělal radost dítěti v nemocnici, připomenu si. Ale nehledě na to, jak moc nad tím přemýšlím, motýlci v břiše nepřestávají poletovat. Ta touha po něm roste a roste s každým krokem.

Do postele jdu brzy. V hlavě mám obrázek jeho, jak to ráno cvičil v hotelové posilovně.

Miluje cvičení. Dává téhle kampani všechno, co má. Zajímalo by mě, jestli je v lásce taky tak náročný, jako je ve všech ostatních věcech. Představím si ho v nejvyšší kanceláři v téhle zemi, a jak jeho postel zahřívá někdo, kdo mu pomůže uvolnit stres, který prezident nese na svých ramenou. Pocítím špetku žárlivosti a pak stisknu rty k sobě, znechucená sama sebou, odeženu ty myšlenky z hlavy pryč - najdu nějaké složky, abych se zabavila, protože vím, že teď nebudu moct usnout.

Popadnu propisky a začnu si dělat poznámky, když v tom někdo zaťuká na dveře.