MMM - 38. kapitola

Překlad: Marta

Matt

Vzbudím se se Sky v náručí. Chci se takhle budit každý den po zbytek života. Je otočená, takže její zadek je v mém klíně a ležíme jako dvě lžičky v příborníku. Sáhnu za sebe a vezmu si nový kondom. Použili jsme čtyři během noci. Možná bych měl přijmout její návrh a vypustit je úplně. Vidět, co se stane. Ale ještě ne. Ne, dokud si ji nevezmu. Chci, aby měla moje jméno. Chci, aby to bylo trvalé.

Když se do ní zatlačím zezadu, pohne se a zamumlá u toho na mě. „Matte,“ zašeptá. Natáhnu se přes ní, snažím se dostat ke klitorisu, ale odstrčí mi ruku pryč. „Nemůžu se už víckrát udělat,“ protestuje. „Vyčerpal jsi mě.“

Uvnitř ní nasadím tempo, moje pohyby jsou líné a pomalé. Sevře se kolem mě, a zatímco možná už není schopná se znova udělat, s mými dotyky si může určitě užít potěšení, které jí chci dát. Pevně mě stiskne, tak těsně, že se chci už udělat. Dech se jí zadrhává a dělá ten zvuk. Moje vlastní potěšení mě udeří tak silně, že bych nemyslel, že je to možné. Zatímco vrcholím, držím jí za ramena, přirážím línými tahy a Sky tím prochází se mnou.

Přestanu se pohybovat a držím ji blízko u sebe, ještě jí nechci pustit. Je tak perfektní a je vším, co jsem kdy chtěl.

„Dobré ráno,“ zašeptá.

Uchichtnu se. „Skoro se stydím,“ říkám. „Neudělal jsem se tak rychle od té doby, co jsem byl puberťák.“ Přetočím ji na záda, takže se můžu dívat do jejího obličeje. „Vidíš, co mi děláš?“

„Vezmu to jako kompliment,“ říká přes smích.

„Jsi připravená jít domů?“ zeptám se.

Usměje se a přikývne. „Můžeme?“

Plácnu jí přes nahý zadek a usměji se. „Samozřejmě, že můžeme. Vstávat. Jdeme do sprchy.“

Rychle se sprchujeme a Sky prohlašuje, že je bolavá. Jemně jí umyji a zabalím do osušky. Pak se s ní proplížím zpátky do pokoje, aby se mohla obléknout. Slunce sotva vyšlo a my se pohybujeme jako puberťáci. Má mokré vlasy a na sobě má pořád svoje pyžamo. Tentokrát si balím nějaké oblečení, protože se sem nechci vrátit. Chystám se spát v jejím bytě, za předpokladu, že to nebude vadit Sethovi.

Zastavíme se na snídani a vezmeme sebou nějaké donuty pro děti.

Když jdeme k jejímu bytu, uvědomím si, že jdu právě domů. Její táta kutí něco v kuchyni a Mellie mu pomáhá otáčet palačinky. Vzhlédne a zívne, „Ahoj, vy dva,“ řekne. Zírá na mě. Usměji se. Kurva, je to její táta. Předpokládá se, že bude zírat na chlapa, který má chlípné záměry. Já už vím, že mám jeho požehnání, a to je vše, co potřebuji.

„Ránko,“ zacvrliká Sky. Mellie se rozeběhne rovnou Sky do náruče.

„Bála jsem se, že se nevrátíš,“ říká Mellie. „Jako moje máma.“

Oh kurva. Nikdy jsem na tohle nepomyslel. Emoce mě začínají dusit a musím tvrdě polknout, abych je zatlačil zpět.

„Nikam na dlouho neodejdu,“ vysvětluje Sky. „Ani Matt. Budeme tady, tak trochu jako tvoje máma a táta.“

Mellie se na mě podívá, jako by byla zvědavá. „Máma a táta?“

Sky zamrká modrýma očima. „Ano. Máma a táta. Je to tak pro tebe v pořádku?“

Mellie vezme do jejích malých ručiček Skyin obličej a zadívá se jí do očí. „A ty nechceš jít pryč?“ zeptá se.

„Nikdy,“ řekne Sky.

„Ani Matt?“ zeptá se Mellie. Její pohled je skeptický.

„Ani Matt,“ potvrzuje Sky.

Jdu k Sethovu pokoji. Má dneska zápas, takže jsem si docela jistý, že bude vzhůru. Zaklepu na jeho dveře.

„Vstupte,“ zavolá.

Strčím hlavu dovnitř. Obléká se. „Jsi už hotový?“

„Jo,“ řekne. „Jdeš dovnitř?“

„Samozřejmě,“ říkám. Vstoupím a posadím se na okraj postele. „Můžeme si promluvit? Jako muž s mužem?“

„Vole, použil jsem kondom,“ vyhrkne.

„Cože?“ řeknu. Vstanu.

Jeho oči se rozšíří. „Oh, myslel jsem, že myslíš tohle,“ říká. Zamrká. „Do prdele,“ říká. „Tohle jsem zpackal.“

„Provozuješ sex?“ zeptám se.

„Jen… jako… jednou.“ Dívá se všude možně, jen ne na mě. Sakra, je mu šestnáct.

„Jsi opatrný, že jo?“ zeptám se. „Potřebujeme jít koupit víc kondomů?“ Nesnášel bych myšlenku, že ho dostal od školní sestry nebo něco takového.

„Umm, ne…“ řekne. „Mám nějaké.“

„No, když budeš nějaký potřebovat, dej mi vědět.“

Přikývne a vydechne. „Nechystáš se to říct tetě Sky, že ne?“ zeptá se.

Skousnu si rty.

„Promiň, ale nemůžu mít před ní tajemství.“ Přikývne. „Jak to šlo?“ Nechci detaily. Jen chci vědět, že je v pořádku.

Balí si do tašky uniformu a věci. „Dobře, myslím.“ Obličej mu zčervená.

Poprvé je to obvykle pro muže fantastické, ale ne pro mladé slečny. „Kdo to je?“ zeptám se. „Musíš ji přivést, abychom se s ní seznámili.“

„Není to úplně tenhle druh holky,“ říká se zašklebením.

„Jestliže stojí za šukání, stojí za seznámení se s tvou rodinou, blbečku,“ utrhnu se. Tyhle kecy mě serou. Ale můžu si vzpomenout, že jsem měl stejnou řeč taky se Samem a Petem. A s Loganem, když na to přijde. Logan byl větší děvkař než dvojčata. „Ale to není, proč jsem chtěl s tebou mluvit.“

Vzhlédne. „Co jsi chtěl?“

Tentokrát je řada na mě, zavrtět se. Nevím, proč se cítím tak nemístně, když o tohle Setha žádám. „Chci si Sky vzít,“ říkám.

„Dobře…“ říká.

„Nevadí ti to?“

Přikývne pomalu a pak k tomu dodá. „Pro mě to je v pořádku.“

„Takže jsem myslel, že zatímco budeme čekat na svatbu, mohl bych se sem nastěhovat.“ Čekám a sleduji jeho obličej. „Jak by ses ohledně toho cítil?“

„Už ses jí zeptal, jestli si tě vezme, že jo?“

„Jo.“

„Nechystáš se změnit názor?“

„Ani kdyby mě pronásledovala velkou holí.“

Uchechtne se. „Je to prima, když se chceš nastěhovat, strejdo Matte,“ řekne. Srdce se mi zastaví. Právě mě nazval strejdou Mattem. Jsem o krok blíž stát se částí jeho rodiny.

„Líbí se mi to,“ říkám tiše.

„Mě taky,“ odpoví. „Radši bychom měli jít.“

Sky se už převlékla a obléká děvčata do kabátů. Tohle bude každodenní událost, že balí svačiny a i hračky.

Jdeme ven všichni společně, naše první akce jako rodiny. Ačkoliv její táta s námi dnes nejde. Jde navštívit Skyinu mámu.

Set vyhrává zápas a postupuje do finálového kola.

Pokaždé, když vyhraje, zastaví se po zápase a zvedne ruku k obloze, jakoby se natahoval do nebe. Přivádí mi to slzy do očí.

Jeho poslední zápas není jako ty předchozí. Stojí proti klukovi, který je opravdu dobrý. Seth přijde ke mně, aby si promluvil. „Strejdo Matte,“ říká. „Nevím, co dělat.“

Dostanu Joey ze spodní části tribuny, protože je moc blízko zápasnické části. Jedno sražení od plně vyspělého kluka jejím směrem a bude zraněná. Jdu pro ní a přinesu jí zpátky nahoru. Zafoukám jí na břicho a přehodím si jí přes rameno. Směje se, visí tam a chichotá se. „S čím?“ ptám se Setha.

Kývne směrem dolů z tribuny. „Vidíš toho muže v invalidním vozíku?“ zeptá se.

Vidím. Viděl jsem ho, když jsme prvně vešli. „Je to táta mého příštího protivníka.“

„Oh,“ vydechnu. „Je nemocný?“ Má na hlavě pokrývku ze síťoviny, takže se můžu jen domnívat, co s ním je.

„Závěrečné stádium rakoviny,“ říká Seth tiše.

„A ty si děláš starosti, zda jeho syna nechat vyhrát nebo ne?“ Zvažuji to ve své hlavě. Můžu vidět, proč Seth váhá. A abych byl upřímný, jsem na vážkách taky.

„Jo.“

„Myslíš, že by to jeho tátovi udělalo radost, kdybys mu ten zápas přenechal?“

Seth zavrtí hlavou a kouše si spodní ret. „Pravděpodobně ne.“

„Sethe, kdybych byl jeho táta, chtěl bych, aby dostal ze sebe to nejlepší a ten nejlepší vyhrál.“

Seth přikývne.

„Jen buď připravený.“ Stisknu mu rameno. „Mohl by vyhrát.“ Je o několik kilogramů těžší než Seth.

„Ok,“ řekne. Jde dolů k blízkosti hodin, aby se přihlásil, až na něm bude řada.

„Co se děje?“ zeptá se Sky, když si sedám vedle ní. Bere mi Joey z ramene a usadí ji vedle Mellie, pak jí dá do ruky tužku a papír.

Ukážu bradou a povím jí, co se děje. Tváří se soucitně. „Tohle pro něj musí být těžké po tom, co se stalo s jeho mámou.“

Přikývnu. Kurevsky mě to zraňuje, a to není ani můj zápas.

„Myslíš, že to zahodí?“ zeptá se Sky.

Zavrtím hlavou. „Pochybuji.“

Nezahodil.

Jde do toho jako do všeho ostatního. Nakope mu zadek. Ten kluk je silný a málem Setha jednou připíchnul, ale na hodinách je deset sekund. Rozhodčí se ožene rukou pod Sethovo zvednuté rameno, aby tomu druhému klukovi ukázal, že není zcela přitlačený k zemi. Je to blízko, zadržím dech. Sky vedle mě kňučí a celý sál začíná odpočítávat s hodinami. Je to ukončené, Seth se překulí a oba se pohybují ve svém okruhu. Seth drží jeho hlavu a získá nějaké body, když ho položí na podlahu. Je téměř třetí kolo u konce a chybí jeden bod. Jediný bod. Seth se podívá na otce jeho protivníka a ten muž mu ukáže prstem vzhůru. Seth se na něj usměje a soustředí se zpátky na boj. Seth udělá bláznivý pohyb, takový, který jsem nikdy neviděl, takový, který může být jen hloupá náhoda a dostane kluka na záda. Jeho protivník se nemůže hýbat, bez ohledu na to, co dělá. Vše, co Seth musí udělat, je udržet to.

Najednou rozhodčí zvolá ‚připíchnutý‘. Seth se natáhne a pomůže klukovi na nohy a obejmou se s poplácáním na zádech. Rozhodčí zvedne Sethovu pěst. Sky vedle mě křičí a objímá se. Seth si stoupne na kraj žíněnky a pozvedne ruku k obloze. Zavře oči a něco si mumlá pod nosem, takže to nemohu rozeznat. Pak se otočí a jde k otcovi svého protivníka. Přidřepne si před ním a něco mu říká. Sethovi oči se zalijí slzami a je to celé najednou moc emociální, že musím také potlačit vlastní slzy. Sky se o to ani nepokouší. Jen si otírá obličej.

Seth se jde do šatny umýt a převléknout a ještě nejsme ani na cestě domů, když se k němu Sky otočí a říká: „Co jsi řekl otci toho kluka, Sethe?“

Seth vydechne. „Řekl jsem mu, aby bojoval. To je celé.“

Znova musím zahnat slzy. Seth se chystá ze mě udělat polovičního muže. Sky se natáhne dozadu a vezme Sethovu ruku do své a stiskne ji. Nakloní se k ní a políbí ji na tvář.

„Miluji tě, teto Sky,“ říká tiše.

„Také tě miluji, Sethe,“ vydechne.

„Mě taky?“ zašvitoří Mellie.

Joey se k ní přidá, „A mě?“

Sky se směje a polechtá je na nohou. „Vás dvě taky.“

Pak vezme mou ruku do své a říká, „Tebe taky.“

Stisknu ji, protože to je všechno, čeho jsem právě teď schopný.