BTV - 2. kapitola

Překlad: Verča

TY

Hodím lano do zadní části mého auta a zamířím domů. Mám novou kobylu, která se nechce zlomit, a to se chystám napravit. Hřebce a býky zvládnu, ale dejte mi tvrdohlavou kobylu a možná pověsím mé sedlo.

Můj domov, Branding Ranch, se nachází v jižním Texasu. Odešel jsem na toto místo poté, co jsem vyhrál můj poslední rodeo šampionát. Vydělal jsem si dost peněz na nákup nějakého dobytka a začal jsem. Práce u rodea je těžká a nebezpečná. Měl jsem to štěstí, že jsem odešel s nerozdrcenýma koulema, ale bylo to těšný.

Moje poslední jízda byla na Herculesovi, největším a nejzlejším býkovi. Shodil mě hned po mém osmi sekundovém rekordu a dupl mi přímo na mé kluky. Vzali mě do nejbližší nemocnice a musel jsem tam zůstat po dobu jednoho týdne. Odebrali mi vzorky spermatu. Od té nehody jsem nebyl schopný ztvrdnout. Myslel jsem, že jsem ten den přišel o mýho ptáka, a i když je stále na svém místě, nefunguje. Řekli mi, že mé sperma je stále životaschopné, ale bylo by dobré nějaké mít, pokud bych už nemohl dělat tu šukací věc.

Mám tu pár kluků, kteří pracují na mém ranči a všichni zůstávají v domě pro zaměstnance. Ale teď mi to přijde bezvýznamné, protože nepotřebuju soukromí. Nebudu si domů vodit ženy, a ne z důvodu, že by mě žádná nechtěla. Milá konverzace mi stačí. Vždycky jsem doufal, že jednoho dne najdu ženu a uděláme si několik dětí. Ale ten sen se rozpadl v den nehody.

Můj nový zaměstnanec, MJ, by měl přijet dnes. Dal jsem inzerát do novin, aby mi někdo pomohl s některými věcmi. Mám dost práce, ale potřebuju někoho, kdo by se podíval na domy a zachytil vše, co chybí. Vždycky jsem měl dobrou hlavu na podnikání, ale tyhle každodenní sračky…potřebuju asistenta, který se mnou může chodit kolem a vidět to, co dělám a nedělám.

Vyjedu domů, zaparkuju auto a vyskočím ven. Můj lovecký pes Blue vzhlédne z verandy a za půl vteřiny si zívne a lehne.

„Neubliž si,“ řeknu a zatřesu hlavou. Ten zatracený pes se sotva hýbe, natož aby štěkal.

Bydlím v hlavní budově. Když jsem dům stavěl, myslel jsem si, že jednoho dne bude plný dětí, ale teď ne. Je tam jednoduchá kuchyňská linka a stůl, ale většina jídel se vaří v jídelním domě. To je velká budova po cestě, kde je velká kuchyň a dlouhé stoly, kde chlapi jí. Ale většinu nocí tu skončím sám.

„Hej, Ty!“

Podívám se přes pozemek a uvidím mého mladšího bratra Blake, jak vylézá z jeho auta. Mám dva mladší bratry a sestru. Jsem já, pak Blake, pak náš bratr Trace, a nejmladší je naše sestřička, Dolly. Naše máma zemřela, když jsme byli mladí, a náš otec jí o několik let později následoval. Každému z nás zanechali kus země a dalo by se říct, že teď žijeme v takové větší obci. Všichni máme domy a naše vlastní farmy, a každý z nich se vždy zastaví na návštěvu. Myslím, že ví, že jsem se po nehodě trochu víc uzavřel, a tak mě rádi kontrolují.

„Co?“ Zamumlám, když ke mně přijde.

„Vždy tak sťastný,“ řekne Blake, sundá si kovbojský klobouk a otře si čelo. „Ten nový zaměstnanec přijede dneska?“

„Měl by tu být každou chvíli.“ Sotva to dořeknu a uvidím tmavě modré SUV v zatáčce. „My o vlku.“

„Jak se jmenuje?“ Ptá se Blake, položí si klobouk na hlavu a opře se o kufr mého auta.

„MJ. To je vše, co žádost řekla.“

Sleduju, jak se dveře SUV otevřou a ven vyskočí malá brunetka s dlouhými, kudrnatými vlasy. „Myslím, že to není on. Musela se ztratit.“ Řeknu, když vyjde zpoza auta a plně se mi vystaví. Má na sobě bílé šaty s modrými květy. Na vteřinu zakořením. Je úžasná, cítím jak má čelist klesne při pohledu na ní.

„Přál bych si, aby se tahle malá věc ztratila na mém ranči,“ řekne Blake, hrajíc si s kloboukem.

Nemůžu mu odpovědět, protože už stojí před námi s plachým úsměvem na rtech. Ani jeden z nás nepromluví. Natáhne ruku před sebe a představí se.

„Jeden z vás musí být Ty Jennings. Jsem MJ. Zkratka Mary-Jane.“