AWNC - EPILOG

Překlad: Tanulka

„Matthewsová, jdeš do vody za pět minut.“ Můj trenér mě poplácal po rameni, když procházel kolem mě.

Moje týmová kolegyně se vedle mě zasmála. „To je jeho povzbuzující řeč pro nás.“ Hodila pěstí do vzduchu a palec měla nahoře, jako znamení. „To je náš trenér. Vždycky je tu pro nás.“

Zasmála jsem se, ale nemohla jsem ignorovat svírání v mém žaludku. Žaludek se mi zkroutil jako preclík. Byli jsme na semifinále v Kolumbii. Můj skok může potvrdit vítězství našeho týmu, nebo způsobit ztrátu. Ne, vůbec to není tlak.

Stali jsme u zdi jako potápěči skákající do vody. Bylo to téměř dokonalé provedení. Moje kolegyně vedle mě zaklela. „Sakra.“

Její nohy byly mimo, ale jen o nepatrný palec. Mohla bych ji porazit. Věděla jsem to. Pak mi asistentka trenéra zamávala. Pohladila mě po rameni a zamumlala: „Viděla jsi to?“

Přikývla jsem. Nemohla jsem mluvit.

Znovu mě poplácala. „Můžeš to udělat, Matthewsová. Pomohla jsi nám až sem.“

Měla pravdu. Říkala jsem si to, když jsem lezla nahoru po žebříku. Chystala jsem se vystoupat až na vrchol.

Dav kolem mě se začal zmenšovat a já mohla vidět všechny. V půli cestě nahoru jsem se zastavila a prohlížela si dav. Lidé se mě ptali, proč jsem to dělala, ale nikdy jsem jim své tajemství neřekla. Byla to moje věc. Pokaždé, bez ohledu na to, jaká to byla soutěž, jsem si vždycky prohlížela dav.

Byl to už rok, co Jace zmizel. Chtěla jsem vědět, jestli ho ještě někdy uvidím a také jsem trochu doufala, že kdyby k tomu došlo, že si vedle něho představím v duchu i Briana. Bylo to hloupé, ale bylo to moje přání, které jsem měla. Věděla jsem, že si dokážu v duchu představit vedle sebe Brianovu přítomnost a občas jsem ho cítila, ale předstírat, že je po boku Jace – to byl dar, který jsem jednou chtěla dostat.

Jako u všech ostatních soutěží, jsem ho neviděla. Stoupala jsem výš, až jsem se dostala nahoru a kroužila hlavou. Zvedla jsem ruce a kroužením je uvolňovala v ramenou. Vstoupila jsem na plošinu a začala tím tradici, která byla nejdůležitější. Znovu jsem se podívala do davu, ale tentokrát jsem nehledala Jace. Pode mnou se vlnil bazén a volal mě k sobě, ale já ho ignorovala a hledala Traye. Můj čas na horní plošině byl jen pro něj.

Nakláněl se a jeho oříškově hnědé oči byly zaměřené na mě. Vedle něj bylo několik dívek, které po něm tajně pokukovaly. Ta vedle něho se dívala přímo na něj s koketním úsměvem a s našpulenými rty. Snažila se získat jeho pozornost, ale tak jako už mnohokrát, jeho oči byly výhradně upřené na mě. Sdíleli jsme pohled, oči zastřené, na jeho tváři mající škádlivý úsměv. Nával vzrušení odsunul moje nervy stranou. Moje tělo reagovalo. Nebude to dlouho trvat a zase budu cítit jeho tělo na svém. Jeho ruce budou v mých a on se bude ve mně pohybovat. Byli bychom opět doma, jeden s druhým. Tray byl můj domov.

Vedle něho byla Mandy. Nedívala jsem se na ni nebo na Austina. Oba přišli, aby mě podpořili. Shelly chtěla také přijít, ale na otevření těchto dveří jsem ještě nebyla připravená. Zůstala s Kevinem, a to jsem jí nemohla odpustit.

Slyšela jsem signál. Čekali na můj skok, tak jsem šla na okraj plošiny.

Neviděla jsem dole bazén. Představovala jsem si můj nejtěžší skok, který jsem měla ten den v tunelu. V mé mysli jsem se tam ponořila stokrát a pokaždé jsem si ten pád podmanila. Zavřela jsem oči, protáhla nohy a skočila. Při mém skoku bylo moje tělo perfektní, ponořila jsem se do bazénu a začala jsem se vracet zpátky na povrch. Nepotřebovala jsem slyšet řev davu.

Věděla jsem, že jsem vyhrála.

KONEC