MMM - 32. kapitola

Překlad: Marta

Matt

Proč to kurva udělala? Jednu minutu jsem měl Sky milou a teploučkou ve svém náručí a v té další držím April. April můžu ignorovat. Ale skutečnost, že Kenny má mojí Sky ve svém náručí, to mě v nitru trhá.

„Jsem ráda, že jsi přišel,“ říká April tiše.

Podívám se na ní, mrká na mě jejíma pěknýma hnědýma očima.  Byly časy, kdy jsem se v tom pohledu mohl ztratit. Sakra, ztratit se v ní. „Jsem rád, že jsi mě pozvala,“ říkám.

Jsem rád. Nemyslel jsem si, že budu, ale jsem. Protože co se mezi námi stalo, může být nyní uzavřeno.

„Myslíš, že bychom mohli být někdy přátelé?“ ptá se.

Nemůžu na to odpovědět. Nevidím, že by to bylo možné, ale říct to, by mohlo zranit její city.

„Ráda bych, abychom alespoň nebyli nepřátelé,“ říká místo toho.

Přestávám tancovat. „Nemyslím si, že tomu rozumíš. Musel bych se starat o to, co děláš, až odtud odejdu, aby mi na tom záleželo, a opravdu nemůžu říct, že to tak bude.“

„Dřív to tak bylo,“ říká. Lidé se na nás dívají.

„Staral jsem se a pak jsi mi podupala moje celé zkurvené srdce. Trvalo mi dlouho se přes to dostat. Mnohem déle než mělo. Ale uvědomil jsem si jednu věc: Byl jsem zamilovaný do myšlenky ‚být zamilovaný‘ mnohem víc než jsem miloval tebe.“

Rychle nasaje nádech.

„Nechci ti ublížit. Bůh ví, že jsem to měl udělat už dávno předtím, kdyby to byl můj záměr. Ale co jsem k tobě cítil, nebylo dost silné, aby to trvalo celý život. Teď to vím.“ Sevřu jí za předloktí. „Děkuji ti, že jsi mě opustila. Oceňuji to víc, než si dokážeš představit. Protože to, co jsme spolu měli, nebylo nic v porovnání s tím, co cítím k někomu jinému. Takže jestli jsi mě sem pozvala, aby ses ujistila, že máš pořád moje srdce na zkurveném řetězu, dovol mi tě ujistit, že nemáš.“ Postavím ji od sebe, ačkoliv stále protestuje. „Potřebuji najít Sky.“

„Matte,“ říká April, svírající mě za ruku. „Počkej.“ Otočím se zpátky k ní. „Neměla jsem v úmyslu se do něj zamilovat,“ říká.

Jdu blíž k ní. Neměl bych to dělat, a neudělal bych, kdybych si nemyslel, že to opravdu, ale opravdu potřebuje vědět. Ale celý dav si o tom bzučí. Je jediná, která to neví. Nakloním se jí blíž k uchu. „Je mi líto, že ses do něj zamilovala. On není ten pravý pro tebe.“

„A ty jsi byl?“ ušklíbne se.

Odtáhnu svou hlavu a zasměju se. „Ne, nebyl. Ale jedna věc je jistá. Já bych tě nikdy, nikdy nepodvedl.“ Zavřu oči a uklidním se hlubokým nádechem. „On šukal minulou noc tvojí hlavní družičku,“ vyhrknu.

„To je ubohé, Matte.“

„Spí s ní posledních 6 měsíců. Všichni to ví kromě tebe.“  Pak jí nechám stát uprostřed parketu.

Téměř jí můžu za sebou cítit, zničenou a zlomenou. Její bolest vyzařuje do vzduchu, ale já nezastavím.

Moje srdce je těžké, když se vrátím zpátky k našemu stolu. Zničit jí nebylo tak osvobozující, jak se mohlo zdát. Beru si bundu z opěrátka židle a obléknu se. „Viděli jste Sky?“ptám se Emily a Logana. Oba na mě zírají s otevřenou pusou.

Emily se probere první a rozhlédne se po místnosti. „Před minutou tancovala se ženichem.“

O čem to kurva bylo? znakuje Logan vehementně. Nemluví.

To bylo uzavření, znakuji zpátky. Jste připraveni jít? Setkáme se venku. Jdu najít Sky.

Jdu podél sálu a hledám modré šaty a tomu odpovídající její oči. Hledám její vůni. Snažím se zaslechnout její hlas. Ale je pryč. Není tady.

Nakonec končím venku a blíží se ke mně obsluha. „Taxík, pane?“ zeptá se.

Zavrtím hlavou. „Hledám ženu,“ říkám: zvednu ruku a ukazuji, jak je malá. „Malá blondýnka, oblečená v modrých šatech.“

„Oh, ano, pane,“ říká s přikývnutím. „Před několika minutami jsem jí usadil do taxíku.“

„Taxík?“ opakuji.

„Ano, pane. Jela do města.“

„Proč by Sky potřebovala jet do města?“ ptám se sám sebe. „Její apartmán je v centru města.“ Musel mě slyšet.

„Byla trochu rozrušená, pane,“ říká.

„Proč byla rozrušená?“ chytím ho za rameno.

Pokrčí jím. „Tím si nejsem jistý, pane,“ říká.

Logan mi pokyne. Nastupuje s Emily do limuzíny. Nakloním se k nim. „Ještě nemůžu odjet. Nevím, kde je Sky,“ říkám jim.

„Vlez do auta,“ říká Emily. „Musíme se odtud dostat.“

Nastoupím a auto vyrazí. „Obsluha řekla, že jela mimo centrum.“

„Co jsi jí udělal?“ zeptá se Logan.

Emily mě praští do ramene. „Vážně, nemohl jsi počkat se sexem na doma? Musel jsi to udělat na svatbě April?“

„Měl jsi sex na svatbě April?“ ptá se Logan. Trochu se zadusí, takže ho kopnu do kolene.

„Drž hubu,“ zavrčím.

„Ty jsi jí neřekl, kdo April byla, že ne?“ ptá se Emily jemným hlasem.

„Řekl jsem jí o April všechno,“ protestuji. „Potom, co jsme se seznámili, jsem jí řekl všechno o holce, která mi zlomila srdce.“

„Ale řekl jsi jí, že tohle byla její svatba?“ vyštěkne na mě Emily. „Řekl jsi někdy její jméno?“

Nemůžu odpovědět, protože nevím. Znova mě praští. „Přestaň mi ubližovat,“ mumlám. Třu si ruku, protože to bolí. „Nevím, jestli jsem někdy řekl její jméno.“ Rozhodím ruce. Co dalšího mám kurva dělat.

„Musela na to přijít,“ říká Emily. „A pak mě zpovídala, když jsi byl pryč.“ Zavře oči a ušklíbne se. „Myslela jsem, že jsi jí řekl všechno.“

„To řekl, ale zřejmě ne to nejdůležitější.“

„Je to celé jedno velké nedorozumění,“ říká Logan. „Jdi za ní a vysvětli jí to.“

„Náhodou jsem jí řekla o dopisu,“ říká Emily tiše.

„Jaký dopis?“ ptám se. Vyndám telefon a píši Sky.

Já: Kde jsi?

Zírám na telefon, jakoby skrýval tajemství vesmíru.

„Ten dopis, cos napsal April, když jsi umíral. Kvůli kterému jsi mě přinutil přísahat, že jí ho dám potom, co natáhneš bačkory.“

Zvednu obočí. „Natáhnu bačkory?“

„Poznáš ducha svatého? Vytlačíš sedmikrásky…“ Znova mě praští do paže. „Co na tom záleží?“

„Proč jsi jí říkala o dopisu?“ ptám se. Nejsem naštvaný. Jen zvědavý.

„Mluvila o April. A chtěla jsem, aby věděla, jak moc jí nenávidím, takže jsem jí řekla o dopisu.“ Zasténá. „Zdálo se to důležité!“ Vykřikne.

„Co si myslíš, že v tom dopisu bylo?“ ptám se.

„Ty vyznávající nehynoucí lásku, když ležíš ve své smrtelné posteli…“ říká.

Odfrknu si. „Ok,“ říkám. „Tvůj řidič mě musí vzít do bytu. Něco si musím vzít.“

„Pak co?“ zeptá se.

„Pak půjdu získat Sky.“

Zakření se a poplácá mě po ruce. „Dobře.“

Jen doufám, že mě bude chtít vidět.

Zapípá mi telefon.

Sky: Šla jsem domů. Nech mě samotnou.

Já: Nemusíš odtud utíkat a schovávat se. Ne teď.

Sky: Jo, musím.

Já: Jdu se za tebou podívat.

Sky: Nepustím tě dovnitř.

Já: Jsem velmi vytrvalý.

Sky: Jsem velmi ublížená.

Já: Nech mě to napravit.

Sky: Nemůžeš.

Já: Chci.

Chci, jestliže to má být poslední věc, co kdy udělám.