MMM - 31. kapitola 2/2

Překlad: Marta

To, co mě nejvíc vystrašilo, bylo, když jsem uslyšela, že se udělal uvnitř mě, že mě to nevyděsilo k smrti. Ani v nejmenším. „To je v pořádku, Matte,“ začnu.

„Nedělám si starosti,“ říkám tiše. Chci s tímto mužem strávit zbytek života.

Zapne si pásek a zip. Pak se sehne a odmotá mi kalhotky kolem kotníku. Najednou je potichu. Mnohem tišší, než bych chtěla, aby byl. Nevím, co mu říct, protože nevím, co si myslí. „Chceš se jít očistit?“ zeptá se.

Přikývnu. „Měla bych.“ Drží přede mnou moje kalhotky, chytnu je a strčím do psaníčka, které jsem upustila, když mě přitlačil ke zdi. Natáhne ruku s jednou mou botou a já si jí nazuji. Opakuje proces i s druhou. Vzhlédne ke mně z pod mých nohou a rukou mi po nich přejede.

„Matte,“ říkám. Ale vezme mě za ruku a vede mě na dámské toalety. Políbí mě na čelo a přetrvá tam, lehce mi dýchá do vlasů.

„Počkám na tebe u stolu,“ říká. „V pořádku?“ Najednou je tak tichý.

Přikývnu a vejdu na záchod. Zamířím rovnou do kabinky a klesnu dolů. Kolena se mi stále třesou a ne proto, že jsem právě měla sex opřená o zeď. Jsem vyděšená, protože nevím, co se honí Mattovi  hlavou. Nevím, co znamená to jeho náhlé ticho.

Očistím se a právě když si natáhnu kalhotky, otevřou se dveře. Do místnosti proudí ženský smích. „Můžeš uvěřit tomu, že jí přivedl?“ zeptá se hlas.

„Nemůžu uvěřit ani tomu, že Matt přišel, natož že si přivedl ženskou. Možná se přes April už dostal.“

„Matt se nikdy přes April nedostane, ne potom co mu provedla.“

„Takže, kdo si myslíš, že jeho rande je?“

„Prostě nějaká holka,“ řekne hlas. „Někdo, kdo pro něj nikdy nebude znamenat tolik jako April.“ Odfrkne si. „Mají příliš mnoho historie.“

April je holka, co zlomila Mattovi srdce.

Břicho se mi sevře a musím zamrkat slzy.

Matt mě vzal podívat se, jak se vdává žena, kterou miloval víc než cokoliv. A ani mi to neřekl.

Vyjdu z kabinky, když odezní zvuk hlasů a uslyším zavírat se dveře. Upravím si make-up a otřu si čelo. Cítím se, jako bych dostala pěstí do břicha. Ale není tu nic, co s tím můžu teď udělat.

Jdu zpátky ke stolu a uvidím tam sedět Emily. Matt a Logan mluví s malou skupinkou mužů, které znají. Sednu si vedle ní a Emily mě sjede očima nahoru a dolů. „Kam jste se vy dva vytratili?“ ptá se a kření se.

„Dolů do chodby, kde mě ošukal proti zdi,“ řeknu.

Emily ztuhne. „Z nějakého důvodu si nemyslím, že to bylo tak dobré, jak to zní. Co se děje?“ Dívá se směrem k Mattovi, jakoby chtěla získat jeho pozornost. Klepnu do stolu, aby mě sledovala. „April vůbec nevypadá kajícně za to, co provedla Mattovi,“ vyslovím.  Sleduji její reakci.

„Oh,“ vydechne. Položí si ruku na hruď. „Nebyla jsem si jistá, jestli ti to řekl.“

Usměji se. „Řekl mi to.“ Řekl mi o holce, která mu zlomila srdce. Jen mi neřekl, že to byla April. „Proč si myslíš, že chtěl dneska večer přijít?“ ptám se. Dám si doušek vody.

„Uzavření,“ řekla. Dívá se k místu, kde tančí April s jejím novomanželem.

„Vážně jí miloval, že?“ ptám se. Říkám to nenuceně.

„Dokonce jí napsal dopis, když umíral. Přinutil mě slíbit, že jí to dám. Radši bych shnila v pekle. Ale přinutil mě to slíbit, protože jeho bratři odmítli jí ho dát.“

Usměji se i přes to, že moje vnitřnosti řvou.

Matt přijde ke stolu a vezme mou ruku do své. „Zatancuj si se mnou,“ řekne.

Přikývnu a nechám ho vytáhnout mě na nohy. Hraje pomalá písnička, vede mě na taneční parket a pak si mě přitáhne do náruče.

„Něco se děje?“ zeptá se.

Zavrtím hlavou a usměji se na něj. Jeho obočí se zvrásní. „Už jsi měl šanci pogratulovat nevěstě?“ zeptám se.

Zavrtí hlavou. „Ještě ne.“ Jeho pohled se přesune na místo, kde tančí se svým manželem. Manévruji nás tím směrem a pak se odtáhnu z jeho náruče. Otočím se a položím ruku na paži manžela April.

„Můžu vás přerušit?“ říkám s obrovským úsměvem. Podívá se na jeho ženu a ta pokrčí rameny. Pak uvidí vedle mě Matta a jeho úsměv opadne, ale dá ho zpátky tak rychle, jako ho ztratil.

„Matte,“ řekne.

Matt na něj přikývne, rychlé trhnutí.

Jako by rozuměl, předá nevěstu Mattovi a vezme mě do tance. Koutkem oka sleduji, že Matt něco říká April a pak ji neochotně vezme do náruče. Zamračí se na mě a dívá se mým směrem, ale já svou pozornost věnuji ženichovi.

„Je tam mnoho historie,“ říká ženich.

„Slyšela jsem,“ odpovím.

„Ohromné od tebe, že jsi jí dala k němu.“

„Jo,“ říkám.

„Skončili spolu, víš to?“ říká.

Podívám se přes rameno a vidím je mluvit, zatímco tančí. „Ne, ještě ne.“

Povzdychne si. „Já vím,“ řekne. „Neobtěžuje tě to?“

Zavrtím hlavou. Kurevsky mě to zabíjí.

Písnička skončí a já se otočím na patě. Musím se odtud dostat dřív, než se rozpadnu. Cestou k východu málem běžím. Naskočím do čekajícího taxíku a dám řidiči adresu bytu. Ale já nechci jít domů. Kdy se byt s dětmi stal domovem? Nevím, ale je to tak. Ale jak znám Matta, půjde tam a počká na mě.

Zvednu telefon a vytočím číslo. „Ahoj, tati,“ řeknu, když odpoví.

„Sky?“ zeptá se. „Jsi v pořádku?“

„Oh, jo,“ lžu. „Je mi dobře. Ačkoliv jsem trochu v rozpacích ti říct, že jsem dnes večer trochu víc pila. Bylo by možné, abys přišel a zůstal dneska s dětmi? Chci jít do mého bytu a odpadnout tam.“

Táta se na sekundu odmlčí. „Chceš, abych zůstal s dětmi.“

„Nevadilo by ti to?“ opřu si hlavu dozadu o opěradlo. „Pokud by to bylo příliš mnoho problémů, nedělej si s tím starosti.“

„Není to moc starostí,“ spěchá rychle říct. „Přijdu. Jdu hned.“

„Díky, tati. Napíšeš mi, až tam budeš, abych věděla, že je vše v pořádku?“

„Sky,“ řekne, jeho hlas je váhající. „Jsi úplně v pořádku?“

„Jsem v pohodě, tati. Opravdu jsem. Napiš mi, až se tam dostaneš. Musím jít.“ Zavěsím. A pak, a jen tehdy, si dovolím plakat.