Lucca - 48. kapitola

Překlad: Simča
Kor.: Radka

TO JE TVŮJ POSLEDNÍ ÚČEL

Maxwell si do sklenice nalil další štědrou porci alkoholu. Ani se nepodíval, co pil. Nezáleželo na tom, dokud mu opilství umožňovalo skrýt se před ubohým nepořádkem, který si ze života udělal.

Měl si prostřelit mozek už dávno, ale byl příliš velký zbabělec. Taky se měl rozvést se sviní, jakou byla jeho žena a nestarat se o politickou moc, kterou si užíval posledních několik let.

"Maxwelli?" Ženin ostrý hlas ho přiměl zvednout hlavu od stolu, na který sebou žuchnul.

"C-Co?" Pokusil se zaostřit pohled na manželku vcházející do pracovny. Zasraná děvka. "Je čas na večeři?"

Elaine skroutila rty opovržením. "Měli jsme večeři před čtyřmi hodinami."

Maxwell se snažil vzpomenout si, co jedl, ale s ničím nepřišel.

"Ještě do postele nejdu. Jdi napřed."

"Nelichoť si. Nezajímá mě, kdy půjdeš do postele. "

"Tak co chceš?" Maxwell sáhl po sklenici, zjistil však, že je prázdná. Začal hledat láhev alkoholu. Šilhal očima, jak se rozhlížel kolem stolu, ale nikde ji neviděl. Pak se pokusil vzpomenout si, kde ji musel nechat, když si z ní naposledy nalil.

"Maxwelli, můžeš mi věnovat pozornost na jednu sekundu?" Jeho žena přešla ke straně stolu a zvedla láhev z podlahy.

"Pokračuj. Poslouchám." Vzal jí láhev z ruky a odšrouboval víčko.

"Právě jsem dostala zajímavý telefonát."

"Řekni telemarketingu, ať zavolají ráno. Lana to může vyřídit."

"Nebylo to na pevnou linku. Bylo to na můj mobilní telefon. "

"Pak nechápu, co to má co dělat se mnou." Nalil si další plnou sklenici a čekal, až odejde, než se napije. Nestálo to za její nadávání, kdyby ji vypil před ní.

Elaine odsunula sklenici. "Budeš mě poslouchat, ty opilče?" Když konečně měla jeho pozornost, řekla. "Právě jsem obdržela zvláštní telefonát. Volající se mě zeptal, jestli vím, kde je moje dcera. "

"Pokud chtěla mluvit s Chloe, proč jí prostě nezavolala?" Zeptal se hloupě.

"Byl to muž," prozradila. "Řekla jsem mu, že je na vysoké."

"No a?" Jenom si přál, aby odešla. "Řekl, co chtěl?"

"Ne, řekl: "špatná odpověď "a zavěsil." Elaine se lehce zachvěla, i když byla prakticky z oceli.

Maxwell pokrčil rameny. "Pokud ti na tom tolik záleží, podívej se do posledních hovorů a zavolej mu zpátky."

"Udělala jsem to. Nikdo neodpověděl, a šlo to do hlasové schránky."

"Nevím, v čem je tak velký problém. Je to zasraný telemarketing. Zablokuj jejich číslo."

"Bylo to prostě zvláštní, a už jsem ho zablokovala," odsekla. "Jdu do postele."

Když ta mrcha odcházela a nechala ho na pokoji, její otravné vysoké podpatky klapaly po tvrdých podlahách.

Klesl zpátky do křesla, dopil pití a začal usínat.

Naléhavá potřeba jít na záchod ho prudce probudila. Nejistě opustil svou pracovnu a šel do koupelny, téměř tam nedošel. Když skončil, postříkal si tvář studenou vodou. Stárnul. Nadměrné pití začalo mít vliv na jeho vzhled.

Neschopný dívat se déle na muže v zrcadle, opustil Maxwell toaletu a vydal se zpět do své pracovny.

Vyhodil prázdnou láhev alkoholu do odpadkového koše vedle psacího stolu a přešel k baru pro další.

Sahal po brandy, když mu na stole zazvonil mobilní telefon. Zvedl ho a alkohol vzal sebou. Viděl, že je to neidentifikované číslo. Málem neodpověděl, ale myšlenka na další otravné telemarketingové volání Elaine, ho přiměla stisknout tlačítko.

"Haló…?" Řekl nezřetelně.

"Víte, kde je vaše žena?" Z mužského hlasu ho zamrazilo.

Maxwell se snažil probojovat skrz alkoholový opar a zeptal se. "Kdo je to? Vím, kde je moje žena?" Odfrkl si Maxwell sarkasticky. "Je ve svý zasraný posteli. Příště se mě zeptej, jestli mi chladí lednice." Maxwell ukončil hovor. Myslel si, že žertovné hovory vyšly z módy před desítkami let.

Nalil si pití a chystal se posadit do křesla, když uslyšel Elainu volat jeho jméno z kuchyně.

Málem nereagoval, myslel si, že teď vtipálek volal ji. Nikdy kvůli tomu nezmlkne. Nicméně, po vypití sklenice brandy jedním douškem, šel do kuchyně.

"Je to další telem-" Maxwell zamrkal na muže stojícího v jeho kuchyni. "Co tu děláš?"

"Drž hubu a zasraně si sedni," nařídil Lucca.

Celý bledý, šel Maxwell ke stolu a nemotorně se posadil, než se otočil na svou ženu, která seděla vedle něj.

Její normálně stylizované vlasy byly rozcuchané a několik okamžiků mu trvalo opile si uvědomit, že měla ruce svázané za zády.

"Proč jsi ji kurva svá-?" 

Maxwell zavrávoral dopředu, když se mu tvrdá ruka přitiskla na záda, než mu hrubě zkroutila ruce za zády. Když se ho pokusil zastavit, Lucca ho udeřil do tváře.

Maxwell začal omámeně padat ze židle, ale Lucca ho držel ve vzpřímené poloze, když přivázal jeho zápěstí k opěradlu židle.

Málem se podělal, když Lucca odtáhl židli od stolu a začal mu přivazovat kotníky k nohám židle. Pak začal křičet.

"Řekni mi, co chceš. Chcete více peněz? Můžu to za- "

"Není to o penězích," řekl Lucca, když skončil. Vstal a zatlačil Maxwellovu židli ke stolu. Pak přešel na druhou stranu stolu a podíval se na ně.

"Tak co chceš!" Vykřikl Maxwell.

"Drž hubu, Maxwelli," zasyčela jeho žena. "Lucco, máme ziskový vztah s Carusovými-"

"Carusovi s vámi již nebudou obchodovat. Vaše jednání s Luciferem zrušilo veškeré dohody, které jsme uzavřeli."

Maxwell začal vzlykat, když se podíval do tvrdých a děsivých očí přízraku. Věděl, že byl v prdeli.

Luccův chladný hlas prořízl jeho slzy. "Mám nového psa a on mi vyprávěl příběh o tom, jak jsi prodal duši své dcery ďáblu. Že ji měl dostat, až dosáhne osmnácti let. "

Maxwellův pláč se proměnil v kňučení.

"Drž hubu!" Zakřičela na něj jeho žena, židle se jí téměř naklápěla do stran. "Takhle nás zabiješ." Pak obrátila pozornost k Luccovi. "Řekla jsem Luciferovi, že může mít Chloe, až odejde na vysokou školu. Byla bych ji dala tobě, kdybych vě- "

Lucca ji hřbetem ruky praštil přes obličej, nutíc ji zavřít hubu.

"Už ani zasraný slovo z tý tvý podělaný huby, dokud ti to nedovolím," ušklíbl se znechuceně.

Teď už mohl vidět Elainin strach, když si uvědomila, že se z toho nebyla schopna vymluvit. Lucca přešel k pultu, zvedl kufřík a položil ho před nimi na stůl. Potom si protáhl paže, takže se jeho černé sako vyhrnulo, když se podíval dolů na hodinky.

Maxwell zíral na démona před ním, který byl oblečený v drahém, černém italském obleku a cítil blížící se zkázu. Umřu.

Lucca položil mobilní telefon na stůl před kufřík. "Než zapomenu, kde máš uložen chilli recept?"

"Co?" Maxwell na něj zíral, nejistý si, jestli slyšel správně.

"Tvůj chilli recept. Chci ho. A hned," požadoval tentokrát od Elaine.

Maxwell v hrůze zíral, jak Lucca popadl hrst Elaininých vlasů a praštil jí hlavou o stůl, když neodpověděla dostatečně rychle.

"Já nevím!" z nosu jí tekl Pramínek krve. "Už nevařím!"

Maxwell ztratil kontrolu nad svým opět plným močovým měchýřem a počůral se, když se Lucca k němu otočil.

"Laniny recepty jsou ve skříňce u plotny."

Jak od nich Lucca odešel, Maxwell zkroutil krk, aby viděl Luccu vytáhnout krabičku s recepty ven ze skříňky. Pak sledoval, jak přízrak procházel recepty, dokud se spokojeným úsměvem nenašel ten, který hledal, čímž zbytek receptů dal zpátky do krabičky a nechal ji na pultu.

Když se vrátil a postavil se vedle nich, slzy pálily Maxwella na tváři. Dokonce i jeho žena začala plakat, když Lucca rozřízl provaz na jednom jejím zápěstí, pak se otočil a udělal totéž Maxwellovi.

"Poslouchejte; své instrukce řeknu jen jednou." Lucca se přesunul na stranu a otevřel kufřík.

Kdyby se Maxwell už nepočůral, udělal by to znovu při pohledu na to, co bylo uvnitř kufříku. Jeho žena teď plakala tak silně jako on.

Lucca stiskl tlačítko, díky čemuž se červené světlo změnilo na zelené. Zavřel kufřík a pak zatočil drobnými čísly na rukojeti. "Máte pět minut, abyste se rozvázali. Pak zavolejte Chloe; ona má kombinaci. Pokud nebudete mít dostatek času se ze všeho dostat, Chloe je vaše jediná šance." Postavil jednorázový telefon na kufřík.

Ani jeden z nich se za Luccou neotočil, když i s receptem odešel. Maxwell se už začal snažit uvolnit si ruce. Když se mu to povedlo, stále svázaný v kotnících se rychle vrhl k telefonu.

Popadl telefon, vytočil Chloe a roztřeseně ho držel u ucha. Slyšel jedno zazvonění za druhým, zajímalo ho, jestli se to někdy chystá zvednout. Zkurveně, tak to zvedni!

Nakonec, když byl telefon zvednut, oba zakřičeli její jméno, "Chloe!"

"Mrzí mě to, Chloe je zaneprázdněna" zazněl přes linku smrtící hlas, takže Maxwell ztratil kontrolu nad všemi jeho tělesnými funkcemi.

Upřel pohled na kufřík, jak mu plameny zachvátily kůži.

Maxwell zaprodal duši své dcery ďáblu, aby unikl peklu, jen aby ho přízrak poslal rovnou do pekla v kouli plamenů.

Nahý muž v rohu místnosti svraštil bolestí obličej, když se pomalu posadil, opírajíc se o potrubí, ke kterému byl přivázán.

Lucca přistoupil blíž k zakrvácenému muži. Prohlížel si stovky řezů nožem, které mu byly udělány.

Každé označení, které udělal Chloe, znamenalo padesát pro něj.

"Udělal jsi to, viď?" Luciferovy černé oči si ho prohlédly. "Zabil jsi její rodiče."

Lucca přikývl. "Měl jsi pravdu; dali ti ji."

Lucifer se šíleně rozesmál, přičemž vyprskl z úst krev, než se jeho zlověstný pohled vrátil k jeho. "Pomohlo to?"

"Tak nějak," připustil Lucca. "Ale my oba víme, že to nikdy nenasytí."

"Ne, to ne. Ne pro muže jako jsme my." Lucifer se ďábelsky usmál, na něco vzpomínal.

Lucca se díval na jizvu, při které ďábel málem přišel o oko a obdivoval, jak blízko se dostal, aniž by ho o to oko vlastně připravil.

"Stále si pamatuju jako by to bylo včera - den, kdy jsi dokázal, že na to máš a stal ses mafiánem. Bylo to poprvé, co jsem tě viděl v obleku." Lucifer se usmál, otřel si krev z úst, ale jen si tím víc ušpinil rty. "Zpočátku jsem si myslel, že byl Dante blázen; nechat tě pokusit se získat informace z té krysy, která ukradla naše peníze. Ale pak, když jsem se ti podíval do očí, viděl jsem to… temnotu číhající za nimi. Udělal jsi docela show a to ti bylo teprve sedmnáct."

"Představ si, jak rychle bych ho přiměl mluvit teď," řekl Lucca.

Když poznal, že to bude trvat déle, než očekával, vytáhl cigaretu a zapálil si.

"Víš, co jsem si myslel, když jsi s ním skončil?" Zeptal se Lucifer.

Zhluboka vydechl, kouř naplnil místnost, když se zeptal. "Co?"

"Přál bych si, aby to byl můj syn," přiznal ďábel. "Mohli jsme vládnout tomuto městu společně."

Lucca se usmál a dřepl si. Zůstal v úrovni očí s šílenými černými zornicemi. "To vládnu… s tvým synem."

"Ach, velký Salvatore!" Ďábel zvedl ruku, jako by to jméno bylo na billboardu. "Syn, kterého tvůj otec ode mne ukradl."

"Myslíš, syna, který by kurva zemřel hladem, kdyby čekal, až si uvědomíš, že je génius."

Lucifer pokrčil rameny. "Avšak nemá naši zvláštnost. Já a ty, jsme mohli společně dokázat velké věci, pokud by ses jen narodil na opačné straně kolejí. "

Konec cigarety zazářil u jeho tváře, když prudce potáhnul.

Černé oči na něj zářily. "Jaký je to pocit vědět, že bys jednou mohl být mnou?"

"Víš, že to není pravda. Už ne." Lucca zíral na dementního muže před sebou. Věděl, že by mezi nimi mohlo být zrcadlo, ukazujíc mu, jak by mohl za pár let dopadnout, kdybych nepotkal Chloe. "Potkal jsem ji předtím, než jsem šel touto cestou sám příliš dlouho… Na rozdíl od tebe."

Luciferova šílená tvář se změnila v čirou žárlivost. "Udělal jsem ji krásnou!"

"Ne, tys jen orámoval její krásu pro mě, abych ji viděl."

Žárlivost v jeho očích rostla. "Pořád jsem se jí dotkl prvn-"

Lucca popadl ďáblovu tvář, držel jeho ústa otevřená, když strčil kouřící cigaretu do jeho krku, nutíc ho ji spolknout.

Lucifer se rozkašlal, vydechoval kouř, zatímco horká, hořící tyčinka sklouzávala dovnitř jeho těla. Potom se šílený smích vrátil.

"Kdy to uděláš? Kdy posloužím přízrakově účelu, takže mě budeš moci konečně poslat do pekla? "

Lucca byl nyní ten, kdo zvrátil hlavu dozadu v šíleném smíchu, když vstával ze země.

"Podívej se kolem, Lucifere." Roztáhl ruce. "Jsi v pekle, a to je tvůj konečný účel."

Poprvé od svého příchodu sem, černé, bezduché oči konečně ukázaly unci strachu, když sledoval, jak přízrak odchází.

Lucca vytáhl obrovské posuvné kovové dveře a prošel jimi. Když byl na druhé straně, samotného ďábla zamrazilo z jeho slov, jak se kovové dveře začínaly vracet zpět na své místo.

"A my jsme teprve kurva začali."